|
|
Jak vybraná online média informují o úmrtí českých sportovců
Řehák, Matěj ; Macková, Veronika (vedoucí práce) ; Chladová, Marta (oponent)
Mezi lety 2017 a 2019 přišli o život fotbalisté František Rajtoral, David Bystroň, Pavel Pergl a hokejista Adam Svoboda. Ve všech případech se jednalo o sebevraždy. Diskurz smrti a zejména sebevražd je v mediálním prostředí velmi citlivým tématem, o kterém se i přes jejich častý výskyt mluví poměrně málo. Ani samotných návodů, příruček či literatury pojednávající o tom, jak by novináři správně měli o těchto událostech psát, neexistuje mnoho a zároveň nejsou dostatečně zakomponovány do novinářských rutin. Na rozdíl od běžné žurnalistiky zde hraje důležitější roli etický a morální kodex, který je spojen s celkovým choulostivým vnímáním smrti a sebevraždy ve společnosti. Cílem médií je však i v těchto případech čtenost a sledovanost vůči konkurenci, kvůli čemuž se často i seriózní zpravodajské portály uchylují k bulvarizaci článků o úmrtí veřejně známých osobností, včetně sportovců. Tyto události splňují základní zpravodajské hodnoty v čele s překvapením, negativitou a vztahem k elitním osobám v oblasti sportu, takže jsou obvykle u publika velmi sledované. Právě v těchto případech je však potřeba jisté opatrnosti a zodpovědné práce novináře, protože zprávy o sebevraždě mohou velmi snadno vést k nepřesné konstrukci reality mezi příjemci, zejména pokud nejsou založené čistě na faktech a podléhají zvýšené...
|
|
|
Efektivita jaderných zbraní v nátlakové diplomacii
Řehák, Matěj ; Bříza, Vlastislav (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Od doby svého vzniku a prvního použití během Druhé světové války se jaderné zbraně staly velice účinným mocenským prostředkem v mezinárodních vztazích. Právě kvůli uvědomění si jejich obrovské ničivé síly se staly během období studené války politickým nástrojem k vzájemnému odstrašování obou soupeřících světových supervelmocí, tedy USA a SSSR. Jinak tomu není ani v dnešní době, kdy se jaderné zbraně ještě zdokonalily a rozšířily i mezi ostatní státy a proto jejich politický a mocenský význam hraje velkou roli v mezinárodních vztazích i nyní. Staly se součástí strategického myšlení a velkou roli hrají převážně v nátlakové diplomacii, kde fungují především jako manipulativní nástroj k dosažení požadovaného cíle. Ač se tato taktika, založená na vyvolání strachu z potencionálního ničivého jaderného útoku, zdá být velice účinná, vyskytují se v ní i značná rizika a nevýhody. Do nátlakové diplomacie totiž spadá taktika donucovací a odstrašovací a kvůli rozdílnosti obou koncepcí se role jaderných zbraní mezi nimi do jisté míry liší, na což poukazují i někteří experti, věnující se tomuto tématu. Abychom dokázali zhodnotit efektivitu jaderných zbraní v nátlakové diplomacii, je potřeba zdůraznit tyto rozdílnosti a poukázat na ně při názorných případech z moderní historie.
|
host ::
RSS.