|
|
Průkaz akutní interfetální transfuze u monochoriálních dvojčat
Hašlík, Lubomír ; Krofta, Ladislav (vedoucí práce) ; Ľubušký, Marek (oponent) ; Záhumenský, Jozef (oponent)
Úvod: Průkaz in vitro simulace akutní feto-fetální transfuze monochoriálních (MC) dvojčat s fyziologickým průběhem gravidity. Metodika: Prospektivní studie analyzující 99 monochoriálních placent s fyziologickým průběhem. Pro přípravu a analýzu placent byl použit speciálně navržený protokol. Simulace byla prováděna pomocí kanylace umbilikálních arterií propojených na pár infuzních setů a fixovaných pomocí mechanické rtuťové manžety tonometru. Tonometr byl natlakován na 30 a 40 mmHg simulující střední arteriální tlak plodu odpovídající druhému a třetímu trimestru. Pozitivní nález akutní feto-fetální transfuze (FFTR) byl stanoven jako množství barviva převyšující 1 ml, které vyteklo z pupečníkového pahýlu simulujícího mrtvý plod. Ve vztahu k akutní FFTR byl statisticky analyzován počet a typ placentárních anastomóz, charakter a vzdálenosti úponů pupečníků a rozsah placentárních ploch u obou plodů. Výsledky: Celkem bylo prokázáno 49/99 (49,5 %) případů akutní FFTR s průměrnou dobou transfuze 1 ml 30 s (19-46 s). FFTR byla přítomna u 49/78 (62,8 %) placent s arterio- arteriální (A-A) anastomózou. Střední průměr A-A anastomóz s pozitivním a negativním průkazem FFTR byl 2,0 mm, respektive 1,0 mm. Prokázaná interfetální transfuze byla 8 %, 31 % a 61 % u A-A anastomóz s průměrem pod 0,5 mm, 0,5-1,5 mm a nad...
|
|
|
Vliv techniky sutury hysterotomie po císařském řezu na její hojení
Hanáček, Jiří ; Krofta, Ladislav (vedoucí práce) ; Ľubušký, Marek (oponent) ; Kacerovská Musilová, Ivana (oponent)
Úvod: Tato prospektivní randomizovaná studie srovnávala hojení jizvy po císařském řezu, kde byla sutura hysterotomie provedena v jedné nebo ve dvou vrstvách. Materiál a metody: Ženy indikované k provedení elektivního nebo akutního císařského řezu byly náhodně přiděleny do skupin uzávěru dělohy v jedné nebo ve dvou vrstvách. Děloha byla vyšetřena transvaginálním ultrazvukem ve třech po sobě následujících návštěvách po 6 týdnech, 6 měsících a 12 měsících. Výsledky: 324 žen dorazilo na kontrolu po 12 měsících, z toho u 149 byla provedena sutura hysterotomie v jedné vrstvě a u 175 byla provedena sutura ve dvou vrstách. Vyšší podíl defektů je patrný u sutury v jedné vrtsvě. Defekty ve skupině s jednou vrstvou byly širší (0,002) a zbytková tloušťka myometria ve skupině s jednou vrstvou byla tenčí (0,019). Ženy, které podstoupily císařský řez ve stádiu úplné cervikální dilatace, měly jizvy, které byly blíže k vnějšímu cervikálnímu ústí (0,000). Poloha dělohy se mezi jednotlivými kontrolami velmi liší (0,000). Kombinace polohy dělohy a přítomnosti defektu jizvy se mezi kontrolami významně mění (0,001) a významně se mění v závislosti na metodě šití (0,003). Závěry: Výsledky této studie ukazují, že dvouvrstvá technika sutury děložní při císařském řezu s prvním vrstvou kontinuálním neprohazovaným stehem, po...
|
|
|
Infection-related Intra-amniotic Complications in Women with Preterm Prelabor Rupture of Membranes
Štěpán, Martin ; Kacerovský, Marian (vedoucí práce) ; Ľubušký, Marek (oponent) ; Záhumenský, Jozef (oponent)
Souhrn Předčasný odtok plodové vody před 37. týdnem těhotenství (PPROM) je zodpovědný zhruba za třetinu všech předčasných porodů. Infekční a zánětlivé komplikace u PPROM jsou představovány přítomností mikrobiální invaze do amniální dutiny (MIAC), intraamniálním zánětem (IAI) a histologickou chorioamnionitidou (HCA). Jejich prevalence u PPROM se pohybuje mezi 20-50%. Jejich přítomnost je také spojena se zhoršenou perinatální mortalitou a morbiditou. Prvním specifickým cílem dizertační práce bylo hodnocení prediktivního potenciálu C- reaktivního proteinu (CRP) v mateřské krvi při přijetí k diagnostice MIAC a/nebo HCA. Do studie bylo zařazeno 386 žen s PPROM. Hladina CRP byla nejvyšší u žen s přítomností obou MIAC a HCA. Druhým specifickým cílem bylo hodnocení novorozenecké morbidity u žen s PPROM do 34. týdne gravidity. Do studie bylo zařazeno celkem 122 žen s PPROM v gestačním stáří 24+0 -34+0 týdnů. U novorozenců byla sledována morbidita a mortalita, které byly hodnoceny vzhledem k přítomnosti MIAC a/nebo HCA. Přítomnost MIAC a HCA byla spojena s vyšším rizikem rozvoje časné novorozenecké sepse. Třetím a čtvrtým specifickým cílem bylo zhodnocení vztahu stavu periodontu a přítomností intraamniálních infekčních a zánětlivých komplikací spojených s PPROM, a také zhodnocení vztahu lokální zánětlivé odpovědi v...
|
|
| |
|
|
Možnosti užití dopplerovské flowmetrie v detekci diskordantního růstu dvojčat
Musilová, Ivana ; Rešlová, Taťána (vedoucí práce) ; Měchurová, Alena (oponent) ; Ľubušký, Marek (oponent)
Cíl studie: Zhodnotit efektivitu vybraných dopplerovských parametrů jako testu predikce diskordantního růstu (DR) a porovnat ji s efektivitou rutinně používaných ultrazvukových biometrických parametrů. Typ studie: Prospektivní klinická studie. Soubor a metodika: Soubor tvořilo 63 dvojčetných gravidit s celkovým počtem 142 vyšetření. Byly studovány rozdíly mezi oběma plody v dopplerovských parametrech (arteria umbilicalis - AU, arteria cerebri media - ACM, cerebro-placentární poměr - CPR) a biometrických parametrech (biparietální průměr - BPD, obvod břicha - AC, délka femuru - FL, odhad fetální hmotnosti - EFW). Současně byla sledována i rezistence uterinních arterií. Za DR byl považován rozdíl porodních hmotností od 20% výše. Efektivita interfetálních rozdílů sledovaných parametrů byla zhodnocena pomocí ROC analýzy. Výsledky: Biometrie provedená do 3 týdnů před porodem byla pro predikci DR růstu přesnější než dopplerovská flowmetrie (AUC pro EFW 0.99; pro AU 0.56; pro CPR 0.71). Při vyšetření v rozmezí 3-6 týdnů před porodem byla efektivita biometrických a dopplerovských parametrů srovnatelná (AUC pro EFW 0.79; pro AU 0.81; pro CPR 0.81). S odstupem více jak 6 týdnů před porodem nebyla již biometrie efektivní, z dopplerovských parametrů predikoval DR jen CPR (AUC pro EFW 0.62; pro AU 0.56; pro CPR...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.