|
|
Patofyziologie nitrokomorové propagace elektrického vzruchu a její vztah k srdeční resynchronizační léčbě
Sedláček, Kamil ; Wichterle, Dan (vedoucí práce) ; Linhart, Aleš (oponent) ; Čurila, Karol (oponent)
Souhrn Zúžení komplexu QRS při srdeční resynchronizační léčbě (CRT) je spojeno se zlepšenými výsledky této terapie. V této práci jsme testovali 2 výzkumné hypotézy: (1) absence prodloužení komplexu QRS při pravokomorové septální stimulaci je markerem kompletní blokády levého Tawarova raménka (cLBBB); (2) elektrický interval mezi pravokomorovým stimulem a lokálním signálem na levokomorové elektrodě (RVP-LV) odráží lépe elektrickou konfiguraci pravokomorové a levokomorové elektrody a je lepším prediktorem elektrokardiografického efektu CRT než interval Q-LV. Prospektivně jsme zaznamenávali 12-svodová EKG a intrakardiální elektrogramy při implantacích CRT. Digitalizovaná EKG a intrakardiální záznamy byly editovány a manuálně měřeny. Hlavním studovaným cílem byla změna šíře komplexu QRS při CRT (deltaCRT). Testovali jsme následující prediktory deltaCRT: nativní šíře komplexu QRS (QRSd), cLBBB (definice podle Strausse), intervaly Q-LV a RVP-LV a podle studijní hypotézy také nový ukazatel definovaný jako rozdíl mezi QRSd při pravokomorové stimulaci a nativní QRSd (deltaRVP). Do studie jsme zařadili 133 konsekutivních pacientů. Zjistili jsme, že nativní QRSd, deltaRVP a interval Q-LV představují silné nezávislé prediktory elektrokardiografické odpovědi na CRT (deltaCRT). DeltaRVP eliminuje v prediktivitě hodnotu...
|
|
|
Genetické a klinické koreláty u hypertrofické kardiomyopatie
Čurila, Karol ; Gregor, Pavel (vedoucí práce) ; Málek, Ivan (oponent) ; Krejčí, Jan (oponent)
Hypertrofická kardiomyopatie (HKMP) je onemocnění myokardu, které vzniká v důsledku mutací v genech kódujících bílkoviny sarkomery srdečního svalu. Je charakteristická nejenom širokou genotypovou, ale i širokou fenotypovou variabilitou. Již od 90-tých let minulého století, kdy byla nalezena první mutace odpovídající za vznik HKMP, se úsilí velkého množství vědců soustředilo na zjištění klinických projevů HKMP v závislosti na mutaci specifického genu. V naší práci jsme jako první v České republice zjistili zastoupení mutací odpovědných za vznik HKMP v 4 nejčastěji postižených genech. Zjistili jsme, že rozložení mutací je poněkuď rozdílně oproti jiným populacím, což může mít významný praktický dopad. Při zkoumaní vztahu mezi přítomnosti mutace v specifickém genu a klinickým obrazem jsme nezjistili žádnou korelaci, která by na základě genetického vyšetření opravňovala predikovat morfologické projevy či klinický obraz u postiženého jedince. V naší studii, kdy jsme nemocným s neobstruktivní formou HKMP podávali blokátor AT-1 receptorů candesartan, jsme zjistili výrazný pozitivní efekt farmaka na velikost hypertrofie a funkci LKS a na klinické symptomy u pacientů s HKMP.
|
|
|
Genetické a proteomické analýzy vybraných poruch kardiovaskulárního systému
Šímová, Jana ; Škvor, Jiří (vedoucí práce) ; Gregor, Pavel (oponent) ; Čurila, Karol (oponent)
Práce se zabývá genetickými a proteomickými aspekty, které mohou hrát roli v rozvoji vybraných kardiovaskulárních onemocnění. Jednou ze skupin enzymů, která se podílí na destrukčních mechanizmech u kardiovaskulárního postižení, jsou matrix metaloproteinázy. V této práci byly imunometricky měřeny a hodnoceny serologické hladiny MMP-2 a MMP-9 u pacientů s vadou aortální chlopně a u pacientů s infarktem myokardu. U obou výše zmíněných diagnóz byly zaznamenány signifikantně zvýšené hladiny těchto enzymů. Provedené analýzy neprokázaly souvislost koncentrací MMP-2 a MMP-9 v séru s rozvojem dilatace ascendentní aorty u pacientů s vadou aortální chlopně. Naměřené hodnoty metaloproteináz u souboru pacientů s infarktem myokardu umožnily charakterizovat koncentrace v séru v průběhu prvních 24 hodin a po 6 měsících od ataky. U 10 % pacientů operovaných pro vadu aortální chlopně docházelo k rozvoji dilatace ascendentní aorty. Genetické analýzy u těchto pacientů neprokázaly jasnou souvislost patologie ascendentní aorty s genem TGFBR2 a s vybranými úseky FBN1 genu. Další genetické analýzy by mohly odhalit zatím blíže nespecifikovanou poruchu aortální stěny vedoucí k její dilataci. U souboru pacientů s infarktem myokardu byla dále sledována exprese genů, ze kterých jsou syntetizovány vybrané metaloproteinázy nebo...
|
|
|
Genetické a klinické koreláty u hypertrofické kardiomyopatie
Čurila, Karol ; Gregor, Pavel (vedoucí práce) ; Málek, Ivan (oponent) ; Krejčí, Jan (oponent)
Hypertrofická kardiomyopatie (HKMP) je onemocnění myokardu, které vzniká v důsledku mutací v genech kódujících bílkoviny sarkomery srdečního svalu. Je charakteristická nejenom širokou genotypovou, ale i širokou fenotypovou variabilitou. Již od 90-tých let minulého století, kdy byla nalezena první mutace odpovídající za vznik HKMP, se úsilí velkého množství vědců soustředilo na zjištění klinických projevů HKMP v závislosti na mutaci specifického genu. V naší práci jsme jako první v České republice zjistili zastoupení mutací odpovědných za vznik HKMP v 4 nejčastěji postižených genech. Zjistili jsme, že rozložení mutací je poněkuď rozdílně oproti jiným populacím, což může mít významný praktický dopad. Při zkoumaní vztahu mezi přítomnosti mutace v specifickém genu a klinickým obrazem jsme nezjistili žádnou korelaci, která by na základě genetického vyšetření opravňovala predikovat morfologické projevy či klinický obraz u postiženého jedince. V naší studii, kdy jsme nemocným s neobstruktivní formou HKMP podávali blokátor AT-1 receptorů candesartan, jsme zjistili výrazný pozitivní efekt farmaka na velikost hypertrofie a funkci LKS a na klinické symptomy u pacientů s HKMP.
|
|
| |
|
|
Nákladová analýza ambulantních a dálkových kontrol pacientů po výměně kardiostimulátoru z pohledu plátce zdravotní péče
Čurila, Karol ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Pažitný, Peter (oponent)
Současné kardiostimulátory umožňují kontrolu jejich funkce i pomocí telemonitoringu. I tak je ale většina kontrol prováděna v ambulantním režimu. Není známo, jestli by byly dálkové kontroly nákladově efektivní u skupiny pacientů po výměně kardiostimulátoru pro vyčerpání zdroje. Byla provedena retrospektivní analýza záznamů ambulantních kontrol pacientů, kteří podstoupili výměnu přístroje ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v letech 2002-2005. Celkem bylo vyhodnoceno 1407 záznamů z let 2002-2015. Jako první jsme prokázali, že velká většina plánovaných kontrol těchto pacientů (až 96%), není spojena se změnou programu kardiostimulátoru, a tak by bylo možné je provést i na dálku. Na základě získaných dat byl vytvořen farmakoekonomický model, porovnávající nákladovou efektivitu ambulantních a teoreticky provedených dálkových kontrol kardiostimulátorů. Použitím analýzy minimalizace nákladů bylo zjištěno, že dálkové kontroly kardiostimulátorů, by v hodnoceném souboru pacientů, nebyly spojeny s redukcí nákladů v porovnání s kontrolami ambulantními.
|
host ::
RSS.