|
|
Genetické markery pro sledování posttransplantačního chimerismu
Řehounková, Michaela ; Beránek, Martin (vedoucí práce) ; Matoušková, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Michaela Řehounková Školitel: doc. PharmDr. Martin Beránek, Ph.D. Název diplomové práce: Genetické markery pro sledování posttransplatačního chimerismu Cíle práce: Zpracování dat pacientů, kteří prodělali alogenní transplantaci krvetvorných buněk v letech 2010 až 2014 ve Fakultní nemocnici Hradec Králové a jejich chimerismus byl sledován na Úseku molekulární biologie v Ústavu klinické biochemie a diagnostiky. Po zpracování dat se studoval možný vztah mezi vybranými klinickými parametry a použitými genetickými markery k vyšetření chimerismu. Na závěr se zhodnotily vlivy vybraných parametrů na úspěšnost léčby a úmrtnost v potransplantačním období. Metody: Pro vyšetření potransplantačního chimerismu byla použita metoda vyšetření lokusů krátkých tandemových repetic (STR), která využívá genetické variability mezi dárcem a příjemcem transplantovaného štěpu. DNA dárce a příjemce je izolována pomocí kolonkové soupravy QIAmp DNA Blood Mini Kit (QIAGEN, SRN), k amplifikaci se využívá souprava AmpFlSTR Identifier Kit (Applied Biosystems, USA) a k separaci kapilární elektroforéza (analyzátor ABI 3130-4, Applied Biosystems, USA) Závěr: Mezi nejinformativnější patřily markery D21S11, D2S1338, THO1, FGA a...
|
|
|
Genetické markery pro sledování posttransplantačního chimerismu
Řehounková, Michaela ; Beránek, Martin (vedoucí práce) ; Matoušková, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Michaela Řehounková Školitel: doc. PharmDr. Martin Beránek, Ph.D. Název diplomové práce: Genetické markery pro sledování posttransplatačního chimerismu Cíle práce: Zpracování dat pacientů, kteří prodělali alogenní transplantaci krvetvorných buněk v letech 2010 až 2014 ve Fakultní nemocnici Hradec Králové a jejich chimerismus byl sledován na Úseku molekulární biologie v Ústavu klinické biochemie a diagnostiky. Po zpracování dat se studoval možný vztah mezi vybranými klinickými parametry a použitými genetickými markery k vyšetření chimerismu. Na závěr se zhodnotily vlivy vybraných parametrů na úspěšnost léčby a úmrtnost v potransplantačním období. Metody: Pro vyšetření potransplantačního chimerismu byla použita metoda vyšetření lokusů krátkých tandemových repetic (STR), která využívá genetické variability mezi dárcem a příjemcem transplantovaného štěpu. DNA dárce a příjemce je izolována pomocí kolonkové soupravy QIAmp DNA Blood Mini Kit (QIAGEN, SRN), k amplifikaci se využívá souprava AmpFlSTR Identifier Kit (Applied Biosystems, USA) a k separaci kapilární elektroforéza (analyzátor ABI 3130-4, Applied Biosystems, USA) Závěr: Mezi nejinformativnější patřily markery D21S11, D2S1338, THO1, FGA a...
|
|
|
Genetické markery pro sledování posttransplantačního chimerismu
Řehounková, Michaela ; Beránek, Martin (vedoucí práce) ; Matoušková, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Michaela Řehounková Školitel: doc. PharmDr. Martin Beránek, Ph.D. Název diplomové práce: Genetické markery pro sledování posttransplatačního chimerismu Cíle práce: Zpracování dat pacientů, kteří prodělali alogenní transplantaci krvetvorných buněk v letech 2010 až 2014 ve Fakultní nemocnici Hradec Králové a jejich chimerismus byl sledován na Úseku molekulární biologie v Ústavu klinické biochemie a diagnostiky. Po zpracování dat se studoval možný vztah mezi vybranými klinickými parametry a použitými genetickými markery k vyšetření chimerismu. Na závěr se zhodnotily vlivy vybraných parametrů na úspěšnost léčby a úmrtnost v potransplantačním období. Metody: Pro vyšetření potransplantačního chimerismu byla použita metoda vyšetření lokusů krátkých tandemových repetic (STR), která využívá genetické variability mezi dárcem a příjemcem transplantovaného štěpu. DNA dárce a příjemce je izolována pomocí kolonkové soupravy QIAmp DNA Blood Mini Kit (QIAGEN, SRN), k amplifikaci se využívá souprava AmpFlSTR Identifier Kit (Applied Biosystems, USA) a k separaci kapilární elektroforéza (analyzátor ABI 3130-4, Applied Biosystems, USA) Závěr: Mezi nejinformativnější patřily markery D21S11, D2S1338, THO1, FGA a...
|
|
|
Humánní hormonální léčiva a jejich rezidua ve vodních ekosystémech
Řehounková, Michaela ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Humánní hormonální léčiva se používají k úpravě funkce endokrinního systému, terapii hormon-dependentních nádorů, nebo jako součást antikoncepčních a protizánětlivých přípravků. Obsahují účinné látky strukturně či chemicky podobné endogenním hormonům. Výše uvedená léčiva a jejich rezidua se dostávají do odpadních vod po metabolizaci v lidském organismu nebo nezákonné likvidaci a jsou odstraňována v čističkách odpadních vod (ČOV). Nejúčinnější technologie pro odstraňování hormonálních léčiv, zejména estrogenů, z odpadních vod jsou ozonolýza a sonolýza. Koncentrace ve vodách se určují pomocí plynové a kapalinové chromatografie. Obsah estrogenů ve vodách České republiky (Vltava) se pohybuje v koncentraci 1,3 - 3,8 ng/l a jejich množství v pitné vodě neznamená pro konzumenty zvýšené zdravotní riziko. Vliv reziduí estrogenů je prokazatelný na vodních organismech, jako například změny v endokrinní regulaci, poruchy reprodukce a poruchy embryogeneze.
|
host ::
RSS.