|
|
Iniciativa Food Not Bombs ve vztahu k osobám bez přístřeší
ČESKÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá iniciativou Food Not Bombs a jejím vztahem k problematice bezdomovectví. Cílem práce bylo popsání fungování iniciativy Food Not Bombs v České republice a monitorování reflexí aktivistů v kontaktu s osobami bez přístřeší. Food Not Bombs je celosvětová iniciativa, která prostřednictvím bezplatného rozdávání jídla poukazuje na nerovnosti ve společnosti. V teoretické části jsou definovány základní pojmy související s fenoménem bezdomovectví včetně sociálních služeb a přístupů sociální práce s touto cílovou skupinou a aktuální stav problematiky. Dále je zde představena historie iniciativy Food Not Bombs, základní principy jejího fungování a navazující aktivity. Empirická část práce obsahuje vlastní výzkum. Byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie a metoda dotazování, pro sběr dat byl využit polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořilo jedenáct informantů z osmi měst České republiky, ve kterých skupiny Food Not Bombs působí. Získaná data byla převedena do textové podoby a následně analyzována formou otevřeného kódování a kategorizace. Na základě této analýzy byly zodpovězeny výzkumné otázky, které byly zaměřené na identifikaci rozdílů v činnosti jednotlivých kolektivů a na to, jak aktivisté vnímají osoby bez přístřeší. Bylo vymezeno několik rozdílů mezi skupinami z různých měst. Nejednalo se však o zásadní odlišnosti, lze tedy usuzovat, že skupiny se spíše shodují, než liší. Aktivisté vnímají osoby bez přístřeší jako jedince vyloučené ze společnosti a trpící materiální deprivací, často z důvodu nespravedlivé distribuce zdrojů. Snaží se negativně vnímat problém bezdomovectví jako celek a nehodnotit jednotlivé osoby jako viníky. Charakteristický je rovný přístup ke strávníkům, snaha o pomoc a podporu pro každého bez rozdílu. Práce může sloužit k rozšíření povědomí o aktivitách iniciativy Food Not Bombs a přispět ke změně negativního či pasivního přístupu veřejnosti k osobám bez přístřeší.
|
|
|
Fabula et historia: Václav Hájek z Libočan a fikční strategie historiografie
Česká, Jana ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Škarpová, Marie (oponent)
Odborné recepci díla Václava Hájka z Libočan se dosud vyčítalo nezohledňování dobového rétorického diskurzu, ze kterého Kronika česká vycházela. Z rozboru dosavadní kritiky a interpretace Hájkovy kroniky i z excerpce klíčových bodů teorie fikčních světů v této práci vyplývá nedostatek znalostí o raněnovověké diskurzivní praxi, která určovala fikčnost textu/ů, ale též o formální stránce díla. Teprve díky zevrubnému poznání obou těchto aspektů bude totiž možno docílit moderního využití Kroniky české a jí podobných děl jako pramenů i jako dílčích kroků v literárním vývoji. Práce sestává z výběru teoretických nástrojů pro odlišení fikčního a nefikčního narativu, přehledu recepce Kroniky české v kompendiích a textech doprovázejících vydání díla a na závěr v syntéze teoretických závěrů a praktických klasifikací Hájkovy kroniky, tedy přináší zhodnocení jejich výpovědní hodnoty ohledně současného (ne)fikčního statutu díla.
|
|
|
Tradovaná narace a Kronika Česká Václava Hájka z Libočan
Česká, Jana ; Kubišta, Albert (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Práce na základě analýzy Kroniky české Václava Hájka z Libočan a jejího srovnání s pěti vybranými prameny (Kosmovou Kronikou českou, Pokračovateli Kosmovými, Kronikou tak řečeného Dalimila, Zbraslavskou kronikou a Historií českou Enea Silvia) vymezuje pojem narace, zaváděný pro uzavřené epické syžety nalézané v Hájkově díle. Pro naraci nachází vztahy nejen k rétorické tradici (v pojmu narratio), ale také k tradici zemské historiografie, čímž se Kroniku českou snaží zařadit zpět do vývojové linie národní literatury, odkud byla na konci 18. a během 19. století z pozitivistického hlediska vyjímána. [Autorský abstrakt]
|
|
|
Vliv vodního deficitu na obsah energie jednotlivých rostlinných orgánů vybraných druhů listové zeleniny
Šimůnková, Petra ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Česká, Jana (oponent)
Práce je věnována vlivu vodního deficitu na tvorbu sušiny a fotosyntetickou akumulaci energie u jednotlivých rostlinných orgánů vybraných druhů rostlin. Jako vybraný pokusný materiál byly zvoleny rostliny špenátu setého (Spinacea oleracea), odrůda Matador a novozélandský špenát (Tetragonia tetragonioides).
Rostliny špenátu setého a čtyřboče rozložité byly pěstovány v nádobách o velikosti 11x11 cm ve směsi zahradního substrátu A, křemičitého písku (2:1) sklenících FAPPZ ve dvou variantách. Jedna varianta byla kontrolní a druhá vystavená stresové reakci. Kontrolní varianta byla zalévaná po celou dobu pokusu 50 ml vody 2x za týden. Stresovaná varianta byla zalévaná po přepichování a po 6. odběru až do konce pokusu.
U rostlin byla v průběhu ontogenetického vývoje sledována hmotnost sušiny jednotlivých rostlinných orgánů. V sušině byl metodou spalné kalorimetrie sledován obsah fotosynteticky akumulované energie. Obsah netto energie byl zjišťován suchým spalným adiabatickým kalorimetrem LAGEST MS 10A.
Ze získaných výsledků vyplývá, že rostliny čtyřboče (tzv. novozélandského špenátu) mají 2x vyšší nárůst hmotnosti sušiny oproti špenátu. Kontrolní rostliny čtyřboče mají v porovnání s rostlinami rostoucími ve vodním deficitu vyšší hmotnost o 25,5 % (123 mg). Obdobně vyšší hmotnost kořenů vykazují kontrolní rostliny (41 mg) v porovnání se stresovanými rostlinami (40 mg). Kontrolní rostliny špenátu měly vyšší hmotnost nadzemní biomasy o 19,5 % v porovnání so stresovanými rostlinami (43 mg). Kořeny kontrolních rostlin měli nižší hmotnost v porovnání s se stresovanou variantou o 2960 mg.
Z výsledků dále vyplývá, že rostliny čtyřboče mají vyšší hmotnost sušiny kořenů a nadzemní biomasy v porovnání s rostlinami špenátu.
Spalné teplo bez popelovin bylo u nadzemní biomasy kontrolních rostlin čtyřboče ve výši 15,96 kJ.g-1 a u rostlin stresovaných 14,93 kJ.g-1 . V případě rostlin špenátu byl obsah energie kontrolních rostlin 14,98 kJ.g-1 a u stresovaných 14,21 kJ.g-1.
Spalné teplo bez popelovin kořenů kontrolních rostlin čtyřboče bylo o 1.11 kJ.g-1 vyšší než u rostlin stresovaných (13,19 kJ.g-1). V případě rostlin špenátu byl obsah energie kořenů kontrolních rostlin 11,90 kJ.g-1 a u stresovaných 11,72 kJ.g-1 .
Na základě měření byly potvrzeny mezidruhové rozdíly v reakci na vodní deficit a sledované charakteristiky. Z měření vyplynulo, že rostliny špenátu jsou citlivější na působení vodního deficitu v porovnání s rostlinami čtyřboče, který je tolerantnější. Dále z měření
vyplynulo, že existují rozdíly v množství sušiny a hodnotách spáleného tepla v závislosti na působení vodního deficitu.
|
|
|
Monitoring a ochrana biotopů naučné stezky Pustý rybník u Dymokur
Nouzovský, Petr ; Česká, Jana (vedoucí práce) ; Dana, Dana (oponent)
Cílem diplomové práce bylo provést mykologický průzkum dané lokality se zaměřením na výskyt a inventarizaci ohrožených a vzácných druhů makromycetů. Dále byly posouzeny antropogenní vlivy, které postihují dané území, a hodnota vybraných biotopů.
Jednalo se o první ucelený mykologický průzkum lokality, který byl prováděn od roku 2011 do roku 2015. Naučná stezka Pustý rybník u Dymokur je pozůstatek středověké bazické dubohabřiny s téměř bezzásahovým managementem. Z přirozeného společenstva Carpinion se na lokalitě hojně vyskytují Quercus petraea, Quercus robur, Carpinus betulus, Tilia cordata a Acer campestre. Přirozené lesní společenstvo Carpinion poskytuje velmi pevnou a dlouhověkou mykorhizu. Minoritně se zde vyskytují též přirozený Crataegus monogyna, Quercus petraea, Fraxinus excelsior a Alnus glutinosa. Nepůvodní jsou zde pouze pionýrská Betula pendula a před cca 60 lety vysázený porost Pseudotsuga menziessii. Výsledkem mykologického průzkumu, který začal na jaře roku 2011 a byl ukončen 31. 12. 2015, bylo zjištění a zaznamenání výskytu 294 druhů makromycetů. Z tohoto celkového počtu bylo nalezeno a zdokumentováno 39 vzácných a chráněných druhů hub. Z makromycetů, jež nepodléhají ochraně, bylo nalezeno a určeno 27 askomycet a 267 bazidiomycet. Ze zákonem chráněných druhů byl na studovaném území zjištěn výskyt následujících druhů: Boletus fechtneri (§1), Xerocomus moravicus (§1), Tuber aestivum (§1), Volvariella caesiotincta (§2), Otidea concinna (§2) a Russula alnetorum (§3), z druhů řazených do Červeného seznamu hub ČR patří k nejvýznamnějším nálezy druhů: Boletus fuscoroseus (CR), Boletus rhodopurpureus (CR), Boletus satanas (NT), Rubinoboletus rubinus (NT), Hygrophorus persoonii (CR), Lactarius lacunarum (NT), Lactarius pterosporus (NT), Lactarius zonarius (VU), Amanita echinocephala (EN). V další části práce je kladen důraz na zhodnocení antropogenních vlivů a celkového managementu na lokalitě, stejně tak na přirozenou sukcesi. Majoritně je zaměřen na následnou péči o krajinu v závislosti na výskytu vzácných a chráněných druhů hub a rostlin a na zhodnocení sledovaných biotopů na lokalitě. S ohledem na zajímavé přechodové hranice, v jinak uceleném přirozeném biotopu, kde byly nalezeny další vzácné druhy hub, bylo na několika místech měřeno a zaznamenáno pH půdy. Fotografická dokumentace, která je součástí přílohy a inventarizace taxonů, může být použita jako podnět ke znovu vytvoření starých a zašlých naučných tabulí na zkoumané lokalitě,
stejně tak může být využita k vytvoření maloplošného chráněného území. Exsikáty byly zatím uloženy jako studijní materiál v soukromém herbáriu autora. Tato diplomová práce shrnuje pětiletou mykologickou studii předmětné lokality a striktně zdůvodňuje použití nejvhodnějšího managementu s ohledem na výskyt vzácných a chráněných druhů hub.
|
|
|
Dendroflóra městského parku Dvořákovy sady v Karlových Varech
Převrátilová, Jana ; Česká, Jana (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá inventarizací dřevin a hodnocením aktuálního stavu dendroflóry v městském parku Dvořákovy sady v Karlových Varech.
Literární rešerše se zabývá historií Karlových Varů a historickým vývojem zahrad, parků a sadů. Součástí rešerše jsou také kapitoly věnované vzniku Dvořákových sadů a charakteristice zájmového území, včetně půdních a klimatických poměrů.
Speciální část obsahuje inventarizaci dendroflóry, která probíhala během roku 2015. Sadovnické hodnocení probíhalo na základě metodiky Ing. Jaroslava Kolaříka a cílem bylo získat informace o zdravotním stavu, vitalitě, výšce, obvodu kmene, stáří a fyziologickém stáří dřevin.
Jedním z důvodů inventarizace dřevin byla i místní informační brožurka o naučné stezce z roku 2012, jejíž součástí jsou mapa bez příslušného měřítka a inventarizační tabulka. Tato publikace obsahuje chybné a nekompletní údaje a zcela zde chybí objektivní posouzení zdravotního a vitálního stavu dřevin. Během inventarizace vzniklo i velké množství fotografií a nejzajímavější jsou součástí bakalářské práce.
Dále jsou uvedeny a popsány památné stromy rostoucí na území Dvořákových sadů, autorka se zabývá i dalšími zajímavými taxony dřevin a parkovými plochami (trávníky, okrasné záhony, včetně hodnocení skladby vysazovaných druhů).
|
|
|
Historický skleník v areálu zámku Konopiště
Nohejlová, Kristýna ; Česká, Jana (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Cílem práce bylo provést inventarizaci všech rostlinných taxonů v historickém skleníku. Bylo zjištěno, že ve sklenících se celkově nachází přes 200 druhů rostlin. Sortiment se zde neustále mění, proto není možné určit přesný počet rostlin. Některé druhy zde rostou stále na stejném stanovišti (zasazené v půdě) po mnoho let jako např. Phoenix canariensis, který je dominantou celého skleníku. Většina taxonů je zde pěstována v květináčích, a je tak umožněna jejich manipulace po celém skleníku. Inventarizace jednotlivých lodí probíhala v období od března 2015 až do února roku 2016. Rostliny byly zinventarizovány dle jejich umístění v daném období.
Literární rešerše je věnována zejména historii zámku a jejího okolí včetně Růžové zahrady s historickým skleníkem. Bohužel historie zámeckého skleníku je v odborné literatuře popsána velmi okrajově, z tohoto důvodu není v bakalářské práci mnoho detailnějších informací, jsou také popsány technické a ekonomické parametry týkající se např. vytápění, rozvodu vody, způsobu otevírání oken aj.
Co se týče určování druhů, jako základní publikace byly použity Encyklopedie zahradních rostlin (Ch. Brickell, 2008) a Palms - throughout the world (D. Jones, 1995). Latinská jména taxonů byla sjednocena dle mezinárodního rejstříku jmen rostlin (www.ipni.org).
Speciální část práce zahrnuje vlastní inventarizaci. Každá skleníková loď je popsána obecně s uvedením nejzajímavějších taxonů, které jsou podrobněji charakterizovány dle odborné literatury, dále obsahuje soupis všech determinovaných taxonů příslušné lodi.
Dále jsou uvedeny návrhy a doporučení z pohledu autorky. Autorka např. navrhuje změnu značení jednotlivých druhů za čitelnější tabulky z kvalitního materiálu (např. kovové se smaltováním) a doporučuje pokračovat v inventarizaci druhů, neboť se jí nepodařilo přesně do druhů určit všechny taxony (v době určování nebyly k dispozici všechny potřebné diakritické znaky).
Fotografická příloha obsahuje vlastní autorčiny snímky z areálu včetně vybraných druhů rostlin jednotlivých lodí, které jsou výjimečné, nebo okrasné květem či jinou částí.
|
|
|
Floristický průzkum části přírodní rezervace Sluneční stráň (okr. Ústí nad Labem)
Štrymplová, Linda ; Česká, Jana (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent)
Floristický průzkum části přírodní rezervace Sluneční stráň (okres Ústí nad Labem) byl proveden ve vegetačním období roku 2015.
Tato sledovaná lokalita se nachází u osady Brná v okrese Ústí nad Labem. Typická je především svou geobiocenózou Českého středohoří a xerotermní flórou a faunou.
Cílem této bakalářské práce byla floristická inventarizace části daného území a reinventarizace taxonů cévnatých rostlin (vztažená k výsledkům revize z roku 1976 a 2012). Hlavním zaměřením byly především chráněné a ohrožené druhy studovaného území. Cílem práce bylo také posouzení a zhodnocení úrovně uplatňovaného a plánovaného managementu v kontextu s platným plánem péče o tuto přírodní rezervaci.
Na studované lokalitě byl inventarizací zjištěn výskyt celkem 166 druhů rostlin, z toho bylo determinováno 45 druhů v různém stupni ohrožení udávaných v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky (včetně 7 druhů legislativně chráněných). I přestože došlo ve srovnání s dřívějšími průzkumy k částečnému snížení druhové pestrosti (možné faktory snížení jsou diskutovány), patří tato lokalita i nadále k velmi cennému přírodnímu území, které je třeba chránit.
Na základě soupisu rostlinných druhů a jejich porovnáním s Katalogem biotopů České republiky bylo zjištěno, že se na studovaném území nachází zejména formační skupina sekundární trávníky a vřesoviště zastoupená podjednotkami Skalní vegetace s kostřavou sivou (T3.1) - svaz Alysso-Festucion pallentis a Úzkolisté suché trávníky (T3.3) - svaz Festucion valesiacae (T3.3D - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých).
Dodržením doporučeného a schváleného platného plánu péče na období let 2014 až 2023 lze zachovat fytodiverzitu společenstev na této významné lokalitě z botanického hlediska. V plánu péče jsou dopodrobna rozepsány vhodné a odpovídající zásahy a ochranářská opatření.
|
|
|
Floristický průzkum přírodní památky Vinice v Jincích (okres Příbram)
Ambrožová, Veronika ; Česká, Jana (vedoucí práce) ; Petrů, Veronika (oponent)
Floristický průzkum přírodní památky Vinice (Příbramsko) byl proveden ve vegetační sezóně let 2012 a 2015. Studovaná lokalita se nachází u obce Jince a je významných paleontologickým nalezištěm kambrické fauny.
Cílem bakalářské práce byla floristická inventarizace cévnatých druhů rostlin se zaměřením na ověření výskytu chráněných a ohrožených druhů. Práce dále obsahuje zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území v kontextu s platným plánem péče o PP.
Na vybraných částech studovaného území PP Vinice bylo v roce 2015 inventarizováno celkem 61 druhů cévnatých rostlin (v roce 2012 bylo determinováno 47 druhů bez čeledí lipnicovité, sítinovité a šáchorovité). Byl potvrzen (v obou letech) výskyt dvou druhů v různém stupni ohrožení udávaných v předchozím botanickém výzkumu v roce 2006, výskyt dalších tří uvedených ohrožených druhů potvrzen nebyl.
Dále byl ve vegetační sezóně 2015 zjištěn výskyt 5 nepůvodních druhů, z toho trnovník akát (Robinia pseudacacia) a netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) jsou invazivního charakteru. Potenciální hrozbou pro studovanou lokalitu může být i janovec metlatý (Cytisus scoparius), přestože nepatří mezi invazivní druhy v ČR.
Na základě floristické inventarizace byly orientačně stanoveny 4 hlavní biotopy (hercynské dubohabřiny, květnaté bučiny, acidofilní teplomilné doubravy a suché acidofilní doubravy).
Pro zachování této paleontologicky i botanicky významné lokality lze doporučit dodržování schváleného plánu péče na období 2007-2016, kde jsou podrobněji rozvedeny vhodné zásahy. Při tvorbě nového plánu péče by měl být kladen důraz na intenzivnější ochranu paleontologického naleziště a na likvidaci či omezování populací invazivních druhů včetně janovce metlatého, zejména na skalních výchozech s teplomilnou vegetací.
|
host ::
RSS.