Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Historické použití odpadu jáchymovské uranové továrny jako stavebního materiálu
Voháňková, Michaela ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Šálek, Ondřej (oponent)
V Jáchymově se mezi lety 1853 a 1939 vyráběly v průmyslovém měřítku pestrobarevné a velmi žádané uranové barvy. Až do objevu rádia Marií Curie Skłodowskou roku 1898 byl odpad z výroby považován v podstatě za bezcenný. V 70. letech 20. století bylo zjištěno užití materiálů se zvýšenou radioaktivitou v budovách v Jáchymově. Některé nejvíce postižené budovy byly zbourány. V 90. letech došlo k sanačním zásahům, během kterých byly z většiny budov tyto stavební materiály (omítky a malty) odstraněny. V tomto období byly měřeny příkony záření gama i aktivity rádia a uranu laboratorně. Nebyl zkoumán mineralogický a fázový charakter materiálu, což bylo u této bakalářské práce hlavním cílem. Předpoklad zachování alespoň některých pozůstalých domů byl minimální. Přesto se několik málo unikátních případů nalézt podařilo. Túrou o délce 12 km bylo nalezeno celkem 11 budov, jejichž omítky vykazovaly zvýšenou radioaktivitu a to v rozmezí 3,2 - 28,4 μGy/h. Odběr vzorků byl realizován u 6 z nich. Stanovení hmotnostních aktivit 226 Ra bylo provedeno laboratorní gama spektrometrií, obsahy uranu byly stanoveny instrumentální neutronovou aktivační analýzou. Ve studovaném souboru dosahovaly aktivity radia hodnot 0,12 až 5,25 % eU. Koeficienty radioaktivní rovnováhy jsou výrazně posunuty ve prospěch 226 Ra a pohybují se v...
Záchyt produktů přeměny radonu filtry
Šálek, Ondřej ; Jáně, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matolín, Milan (oponent)
Práce se zabývá vlivem dceřiných produktů rozpadu radonu s krátkým poločasem přeměny na měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu. Pevné produkty rozpadu radonu 214 Po a 218 Po se rozpadají α přeměnou a ovlivňují měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu. Tento vliv je posouzen na základě experimentálního měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu na radonové referenční ploše Buk. Na jednotlivých bodech radonové referenční plochy byly změřeny trojice hodnot objemové aktivity radonu při převodu půdního vzduchu do detekční komory přístroje bez filtru, s automobilovým benzinovým filtrem a s mikrovláknitým filtrem typu AFPC. Výsledky terénního měření ukázaly, že oba zkoumané filtry se svými účinky záchytu pevných produktů přeměny radonu na měřené hodnoty objemové aktivity radonu v půdním vzduchu téměř neliší. Rozdíl v hodnotách objemové aktivity radonu naměřených bez filtru a s filtry je nevýrazný, v řádu chyb měření. Experiment neprokázal nutnost použití filtru pro měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu. Nejistotu do získaných výsledků vnáší chyby měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu, které se pohybují v řádu jednotek kBq m-3 . Nepřítomnost teoreticky možného vysokého obsahu pevných dceřiných produktů rozpadu radonu ve vzorcích půdního vzduchu lze vysvětlit...
Korektorské vlastnosti sedimentárních hornin z karotážních měření
Šálek, Ondřej ; Kobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Lukeš, Jiří (oponent)
2 ABSTRAKT Práce se zabývá analýzou profilů pěti vrtů strukturního charakteru procházejících sedimenty české křídové pánve, podložními svrchnopaleozoickými sedimenty a několika desítkami metrů krystalinického podloží. Analýza vrtných profilů se týká jak stanovení kolektorských vlastností sedimentárních hornin z karotážních metod tak statistického zpracování a vyhodnocení vybraných fyzikálních parametrů změřených na vzorcích vrtných jader. Cílem práce je ověřit možnosti stanovení pórovitosti sedimentárních hornin z karotážních metod v prostředí české křídové pánve a v podložních svrchnopaleozoických sedimentech spolu s porovnáním projevů různých geologických prostředí z hlediska fyzikálních vlastností hornin. Obsahem práce je prezentace karotážních křivek, výpočty a vzájemná porovnání výsledků stanovení pórovitosti z odporové karotáže, z akustické karotáže a z neutron neutron karotáže spolu s laboratorními údaji pórovitosti stanovenými na vzorcích odebraných z vrtného jádra. Jsou použita data z pěti strukturních vrtů. Pomocí statistických metod byly porovnány projevy různých geologických prostředí z hlediska fyzikálních vlastností hornin změřených na vzorcích vrtných jader z týchž pěti strukturních vrtů. Stanovení pórovitosti z karotážních metod je obtížné, je možné při splnění geologických a technických...
Gama záření geologických objektů a jejich lokalizace radiometrickým měřením
Šálek, Ondřej ; Matolín, Milan (vedoucí práce) ; Mojzeš, Andrej (oponent) ; Gnojek, Ivan (oponent)
Práce se zabývá polem gama záření lokálních anomálií koncentrace uranu a možnostmi jejich lokalizace terénním radiometrickým měřením. Pole gama záření progresivně slábne se vzdáleností od pozemního zdroje radioaktivity. Zvolená metodika radiometrického průzkumu je pro vyhledávání zdrojů radiace významná. Pole gama záření pro různé parametry anomálií koncentrace uranu a různou metodiku radiometrického průzkumu bylo studováno pomocí modelových výpočtů. Metodika výpočtu byla odvozena z elementárních teoretických vztahů pro popis pole gama záření bodového zdroje. Ověření správnosti modelových výpočtů pole gama záření bylo provedeno porovnáním pozemních a mini-leteckých experimentálních dat a vypočtených hodnot na třech reálných anomáliích koncentrace uranu. Mini-letecké měření bylo provedeno pomocí prototypu gama spektrometru Georadis D230A, který se vyznačuje relativně vysokou citlivostí detekce gama záření vzhledem k dříve použitým obdobným přístrojům. Leteckým prostředkem byla hexakoptéra Kingfisher. Posouzení možností tohoto přístroje pro detekci anomálií koncentrace uranu bylo jedním z cílů této práce. Vypočtené hodnoty pole gama záření v poloze detektoru na zemi až ve výšce 40 m nad zemí uspokojivě souhlasí s experimentálními daty pozemního a mini-leteckého měření. Popsanou metodu lze použít pro...
Gama záření geologických objektů a jejich lokalizace radiometrickým měřením
Šálek, Ondřej
Práce se zabývá polem gama záření lokálních anomálií koncentrace uranu a možnostmi jejich lokalizace terénním radiometrickým měřením. Pole gama záření progresivně slábne se vzdáleností od pozemního zdroje radioaktivity. Zvolená metodika radiometrického průzkumu je pro vyhledávání zdrojů radiace významná. Pole gama záření pro různé parametry anomálií koncentrace uranu a různou metodiku radiometrického průzkumu bylo studováno pomocí modelových výpočtů. Metodika výpočtu byla odvozena z elementárních teoretických vztahů pro popis pole gama záření bodového zdroje. Ověření správnosti modelových výpočtů pole gama záření bylo provedeno porovnáním pozemních a mini-leteckých experimentálních dat a vypočtených hodnot na třech reálných anomáliích koncentrace uranu. Mini-letecké měření bylo provedeno pomocí prototypu gama spektrometru Georadis D230A, který se vyznačuje relativně vysokou citlivostí detekce gama záření vzhledem k dříve použitým obdobným přístrojům. Leteckým prostředkem byla hexakoptéra Kingfisher. Posouzení možností tohoto přístroje pro detekci anomálií koncentrace uranu bylo jedním z cílů této práce. Vypočtené hodnoty pole gama záření v poloze detektoru na zemi až ve výšce 40 m nad zemí uspokojivě souhlasí s experimentálními daty pozemního a mini-leteckého měření. Popsanou metodu lze použít pro...
Gama záření geologických objektů a jejich lokalizace radiometrickým měřením
Šálek, Ondřej
Práce se zabývá polem gama záření lokálních anomálií koncentrace uranu a možnostmi jejich lokalizace terénním radiometrickým měřením. Pole gama záření progresivně slábne se vzdáleností od pozemního zdroje radioaktivity. Zvolená metodika radiometrického průzkumu je pro vyhledávání zdrojů radiace významná. Pole gama záření pro různé parametry anomálií koncentrace uranu a různou metodiku radiometrického průzkumu bylo studováno pomocí modelových výpočtů. Metodika výpočtu byla odvozena z elementárních teoretických vztahů pro popis pole gama záření bodového zdroje. Ověření správnosti modelových výpočtů pole gama záření bylo provedeno porovnáním pozemních a mini-leteckých experimentálních dat a vypočtených hodnot na třech reálných anomáliích koncentrace uranu. Mini-letecké měření bylo provedeno pomocí prototypu gama spektrometru Georadis D230A, který se vyznačuje relativně vysokou citlivostí detekce gama záření vzhledem k dříve použitým obdobným přístrojům. Leteckým prostředkem byla hexakoptéra Kingfisher. Posouzení možností tohoto přístroje pro detekci anomálií koncentrace uranu bylo jedním z cílů této práce. Vypočtené hodnoty pole gama záření v poloze detektoru na zemi až ve výšce 40 m nad zemí uspokojivě souhlasí s experimentálními daty pozemního a mini-leteckého měření. Popsanou metodu lze použít pro...
Gama záření geologických objektů a jejich lokalizace radiometrickým měřením
Šálek, Ondřej ; Matolín, Milan (vedoucí práce) ; Mojzeš, Andrej (oponent) ; Gnojek, Ivan (oponent)
Práce se zabývá polem gama záření lokálních anomálií koncentrace uranu a možnostmi jejich lokalizace terénním radiometrickým měřením. Pole gama záření progresivně slábne se vzdáleností od pozemního zdroje radioaktivity. Zvolená metodika radiometrického průzkumu je pro vyhledávání zdrojů radiace významná. Pole gama záření pro různé parametry anomálií koncentrace uranu a různou metodiku radiometrického průzkumu bylo studováno pomocí modelových výpočtů. Metodika výpočtu byla odvozena z elementárních teoretických vztahů pro popis pole gama záření bodového zdroje. Ověření správnosti modelových výpočtů pole gama záření bylo provedeno porovnáním pozemních a mini-leteckých experimentálních dat a vypočtených hodnot na třech reálných anomáliích koncentrace uranu. Mini-letecké měření bylo provedeno pomocí prototypu gama spektrometru Georadis D230A, který se vyznačuje relativně vysokou citlivostí detekce gama záření vzhledem k dříve použitým obdobným přístrojům. Leteckým prostředkem byla hexakoptéra Kingfisher. Posouzení možností tohoto přístroje pro detekci anomálií koncentrace uranu bylo jedním z cílů této práce. Vypočtené hodnoty pole gama záření v poloze detektoru na zemi až ve výšce 40 m nad zemí uspokojivě souhlasí s experimentálními daty pozemního a mini-leteckého měření. Popsanou metodu lze použít pro...
Využití nepilotovaných leteckých prostředků v letecké radiometrii
Dědek, Jiří ; Šálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Matolín, Milan (oponent)
Tato práce se zabývá využitím bezpilotních leteckých prostředků pro radiometrický průzkum. Cílem práce je posouzení charakteristik čtyř vybraných bezpilotních leteckých prostředků a parametry jejich detektorů v porovnání s klasickým leteckým a pozemním radiometrickým průzkumem. Konkrétně se jedná o hexakoptéru "Kingfisher" s detektorem BGO (Bi4Ge3O12) s objemem 0,2 l, oktokoptéru "Arducopter" s detektorem CZT (CdZnTe) s objemem 1 cm3 , helikoptéru "Yamaha RMAXG1" s detektorem NaI(Tl) o objemu 1,8 l a vzducholoď "ACC15X" s detektorem NaI(Tl) o objemu 2,7 l. U jednotlivých leteckých aparatur je porovnávána nosnost, citlivost detektorů, rychlost letu, výška letu, doba letu na jednu nádrž paliva nebo na jedno nabití baterií a odolnost proti větru. Z citlivosti detektoru dané UAV aparatury, pracovní výšky a rychlosti letu je odvozena předpokládaná kvalita radiometrických dat, která je porovnávána s typickou kvalitou dat klasických metod měření. Srovnatelné kvality dat s klasickým leteckým měřením ve výšce 80 m a při rychlosti 50 m/s lze dosáhnout za pomocí tří vybraných bezpilotních leteckých aparatur za předpokladu letu v konkrétní pracovní výšce a při určité rychlosti. Jedná se o hexakoptéru "Kingfisher" s detektorem D230A ve výšce 40 m, při rychlosti 1 m/s, helikoptéru "RMAXG1" s uvažovaným...
Korektorské vlastnosti sedimentárních hornin z karotážních měření
Šálek, Ondřej ; Kobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Lukeš, Jiří (oponent)
2 ABSTRAKT Práce se zabývá analýzou profilů pěti vrtů strukturního charakteru procházejících sedimenty české křídové pánve, podložními svrchnopaleozoickými sedimenty a několika desítkami metrů krystalinického podloží. Analýza vrtných profilů se týká jak stanovení kolektorských vlastností sedimentárních hornin z karotážních metod tak statistického zpracování a vyhodnocení vybraných fyzikálních parametrů změřených na vzorcích vrtných jader. Cílem práce je ověřit možnosti stanovení pórovitosti sedimentárních hornin z karotážních metod v prostředí české křídové pánve a v podložních svrchnopaleozoických sedimentech spolu s porovnáním projevů různých geologických prostředí z hlediska fyzikálních vlastností hornin. Obsahem práce je prezentace karotážních křivek, výpočty a vzájemná porovnání výsledků stanovení pórovitosti z odporové karotáže, z akustické karotáže a z neutron neutron karotáže spolu s laboratorními údaji pórovitosti stanovenými na vzorcích odebraných z vrtného jádra. Jsou použita data z pěti strukturních vrtů. Pomocí statistických metod byly porovnány projevy různých geologických prostředí z hlediska fyzikálních vlastností hornin změřených na vzorcích vrtných jader z týchž pěti strukturních vrtů. Stanovení pórovitosti z karotážních metod je obtížné, je možné při splnění geologických a technických...
Záchyt produktů přeměny radonu filtry
Šálek, Ondřej ; Jáně, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matolín, Milan (oponent)
Práce se zabývá vlivem dceřiných produktů rozpadu radonu s krátkým poločasem přeměny na měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu. Pevné produkty rozpadu radonu 214 Po a 218 Po se rozpadají α přeměnou a ovlivňují měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu. Tento vliv je posouzen na základě experimentálního měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu na radonové referenční ploše Buk. Na jednotlivých bodech radonové referenční plochy byly změřeny trojice hodnot objemové aktivity radonu při převodu půdního vzduchu do detekční komory přístroje bez filtru, s automobilovým benzinovým filtrem a s mikrovláknitým filtrem typu AFPC. Výsledky terénního měření ukázaly, že oba zkoumané filtry se svými účinky záchytu pevných produktů přeměny radonu na měřené hodnoty objemové aktivity radonu v půdním vzduchu téměř neliší. Rozdíl v hodnotách objemové aktivity radonu naměřených bez filtru a s filtry je nevýrazný, v řádu chyb měření. Experiment neprokázal nutnost použití filtru pro měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu. Nejistotu do získaných výsledků vnáší chyby měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu, které se pohybují v řádu jednotek kBq m-3 . Nepřítomnost teoreticky možného vysokého obsahu pevných dceřiných produktů rozpadu radonu ve vzorcích půdního vzduchu lze vysvětlit...

Viz též: podobná jména autorů
1 Šálek, Oldřich
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.