|
|
Zkušební komise pro učitelství na středních školách v Praze
Hlaváč, Marek ; Sekyrková, Milada (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
na v Praze. Z a rozvoje technologií výuka na gymnáziích v K , k byl v 1849 vydán a pedagogickou odbornost budoucích gymnaziálních na na univerzitách v ty, kde se komise zakládaly i - komise v roku 1870 se museli k o vy na Od na e své i za první republiky na a v Praze. na legislativní a orga v chod v období mezi roky 1950. Roku 1950 byla komise rozpu . Základním zdrojem práce jsou materiály z Archivu Univerzity Karlovy a Národního archivu. Dále z literatury o ch . - v Praze, Archiv Univerzity Karlovy, Národní archiv
|
|
|
Vojenské tábory v prostoru střední Evropy v letech 1550-1650
Andresová, Klára ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Předkládaná práce se věnuje problematice vojenských táborů křesťanských armád ve středoevropském prostoru v letech 1550-1650. Zaměřuje se na tábory armád habsburské monarchie a německých států, ovšem určitý prostor věnuje též situaci v Polsku a Uhrách. V jejích úvodních kapitolách je charakterizována pramenná základna a shrnuto dosavadní bádání. Dále jsou zařazeny exkurzy do dílčích témat, které souvisí s vojenskými tábory raného novověku, v rámci nichž jsou charakterizovány nejvýznamnější válečné konflikty dané doby, dobové strategie a taktiky, principy, složení a vybavení tehdejších armád, vojenské hodnosti a život tehdejších vojáků. Jádrem práce je výklad a komparace spisů vojenských teoretiků, kteří se tematice táborů věnovali, a to konkrétně děl Jana Tarnowského, Guillauma du Bellay, Leonhardta Fronspergera, Lazara von Schwendiho, Giorgia Basty, Johanna Jacobiho von Wallhausena a Raimonda Montecuccoliho. Na závěr je uveden průzkum vojenských řádů římského císaře Maxmiliána II. a švédského krále Gustava II. Adolfa, pamětí a deníků vojáků, kteří v dané době žili, a dobové beletrie. V práci jsou stručně charakterizovány kvartýry ve městech a vesnicích, ovšem hlavní důraz je kladen na vojenské polní tábory. Je popsáno, jaká místa byla považována za vhodná pro umístění tábora, jak se tyto tábory...
|
|
|
Městská správa a kanceláře ve středním Polabí za třicetileté války
Ďurčanský, Marek ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Pešek, Jiří (oponent)
Zpracování problematiky vlivu válečných událostí na městskou správu a chod městských kanceláří v době třicetileté války není možné bez podrobnějších dílčích studií zachycujících situaci v jednotlivých městech. Takový výzkum by umožnil srovnání situace v různých regionech, srovnávacího materiálu ale zatím není dostatek. Zatím lze takové srovnání podniknout pouze pro menší území a na jeho základě se pokusit načrtnout základní tendence a jevy, jež se mohou ukázat jako klíčové pro další výzkum, jako jsou např.: a) rozsah a struktura orgánů městské správy a jejich změny pod vlivem válečných událostí; b) snaha o uchránění archiválií a způsoby zajištění nejdůležitějších písemností ve válečných podmínkách; c) přerušení práce městské rady a městské kanceláře způsobené přítomností vojenských jednotek, vměšování se důstojníků do místní správy; d) personální obsazení kanceláře a jeho změny, osobnosti písařů (jejich politické a náboženské přesvědčení, vzdělání, společenské postavení); e) reakce městských rad na aktuální potřeby obyvatelstva (mimořádné změny v obsahu běžně projednávaných záležitostí); f) vzájemné styky s jinými městy, šlechtou a zemskými i krajskými úřady.
|
|
|
"I přišli k nám tito soldáti..." Město Slaný za třicetileté války optikou pramenů městské kanceláře.
Kmochová, Romana ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Život obyvatel středočeského města Slaný ovlivňovali v průběhu třicetileté války podobně jako život v jiných středoevropských městech v této době zejména vojáci a jednotlivé válečné události. Výrazné změny do jejich životů však přineslo také zastavení a následný prodej města Jaroslavu Bořitovi z Martinic. Předkládaná práce se zabývá především vlivem válečných událostí na chod městské správy a novými prvky ve správě města souvisejícími se změnou jeho právního postavení, resp. zásahy nové vrchnosti do správy města. Pozornost je věnována také podobě a fungování mechanismů užívaných představiteli města ve snaze ochránit životy a majetek jeho obyvatel před řáděním soldatesky. Opomenuty nejsou ani vzájemné interakce, k nimž docházelo mezi obyvateli města a vojáky, včetně sebezáchovných mechanismů a adaptačních strategií, které umožňovaly Slánským vyrovnat se s jejich přítomností.
|
|
|
Fenomén akademické peregrinace jako téma moderní středoevropské historiografie: příklad českých a moravských studentů na vybraných kalvínských vzdělávacích institucích (1575-1620)
Píš, Ondřej ; Ďurčanský, Marek (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Cílem předkládané práce je představit fenomén akademické peregrinace z několika úhlů pohledu. Nejprve je nastíněn jako specifické téma české historiografie, které je zpracováváno již od 2. poloviny 19. století. Důraz je kladen na současný výzkum a to ve středoevropské perspektivě. Obsáhleji jsou v práci představeny databázové projekty, které představují aktuální trend ve studiu akademické peregrinace. Samostatnou část tvoří případová studie zabývající se českými a moravskými studenty na vybraných reformovaných ústavech v období 1575-1620. Detailnímu výzkumu bylo podrobeno pět ústavů na území dnešního Německa a Švýcarska - univerzity v Basileji, Heidelberku a Marburku a akademie v Herbornu a Ženevě. Edičně zpracované matriky těchto institucí se staly hlavním pramenem této části předkládané práce. Dodnes užívané soupisy studentů se pro analýzu ukázaly jako nedostatečné a mezerovité. Součástí práce tak jsou v přílohách uvedené aktualizované a formálně sjednocené seznamy českých a moravských studentů na vybraných školách ve zvoleném období. Sledovaná skupina studentů byla analyzována také na základě stavovského původu. Pozornost byla věnována i trendům ve vzdělávání na reformovaných školách a rozdílům v české a moravské akademické peregrinaci. Klíčová slova Akademická peregrinace - historiografie -...
|
|
|
Jezuitská kolej v Jihlavě. Vzájemné vztahy s městem v letech 1625-1682
Vališová, Kateřina ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Cílem této diplomové práce je představit působení jezuitského řádu v královském městě Jihlavě v letech 1625-1682 a ukázat, jak se jezuitské koleji podařilo zakotvit v prostředí, jež bylo téměř po dobu jednoho staletí převážně luteránské. Vychází z pramenů jak městské, tak jezuitské provenience - tedy převážně latinských a německých, uložených zejména v Moravském zemském archivu v Brně a ve fondech Státního okresního archivu v Jihlavě. Rozšiřuje tak téma již obhájené bakalářské práce, jež se věnovala zejména kontextu vzniku jihlavské jezuitské koleje do politického a náboženského vývoje Moravy a problematice jejího institucionálního zabezpečení. V co možná nejširší míře popisuji vzájemný vztah mezi královským městem a jeho obyvateli a zdejší jezuitskou kolejí. Z pohledu měšťanů ho sleduji na příkladech zbožných darů jimi věnovaných této instituci v rámci jejich testamentů, kdy se snažím určit míru pozornosti, již koleji měšťané věnovali, a všímat si, zda jezuity případně upřednostňovali před ostatními církevními institucemi ve městě. Další kapitola nabízí pohled na tuto interakci v rámci vzdělávacích aktivit jezuitského řádu - sleduje tedy podíl zastoupení studentů jihlavského původu na zdejším gymnáziu či analyzuje míru přitažlivosti jezuitských náboženských bratrstev pro zdejší měšťany a obyvatele...
|
|
|
Městská správa a kanceláře ve středním Polabí za třicetileté války
Ďurčanský, Marek ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Pešek, Jiří (oponent)
Zpracování problematiky vlivu válečných událostí na městskou správu a chod městských kanceláří v době třicetileté války není možné bez podrobnějších dílčích studií zachycujících situaci v jednotlivých městech. Takový výzkum by umožnil srovnání situace v různých regionech, srovnávacího materiálu ale zatím není dostatek. Zatím lze takové srovnání podniknout pouze pro menší území a na jeho základě se pokusit načrtnout základní tendence a jevy, jež se mohou ukázat jako klíčové pro další výzkum, jako jsou např.: a) rozsah a struktura orgánů městské správy a jejich změny pod vlivem válečných událostí; b) snaha o uchránění archiválií a způsoby zajištění nejdůležitějších písemností ve válečných podmínkách; c) přerušení práce městské rady a městské kanceláře způsobené přítomností vojenských jednotek, vměšování se důstojníků do místní správy; d) personální obsazení kanceláře a jeho změny, osobnosti písařů (jejich politické a náboženské přesvědčení, vzdělání, společenské postavení); e) reakce městských rad na aktuální potřeby obyvatelstva (mimořádné změny v obsahu běžně projednávaných záležitostí); f) vzájemné styky s jinými městy, šlechtou a zemskými i krajskými úřady.
|
|
| |
|
| |
|
|
Bratrští studenti na zahraničních univerzitách v 16. a raném 17. století
Píš, Ondřej ; Holý, Martin (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Tématem bakalářské práce je studium členů Jednoty bratrské na zahraničních školách v 16. a v raném 17. století. Za hlavní prameny práce lze považovat edice dochovaných matrik konkrétních vzdělávacích institucí. Využil jsem i dochované úřední korespondence, která dále přiblížila životní osudy vybraných osob. Ke konfesní identifikaci studentů bylo užito Rejstříku členů pražského sboru Jednoty bratrské z roku 1607. Práce je tematicky rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola uvádí do problematiky systému preuniverzitního i vysokoškolského vzdělávání v Čechách i v zahraničí a tematizuje fenomén akademické peregrinace. V druhé kapitole je představen vztah Jednoty bratrské ke vzdělávání obecně. Nejobsáhlejší třetí kapitola obsahuje biogramy celkem 19 vybraných bratrských studentů. V mnoha případech se bude jednat o osobnosti, které dosavadní literatura částečně či zcela opomíjela. Životní příběhy studentů jsou analyzovány ve čtvrté kapitole. Práce se dotýká i dosud málo probádaného tématu rodinných tradic ve vzdělávání.
|
host ::
RSS.