|
|
Vliv 24-epibrassinolidu na vybrané parametry genotypů kukuřice a bobu lišících se citlivostí k suchu
Řehořová, Kateřina ; Kočová, Marie (vedoucí práce) ; Hniličková, Helena (oponent)
Brassinosteroidy jsou rostlinné hormony, které jsou známy mimo jiné pro svůj pleiotropní účinek na rostliny vystavené různým biotickým a abiotickým stresovým faktorům. Cílem této práce bylo zhodnotit vliv 10-8 M 24-epibrassinolidu na rostliny Zea mays L. a Vicia faba L. pěstované v podmínkách stresu suchem (6, 10, 14, 18 dnů) s důrazem na odlišnou odpověď jejich citlivých a odolných genotypů k suchu. U stresovaných rostlin a rostlin pěstovaných v kontrolních podmínkách byla měřena rychlost čisté fotosyntézy (PN) a transpirace (E), stomatální vodivost (gs), osmotický potenciál (ψs), obsah prolinu (Pro) a malondialdehydu (MDA) a index poškození membrán (MI). Nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím zmíněné parametry bylo sucho, které vedlo k postupnému snížení PN, E, gs, ψs a zvýšení obsahu Pro, MDA a MI. Efekt 24-epibrassinolidu se průkazně projevil spíše výjimečně a v těchto případech byla pozorována výraznější odpověď rostlin stresovaných suchem ve srovnání s rostlinami pěstovanými v kontrolních podmínkách. V reakci rostlin se projevila vnitrodruhová variabilita, která u citlivých a tolerantních genotypů nebyla jednoznačná a lišila se v závislosti na studovaném parametru a podmínkách pěstování rostlin.
|
|
|
Anglicky psaná periodika v Česku v letech 1990-1995 v rámci transformace tisku po pádu komunismu
Řehořová, Kateřina ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá anglickými periodiky, která v Praze zakládali a vydávali Američané v letech 1990 - 1995. První část přibližuje pozadí výskytu americké komunity v hlavním městě v první polovině 90. let a seznamuje s americkou a československou žurnalistickou tradicí v kontextu změn mediálního systému po sametové revoluci. Druhá část představuje zpravodajská periodika a literární magazíny, které vznikly v Praze ve vymezeném období. Kromě novinových článků, odborné literatury zabývající se mediální transformací po pádu totalitních režimů a prvky americké a československé žurnalistiky práce významně čerpá z písemných a osobních rozhovorů autorky s lidmi, kteří jsou spjati s prezentovanými periodiky. V závěru práce je zhodnocen možný dopad novinářské a spisovatelské činnosti Američanů na československou resp. českou novinářskou a literární scénu. Vliv amerických žurnalistů na československé resp. české kolegy se týká jednotlivých osob konkrétní generace novinářů. Vliv americký literárních děl vzniklých v Praze ve vymezeném období nepřesáhl anglofonní sféru a nelze o něm proto hovořit v obecném kontextu československého resp. českého literárního prostředí.
|
|
|
In vitro selekce pro zvýšení odolnosti řepky k suchu, mrazu a patogenům
Řehořová, Kateřina ; Zelenková, Sylva (vedoucí práce) ; Klíma, Miroslav (oponent)
Řepka olejka (Brassica napus L.) patří mezi tři nejvýznamnější olejniny na světě. Hlavní stresové faktory, které ovlivňují její růst a produktivitu, jsou sucho, mráz a patogeny. Tkáňové kultury založené na in vitro selekci se ukázaly jako efektivní nástroj pro získání tolerantních rostlin. Tato práce pojednává o in vitro selekcích řepky pro zvýšení odolnosti k výše zmíněným stresům. V posledních letech byla diskutována hlavně role prolinu v souvislosti s navozením rezistence ke stresům. Pomocí in vitro selekcí se ale neprokázala jeho přítomnost jako určující pro mrazuvzdornost nebo toleranci k suchu. Oproti tomu exogenně přidávaná kyselina abscisová navozuje u řepky rezistenci jak mrazu tak k suchu a dále ovlivňuje koncentraci dalších látek, včetně prolinu. Prostřednictvím in vitro selekcí se přišlo i na důležitou roli brassinosteroidů během sucha, ale jejich mechanismy v průběhu stresu dosud nebyly objasněny. Během vystavení rostlin mrazu dochází ke zvýšené expresi nově identifikovaných dehydrinových genů, které prostřednictvím dehydrinových proteinů zvyšují u rostlin mrazuvzdornost. U patogenu řepky, Sclerotinia sclerotiorum,se při in vitro selekcích využívá hlavně kyseliny šťavelové jako toxinu houby, který primárně poškozuje rostlinu. Při selekci linií rezistentních k Leptosphaeria maculans se používá...
|
host ::
RSS.