|
Charakterizace bezolovnatých piezoelektrických keramik
Šťastná, Magdaléna ; Holcman, Vladimír (oponent) ; Tofel, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se zabĂ˝vá seznámenĂm se se základnĂ charakterizacĂ bezolovnatĂ˝ch piezokeramik, kterĂ© se vyrábÄ›jĂ na pracovišti CEITEC. ChovánĂ tÄ›chto piezokeramik je mĂrnÄ› odlišnĂ© od klasickĂ˝ch olovnatĂ˝ch piezokeramik. Ăšvodnà část je vÄ›nována dielektrikĹŻm a zpĹŻsobĹŻm jejich polarizace. Do zpĹŻsobĹŻ polarizace dielektrik patřà i piezoelektrickĂ˝ jev, kterĂ˝ se projevuje pouze u krystalĹŻ bez stĹ™edovĂ© soumÄ›rnosti. V dalšà části teorie je pozornost zaměřena na piezoelektrickĂ© materiály, konkrĂ©tnÄ› piezoelektrickĂ© polymery a piezoelektrickĂ© keramiky. NásledujĂcĂ bod práce se vÄ›nuje návrhu experimentálnĂho pracovištÄ› pro pĹ™ĂmĂ© měřenĂ piezoelektrickĂ©ho nábojovĂ©ho koeficientu đť‘‘33. Experimentálnà část práce je zaměřena na měřenĂ nábojovĂ©ho koeficientu piezokeramik pomocĂ pĹ™ĂmĂ© (Berlincourt) metody a metody nepĹ™ĂmĂ© (piezoelektrická kĹ™ivka na pĹ™Ăstroji AixACCT).
|
|
Hodnocení jakosti bílých jogurtů v závislosti na obsahu tuku vstupní suroviny
Šťastná, Magdaléna
Cílem diplomové práce bylo hodnocení jakosti bílých jogurtů v závislosti na obsahu tuku vstupní suroviny. Literární část je zaměřena na legislativní požadavky a rozdělení fermentovaných mléčných výrobků a bílých jogurtů, na suroviny, ze kterých se bílé jogurty vyrábí a na základní technologické operace procesu výroby. Dále je zde zmínka o rostlinných tucích a jejich používání při výrobě alternativních mléčných produktů. Praktická část se zabývá výrobou jogurtů s různým obsahem tuku a rozdílnou vstupní surovinou (živočišný a rostlinný tuk). Experimentálně vyrobené vzorky byly podrobeny fyzikálně-chemické a mikrobiologické analýze. Byl vytvořen senzorický dotazník, podle kterého byly jogurty senzoricky hodnoceny. Na závěr bylo posouzeno, zda je možné použití rostlinných tuků, jako přídavek tuků při výrobě jogurtů. Z výsledků bylo zjištěno, že použití rostlinných tuků, k výrobě jogurtů o nižší tučnosti by bylo možné, bez negativních dopadů na jakost, pokud by to však bylo legislativně povoleno. Podle české legislativy se jogurtem smí nazývat pouze výrobek obsahující mléčnou surovinu. Proto by tento výrobek nemohl být nazván jogurtem, ale alternativním mléčným produktem.
|
|
Charakterizace bezolovnatých piezoelektrických keramik
Šťastná, Magdaléna ; Holcman, Vladimír (oponent) ; Tofel, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se zabĂ˝vá seznámenĂm se se základnĂ charakterizacĂ bezolovnatĂ˝ch piezokeramik, kterĂ© se vyrábÄ›jĂ na pracovišti CEITEC. ChovánĂ tÄ›chto piezokeramik je mĂrnÄ› odlišnĂ© od klasickĂ˝ch olovnatĂ˝ch piezokeramik. Ăšvodnà část je vÄ›nována dielektrikĹŻm a zpĹŻsobĹŻm jejich polarizace. Do zpĹŻsobĹŻ polarizace dielektrik patřà i piezoelektrickĂ˝ jev, kterĂ˝ se projevuje pouze u krystalĹŻ bez stĹ™edovĂ© soumÄ›rnosti. V dalšà části teorie je pozornost zaměřena na piezoelektrickĂ© materiály, konkrĂ©tnÄ› piezoelektrickĂ© polymery a piezoelektrickĂ© keramiky. NásledujĂcĂ bod práce se vÄ›nuje návrhu experimentálnĂho pracovištÄ› pro pĹ™ĂmĂ© měřenĂ piezoelektrickĂ©ho nábojovĂ©ho koeficientu đť‘‘33. Experimentálnà část práce je zaměřena na měřenĂ nábojovĂ©ho koeficientu piezokeramik pomocĂ pĹ™ĂmĂ© (Berlincourt) metody a metody nepĹ™ĂmĂ© (piezoelektrická kĹ™ivka na pĹ™Ăstroji AixACCT).
|
|
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR očima pamětníků
Šťastná, Magdalena ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl rozšířit dosud známé poznatky o Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR o podrobnější popis prvních deseti let existence této instituce. Hlavním cílem práce je zprostředkovat pohledy části zaměstnanců Ústavu, jeho tzv. nevědecké složky, na jeho činnost. V první, teoretické části je téma uspořádání a činnosti Ústavu zasazeno do dobového kontextu, se zaměřením na tehdejší postavení a problematiku historiografie jako vědního oboru; v tomto rámci se podává i obecný popis historiografie jako takové. Na to navazuje kapitola charakterizující zkoumání soudobých dějin v USA, Francii, Německu, Rakousku, Velké Británii a Polsku. V hrubých obrysech jsou zde zachyceny posuny tematických a geografických těžišť, jak se projevovaly v zaměření zájmu historiků soudobých dějin v uvedených zemích. Vzhledem k zakotvení Ústavu se jedna kapitola věnuje institucionálnímu uspořádání Akademie věd České republiky. Metodologická část je zaměřena na objasnění pojmu výzkumného projektu, včetně očekávání a cílů s ním spojených, popisuje užívané metody, s důrazem na kvalitativní metodu orálně-historickou. Interpretační část podrobně pojednává vznik Ústavu, formování jedinečné ústavní knihovny, fungování Ústavu v 90. letech minulého století, s náhledem na pracovní i mezilidské vztahy uvnitř Ústavu a složení...
|