|
|
Klíčové kompetence pro udržitelné jednání v kurikulu preprimárního vzdělávání
Vošahlíková, Tereza ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Činčera, Jan (oponent) ; Dostál, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta ABSTRAKT KLÍČOVÉ KOMPETENCE PRO UDRŽITELNÉ JEDNÁNÍ V KURIKULU PREPRIMÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PhDr. Tereza Vošahlíková Vedoucí práce Doc. RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. Katedra biologie a environmentálních studií Pedf UK Doktorský studijní program pedagogika Externí konzultantka Prof. dr. Ute Stoltenberg Institut für integrative Studien, Leuphana Universität Lüneburg Praha 2012 Disertační práce představuje environmentálně orientované koncepty v preprimárním vzdělávání. Vedoucím motivem celé práce je analýza klíčových kompetencí pro udržitelné jednání. Klíčové kompetence obecně jsou chápány jako nová otevřená forma vzdělávacích cílů. Kurikulum preprimárního vzdělávání definované v širokém smyslu jakožto veškerý obsah vzdělávání (plánovaný, realizovaný i skrytý) představuje výzkumné pole disertační práce. V oblasti kurikula v celosvětovém měřítku se nyní prosazuje nový koncept - vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Provedená studie si klade otázku, jak dalece a úspěšně může být tento koncept implementován v preprimárním vzdělávání na úrovni klíčových kompetencí. Existuje řada obecných strategií a modelů inovace kurikula. Za účelem strukturování empirického šetření byl vytvořen hierarchický model makro-, mezo- a mikrokurikula. Tento model umožňuje sledování shora a zdola...
|
|
|
Charakteristika osobního vztahu k přírodě: úvod do teorie a pojmosloví
Krajhanzl, Jan ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent) ; Činčera, Jan (oponent)
Společně s tím, jak v posledních čtyřech desetiletích rostla všeobecná pozornost věnovaná stavu životního prostředí, zvyšoval se také mezioborový zájem o problematiku environmentálního chování. Zatímco normativní výzkum této problematiky se rozvíjí ruku v ruce s environmentální výchovou, vzděláváním a osvětou, poněkud opomíjen zůstává deskriptivní výzkum, který se zabývá popisem vzorců lidského prožívání a chování k životnímu prostředí. Důsledky tohoto nepoměru se projevují v současné praxi: ačkoliv je k dispozici značné množství technik a teorií, jak podporovat proenvironmentální chování, poměrně neznámé zůstávají samotné poznatky o tom, jak lidé prožívají environmentálně-relevantní situace a jak se v nich chovají. Podobná disproporce je patrná také v oblasti terminologie. Předložená disertační práce se zabývá především deskriptivním studiem problematiky prožívání a chování k přírodě se zaměřením na tzv. vztah k přírodě. V úvodních kapitolách podáváme definici environmentálního chování a proenvironmentálního chování a zkoumáme, jaké skupiny faktorů působí na lidské chování k životnímu prostředí. Jednou z těchto skupin faktorů je vztah k přírodě. Uvádíme přehled konceptů, které jsou spojovány s popisem vztahu k přírodě a rozlišujeme přitom tzv. jednodimenzionální pojetí (koncepty odcizení člověka přírodě,...
|
|
|
Práce se šikanou jako součást osobnostní a sociální výchovy
Pospíšilová, Anna ; Valenta, Josef (vedoucí práce) ; Činčera, Jan (oponent) ; Jirásek, Ivo (oponent)
A B S T R A K T Text pojednává o práci se šikanou z pohledu osobnostní a sociální výchovy. Osobnostní a sociální výchova jakožto ucelený koncept nabízí pro práci se šikanou principiální a metodické zázemí, které umožňuje kvalitní reflexi edukační reality. Cílem práce je zmapovat, jak jsou zosobňována témata osobnostní a sociální výchovy probíraná v programech prevence šikany v pátých až sedmých třídách základní školy. Zkoumání proběhlo terénním výzkumem etnografického charakteru. V teoretických východiscích práce vymezuje osobnostní a sociální výchovu, jakožto teoretický rámec, ze kterého výzkum vychází. Následuje definice pojmu zosobnění, který je pro práci v rámci osobnostní a sociální výchovy stěžejní. Další kapitola pojednává o šikaně a vysvětluje, jak byl tento pojem chápán dříve a jak je chápán v současné době. Výzkumná část popisuje metodologii výzkumu. Podává základní informace o provedeném výzkumu a představuje jeho výsledky. Výsledky výzkumu jsou shrnuty ve čtyřech oblastech, kterými jsou zjištění: co vede ke zosobnění, co zosobnění brání, názory lektorů na zosobnění a metodické postřehy k práci lektorů.
|
|
|
Hodnocení environmentálních postojů pomocí testu implicitních asociací
Hylmar, Ondřej ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Činčera, Jan (oponent)
Bakalářská práce na téma Hodnocení environmentálních postojů prostřednictvím testu implicitních asociací podává přehled o konceptu environmentální výchovy, základních charakteristikách, metodách a principech výchovy s přesahem a provázaností do oboru ekopsychologie. První, teoretická část vysvětluje základní pojmy a podrobněji se věnuje ekologickému vzdělávání, výchově a osvětě, především cílovými skupinami, moderními pedagogickými metodami a kompetencemi pedagoga. Druhá, výzkumná část je zaměřena na jednu z metod zjišťování postojů k životnímu prostředí, její aplikaci v praxi a vyhodnocení dotazníkového šetření. Cílem bakalářské práce je poskytnout ucelenou informaci o inovativním hodnocení environmentální výchovy, které se od hodnocení, které se běžně používá, odlišuje tím, že eliminuje snahu respondentů zavděčit se osobě, která jim test zadala a tuto aplikaci otestovat pro české prostředí.
|
|
| |
|
|
Klíčové kompetence pro udržitelné jednání v kurikulu preprimárního vzdělávání
Vošahlíková, Tereza ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Činčera, Jan (oponent) ; Dostál, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta ABSTRAKT KLÍČOVÉ KOMPETENCE PRO UDRŽITELNÉ JEDNÁNÍ V KURIKULU PREPRIMÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PhDr. Tereza Vošahlíková Vedoucí práce Doc. RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. Katedra biologie a environmentálních studií Pedf UK Doktorský studijní program pedagogika Externí konzultantka Prof. dr. Ute Stoltenberg Institut für integrative Studien, Leuphana Universität Lüneburg Praha 2012 Disertační práce představuje environmentálně orientované koncepty v preprimárním vzdělávání. Vedoucím motivem celé práce je analýza klíčových kompetencí pro udržitelné jednání. Klíčové kompetence obecně jsou chápány jako nová otevřená forma vzdělávacích cílů. Kurikulum preprimárního vzdělávání definované v širokém smyslu jakožto veškerý obsah vzdělávání (plánovaný, realizovaný i skrytý) představuje výzkumné pole disertační práce. V oblasti kurikula v celosvětovém měřítku se nyní prosazuje nový koncept - vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Provedená studie si klade otázku, jak dalece a úspěšně může být tento koncept implementován v preprimárním vzdělávání na úrovni klíčových kompetencí. Existuje řada obecných strategií a modelů inovace kurikula. Za účelem strukturování empirického šetření byl vytvořen hierarchický model makro-, mezo- a mikrokurikula. Tento model umožňuje sledování shora a zdola...
|
|
|
Charakteristika osobního vztahu k přírodě: úvod do teorie a pojmosloví
Krajhanzl, Jan ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent) ; Činčera, Jan (oponent)
Společně s tím, jak v posledních čtyřech desetiletích rostla všeobecná pozornost věnovaná stavu životního prostředí, zvyšoval se také mezioborový zájem o problematiku environmentálního chování. Zatímco normativní výzkum této problematiky se rozvíjí ruku v ruce s environmentální výchovou, vzděláváním a osvětou, poněkud opomíjen zůstává deskriptivní výzkum, který se zabývá popisem vzorců lidského prožívání a chování k životnímu prostředí. Důsledky tohoto nepoměru se projevují v současné praxi: ačkoliv je k dispozici značné množství technik a teorií, jak podporovat proenvironmentální chování, poměrně neznámé zůstávají samotné poznatky o tom, jak lidé prožívají environmentálně-relevantní situace a jak se v nich chovají. Podobná disproporce je patrná také v oblasti terminologie. Předložená disertační práce se zabývá především deskriptivním studiem problematiky prožívání a chování k přírodě se zaměřením na tzv. vztah k přírodě. V úvodních kapitolách podáváme definici environmentálního chování a proenvironmentálního chování a zkoumáme, jaké skupiny faktorů působí na lidské chování k životnímu prostředí. Jednou z těchto skupin faktorů je vztah k přírodě. Uvádíme přehled konceptů, které jsou spojovány s popisem vztahu k přírodě a rozlišujeme přitom tzv. jednodimenzionální pojetí (koncepty odcizení člověka přírodě,...
|
|
|
Charakteristika osobního vztahu k přírodě: úvod do teorie a pojmosloví
Krajhanzl, Jan ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent) ; Činčera, Jan (oponent)
Společně s tím, jak v posledních čtyřech desetiletích rostla všeobecná pozornost věnovaná stavu životního prostředí, zvyšoval se také mezioborový zájem o problematiku environmentálního chování. Zatímco normativní výzkum této problematiky se rozvíjí ruku v ruce s environmentální výchovou, vzděláváním a osvětou, poněkud opomíjen zůstává deskriptivní výzkum, který se zabývá popisem vzorců lidského prožívání a chování k životnímu prostředí. Důsledky tohoto nepoměru se projevují v současné praxi: ačkoliv je k dispozici značné množství technik a teorií, jak podporovat proenvironmentální chování, poměrně neznámé zůstávají samotné poznatky o tom, jak lidé prožívají environmentálně-relevantní situace a jak se v nich chovají. Podobná disproporce je patrná také v oblasti terminologie. Předložená disertační práce se zabývá především deskriptivním studiem problematiky prožívání a chování k přírodě se zaměřením na tzv. vztah k přírodě. V úvodních kapitolách podáváme definici environmentálního chování a proenvironmentálního chování a zkoumáme, jaké skupiny faktorů působí na lidské chování k životnímu prostředí. Jednou z těchto skupin faktorů je vztah k přírodě. Uvádíme přehled konceptů, které jsou spojovány s popisem vztahu k přírodě a rozlišujeme přitom tzv. jednodimenzionální pojetí (koncepty odcizení člověka přírodě,...
|
|
|
Dějiny Středočeské knihovny v Kladně
Pinterová, Adéla ; Černá, Milena (vedoucí práce) ; Činčera, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá historií Středočeské vědecké knihovny v Kladně (SVK Kladno, www.svkkl.cz). V první polovině práce je zahrnuto období do 80. let 20. stol, od vzniku knihovny po její přejmenování na Státní vědeckou knihovnu. Druhá část práce je zaměřená na její vývoj během 90. let do současnosti s důrazem na služby knihovny, regionální funkce, aktivity v oblasti práce s uživateli knihovny. Jsou hodnoceny změny, které knihovna prodělala během tohoto období, a zmíněny problémy působení knihovny. V závěru práce jsou popsány perspektivy knihovny.
|
|
|
Univerzity profesora Kaktuse- evaluace metodiky kursu globální výchovy Orbis Kaktus 2008
Horáková, Ivana ; Činčera, Jan (vedoucí práce) ; Dlouhá, Jana (oponent)
Předmětem zkoumání je metodika kurzu globální výchovy Orbis Kaktus 2008 a posuny v postojích, názorech, porozumění a chování účastníků kurzu. Kurz byl postaven na třech základních tezích (resp. horizontech): vnímání krásy v přírodě (1), uvědomění si provázanosti světa (2) a uvědomění možnosti aktivní pomoci (3). Práce mapuje posuny účastníků v těchto rovinách a hodnotí cíle metodiky jednak v rovině výukové (do jaké míry kurz ovlivnil porozumění určité tezi u účastníků kurzu), jednak v rovině skupinové (do jaké míry byla skupina integrována do funkčního celku schopného spolupráce na projektech). Pro evaluaci byly použity písemné reflexe a materiály z kurzu, rozhovory s částí účastníků po kurzu, hodnocení pomocí e-learningové aplikace Moodle (posttest 1) a data z dotazníku posílaného e-mailem (posttest 2). Po zpracování dat byly identifikovány faktory, které mohou mít dopad na míru ovlivnění účastníků. Práce slouží k reflexi a rozvíjení metodiky podobně zaměřených programů.
|
host ::
RSS.