|
|
Faktory ovlivňující druhovou bohatost ektomykorhizních hub na velkých prostorových škálách
Petr, Andrej ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Šímová, Irena (oponent)
Ektomykorhizní (EcM) houby tvoří mutualistické vztahy s částí nahosemenných a krytosemenných dřevin, které mají významnou roli pro fungování většiny terestrických ekosystémů. Pomocí enzymů schopných vyvazovat dusík a fosfor z komplexních organických sloučenin zpřístupňují EcM houby tyto prvky svým hostitelským rostlinám, které jim na oplátku poskytují uhlíkaté látky, na nichž jsou EcM houby životně závislé. Jednotlivé druhy EcM hub se však mezi sebou vzájemně liší ve své schopnosti vyvazovat dusík a fosfor z organických sloučenin, podobně jako ve svých požadavcích na uhlíkaté látky od rostlin. Význam EcM symbiózy pro ekosystém proto závisí na druhové bohatosti přítomných EcM hub, kterou na velkých prostorových škálách ovlivňuje řada vzájemně interagujících faktorů, mezi něž patří zejména hustota a diverzita hostitelských rostlin, klima a vlastnosti půdy. Jelikož EcM houby vykazují obecně nízké hostitelské preference, má na jejich druhovou bohatost na globální škále hustota hostitelské vegetace a s tím spojená vyšší dostupnost živin pro EcM houby větší vliv než fylogenetická diverzita hostitelských rostlin. Kromě těchto environmentálních faktorů se však rozšíření EcM hub silně odvíjí od jejich biogeografické historie. V kontextu současné klimatické změny nabývá výzkum druhové bohatosti EcM hub...
|
|
| |
|
|
Vede zvýšená koncentrace CO2 k rychlejšímu růstu rostlin napříč biomy?
Pyšek, Ivan ; Šímová, Irena (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Produkce rostlinné biomasy závisí na abiotických a biotických faktorech, tyto faktory se liší napříč biomy. Jedním z abiotických faktorů je koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, jejíž vývoj je intenzivně sledován. V současné době probíhají klimatické změny, které zahrnují především globální oteplování a příčinou těchto změn je převážně antropogenní činnost (spalování fosilních paliv a následné navyšování koncentrace skleníkových plynů oxidu uhličitého, methanu atd.). Vlivem zvýšené koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře může docházet k navýšení nárůstu rostlinné biomasy, fotosyntetické aktivity, snižování stomatální vodivosti a míry transpirace a má tedy globálně pozitivní dopad na rostliny. Metoda FACE umožňuje sledování reakcí rostlin na zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře v přirozeném prostředí. Reakce rostlin na zvyšování koncentrace oxidu uhličitého je ovlivněna biotickými a abiotickým faktory, které se mění napříč biomy a také druhem metabolismu rostlin (C3 a C4 metabolismus). Rostliny s C3 metabolismem vystavené zvýšené koncentraci oxidu uhličitého reagují okamžitě, ale postupem času dochází k aklimatizaci, kdy se reakce na zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého snižuje. Naopak rostliny s C4 metabolismem reagují se zpožděním, ale nedochází zde k tak vysoké míře...
|
|
|
Užitečnost modelů vhodnosti stanovišť při výzkumu prostorové distribuce stanovišť orchidejí
Linyucheva, Anastasia ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Šímová, Irena (oponent)
Předmětem práce je shrnutí informací o využití modelů vhodnosti stanovišť se zaměřením na specifiku modelování orchidejí. Modelování vhodnosti stanovišť je využíváno k výzkumu vztahů mezi výskytem druhu a environmentálními atributy jeho stanoviště. Modelování výskytu druhů orchideji je užitečné zvláště při modelování vzácných a ohrožených druhů a je schopné přesně předpovídat výskyt druhů i v jiném čase než v současnosti, za jiných klimatických podmínek a na nepůvodních lokalitách pro zájmový druh. Výskyt mykorhizních hub symbiotických pro orchideje je specifickým faktorem pro výskyt většiny orchidejí, avšak jeho zahrnutí do modelování je velmi problematické. Rovněž výsledky výzkumu tohoto faktoru na distribuci orchidejí si někdy navzájem protiřečí. Výsledky různých modelovacích metod se liší, tato problematika se zkoumá, avšak chybí její výzkum na orchidejích. Klíčová slova: Orchideje, prostorová distribuce, modely, rozšíření, předpověď
|
|
| |
|
|
Úloha lesa ve vodním režimu a místním klimatu
Vaníčková, Lucie ; Pokorný, Jan (vedoucí práce) ; Šímová, Irena (oponent)
V současné době lidská společnost řeší poměrně zásadní problémy, jako je nedostatek vody a klimatické změny. Lesní porosty dokáží velmi účinně využívat velké množství sluneční energie k přeměně kapalné vody na vodní páru, a zároveň tak ochlazovat klima. Vědci Makarieva a Gorškov vytvořili teorii, podle které mají lesy i funkci generátorů vzdušné vlhkosti, což je proces nezbytný pro doplňování sladké vody na pevnině. Tato teorie je založena na gradientu tlaků mezi různými místy. Vzduch proudí z míst s nižším odpařováním a vyšším tlakem vzduchu (oceán), do míst s vyšším odpařováním a tím pádem nižším tlakem vzduchu (les). V práci jsou popsány základní mechanismy teorie biotické pumpy. Zároveň je uvedeno několik příkladů odlesňování, které vedlo k výraznému snížení srážek v dané oblasti, a ke snížení dostupnosti vody pro lidskou společnost. Také je zmíněno několik příkladů pokusu o revitalizaci desertifikované krajiny, kdy je snahou, aby kulturní krajina imitovala přirozenou vegetaci. Tyto projekty jsou založeny především na zadržování dešťové vody.
|
|
|
Vztah mezi počtem druhů, teplotou, a úživností prostředí pro původní a nepůvodní druhy rostlin
Szostoková, Kateřina ; Šímová, Irena (vedoucí práce) ; Hejda, Martin (oponent)
Latitudinální gradient diverzity je obvykle vysvětlován třemi hlavními hypotézami: Hypotézou limitace zdroji, Hypotézou rychlejší speciace a Hypotézou nikového konzervatismu. Ve své práci jsem testovala základní předpoklady těchto hypotéz na počtu původních a nepůvodních druhů cévnatých rostlin získaných z nové databáze GloNAF (Global Naturalized Alien Flora). Distribuce nepůvodních druhů mezi kontinenty se jeví nerovnoměrně (můžeme je rozdělit do dvou skupin - Austrálie spolu s Evropou, Severní Amerikou a Jižní Amerika s Afrikou a Asií). Testovala jsem tedy vliv srážek, primární produktivity prostředí, teploty a historických proměnných (rozdíl srážek a teplot mezi poslední dobou ledovou a současností) jak v globálním, tak kontinentálním měřítku. Počet původních druhů roste s primární produktivitou, srážkami a teplotou a klesá se změnou teplot, což je v souladu se všemi zmíněnými hypotézami. Četnost nepůvodních druhů v globálním měřítku roste s množstvím srážek, a rozdílem teplot a klesá s teplotou a rozdílem srážek. V rámci jednotlivých kontinentů se však vztah mezi počtem nepůvodních druhů a vysvětlujícími proměnnými liší. Na rozdíl od jiných studií počet nepůvodních druhů nijak nekoreloval s počtem druhů původních. Zároveň se zdá, že výskyt nepůvodních druhů je ovlivněn jinými faktory než...
|
|
|
Substrate specifity of epiphytic communities of diatoms (Bacillariophyceae) and desmids (Desmidiales)
Mutinová, Petra ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Šímová, Irena (oponent)
Substrátová specificita epifytických společenstev rozsivek (Bacillariophyceae) a krásivek (Desmidiales) Bc. Petra Mutinová diplomová práce, Praha, 2015 Abstrakt Vždy se předpokládalo a často bylo pozorováno, že hostitelská rostlina, jakožto biologicky aktivní typ substrátu, má přímý vliv na epifyton žijící na jejím povrchu. Avšak některé studie spíše upřednostňují hypotézu neutrality substrátu, tudíž vztah mezi hostitelskou rostlinou a epifytonem je stále diskutabilní. Tato diplomová práce se zaměřila na základní otázku, kterou mnoho předchozích prací opomnělo. Má hostitelská rostlina signifikantní vliv na sladkovodní epifytické společenstvo řas v porovnání s dalšími faktory, např. lokalitou a podmínkami prostředí? Navíc byla zkoumána i substrátová specificita jednotlivých taxonů řas. Práce se zabývala epifytonem na několika typech přirozených rostlinných substrátů, odebíraných v několika vodních plochách v České republice. Poskytuje tak přesnější a obecnější pohled na ekologii mikrofytobentosu. V rámci této práce se ukázalo, že lokalita byla hlavním faktorem ovlivňující epifytické společenstvo, následována slabším, ale stále zaznamenatelným, vlivem podmínek prostředí (pH a konduktivitou). Naproti tomu hostitelská rostlina nehrála skoro žádnou roli a jen pár druhů řas vykazovalo substrátovou specificitu....
|
|
|
Limitace druhového bohatství
Szostoková, Kateřina ; Storch, David (vedoucí práce) ; Šímová, Irena (oponent)
V současné době lze v literatuře najít dvě hlavní hypotézy popisující dynamiku diverzity v čase - bounded a unbounded hypothesis. Podle bounded hypothesis je diverzita limitovaná zatímco podle unbounded hypothesis neexistují žádné zjevné limity diverzity. Pro tyto dvě hlavní hypotézy se hledají důkazy, nejčastěji v oblasti paleontologických výzkumů, fylogenetických studií a srovnáním lokální a regionální diverzity. Ani v jednom případě však studie nejsou jednoznačné a klíčový nevyvratitelný důkaz limitace druhové diverzity (případně její neomezenosti) stále chybí. Cílem této rešerše je uvést příklady dokladů užitých jak k potvrzení, tak vyvrácení limitace diverzity ve výše zmíněných třech oblastech biologického výzkumu a poukázat na kritiku a případné nedokonalosti jednotlivých přístupů.
|
|
|
Relationship between functional and species diversity of birds in South Africa
Džamba, Roman ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Šímová, Irena (oponent)
Rozšírenie druhov a zloženie vtáčích spoločenstiev južnej Afriky nie je náhodné, ale podlieha environmentálnym podmienkam, štruktúre habitatu a historickému vývoju danej oblasti. Funkčné charakteristiky druhov (morfológia, typ potravnej stratégie alebo reprodukčné parametre) podávajú informáciu o spôsobe, akým na seba vzájomne pôsobí jedinec a prostredie, v ktorom žije. Ich popisom na druhovej úrovni odhaľujeme špecifické adaptácie a rolu druhu v študovanom ekosystéme. Na základe funkčných znakov možno odhadovať funkčnú diverzitu študovaného spoločenstva. Priestorová variabilita druhovej a funkčnej diverzity vykazuje longitudinálny gradient. U morfologických a reprodukčných parametrov, ktoré sú spojitej povahy a druhovo viac špecifické, pozorujeme rýchlejší nárast funkčnej diverzity. U potravných preferencií, ktoré sú kategorické a vykazujú obmedzený počet úrovní, je nárast funkčnej diverzity miernejší. Potravná funkčná diverzita má rovnomernejšie rozdelenie. Vzťah funkčnej diverzity k diverzite druhovej nám môže poskytnúť informácie o spôsobe, akým sú druhy pridávané do spoločenstva, resp. odpovedať na otázku, do akej miery vyžaduje vyšší počet druhov viac ekologického priestoru. Najvyššie hodnoty funkčnej diverzity sú typické pre produktívne, floristicky štrukturované a heterogénne oblasti lesov,...
|
host ::
RSS.