Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Morální a materiální satisfakce v občanském právu
Čuříková, Pavla ; Švestka, Jiří (oponent) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Ve své rigorózní práci bych chtěla čtenáře seznámit s institutem morální a materiální satisfakce v občanském právu. Tento fenomén, v souladu s neustálým rozvojem moderní demokratické společnosti, nabývá na stále větším významu. Ústředním bodem je ochrana hodnot osobnosti fyzické osoby. Tím se také zvyšuje úloha občanského práva při úpravě všeobecného osobnostního práva. Úvodní kapitoly jsou věnovány uvedení do problematiky ochrany osobnosti fyzické osoby. Vysvětluji zde základní pojmy této materie, jako je všeobecné osobnostní právo a jeho předmět a formy zadostiučinění, tedy morální a materiální satisfakce. Stěžejní část mé práce je věnována podrobnému výkladu ustanovení § 13 OZ, jež upravuje prostředky ochrany fyzické osoby před neoprávněnými zásahy do její osobnosti. Mým záměrem bylo podat komplexní pohled na tuto problematiku zaměřený na výklad pojmů, jejich uvedení do kontextu a širších souvislostí s důrazem na bohatou judikaturu soudů v této oblasti, abych čtenáři poskytla ucelený pohled na prostředky ochrany osobnosti fyzické osoby. K tomu se dále váže kapitola věnovaná škodě na zdraví a nároků s ní související. Institut imateriální újmy a s ním se pojící satisfakce je v českém právu upraven v několika zákonech, které jsou speciální úpravou k občanskému zákoníku. Proto jsem do své práce zařadila...
Morální a materiální satisfakce v občanském právu
Čuříková, Pavla ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
blízkým příslušníkům usmrceného nebo těžce zraněného. V případě tělesného poškození219 se výše peněžitého zadostiučinění odvíjí od utrpení oběti a poškození jejího tělesného a duševního zdraví. Zmírňovací klauzule umožňuje ve výjimečných případech redukci náhrady škody. 9. 2. Úprava institutu ochrany osobnosti fyzické osoby De lege ferenda jsou dvě možnosti, jak upravit institut ochrany osobnosti fyzické osoby. A to buď zahrnout všechna protiprávní jednání (újmu, škodu) pod pojem škoda a systematicky ji zařadit na konec občanského zákoníku, kdy k projednání budou příslušné okresní soudy, anebo ponechat institut ochrany osobnosti v úvodních ustanoveních občanského zákoníku. K rozhodování sporů by byly příslušné krajské soudy a do jejich působnosti by se dále zahrnulo projednávání případů škod na zdraví. Spolu se zachováním volné úvahy soudů, vztahem k Listině základních práv a svobod představuje druhé směřování progresivnější a pružnější cestu k zachování a rozšiřování důkladnější a širší ochrany lidských práv. Víceméně slovní otázkou je problém, zda chápat peněžité zadostiučinění jako specifický typ škody, jak je chápáno ve většině západních zemí a nebo ponechat pro dva odlišné instituty dva odlišné pojmy. Není však vhodné upravit peněžité zadostiučinění společně se škodami, protože se vystavíme nebezpečí,...
Peněžitá náhrada imateriální újmy v českém soukromém právu
Čuříková, Pavla ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent) ; Vychopeň, Martin (oponent)
Peněžitá náhrada imateriální újmy v českém soukromém právu (shrnutí) Účelem mé disertační práce je analyzovat morální a materiální satisfakci v českém soukromém právu. Mým záměrem bylo poskytnout ucelený přehled těchto institutů, které představují významný fenomén naší doby. Význam ochrany osobnosti vzrostl ve 20. století a je spojen s rozvojem ochrany lidských práv a svobod. V posledních letech též s ohledem na sdělovací prostředky a globální společnost. Mým cílem bylo nejen poskytnout přehled základních institutů a prostředků ochrany osobnosti, ale také ukázat širší souvislosti tohoto tématu, zasadit je do rámce soudní judikatury a nastínit evropské aspekty. Ve své práci jsem se již nevěnovala části týkající se ústavního práva a dalšímu výkladu základních pojmů, protože jsem se jimi již zabývala ve svých dřívějších pracích. Kapitola první má za cíl poskytnout úvod do problematiky mé disertační práce podávající přehled jednotlivých kapitol a krátký komentář. Kapitola druhá a třetí je věnována základním institutům vztahujícím se k ochraně osobnosti, morální a materiální satisfakci. Ukazují význam těchto institutů a také čtenáře uvádí do problematiky. Kapitola čtvrtá se zabývá historií ochrany osobnosti. Ochranu osobnosti je nezbytné pochopit v širším historickém kontextu. Zvláštní pozornost je věnována...
Morální a materiální satisfakce v občanském právu
Čuříková, Pavla ; Švestka, Jiří (oponent) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Ve své rigorózní práci bych chtěla čtenáře seznámit s institutem morální a materiální satisfakce v občanském právu. Tento fenomén, v souladu s neustálým rozvojem moderní demokratické společnosti, nabývá na stále větším významu. Ústředním bodem je ochrana hodnot osobnosti fyzické osoby. Tím se také zvyšuje úloha občanského práva při úpravě všeobecného osobnostního práva. Úvodní kapitoly jsou věnovány uvedení do problematiky ochrany osobnosti fyzické osoby. Vysvětluji zde základní pojmy této materie, jako je všeobecné osobnostní právo a jeho předmět a formy zadostiučinění, tedy morální a materiální satisfakce. Stěžejní část mé práce je věnována podrobnému výkladu ustanovení § 13 OZ, jež upravuje prostředky ochrany fyzické osoby před neoprávněnými zásahy do její osobnosti. Mým záměrem bylo podat komplexní pohled na tuto problematiku zaměřený na výklad pojmů, jejich uvedení do kontextu a širších souvislostí s důrazem na bohatou judikaturu soudů v této oblasti, abych čtenáři poskytla ucelený pohled na prostředky ochrany osobnosti fyzické osoby. K tomu se dále váže kapitola věnovaná škodě na zdraví a nároků s ní související. Institut imateriální újmy a s ním se pojící satisfakce je v českém právu upraven v několika zákonech, které jsou speciální úpravou k občanskému zákoníku. Proto jsem do své práce zařadila...
Morální a materiální satisfakce v občanském právu
Čuříková, Pavla ; Salač, Josef (oponent) ; Švestka, Jiří (vedoucí práce)
blízkým příslušníkům usmrceného nebo těžce zraněného. V případě tělesného poškození219 se výše peněžitého zadostiučinění odvíjí od utrpení oběti a poškození jejího tělesného a duševního zdraví. Zmírňovací klauzule umožňuje ve výjimečných případech redukci náhrady škody. 9. 2. Úprava institutu ochrany osobnosti fyzické osoby De lege ferenda jsou dvě možnosti, jak upravit institut ochrany osobnosti fyzické osoby. A to buď zahrnout všechna protiprávní jednání (újmu, škodu) pod pojem škoda a systematicky ji zařadit na konec občanského zákoníku, kdy k projednání budou příslušné okresní soudy, anebo ponechat institut ochrany osobnosti v úvodních ustanoveních občanského zákoníku. K rozhodování sporů by byly příslušné krajské soudy a do jejich působnosti by se dále zahrnulo projednávání případů škod na zdraví. Spolu se zachováním volné úvahy soudů, vztahem k Listině základních práv a svobod představuje druhé směřování progresivnější a pružnější cestu k zachování a rozšiřování důkladnější a širší ochrany lidských práv. Víceméně slovní otázkou je problém, zda chápat peněžité zadostiučinění jako specifický typ škody, jak je chápáno ve většině západních zemí a nebo ponechat pro dva odlišné instituty dva odlišné pojmy. Není však vhodné upravit peněžité zadostiučinění společně se škodami, protože se vystavíme nebezpečí,...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.