Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Role of interneurons and neural circuit dysfunctions in Alzheimer's disease
Rakovets, Yuliia ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
Alzheimerova choroba je jednou z nejrozšířenějších neurodegenerativních poruch ve svetě, které vedou ke změně aktivity nervových a neuronových okruhů, zejména ke zhoršení kognitivní funkce. Většina lidí s AD trpí poruchou paměti, špatným úsudkem, dezorientaci a problémy s učením. Několik hypotéz se snaží vysvětlit příčinu nemoci, ale není to zcela pochopeno. Vzhledem k tomu, že změny v mozkové struktuře vznikají roky před vznikem klinických příznaků, dostupná terapeutická léčba může pouze snížit dopad neurodegenerace, nikoliv však zvrátit. Interneurony, jež jsou součástí neuronových okruhů, hrají důležitou roli ve formaci kognitivních schopností. Interneurony v CNS jsou většinou inhibiční a efektivně řídí synchronizaci neurálních sítí. Síťová hypersynchronie je zvýšená synchronizace nervové aktivity a je spojena s patologií AD. Dysfunkce interneuronů má za následek změnu síťové aktivity u pacientů s AD. Klíčová slova: AD, mozek, potkan, interneurony, hypersynchronie.
Vliv narušení funkce cirkadiánního systému na vznik chorob gastrointestinálního traktu
Kubištová, Aneta ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
Schopnost vnímat a přizpůsobit se 24-hodinovým cyklům pozorujeme u většiny živých organismů na Zemi. U savců je vnitřní časový systém složen z cirkadiánních hodin, které jsou umístěny v suprachiasmatických jádrech hypotalamu, a periferních hodin uložených v různých tkáních a orgánech těla. Tyto hodiny se přizpůsobují změnám ve vnějších podmínkách, jako je např. cyklus střídání světla a tmy nebo cyklus v příjmu potravy. Periferní hodiny v orgánech trávicího traktu jsou synchronizovány jednak signály z centrálních hodin v suprachiasmatických jádrech a také signály o příjmu potravy. Pokud jsou tyto signály vzájemně v rozporu, může dojít k rozvoji chorob gastrointestinálního systému, spojených s neefektivním trávením nebo dokonce ke zvýšenému riziku nádorového onemocnění. Tato práce se soustředí na cirkadiánní rytmy v těle obecně, se zaměřením na rytmy v gastrointestriálním traktu a na význam cirkadiánních hodin pro jeho správnou funkci. Dále se zaměří na souvislost mezi desynchronizací cirkadiánních hodin a rozvojem onemocnění, a to především obezity a nádorového onemocnění.
Molecular mechanisms of circadian clock entrainment by daily regime in food intake
Kapoun, Jiří ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
Cirkadiánní hodiny jsou vnitřním časoměrným systémem přítomným u většiny organismů, jenž synchronizuje fyziologické a behaviorální procesy s periodicky se měnícími vnějšími podmínkami. Skládají se z centrálních hodin v suprachiasmatických jádrech hypothalamu a řady dalších hodin v periferních tkáních. Jejich molekulární podstatu tvoří hodinové geny, které jsou rytmicky exprimovány, jsou součástí série transkripčně-translačních zpětnovazebných smyček a ovlivňují expresi různých jiných genů s funkcemi v metabolických drahách. Periferní hodiny jsou závislé na centrálních hodinách, ovšem mohou být synchronizovány nezávisle na nich vnějšími podněty, jako je načasování příjmu potravy a složení stravy. Tato desynchronizace vede k narušení oscilace hodinových genů, které může mít vážný dopad na metabolické procesy a může zvyšovat riziko metabolické poruchy. Cílem této práce je shrnout dosavadní výzkum zabývající se vztahem molekulární chronobiologie a výživy se zaměřením na molekulární mechanismy, skrze které může potrava, zejména načasování jejího příjmu a její složení, ovlivnit vzájemnou komunikaci mezi expresí hodinových genů a buněčným metabolismem. Práce též vyzdvihuje možný dopad narušení cirkadiánních hodin na riziko vzniku metabolického onemocnění.
Porovnání přístupů k výzkumu epizodické paměti u lidí z hlediska kognitivní psychologie a neurověd
Kočí, Markéta ; Vlček, Kamil (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
Epizodická paměť umožňuje člověku vybavit si události z osobní minulosti. Děje se tak charakteristickým procesem vzpomínání, během něhož je událost znovu-prožívána za současného vybavení si bohatého časoprostorového kontextu a autonoetického uvědomění - uvědomění sebe sama. Další charakteristiky epizodické paměti byly navrženy v jejích jednotlivých modelech. Některé se zabývají procesy ukládání, vybavování a konsolidace, jiné prostorovým kontextem, časovým trváním událostí, zařazením do životního kontextu nebo charakteristickým pocitem při vybavování. Jejich přístupy se vzájemně místy vylučují, shodují i doplňují a poskytují tak komplexní obraz možných pojetí epizodické paměti.
Hipokampální neurogeneze v dospělém mozku a jeji změny v neuropsychiatrických onemocneních
Brukhnová, Alena ; Kubová, Hana (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je shrnutí základních poznatků o neurogenezi v oblasti gyrus dentatus v hipokampu dospělého mozku. Zabývám se průběhem maturace, migrace nezralých neuronů a také funkční významností neurogeneze právě v dané oblasti. V dospělém mozku je velmi důležitá pro správné prostorové vnímání a učení. V další kapitole se zaměřuji na některé významné neurodegenerativní i neuropsychiatrické onemocnění, jako je epilepsie, Alzheimerova choroba nebo deprese. V průběhu každé z nich dochází k různorodým změnám a abnormalitám v neurogenezi v hipokampální oblasti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Výskyt a úloha purinergního P2X7 receptoru v imunitním systému
Piskačová, Kateřina ; Zemková, Hana (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
V současné době se ukazuje, že extracelulární ATP a jeho metabolit adenosin představují klíčové mediátory v imunitním systému. V závislosti na koncentraci může ATP působit jako aktivátor nebo inhibitor imunitní odpovědi, zatímco o adenosinu je všeobecně známo, že působí jako účinný imunosupresor. Signalizace extracelulárního ATP je detegována a přenášena purinergními P2- a adenosinová signalizace P1- receptory. V podstatě všechny buňky imunitního systému nesou na své plazmatické membráně P2X, P2Y a adenosinové P1 receptory, proto purinergní signalizace zasahuje do všech složek imunitních a zánětlivých reakcí, včetně neurodegenerativních onemocnění. Toto poznání vyvolalo vlnu zájmu o výzkum, vývoj a syntézu nových látek působících na P1- a P2-receptory, které by mohly pomoci při léčbě chronických zánětlivých a neurodegenerativních onemocnění. Tato bakalářská práce se pokusí shrnout nejnovější poznatky o úloze P2X7 receptoru v těchto procesech. Tento podtyp P2-receptoru je výjimečný tím, že je zapojen do uvolňování cytokinů z imunitních buněk a hraje roli v buněčném růstu a apoptóze.
Role glutamátergní transmise v mechanismech závislosti na morfinu.
Moutelíková, Karolína ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
Drogy jsou užívány lidstvem už od starověku. Jednou skupinou těchto látek jsou opioidy. Opioidy mají výrazné tlumící účinky na bolest a zároveň navozují euforii a uvolnění. Při jejich dlouhodobém užívání může dojít k rozvoji závislosti a fenoménů s ní souvisejících - tolerance a sensitizace. Jedním z nejpoužívanějších opioidů v lékařské praxi je morfin. Morfin, izolovaný z opia máku setého (Papaver somniferum), zprostředkovává svůj přímý efekt aktivací μ-opioidních receptorů a jejich signalizační kaskády. Bylo prokázáno, že podávání morfinu ovlivňuje i ostatní přenašečové systémy v mozku a naopak tyto přenašečové systémy hrají důležitou roli při vývoji závislosti a dalších jevů. Jedním z těchto systémů je významný excitační systém mozku - glutamátergní systém. Bakalářská práce se právě zaměřuje na vzájemný vztah opioidního a glutamátergního systému během závislosti. Byly popsány změny v podjednotkovém složení glutamátových ionotropních receptorů, změny v jejich expresi, stejně tak v expresi jednotlivých typů metabotropních receptorů. Tyto změny se liší v různých částech mozku i různých stadií závislosti na morfinu. I přes všechny rozdíly výsledky studií shodně naznačují významnou účast glutamátergních receptorů ve vzniku zavislosti na morfinu. Látky ovlivňují glutamátergní transmisi mohou pomoci...
Cirkadiánní systém a neuropsychiatrická onemocnění
Šuchmanová, Karolína ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
Neurodegenerativní a psychiatrická onemocnění jsou významným problémem, týkajícím se veliké části lidské populace. V poslední době vzrůstá povědomí o poruchách spánku a cirkadiánních rytmů, které tyto nemoci často doprovázejí a jež byly dříve spíše opomíjeny. I přes neznámou příčinu mají tato narušení funkce cirkadiánních hodin devastující dopad jak na pacienta, tak často i na jeho pečovatele. Díky dnešním znalostem molekulárního fungování cirkadiánních hodin a pokročilým metodám je možné u neuropsychiatrických onemocnění studovat jak výstupní rytmy fyziologických funkcí, tak i stav centrálního pacemakeru. Množství dat shrnutých v této práci naznačuje významnou roli poruch cirkadiánních hodin u pacientů trpících neuropsychiatrickými onemocněními, a v některých případech dává podklad pro snahy o vývoj nových terapeutických postupů. Ty by měly sloužit především ke zkvalitnění života pacientů prostřednictvím zlepšení fungování jejich cirkadiánních hodin. Klíčová slova: neuropsychiatrické onemocnění, cirkadiánní systém, člověk, melatonin, hodinový gen

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
5 ČERVENÁ, Kateřina
2 Červená, Karolina
2 Červená, Karolína
3 Červená, Klára
2 Červená, Kristýna
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.