Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sakrální architektura Maxe Kühna a Heinricha Fanty v Liberci
Řičánková, Alena ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Předložená práce mapuje společné realizace Maxe Kühna a Heinricha Fanty, kteří patřili k čelným osobnostem liberecké architektury prvních desetiletí 20. století. Dvojice autorů projektovala široké spektrum stavebních typů, předmětem práce jsou ovšem její tři sakrální stavby, které v Liberci vznikly v krátkém časovém sledu mezi lety 1906 a 1911. Pozornost je věnována historii vzniku jednotlivých kostelů a jejich původní a stávající architektonické podobě a výzdobě. Analyzovány jsou užité materiály a technologie, a také stylová východiska, která ovlivnila stavební a estetickou formu diskutovaných staveb. Nastíněna je dobová stavitelská praxe a možné inspirace a vlivy teoretických spisů, významných osobností či dobové kritiky, které mohly směrovat tvorbu Maxe Kühna a Heinricha Fanty.
Stodola i chrám. Německé kostely v severních Čechách kolem roku 1900
Řičánková, Alena ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Petrasová, Taťána (oponent) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Ačkoli je pro oblast severních Čech charakteristický především průmyslový boom druhé poloviny 19. století, který místní krajinu a města nenávratně proměnil, vznikaly zde kolem roku 1900 také stavby ryze tradičního charakteru, totiž kostely. V jejich hmotovém řešení i stylovém pojetí se mísí vliv dobového architektonického vývoje, individuálního vtisku architektů, stejně jako liturgických požadavků jednotlivých vyznání a konkrétních představ stavebníků. O podobě ideálního kostela, a to jak ve smyslu funkčním a vizuálním, tak i ve smyslu jeho významů symbolických, se v dané době vedly četné debaty a polemiky, vznikla řada teoretických textů i stavebních regulativů. Předložená práce sleduje především uplatnění moderních architektonických prvků na ryze tradičním stavebním kostelním typu. Činí tak především na základě srovnání psané teorie a stavitelské praxe. Danou diskuzí se zabývám u katolíků, starokatolíků a především pak u evangelických vyznání, u nichž je báze teoretických textů nejširší a kostelní novostavby nejčetnější. Téma úzce souvisí také s otázkami národnostními, s pozicí a rolí německého obyvatelstva na území severních Čech a se zásadními vlivy, které sem přicházely ze sousedního Saska, ať už ve formě finanční podpory novostaveb kostelů či architektonických návrhů saských architektů.
Sakrální architektura Maxe Kühna a Heinricha Fanty v Liberci
Řičánková, Alena ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Předložená práce mapuje společné realizace Maxe Kühna a Heinricha Fanty, kteří patřili k čelným osobnostem liberecké architektury prvních desetiletí 20. století. Dvojice autorů projektovala široké spektrum stavebních typů, předmětem práce jsou ovšem její tři sakrální stavby, které v Liberci vznikly v krátkém časovém sledu mezi lety 1906 a 1911. Pozornost je věnována historii vzniku jednotlivých kostelů a jejich původní a stávající architektonické podobě a výzdobě. Analyzovány jsou užité materiály a technologie, a také stylová východiska, která ovlivnila stavební a estetickou formu diskutovaných staveb. Nastíněna je dobová stavitelská praxe a možné inspirace a vlivy teoretických spisů, významných osobností či dobové kritiky, které mohly směrovat tvorbu Maxe Kühna a Heinricha Fanty.

Viz též: podobná jména autorů
1 Řičánková, Anna
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.