Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku
Řehůřková, Markéta ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Název: Vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku Úvod: Plochá noha je častým zdravotním problémem dětského věku. Její podstatou může být vrozená, anebo ve větší míře získaná patologie v oblasti nožní klenby. Odborníci se neshodují na kritériích diagnostiky ani na formách terapie. Následky a zdravotní rizika, které s sebou plochonoží nese, jsou často opomíjeny. Senzomotorická stimulace formou cvičení na balančních plochách a chůzí po různých površích naboso by mohla být vhodnou součástí pohybových aktivit a her dětí v mateřských školách jako jedna z možností terapie a prevence plochonoží u dětí. Cíle: Hlavním cílem této práce je zhodnotit vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku. Metodika: Výzkumný soubor zahrnoval 21 dětí. Na začátku terapie bylo odebráno 42 plantogramů. K jejich vyhodnocení byly použity 3 metody: metoda podle Chippaux- Šmiřáka, metoda podle Sztriter-Godunova a metoda podle Mayera. Terapie probíhala formou senzomotorické stimulace cvičením na balančních plochách a chůzí po různých površích naboso. Doba trvání terapie byla 15 minut každý školní den po dobu šesti měsíců. Na konci terapie byly odebrány kontrolní plantogramy u 15 dětí a došlo k porovnání výsledků před a po terapii. Bylo vyhodnoceno, zda u dětí, u kterých byla...
Vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku
Řehůřková, Markéta ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Název: Vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku Úvod: Plochá noha je častým zdravotním problémem dětského věku. Její podstatou může být vrozená, anebo ve větší míře získaná patologie v oblasti nožní klenby. Odborníci se neshodují na kritériích diagnostiky ani na formách terapie. Následky a zdravotní rizika, které s sebou plochonoží nese, jsou často opomíjeny. Senzomotorická stimulace formou cvičení na balančních plochách a chůzí po různých površích naboso by mohla být vhodnou součástí pohybových aktivit a her dětí v mateřských školách jako jedna z možností terapie a prevence plochonoží u dětí. Cíle: Hlavním cílem této diplomové práce bylo porovnat plantogramy skupiny dětí z jedné třídy mateřské školy před a po šesti měsících senzomotorické stimulace prostřednictvím tří různých metod (metodou dle Chippaux-Šmiřáka, metodou dle Sztriter-Godunova a metodou dle Mayera). Druhým cílem bylo zjistit, v jaké věkové kategorii bude nejvyšší prevalence ploché nohy a zároveň ve které věkové kategorii dojde k největšímu zlepšení stavu nožní klenby. Třetím cílem bylo porovnat navzájem všechny tři použité metody hodnocení plantogramů a zjistit, zda se budou ve výsledcích shodovat. Hypotéza č. 1: Po šesti měsících senzomotorické stimulace nohou dětí dojde u většiny nohou probandů ke...
Vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku
Řehůřková, Markéta ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Název: Vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku Úvod: Plochá noha je častým zdravotním problémem dětského věku. Její podstatou může být vrozená, anebo ve větší míře získaná patologie v oblasti nožní klenby. Odborníci se neshodují na kritériích diagnostiky ani na formách terapie. Následky a zdravotní rizika, které s sebou plochonoží nese, jsou často opomíjeny. Senzomotorická stimulace formou cvičení na balančních plochách a chůzí po různých površích naboso by mohla být vhodnou součástí pohybových aktivit a her dětí v mateřských školách jako jedna z možností terapie a prevence plochonoží u dětí. Cíle: Hlavním cílem této práce je zhodnotit vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku. Metodika: Výzkumný soubor zahrnoval 21 dětí. Na začátku terapie bylo odebráno 42 plantogramů. K jejich vyhodnocení byly použity 3 metody: metoda podle Chippaux- Šmiřáka, metoda podle Sztriter-Godunova a metoda podle Mayera. Terapie probíhala formou senzomotorické stimulace cvičením na balančních plochách a chůzí po různých površích naboso. Doba trvání terapie byla 15 minut každý školní den po dobu šesti měsíců. Na konci terapie byly odebrány kontrolní plantogramy u 15 dětí a došlo k porovnání výsledků před a po terapii. Bylo vyhodnoceno, zda u dětí, u kterých byla...
Vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku
Řehůřková, Markéta ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Název: Vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku Úvod: Plochá noha je častým zdravotním problémem dětského věku. Její podstatou může být vrozená, anebo ve větší míře získaná patologie v oblasti nožní klenby. Odborníci se neshodují na kritériích diagnostiky ani na formách terapie. Následky a zdravotní rizika, které s sebou plochonoží nese, jsou často opomíjeny. Senzomotorická stimulace formou cvičení na balančních plochách a chůzí po různých površích naboso by mohla být vhodnou součástí pohybových aktivit a her dětí v mateřských školách jako jedna z možností terapie a prevence plochonoží u dětí. Cíle: Hlavním cílem této diplomové práce bylo porovnat plantogramy skupiny dětí z jedné třídy mateřské školy před a po šesti měsících senzomotorické stimulace prostřednictvím tří různých metod (metodou dle Chippaux-Šmiřáka, metodou dle Sztriter-Godunova a metodou dle Mayera). Druhým cílem bylo zjistit, v jaké věkové kategorii bude nejvyšší prevalence ploché nohy a zároveň ve které věkové kategorii dojde k největšímu zlepšení stavu nožní klenby. Třetím cílem bylo porovnat navzájem všechny tři použité metody hodnocení plantogramů a zjistit, zda se budou ve výsledcích shodovat. Hypotéza č. 1: Po šesti měsících senzomotorické stimulace nohou dětí dojde u většiny nohou probandů ke...
Hluboký stabilizační systém
ŘEHŮŘKOVÁ, Markéta
Tématem této bakalářské práce je hluboký stabilizační systém. Jedná se o systém svalů, které zpevňují páteř v klidu i při pohybu. Dysfunkce hlubokého stabilizačního systému je jednou z mnoha možných příčin vertebrogenních obtíží a cílené ovlivnění hluboké stabilizace páteře je základním terapeutickým postupem léčby bolestí zad. Cílem první části této práce je zpracování teoretických podkladů souvisejících s touto problematikou. Obsahem teoretické části práce jsou tedy informace o anatomii, funkci, možnostech vyšetření a některých principech a metodách terapeutického ovlivnění hlubokého stabilizačního systému. Cílem výzkumné části byl výběr vhodných klientů pro efektivní péči o hluboký stabilizační systém a praktické ověření jednotlivých vyšetřovacích a terapeutických postupů používaných ve fyzioterapii při léčbě vertebrogenních obtíží. Pro praktickou část bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu, případová studie. Výzkum byl prováděn na ambulanci rehabilitačního oddělení Nemocnice Blansko. Testovaný soubor byl tvořen třemi pacientkami s vertebrogenními obtížemi, které byly sledovány po dobu několika měsíců. Výsledky jsou zpracovány formou kazuistik. U všech pacientek došlo ovlivněním hlubokého stabilizačního systému ke zlepšení obtíží, ústupu bolesti, naučily se správnému dýchání, aktivaci hlubokých stabilizačních svalů, včetně posílení a relaxace pánevního dna, a samostatnému provádění autoterapie. Terapie byla ukončena závěrečným vyšetřením, při kterém se prokázalo, že péče o hluboký stabilizační systém daných pacientek byla z hlediska vlivu na jejich obtíže efektivní, čímž byl splněn cíl výzkumné části práce. Bakalářská práce může být využita v klinické praxi fyzioterapeutů.

Viz též: podobná jména autorů
5 Řehůřková, Markéta
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.