Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Reception of Strategic Economic Narratives: Case Study of the Kenyan News Discourse.
Řehák, Vilém ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Horáková, Hana (oponent) ; Záhořík, Jan (oponent)
Strategický narativ je komunikační nástroj politických elit, které jeho prostřednictvím konstruují sdílený význam mezinárodního dění, formulují národní zájmy, snaží se změnit mezinárodní diskurzivní prostředí a také ovlivnit chování ostatních aktérů. Strategický narativ je složen ze tří dynamických procesů, které probíhají současně a vzájemně se ovlivňují a posilují: formování narativu v daném státě, jeho projekce na mezinárodní scéně a jeho recepce v ostatních státech. Teorie strategických narativů zapadá do teoretického rámce tzv. nového regionalismu, který se snaží analyzovat vztahy mezi procesy globalizace, globalismu (globálního vládnutí), regionalizace a regionalismu. Až donedávna byla tato analýza prováděna výhradně ze státně-centrické a pozitivistické perspektivy, což víceméně znemožňovalo zahrnout do analýzy otázku percepce a recepce mezinárodně-politických, resp. mezinárodně- ekonomických událostí. Předložená dizertace se snaží vyplnit tuto mezeru v současném výzkumu. Dizertace analyzuje globální politickou ekonomii z interpretativního konstruktivistického pohledu: jako zdrojová data využívá články z místního nejčtenějšího deníku a analyzuje mediální (zpravodajský) diskurz jako jednu z forem širokého společenského diskurzu. Takto provedená analýza nám může pomoci odhalit, jak místní...
Nový regionalismus a subsaharská Afrika
Řehák, Vilém ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Lukáš, Ivan (oponent)
Diplomová práce "Nový regionalismus a subsaharská Afrika" se zabývá procesem ekonomické integrace v Africe a teoretickou reflexí tohoto procesu. V první kapitole je zhodnocena relevantnost různých integračních teorií na africké reálie. Autor postupně analyzuje panafrikanismus jako ryze africkou ideologii, dále pak klasické ekonomické integrační teorie, klasické politologické integrační teorie a moderní politologické integrační teorie, a názorně dokládá, že žádná z těchto teorií nedává uspokojivou odpověď na otázku, proč ke zrychlení africké integrace dochází až v 90. letech. Ve druhé kapitole se autor zabývá fenoménem tzv. nového regionalismu, a to jak z pohledu nové fáze regionalismu jako procesu, tak z pohledu různých teoretických koncepcí, které se v souvislosti s novým regionalismem objevují. Třetí kapitola ve stručnosti popisuje vývoj africké integrace od jejích koloniálních počátků až po nejnovější iniciativy spojené se vznikem Africké unie v roce 2002. Čtvrtá kapitola nabízí pět případových studií, které se věnují vývoji integrace v jednotlivých regionálních uskupeních, každá z nich načrtává výchozí stav v roce 1991 ve smyslu vzniku organizace, základních cílů a vývoje integrace od vzniku organizace do podpisu Abujské dohody o vzniku Afrického hospodářského společenství, ve druhé části se...
Reception of Strategic Economic Narratives: Case Study of the Kenyan News Discourse.
Řehák, Vilém ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Horáková, Hana (oponent) ; Záhořík, Jan (oponent)
Strategický narativ je komunikační nástroj politických elit, které jeho prostřednictvím konstruují sdílený význam mezinárodního dění, formulují národní zájmy, snaží se změnit mezinárodní diskurzivní prostředí a také ovlivnit chování ostatních aktérů. Strategický narativ je složen ze tří dynamických procesů, které probíhají současně a vzájemně se ovlivňují a posilují: formování narativu v daném státě, jeho projekce na mezinárodní scéně a jeho recepce v ostatních státech. Teorie strategických narativů zapadá do teoretického rámce tzv. nového regionalismu, který se snaží analyzovat vztahy mezi procesy globalizace, globalismu (globálního vládnutí), regionalizace a regionalismu. Až donedávna byla tato analýza prováděna výhradně ze státně-centrické a pozitivistické perspektivy, což víceméně znemožňovalo zahrnout do analýzy otázku percepce a recepce mezinárodně-politických, resp. mezinárodně- ekonomických událostí. Předložená dizertace se snaží vyplnit tuto mezeru v současném výzkumu. Dizertace analyzuje globální politickou ekonomii z interpretativního konstruktivistického pohledu: jako zdrojová data využívá články z místního nejčtenějšího deníku a analyzuje mediální (zpravodajský) diskurz jako jednu z forem širokého společenského diskurzu. Takto provedená analýza nám může pomoci odhalit, jak místní...
Demography and Security in Sub-Saharan Africa
Bankóová, Valéria ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Řehák, Vilém (oponent)
S ohledem na současný trend rychlého růstu počtu obyvatel, a to zejména v tzv. globálním Jihu, by se mělo otázce důsledků demografické změny pro bezpečnost dostat zvýšené pozornosti. Nedávno vzniklý obor politické demografie se sice snaží prozkoumat příčinný vztah mezi těmito dvěma faktory, ale stále existuje poměrně málo studií, které by aplikovali teorii politické demografie na konkrétní empirické případy. V této práci jsem se z tohoto důvodu zaměřila na případ první konžské války, stejně jako na vybrané konfliktní události ve východním Kongu, jenž ji předcházely. Zaprvé jsem se podívala na bezpečnostní dopady změny v struktuře obyvatelstva v koloniálním období a později v době po získání nezávislosti, zejména v provinciích Kivu nacházejících se ve východním Kongu. Zadruhé jsem zkoumala rwandskou genocidu z hlediska politické demografie. Nakonec jsem zjišťovala, jakou roli ve vypuknutí první konžské války hrála masivní rwandská uprchlická vlna do východního Konga, která vznikla v následku genocidy. Přístup použitý ve vybrané případové studii se ukázal být užitečný, co se týče rozšíření našeho chápání příčin vypuknutí konfliktů ve sledovaném regionu, a taky dále rozvíjí teorii politické demografie upozorňováním na řadu dosud do značné míry přehlížených aspektů. Zároveň zdůrazňuje potřebu rozšířit...
Příčiny občanské války v Côte d'Ivoire
Řehák, Vilém ; Kumsa, Alemayehu (oponent) ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce)
Prakticky ve všech afrických koloniích došlo v období po druhé světové válce k výraznému nárůstu politické aktivity mezi místním obyvatelstvem. Již existující kulturní, zájmové či odborové organizace se formalizovaly a přeměnily v politické strany, které mezi sebou sváděly volební boj o místa v různých nově ustavovaných či transformovaných koloniálních shromážděních, byť tato byla povětšinou stále ovládaná kolonizátory. Obecně můžeme model těchto institucí popsat tak, že většina míst byla vyhrazena evropským zástupcům, voleným evropskými usedlíky, zatímco z masy Afričanů měl jen zlomek volební právo, a tento zlomek pak volil své zástupce. Tato shromáždění navíc měla len velmi omezené pravomoc! (v předválečném období často působila pouze jako poradní orgány, po válce získala například Územní shromáždění (Assemblée Territorial) 1 ve frankofonních koloniích pravomoci v oblasti ekonomické, respektive rozpočtové, politická rozhodnutí však nadále zůstávala v rukou francouzské administrativy). I přesto byly africké masy vtaženy do politického procesu. V padesátých letech docházelo k rozšiřování práv afrického obyvatelstva včetně práva volebního, a analogicky s tím také rostla politická aktivita nově vzniklých afrických politických stran. Koncem této dekády již bylo zřejmé, že otázka není, zda africké kolonie...

Viz též: podobná jména autorů
5 Řehák, Vojtěch
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.