|
|
Využívání sociální sítě Facebook obcemi ČR
Turková, Kateřina ; Kouřilová, Jana (vedoucí práce) ; Říhová, Gabriela (oponent)
Diplomová práce se zabývá zhodnocením rozsahu a formy využití sociální sítě Facebook obcemi Středočeského kraje, zapojenými do programu místní Agenda 21. Zkoumány jsou tedy oficiální facebookové stránky municipalit na uvedené sociální síti. Důraz je při tom kladen na odhalení vztahů mezi charakteristikami jednotlivých obcí a jejich aktivitou, potažmo způsobem užívání Facebooku. V teoretické části práce jsou definovány základní pojmy a teoretická východiska diplomové práce. Za pomoci aplikace kombinace metod jsou v praktické části zodpovězené výzkumné otázky, nastolené v kapitole věnované metodologii. Z dvanácti obcí a malých obcí, zapojených programu místní Agenda 21 ve Středočeském kraji, měla založenou oficiální facebookovou stránku k 1. lednu 2016 čtveřice municipalit. Dle výsledků ekonometrické analýzy platí, že čím vyšší je míra nezaměstnanosti v těchto municipalitách, tím větší je pravděpodobnost, že má obec oficiální facebookovou stránku.
|
|
|
Regionální dopad na nezaměstnanost při hypotetickém uzavření jaderných elektráren Dukovany a Temelín
Hájková, Eva ; Říhová, Gabriela (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem uzavření jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Zejména řeší dopad na nezaměstnanost při tomto uzavření. Nejdůležitějším cílem je zjištění, zda uzavření elektráren postihne pouze regiony, ve kterých elektrárny působí, nebo i přilehlé regiony. Teoretická část obsahuje základní pojmy související s tématem, jako je nezaměstnanost, migrace nebo energetika. V praktické části jsou analyzována data z Českého statistického úřadu související s dojížďkou do zaměstnání a rozhovory s představiteli každé z elektráren. Na základě provedené analýzy lze říci, že uzavření by postihlo nejvíce regiony, ve kterých elektrárny sídlí. Dalšími postiženými regiony v případě elektrárny Temelín by byly přilehlé okresy, v případě elektrárny Dukovany by uzavření postihlo i sousedící kraj.
|
|
|
Možnosti transformace pražských panelových sídlišť s cílem zvýšení rezidenční kvality
Hlásenská, Tereza ; Pělucha, Martin (vedoucí práce) ; Říhová, Gabriela (oponent)
Cílem diplomové práce je představit problematiku panelových sídlišť v České republice, zhodnotit dosavadní politiku rozvoje těchto obytných celků a navrhnout možnosti transformace pražských panelových sídlišť s cílem zvýšení rezidenční kvality. V České republice žije na sídlištích podstatná část populace a degradace těchto obytných celků představuje reálnou hrozbu, která by mohla způsobit úpadek celých měst. Na pražských sídlištích žije asi 40 % obyvatel města, sídliště jsou nezanedbatelnou součástí pražské urbanistické struktury, a proto se diplomová práce zaměřuje na panelová sídliště v Praze. Teoretická část se prostřednictvím literární rešerše majoritně zabývá okolnostmi vzniku a specifiky českých panelových sídlišť se zaměřením na pražská sídliště. Teoretická část dochází k závěru, že budoucí vývoj sídlišť bude velmi záviset na postoji, který zaujmou veřejné orgány i samotní obyvatelé, neboť nelze spoléhat na to, že ponechání sídlišť svému vývoji nepovede k jejich degradaci. Praktická část práce je zaměřena na představení hlavních dokumentů a programů národní a místní úrovně, které se dotýkají problematiky transformace sídlišť, a hodnotí jejich důležitost a přínos pro samotný transformační proces. Dále jsou zde představeny zahraniční a české příklady transformace a pomocí SWOT analýzy dochází ke zhodnocení potenciálu využitelnosti těchto opatření při transformaci pražských sídlišť. V závěru je na základě syntézy předchozích zjištění teoretické i praktické části navržena koncepce transformace pražských panelových sídlišť, která povede ke zvýšení rezidenční kvality tohoto prostředí. Návrh koncepce může sloužit jako jeden z podkladů pro plánování transformačního procesu sídlišť na úrovni městských částí Prahy.
|
|
|
Vzdělávání a vzdělávací soustava Karlovarského kraje a její vazba na trh práce
Mužíková, Hana ; Kouřilová, Jana (vedoucí práce) ; Říhová, Gabriela (oponent)
Cílem diplomové práce je odpovědět na otázku, zda nabídka absolventů středních, vyšších odborných a vysokých škol odpovídá potřebám trhu práce v Karlovarském kraji. K dosažení tohoto cíle jsou v teoretické části nejprve vysvětleny základní pojmy z oblasti vzdělávání a trhu práce. Následně je popsána role vzdělávání na trhu práce a v regionálním rozvoji. Dále je charakterizována vzdělávací soustava a trh práce České republiky a s tím spojená legislativa a základní koncepční dokumenty. V následující kapitole jsou charakterizovány všechny stupně vzdělávací soustavy Karlovarského kraje. Poslední část je věnována trhu práce, analýze volných pracovních míst evidovaných úřady práce a situaci absolventů na trhu práce. Z výsledků práce vyplývá, že především absolventů technicky zaměřených středních škol je na trhu nedostatek. Tuto situaci se snaží představitelé kraje řešit a podpořit u žáků zájem o studium technických oborů. Nabídka oborů vyšších odborných škol odpovídá potřebám trhu práce, u vysokoškolského vzdělání je situace složitější. Jednak je zde nedostatek technických oborů a druhým problémem je odchod vysokoškolských absolventů z kraje. Nicméně i v tomto případě je patrná snaha představitelů kraje o sladění vzdělávací soustavy s potřebami trhu práce.
|
|
| |
|
|
Socioekonomický vývoj venkovských oblastí na příkladu okresu Rokycany
Koníček, Ondřej ; Macháček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Říhová, Gabriela (oponent)
Cílem práce je identifikovat a charakterizovat prvky rozvoje v podmínkách okresu Rokycany. K naplnění tohoto cíle je území okresu pracovně rozděleno do 4 prostorů. Kromě prostoru městského jsou vymezeny 3 prostory venkovské: příměstský venkov, mezilehlý venkov a odlehlý venkov. Ke zjištění stavu a vývoje v těchto prostorech je využito analýzy různých socioekonomických ukazatelů. Zároveň je provedena klasifikace obcí okresu podle úrovně rozvoje zachytitelné měřitelnými veličinami. Ze závěrů vyplývá, že venkovské oblasti okresu Rokycany vykazují různý stupeň a akceleraci rozvoje. Zatímco prostor příměstského venkova je charakterizován bouřlivou výstavbou, vysokou mírou podnikatelské aktivity a podílem osob s vysokoškolským vzděláním blížícím se úrovni velkých měst, prostor odlehlého venkova vystihuje výrazně nepříznivá věková struktura populace, vysoký podíl osob zaměstnaných v zemědělství, sezónní výkyvy v úrovni nezaměstnanosti, horší úroveň vzdělání obyvatelstva a špatná dostupnost služeb i technická infrastruktura. Přesto však ani jeden z venkovských prostorů okresu nebyl v období let 2009 až 2014 populačně ztrátový. Pro hospodářskou i sociální stabilitu celého území mají rozhodující význam nové závody vybudované převážně za přispění zahraničního kapitálu, které jsou lokalizovány podél rozvojové osy regionu: dálnice D5. Tyto závody mají pozitivní vliv na zaměstnanost, jejich výrazné zaměření na výrobu součástek do automobilů a nižší náročnost na kvalifikaci pracovníků však s sebou přináší hrozby v podobě zranitelnosti ekonomiky okresu.
|
|
|
Využití brownfields v České republice se zaměřením na konkrétní příklad z praxe
Petzová, Terezie ; Říhová, Gabriela (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Bakalářská práce zkoumá problematiku brownfields v České republice. První část práce se zabývá danou problematikou v rovině teoretické, v druhé části je provedena detailní analýza konkrétního objektu ,,Železniční stanice Praha -- Vyšehrad" zařazeného mezi brownfields v České republice. Práce poskytuje ucelený pohled na vývoj historie zkoumaného objektu. Na základě shromáždění veškerých dostupných informací a informací získaných z provedených rozhovorů se zástupci pěti zainteresovaných subjektů byly navrženy 3 možné varianty využití objektu v budoucnu. Nejpravděpodobnější varianta využití byla použita jako příklad pro znázornění možných konkrétních způsobů financování regenerace objektu.
|
|
| |
|
|
Analýza hospodaření krajů, vztah k regionálnímu rozvoji.
Nekulová, Anna ; Peková, Jitka (vedoucí práce) ; Říhová, Gabriela (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá hospodařením krajů České republiky se zaměřením na financování regionálního rozvoje na konkrétním příkladu Královéhradeckého kraje. Práce je rozdělena do dvou částí. První část práce je věnována problematice fungování a financování krajů České republiky s ohledem na strukturu a vývoj příjmů a výdajů krajských rozpočtů v letech 2001 - 2012. Druhá část práce se zabývá hospodařením konkrétního kraje ve vztahu k regionálnímu rozvoji. Pro analýzu byl vybrán Královéhradecký kraj. Základním strategickým dokumentem, prostřednictvím kterého kraj realizuje podporu regionálního rozvoje, je Program rozvoje kraje. Regionální rozvoj je v Královéhradeckém kraji realizován prostřednictvím finančních nástrojů, kterými jsou rozpočet kraje, Dotační fond a Regionální inovační fond.
|
|
|
Analýza možnosti čerpání finančních prostředků z fondů EU na financování rozvojových aktivit krajů, konkretizace na příkladu Karlovarského kraje
Hejdová, Venuše ; Peková, Jitka (vedoucí práce) ; Říhová, Gabriela (oponent)
Předložená práce je zaměřená na analýzu možnosti čerpání finančních prostředků z fondů EU na financování rozvojových aktivit krajů na příkladu Karlovarského kraje. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, teoretickou a praktickou. Teoretická část zahrnuje tři kapitoly, které jsou věnovány kraji, jeho úkolům a postavení v České republice, Evropské unii a její podpoře v regionu a hospodaření krajů. V praktické části je charakterizován Karlovarský kraj a situace kraje ve vybraných odvětvích, dále je zde uvedena organizační struktura kraje a jeho rozpočet za období 2007-2013. Zhodnocení kraje z Regionálního operačního programu NUTS II Severozápad a nejčastější obtíže při čerpání z tohoto programu, a dále čerpání z tematických operačních programů. Dále je uvedeno stručné srovnání čerpání z operačních programů Karlovarského a Moravskoslezského kraje. Při porovnání krajů bylo zjištěno, že jsou si kraje podobné nejen z hlediska svého zaměření na průmyslové odvětví, ale i čerpáním finančních prostředků na obdobné oblasti jako rozvoj měst, dopravy, udržitelné využívání zdrojů a vzdělávání. Hlavním rozdílem bylo větší zaměření Moravskoslezského kraje na zlepšení vodohospodářské infrastruktury, přičemž Karlovarský kraje se zaměřuje více na obnovu krajiny. V závěru práce je pak shrnuto celkové čerpání kraje a doporučení pro další rozvoj například v oblasti zatraktivnění kraje pro podnikatele, motivace pro vysokoškolsky vzdělané obyvatele, aby kraj neopouštěli nebo dostupnost okrajových oblastí kraje.
|
host ::
RSS.