Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Studium protinádorového účinku nových nízkomolekulárních inhibitorů PIKK
Kulhavá, Monika ; Řezáčová, Martina (vedoucí práce) ; Pejchal, Jaroslav (oponent) ; Vinklárek, Jaromír (oponent)
Souhrn Konvenční radioterapie a chemoterapie zasahují do základních funkcí dělících se buněk a jsou velmi účinným prostředkem proti rychle proliferujícím nádorovým buňkám. Jsou stále nepostradatelným nástrojem v boji proti rakovině, ovšem jejich zásahy rovněž ovlivňují zdravé buňky a způsobují řadu nežádoucích účinků. Díky nestabilitě genomu nádorových buněk a častým mutacím může docházet ke zvýšené agresivitě a odolnosti k léčbě. Rezistence nádorů vůči léčbě je velmi závažným problémem. Mechanismů, kterými se buňky brání, existuje celá řada. Jednou ze základních příčin rezistence je přirozená schopnost všech buněk opravovat poškozenou DNA. To je na jednu stranu pro život buňky nepostradatelné, na druhou stranu tím snižují efekt chemoterapie či radioterapie, které jsou na principu způsobovat léze DNA založené. Drobné zásahy do signalizačních drah opravného systému buňky mohou přispět ke zvýšení účinnosti cytotoxické léčby. DNA-PK je serin/threoninová kinasa, která je aktivována dvouřetězcovými zlomy DNA, jež jsou považovány za nejletálnější typ poškození způsobené radiací a některými chemoterapeutiky. Aktivace této kinasy spouští signalizační kaskády, které mohou vést k opravě DNA, zástavě buněčného cyklu nebo apoptóze. Inhibicí této kinasy můžeme docílit blokace opravného mechanismu, který byl spuštěn...
Studium nových fotosensitizérů ze skupiny ftalocyaninů a azaftalocyaninů pro fotodynamickou léčbu nádorových onemocnění
Macháček, Miloslav ; Šimůnek, Tomáš (vedoucí práce) ; Řezáčová, Martina (oponent) ; Mosinger, Jiří (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát Mgr. Miloslav Macháček Školitel doc. PharmDr. Tomáš Šimůnek, Ph.D. Název disertační práce Studium nových fotosensitizérů ze skupiny ftalocyaninů a azaftalocyaninů pro fotodynamickou léčbu nádorových onemocnění Fotodynamická terapie (PDT) nádorů je neinvazivní metoda určená k léčbě solidních nádorů. Jejími základními složkami jsou molekulární kyslík, světlo a fotosensitizér (PS) - komponenty samy o sobě netoxické, ale v kombinaci vedoucí k tvorbě reaktivních forem kyslíku (ROS; především singletového kyslíku), které poškozují buněčné struktury a vedou k buněčné smrti. Způsob, jakým je nádorová buňka zničena závisí především na typu PS, délce ozáření a lokalizaci léčiva, protože singletový kyslík je vysoce reaktivní a je schopen jen minimální difúze v biologických systémech. Kromě přímého cytotoxického působení PS se na eradikaci nádoru podílí také poškození cév (deprivace živin a kyslíku) a aktivace imunitního systému. V současné době se při návrhu struktur PS přistupuje buď vytvářením vhodné kombinace dostatečně aktivní látky a nosičového systému, tvorbou cílených konjugátů, nebo syntézou látek s vysokou aktivitou a minimální mírou tvorby agregátů ve vodném prostředí. V naší práci jsme se zaměřili...
Změny proteinové exprese vyvolané kyselinou valproovou u lidské T-lymfocytární linie MOLT-4
Tichá, Zuzana ; Kvasničková, Eva (vedoucí práce) ; Řezáčová, Martina (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta Katedra biochemických věd ZMĚNY PROTEINOVÉ EXPRESE PO OVLIVNĚNÍ KYSELINOU VALPROOVOU U LIDSKÉ T-LYMFOCYTÁRNÍ BUNĚČNÉ LINIE MOLT-4. Kyselina valproová (VA) je inhibitor histon deacetylasy (HDACI) a při kultivaci leukemických buněk vede k zástavě jejich růstu a indukci apoptózy. Cílem práce bylo stanovit změny exprese proteinů po ovlivnění nádorových buněk VA. Lyzáty ilzolovaných jader po 4 hodinové inkubaci buněk s 2 a 4 mmol/l VA byly použity pro detekci změn hladiny proteinů. Proteiny buněčných lyzátů byly v první dimenzi separovány izoelektrickou fokusací na imobilizovaném pH gradientu. Po proběhnutí fokusace byly proteiny separovány elektroforeticky na 9-16% gradientovém DS gelu. Po proběhnuté elektroforéze byly proteiny detekovány barvením stříbrem a proteinová mapa digitalizována pomocí laserového denzitometru. Vyhodnocení proteinových map bylo provedeno pomocí programu Melanie 3. Identifikace proteinů byla provedena na MALDI hmotnostním spektrometru. Vyhledávání proteinů v databázích bylo provedeno podle programů ProFound a PeptIdent. Identifikace proteinů, které se po ovlivnění VA statisticky signifikantně měnily pomůže pochopit molekulární cesty, pomocí kterých ovlivňuje VA leukemické buňky. V našich experimentech sledující změny jednotlivých proteinů po...
Studium nových fotosensitizérů ze skupiny ftalocyaninů a azaftalocyaninů pro fotodynamickou léčbu nádorových onemocnění
Macháček, Miloslav ; Šimůnek, Tomáš (vedoucí práce) ; Řezáčová, Martina (oponent) ; Mosinger, Jiří (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát Mgr. Miloslav Macháček Školitel doc. PharmDr. Tomáš Šimůnek, Ph.D. Název disertační práce Studium nových fotosensitizérů ze skupiny ftalocyaninů a azaftalocyaninů pro fotodynamickou léčbu nádorových onemocnění Fotodynamická terapie (PDT) nádorů je neinvazivní metoda určená k léčbě solidních nádorů. Jejími základními složkami jsou molekulární kyslík, světlo a fotosensitizér (PS) - komponenty samy o sobě netoxické, ale v kombinaci vedoucí k tvorbě reaktivních forem kyslíku (ROS; především singletového kyslíku), které poškozují buněčné struktury a vedou k buněčné smrti. Způsob, jakým je nádorová buňka zničena závisí především na typu PS, délce ozáření a lokalizaci léčiva, protože singletový kyslík je vysoce reaktivní a je schopen jen minimální difúze v biologických systémech. Kromě přímého cytotoxického působení PS se na eradikaci nádoru podílí také poškození cév (deprivace živin a kyslíku) a aktivace imunitního systému. V současné době se při návrhu struktur PS přistupuje buď vytvářením vhodné kombinace dostatečně aktivní látky a nosičového systému, tvorbou cílených konjugátů, nebo syntézou látek s vysokou aktivitou a minimální mírou tvorby agregátů ve vodném prostředí. V naší práci jsme se zaměřili...
Možnosti průtokové cytometrie v analýze reakce buněk na genotoxický stres
Havelek, Radim ; Řezáčová, Martina (vedoucí práce) ; Bílková, Zuzana (oponent) ; Štětina, Rudolf (oponent)
Možnosti průtokové cytometrie v analýze reakce buněk na genotoxický stres Průtoková cytometrie je moderní metoda analýzy imunofenotypu a funkčních charakteristik buněk. Je to technika kvantitativní analýzy jedné buňky, která k detekci využívá optických vlastností buněk unášených v proudu nosné kapaliny stanovených paprskem laseru. Analýza a rozlišení buněk je založena na jejich velikosti, granularitě, a zdali buňka nese fluorescenční molekulu ve formě konjugované protilátky, nebo fluorescenčního barviva. Buňky mohou být značeny fluorescenčními barvivy, inkubovány s fluorogeními substráty, označeny fluorochromy konjugovanými protilátkami specifickými k molekulám na povrchu nebo uvnitř buňky. Průtokové cytometry jsou multiparametrické, zaznamenávající několik měření z jedné buňky. Z tohoto důvodu jsme schopni identifikovat homogenní subpopulaci v heterogenní populaci buněk. Buňky vystaveny působení genotoxických agens reagují kvantitativně a kvalitativně v závislosti na absorbované dávce a buněčném typu. S cílem vypořádat se s poškozením buněčné DNA dojde k aktivaci dočasné zástavy buněčné cyklu a mechanismů odpovědi na poškození DNA, jež poskytnou nezbytný čas k její účinné opravě. Za situace kdy tyto mechanismy selžou, nebo poškození DNA je neopravitelné, dojde k buněčné smrti apoptózou, nebo je...
Studium nových fotosensitizérů ze skupiny ftalocyaninů a azaftalocyaninů pro fotodynamickou léčbu nádorových onemocnění
Macháček, Miloslav ; Šimůnek, Tomáš (vedoucí práce) ; Řezáčová, Martina (oponent) ; Mosinger, Jiří (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát Mgr. Miloslav Macháček Školitel doc. PharmDr. Tomáš Šimůnek, Ph.D. Název disertační práce Studium nových fotosensitizérů ze skupiny ftalocyaninů a azaftalocyaninů pro fotodynamickou léčbu nádorových onemocnění Fotodynamická terapie (PDT) nádorů je neinvazivní metoda určená k léčbě solidních nádorů. Jejími základními složkami jsou molekulární kyslík, světlo a fotosensitizér (PS) - komponenty samy o sobě netoxické, ale v kombinaci vedoucí k tvorbě reaktivních forem kyslíku (ROS; především singletového kyslíku), které poškozují buněčné struktury a vedou k buněčné smrti. Způsob, jakým je nádorová buňka zničena závisí především na typu PS, délce ozáření a lokalizaci léčiva, protože singletový kyslík je vysoce reaktivní a je schopen jen minimální difúze v biologických systémech. Kromě přímého cytotoxického působení PS se na eradikaci nádoru podílí také poškození cév (deprivace živin a kyslíku) a aktivace imunitního systému. V současné době se při návrhu struktur PS přistupuje buď vytvářením vhodné kombinace dostatečně aktivní látky a nosičového systému, tvorbou cílených konjugátů, nebo syntézou látek s vysokou aktivitou a minimální mírou tvorby agregátů ve vodném prostředí. V naší práci jsme se zaměřili...
Studium nových fotosensitizérů ze skupiny ftalocyaninů a azaftalocyaninů pro fotodynamickou léčbu nádorových onemocnění
Macháček, Miloslav ; Šimůnek, Tomáš (vedoucí práce) ; Řezáčová, Martina (oponent) ; Mosinger, Jiří (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát Mgr. Miloslav Macháček Školitel doc. PharmDr. Tomáš Šimůnek, Ph.D. Název disertační práce Studium nových fotosensitizérů ze skupiny ftalocyaninů a azaftalocyaninů pro fotodynamickou léčbu nádorových onemocnění Fotodynamická terapie (PDT) nádorů je neinvazivní metoda určená k léčbě solidních nádorů. Jejími základními složkami jsou molekulární kyslík, světlo a fotosensitizér (PS) - komponenty samy o sobě netoxické, ale v kombinaci vedoucí k tvorbě reaktivních forem kyslíku (ROS; především singletového kyslíku), které poškozují buněčné struktury a vedou k buněčné smrti. Způsob, jakým je nádorová buňka zničena závisí především na typu PS, délce ozáření a lokalizaci léčiva, protože singletový kyslík je vysoce reaktivní a je schopen jen minimální difúze v biologických systémech. Kromě přímého cytotoxického působení PS se na eradikaci nádoru podílí také poškození cév (deprivace živin a kyslíku) a aktivace imunitního systému. V současné době se při návrhu struktur PS přistupuje buď vytvářením vhodné kombinace dostatečně aktivní látky a nosičového systému, tvorbou cílených konjugátů, nebo syntézou látek s vysokou aktivitou a minimální mírou tvorby agregátů ve vodném prostředí. V naší práci jsme se zaměřili...
Molekulární mechanismy odpovědi kmenových buněk na cytostatickou terapii
Seifrtová, Martina ; Řezáčová, Martina (vedoucí práce) ; Vávrová, Jiřina (oponent) ; Skálová, Lenka (oponent)
Molekulární mechanismy odpovědi kmenových buněk na cytostatickou terapii Jeden z hlavních přístupů v terapii nádorových onemocnění představuje léčba cytostatiky. Stěžejním mechanismem této terapie je navození apoptotického procesu u nádorových buněk. Dnes je již dobře známo, že v průběhu léčby jsou chemoterapeutiky ovlivňovány nejen buňky nádorové, ale i buňky zdravé. Jedním z nejsledovanějších typů zdravých somatických buněk jsou v současné době buňky kmenové. Reakce kmenových buněk na genotoxický stres je stále předmětem výzkumů, a nezodpovězenou otázkou zůstává, do jaké míry se mohou tyto buňky podílet na vzniku tumorů nebo jiného onemocnění plynoucího z jejich genomové nestability. Kmenové buňky přetrvávají v tkáních dlouhodobě, a i z tohoto důvodu je nutné doplnit jejich charakterizaci v oblasti regulace proliferace, senescence a apoptózy a rozšířit znalosti o jejich chování vůči genotoxickým stresorům jako jsou cytostatika. V práci charakterizuji reakci mezenchymálních kmenových buněk izolovaných ze zubní pulpy na terapii cisplatinou a mitoxantronem. Jejich reakci porovnávám s odpovědí normálních lidských dermálních fibroblastů. Oba testované buněčné typy reagují na tyto chemoterapeutika v závislosti na aplikované dávce jak indukcí apoptózy, tak zástavou buněčného cyklu. Mitoxantron v nižších...
Možnosti průtokové cytometrie v analýze reakce buněk na genotoxický stres
Havelek, Radim ; Řezáčová, Martina (vedoucí práce) ; Bílková, Zuzana (oponent) ; Štětina, Rudolf (oponent)
Možnosti průtokové cytometrie v analýze reakce buněk na genotoxický stres Průtoková cytometrie je moderní metoda analýzy imunofenotypu a funkčních charakteristik buněk. Je to technika kvantitativní analýzy jedné buňky, která k detekci využívá optických vlastností buněk unášených v proudu nosné kapaliny stanovených paprskem laseru. Analýza a rozlišení buněk je založena na jejich velikosti, granularitě, a zdali buňka nese fluorescenční molekulu ve formě konjugované protilátky, nebo fluorescenčního barviva. Buňky mohou být značeny fluorescenčními barvivy, inkubovány s fluorogeními substráty, označeny fluorochromy konjugovanými protilátkami specifickými k molekulám na povrchu nebo uvnitř buňky. Průtokové cytometry jsou multiparametrické, zaznamenávající několik měření z jedné buňky. Z tohoto důvodu jsme schopni identifikovat homogenní subpopulaci v heterogenní populaci buněk. Buňky vystaveny působení genotoxických agens reagují kvantitativně a kvalitativně v závislosti na absorbované dávce a buněčném typu. S cílem vypořádat se s poškozením buněčné DNA dojde k aktivaci dočasné zástavy buněčné cyklu a mechanismů odpovědi na poškození DNA, jež poskytnou nezbytný čas k její účinné opravě. Za situace kdy tyto mechanismy selžou, nebo poškození DNA je neopravitelné, dojde k buněčné smrti apoptózou, nebo je...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 19 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 ŘEZÁČOVÁ, Monika
2 Řezáčová, Marie
3 Řezáčová, Michaela
1 Řezáčová, Milada
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.