|
| |
|
|
Dálkové šíření Rumex alpinus
Řičařová, Veronika ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Dálkové šíření Rumex alpinus bylo zkoumáno na území Krkonošského národního parku, kde je invaze tohoto druhu aktuálním problémem. Práce navazuje na diplomovou práci z roku 2007 (Červenková 20007), ve které byl vytvořen model invaze R. alpinus v Krkonoších. Měření dálkového šíření probíhalo na čtyřech lokalitách - na třech lokalitách bylo zkoumáno dálkové šíření vodou a na jedné lokalitě šíření větrem. Anemochorie na louce byla měřena pomocí lapacích pastí až do vzdálenosti 50 m. Semene se pomocí větru šířila do vzdálenosti 20 m. Hydrochorie byla měřena pomocí lapacích sítí v potocích až do vzdálenosti 100 m. Největší měřená vzdálenost šíření semen pomocí vody byla 100 m. Hydrochorie se tedy prokázala jako důležitý faktor působící při invazi R. alpinus. Velký vliv na šíření vodou i větrem měly i bouřky a přívaly vody. Z dat o šíření větrem byly sestaveny predikční exponenciální křivky, které vyjadřovaly šíření na větší než měřené vzdálenosti. Terénní disperzní křivky byly porovnávány s teoretickými křivkami použitými v modelu invaze z roku 2007. Ukázalo se, že teoretické křivky nadhodnocují šíření R. alpinus větrem. U simulací šíření R. alpinus s terénními disperzními křivkami bylo podceněno dálkové šíření. Důvodem byla velká velikost jednotlivých buněk sítě, ve které modelování probíhalo. Výsledky simulací...
|
|
|
Dálkové šíření Rumex alpinus
Řičařová, Veronika ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Dálkové šíření Rumex alpinus bylo zkoumáno na území Krkonošského národního parku, kde je invaze tohoto druhu aktuálním problémem. Práce navazuje na diplomovou práci z roku 2007 (Červenková 20007), ve které byl vytvořen model invaze R. alpinus v Krkonoších. Měření dálkového šíření probíhalo na čtyřech lokalitách - na třech lokalitách bylo zkoumáno dálkové šíření vodou a na jedné lokalitě šíření větrem. Anemochorie na louce byla měřena pomocí lapacích pastí až do vzdálenosti 50 m. Semene se pomocí větru šířila do vzdálenosti 20 m. Hydrochorie byla měřena pomocí lapacích sítí v potocích až do vzdálenosti 100 m. Největší měřená vzdálenost šíření semen pomocí vody byla 100 m. Hydrochorie se tedy prokázala jako důležitý faktor působící při invazi R. alpinus. Velký vliv na šíření vodou i větrem měly i bouřky a přívaly vody. Z dat o šíření větrem byly sestaveny predikční exponenciální křivky, které vyjadřovaly šíření na větší než měřené vzdálenosti. Terénní disperzní křivky byly porovnávány s teoretickými křivkami použitými v modelu invaze z roku 2007. Ukázalo se, že teoretické křivky nadhodnocují šíření R. alpinus větrem. U simulací šíření R. alpinus s terénními disperzními křivkami bylo podceněno dálkové šíření. Důvodem byla velká velikost jednotlivých buněk sítě, ve které modelování probíhalo. Výsledky simulací...
|
|
| |
|
|
Plasmodiophora brassicae na ozimé řepce
Řičařová, Veronika ; Ryšánek, Pavel (vedoucí práce) ; Jaroslav, Jaroslav (oponent)
Ozimá řepka (Brassice napus) je v České republice důležitou plodinou. Nádorovitost kořenů brukvovitých, jejíž původcem je Plasmodiophora brassicae Wor., je závažným a rostoucí problém při pěstování řepky. Výzkum P. brassicae v ČR je tedy důležitý pro vývoj efektivních strategií managementu nádorovitosti v českých podmínkách.
Jeden z hlavních cílů studie byl monitoring patogena. Choroba se dříve šířila především díky zelinářské produkci a zahrádkářům. Od roku 2010 se začala choroba objevovat i na řepce, především v severovýchodní části republiky. Přítomnost nádorovitosti byla sledována po dobu pěti let na základě symptomů agronomickou službou Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin. Výskyt patogena a symptomy nádorovitosti byly nahlášeny ze všech krajů ČR kromě Ústeckého, celkem ve 31 ze 76 okresů. V současnosti (podzim 2015) je známo 130 lokalit, toto číslo bude ovšem jistě stoupat. Některé vzorky půdy byly testovány pomocí konvenční PCR (polymerázová řetězová reakce), aby se posoudila možnost použití této metody pro diagnostiku patogena. Všech 14 podezřelých vzorků bylo pozitivních.
Dalším cílem studie bylo zjistit patotypové složení izolátů P. brassicae z České republiky pomocí tří klasifikačních systémů, a také jejich analýza pomocí klasické PCR a kvantitativní PCR. Byly zjištěny značné rozdíly mezi populacemi P. brassicae, a počet patotypům se měnil v závislosti na systému hodnocení a prahu použitém pro rozlišení citlivé vs. rezistentních reakce rostlin. Při užití prahové hodnoty 25 % ID k odlišení citlivé vs. rezistentní reakce, bylo určeno celkem pět patotypům na základě Williamsova systému, pět patotypů pomocí systému Somé et al. a 10 patotypů pomocí s ECD systému. Na základě prahové hodnoty 50 % ID, bylo zjištěno pět patotypů podle systému Williames, čtyři na základě systému Somé et al. a 8 pomocí souboru ECD. Změna prahových hodnot vedla k přeřazení některých patotypům. Patotyp 7 podle Williamse byl nejčastější u obou prahových hodnot. Vysoké množství DNA patogena bylo nalezeno ve většině vzorcích půd analyzovaných pomocí kvantitativní PCR (qPCR).
Experimenty s odrůdami řepky rezistentními k P. brassicae byly provedeny na zamořeném pozemku a ve skleníku. Ve skleníku bylo pěstováno šest rezistentní odrůd v zamořené půdě odebrané z různých lokalit v České republice a byly hodnoceny indexem napadení (ID %). Nejlepší výsledky (nejnižší ID) přinesla odrůda Mentor (2 +- 0,7 %), těsně následovala odrůda SY Alister (5 +- 1,1 %), nejvyšší index napadení měla odrůda CHW 241 (30 +- 3,8%). V první sezóně polního pokusu bylo testováno sedm rezistentních odrůd, vývoj napadení byl sledován každý měsíc. Nejnižší index napadení měla odrůda Andromeda (3 +- 0,8%) a PT 235 (4 +- 1,5%), naopak nejvyšší ID měla opět odrůda CWH 241 (46 +- 6,5%). Ve druhé sezóně žádná z odrůd nedosáhla 25 % ID (odrůda CWH 241 byla z pokusů stažena na základě žádosti dodavatele osiva). Nejvyšší výnos byl dosažen odrůdou SY Alister (6,1 t / ha) v první sezóně a odrůdou PT 242 (5,03 t / ha) ve druhé sezóně pokusů. Koncentrace inokula na poli byla měřena pomocí metody qPCR a byla vytvořena mapa zamoření pole. Nejvyšší koncentrace spor byly nalezena na vjezdu na pole. Všechny získané informace o účinnosti rezistence a diverzitě populací P. brassicae z České republiky lze využít ke zefektivnění ochrany proti nádorovitost na našem území.
|
host ::
RSS.