|
|
Kalistovy "dějiny duchové" a německá Geistesgeschichte
Čtvrtník, Mikuláš ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá dvěma stěžejními okruhy. Na jedné straně charakterizuje metodologický rozvrh dějin duchových, jak je jako svébytný směr v historiografii koncipoval Zdeněk Kalista. Podrobně se věnuje všem ústředním otázkám, které se Kalista pokoušel ve svých dějinách duchových řešit. Přitom se nevychází pouze z Kalistových textů, které se věnují přímo metodologii historie, nýbrž v potaz jsou brány také vlastní ne-metodologické historické práce Kalistovy. V předkládané diplomové práci jsou také připomenuti někteří jiní čeští historikové, ke kterým se Kalista vztahoval a na které navazoval. Mimo Jaroslava Golla a Josefa Pekaře je to především Max Dvořák. Ne náhodou je Dvořák řazen jako jeden z významných představitelů německé Geistesgeschichte. V diplomové práci je učiněn pokus o srovnání Dvořákova konceptu dějin, resp. dějin umění jako místa projevování se ducha doby, a Kalistových dějin duchových. Druhou důležitou oblastí, která je v předkládané diplomové práci reflektována, je tradice německé Geistesgeschichte, která se jako svébytný směr v historiografii konstituovala především v první polovině 20. století. Podrobnější prozkoumání této tradice je důležité také pro hlubší pochopení Kalistovy metodologie historie, jelikož Kalista svými dějinami duchovými navazoval na německou...
|
|
|
Duchové dějiny v kontextu české a evropské historiografie 19. a 20. století
Čtvrtník, Mikuláš ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Středová, Veronika (oponent) ; Horský, Jan (oponent)
Základní tematický rámec a východisko dizertační práce představuje historiografický směr duchových dějin, jak se rozvíjel zejména v německém prostředí pod pojmem Geistesgeschichte, v české historiografii pak jako duchové dějiny koncipované Zdeňkem Kalistou. Duchové dějiny jsou v práci zasazeny do široce pojatého kontextu vývoje českého a zahraničního historického myšlení v 19. a 20. století. Práce sleduje historiografický směr duchových dějin z různých pohledů a na různých rovinách a věcně se neuzavírá hranicemi duchových dějin samotných. Duchové dějiny jsou zde svým způsobem optikou, jejímž prostřednictvím se pohlíží na vývoj jedné z linií dějepisectví a historického myšlení v 19. a 20. století, přičemž je předložen návrh jeho možné interpretace. V neposlední řadě předkládá dizertační práce pokus propojit v určité poloze historickou vědu a archivnictví. Duchové dějiny samotné patří dnes mezi okrajové historiografické směry ať již v českém či i německy mluvícím prostředí, na rozdíl od intelektuálních dějin v anglofonní oblasti. Přesto zamýšlela dizertační práce ukázat, v jakém smyslu lze duchové dějiny považovat za historiografický směr stále živoucí, inspirativní pro současnou českou i světovou historiografii a disponující myšlenkovým potenciálem, jenž může být plodně rozvíjen dějepisectvím a...
|
|
|
Kalistovy "dějiny duchové" a německá Geistesgeschichte
Čtvrtník, Mikuláš ; Horský, Jan (oponent) ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá dvěma stěžejními okruhy. Na jedné straně charakterizuje metodologický rozvrh dějin duchových, jak je jako svébytný směr v historiografii koncipoval Zdeněk Kalista. Podrobně se věnuje všem ústředním otázkám, které se Kalista pokoušel ve svých dějinách duchových řešit. Přitom se nevychází pouze z Kalistových textů, které se věnují přímo metodologii historie, nýbrž v potaz jsou brány také vlastní ne-metodologické historické práce Kalistovy. V předkládané diplomové práci jsou také připomenuti někteří jiní čeští historikové, ke kterým se Kalista vztahoval a na které navazoval. Mimo Jaroslava Golla a Josefa Pekaře je to především Max Dvořák. Ne náhodou je Dvořák řazen jako jeden z významných představitelů německé Geistesgeschichte. V diplomové práci je učiněn pokus o srovnání Dvořákova konceptu dějin, resp. dějin umění jako místa projevování se ducha doby, a Kalistových dějin duchových. Druhou důležitou oblastí, která je v předkládané diplomové práci reflektována, je tradice německé Geistesgeschichte, která se jako svébytný směr v historiografii konstituovala především v první polovině 20. století. Podrobnější prozkoumání této tradice je důležité také pro hlubší pochopení Kalistovy metodologie historie, jelikož Kalista svými dějinami duchovými navazoval na německou...
|
host ::
RSS.