|
|
Příčiny vzniku studené války
Červenka, Jaroslav ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá příčinami vzniku studené války. Analyzuje důvody, které vedly ke vzniku konfliktu v průběhu druhé světové války a prvních let po ní. Sleduje první kroky ke konfliktu, diplomatická jednání mezi Sovětským svazem a západními zeměmi v klíčovém období druhé světové války, především průběh jednání konferencí Velké trojky, problémy v Řecku, Turecku a Íránu. Poté analyzuje cestu ke studené válce v rámci Marshallova plánu a Trumanovy doktríny. V celém kontextu se zabývá vztahy mezi vůdci Velké Británie, USA a SSSR v inkriminovaném období. Podíl viny Sovětského svazu na vzniku konfliktu je neoddiskutovatelný, ale s postupným otevíráním archivů všech stran, především těch sovětských, je evidentní, že západní politici značnou měrou přispěli ke vzniku konfliktu. Problém naprosto není uzavřen, stále přicházejí nové interpretace. To se stalo i podnětem k napsání této práce, jež analyzuje jednání vrcholných politiků v kontextu s událostmi, které vedly ke vzniku studené války. Je zaměřena na Rooseveltovo a Trumanovo jednání a jejich příspěvek ke vzniku konfliktu, což také v rámci předložených faktů dokazuje, a tím vyvrací obecně zažitý názor, že Sovětský svaz je jedinou příčinou vzniku konfliktu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Příčiny vzniku studené války
Červenka, Jaroslav ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá příčinami vzniku studené války. Analyzuje důvody, které vedly ke vzniku konfliktu v průběhu druhé světové války a prvních let po ní. Sleduje první kroky ke konfliktu, diplomatická jednání mezi Sovětským svazem a západními zeměmi v klíčovém období druhé světové války, především průběh jednání konferencí Velké trojky, problémy v Řecku, Turecku a Íránu. Poté analyzuje cestu ke studené válce v rámci Marshallova plánu a Trumanovy doktríny. V celém kontextu se zabývá vztahy mezi vůdci Velké Británie, USA a SSSR v inkriminovaném období. Podíl viny Sovětského svazu na vzniku konfliktu je neoddiskutovatelný, ale s postupným otevíráním archivů všech stran, především těch sovětských, je evidentní, že západní politici značnou měrou přispěli ke vzniku konfliktu. Problém naprosto není uzavřen, stále přicházejí nové interpretace. To se stalo i podnětem k napsání této práce, jež analyzuje jednání vrcholných politiků v kontextu s událostmi, které vedly ke vzniku studené války. Je zaměřena na Rooseveltovo a Trumanovo jednání a jejich příspěvek ke vzniku konfliktu, což také v rámci předložených faktů dokazuje, a tím vyvrací obecně zažitý názor, že Sovětský svaz je jedinou příčinou vzniku konfliktu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Dynamika horského smrkového lesa se zaměřením na vývoj přirozené obnovy
Červenka, Jaroslav ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Disturbance hrají nezastupitelnou roli v dynamice lesních ekosystémů. Avšak jejich přesné důsledky nejsou v oblastech horských smrčin střední Evropy zcela objasněné. V roce 2007 se přes území Národního parku Šumava přehnal ničivý orkán Kyrill, který nastartoval kůrovcovou disturbanci a následné velkoplošné odumírání horního stromového patra v této oblasti. Tato práce využívá této skutečnosti a zabývá se rozpadem a strukturou porostů po distrubanci, početností a strukturou přirozené obnovy a dále řeší především dynamiku přirozené obnovy smrku ztepilého (Picea abies) na tlejících kmenech. Porovnává narušené porosty (NP Šumava) s oblastí bez narušení (CHKO Jeseníky). Zaměřili jsme se na změnu početnosti zmlazení po disturbanci a vliv vlastností tlejících kmenů na tuto změnu. V oblasti Trojmezenského pralesa činila mortalita mateřského porostu 99 %, bylo nalezeno několik málo stromů, které kůrovcovou gradaci přežily. Jednalo se především o potlačené stromy s průměrem kolem 10 cm. Živé stromy (DBH>7 cm) dosahovaly hustoty 16 ks/ha. Množství tlejícího dřeva se zvýšilo 2,5 násobně (v porovnání se stavem před 10 lety) a jednu třetinu tvořily ležící kmeny. V porostech byla nalezena pouze obnova smrku ztepilého (Picea abies) a jeřábu ptačího (Sorbus acuparia). Zmlazení se zde vyskytovalo v dostatečných počtech, především na mikrostanovištích mech (32 %), tlející dřevo (27 %) a pata stromu nebo souše (28 %). Zmlazení smrku uchycené před disturbancí (banka zmlazení) zaujímalo celkově 88 %. S rostoucí nadmořskou výškou se vyskytovala celkově nižší více homogenní obnova. Nejlepší podmínky pro obnovu poskytují kmeny velkých dimenzí, kmeny rozkládané bílou hnilobou způsobenou václavkou (Armillaria spp) nebo ohňovcem ohraničeným (Phellinus nigrolimitatus). Naopak kmeny rozkládané troudnacem pásovaným (Fomitopsis pinicola) nejsou pro obnovu příliš vhodné. Při porovnání změny početnosti obnovy na ležících kmenech v narušené a nenarušené lokalitě jsme pozorovali výrazný nárůst v narušené oblasti (o 33 %). Největší nárůst byl pozorován v nejnižších výškových kategoriích na kmenech větších dimenzí. Tři roky po odumření horního stromového patra se efekt silné disturbance na odrůstání a přežívání obnovy na ležících kmenech neprojevil.
|
|
|
Výzkum možností aplikace norem DIN 18915-20 (Technologie vegetačních úprav v krajině) do systému norem ČSN
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice ; Červenka, Jaroslav ; Bulíř, Pavel
Soubor sedmi německých norem DIN 18915-20:2002, které byly přeloženy do češtiny, odborně upraveny a opatřeny národními poznámkami pro podmínky ČR. Tyto návrhy jsou dále technicky upraveny podle pokynů ČSNI Praha tak, aby mohly být po schválení převzaty jako ČSN DIN 1891. tyto normy řeší okruh technologií vegetačních úprav v krajině počítaje v to i sídla. Konkrétně standardizují práce s půdou, rostliny a jejich výsadby, zakládání trávníku, zajišťování terénu biotechnickými metodami, rozvojovou a údržbovou péčí o vegetaci, a také ochranu vegetace a ploch pro vegetaci při stavebních činnostech.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.