Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Nad nedoceněným bulharistickým dílem Františka Ruta Tichého alias Zdeňka Bromana (1886–1968)
Černý, Marcel
Studie se zabývá bulharistickým profilem F. R. Tichého (od roku 1903 užíval také pseudonymu Zdeněk Broman), neprávem opomíjené osobnosti česko-bulharských kulturních vztahů (mj. spolupracovníka Slovanského přehledu A. Černého), literárního historika a plodného překladatele a publicisty v oblasti bohemistiky, slovakistiky, germanistiky, bulharistiky, ukrajinistiky a bělorusistiky. Vedle jím připravené rukopisné české antologie z díla průkopníka bulharské moderny Penča Slavejkova (zachovala se v badatelově pozůstalosti v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze) jsou v textu analyzována i Tichého přebásnění Kirila Christova, Peja K. Javorova, Christa Boteva (knižní překlad z roku 1913) aj. a rovněž překlad úryvku z prozaické knihy Baj Gaňu od Aleka Konstantinova. Kromě toho jsou stručně komentovány Tichého kontakty s bulharským literárním historikem Bojanem Penevem a zhodnoceny jeho bulharistické články uveřejněné v periodickém tisku. Bulharistický přínos F. R. Tichého tkví v tom, že byl prvním propagátorem a znalcem bulharské moderny v Čechách a že výrazně pozvedl úroveň českého překladu bulharské umělé poezie.
Rodopy v díle bulharského spisovatele Nikolaje Chajtova
Novotná, Mariana ; Černý, Marcel (vedoucí práce) ; Yankova, Tanya (oponent)
(česky) Práce se věnuje ztvárnění specifického bulharského regionu Rodop v prozaickém díle bulharského spisovatele Nikolaje Chajtova (1919-2002). Zaměřuje se na projevy regionalismu a sleduje umělecké zachycení každodenního života tamějšího obyvatelstva, které žije v souznění s přírodou a tradicemi. Dále se zabývá autorovým vztahem k přírodě a folkloru a problematikou literárního zpracování toposu Rodop, ve smyslu mystického propojení lidí a přírody. V práci je také podán přehled recepce autorova díla v českém prostředí.
Reception of Jordan Radičkov Dramas in Czech and SLovak Area
Futejová, Nikola ; Černý, Marcel (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Diplomová práca sa bude zaoberať problematikou recepcie dramatickej tvorby bulharského prozaika, dramatika a scenáristu Jordana Radičkova (1929 - 2004) v českom a slovenskom prostredí od roku 1976 (premiéra prvej divadelnej - Január) až do súčasnosti. Práca si bude dávať za ciel nájsť prvky magického realizmu, rysy anekdoty, grotesky a satiry, tvorivo naväzujúce na fabulačné prvky a štýl ľudového rozprávania v dramatických hrách jedného z najslávnejších a svetovo populárnych bulharských autorov 20. storočia. Práca sa bude zameriavať najmä na konfrontáciu recepčných predpokladov zhôd a rozdielov v obidvoch porovnávaných prostrediach - českom a slovenskom. Súčasťou práce bude podrobná bibliografia zachytávajúca inscenácie v českých a slovenských divadlách a ohlasy o nich v tlači.
Novelistika Emilijana Staneva (s ohledem na českou recepci jeho díla)
Kramářová, Barbora ; Černý, Marcel (vedoucí práce) ; Mikušiak, Igor (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je interpretace a literární analýza pěti novel bulharského prozaického spisovatele Emilijana Staneva. Společně se stručným Stanevovým životopisem se zaměřuji na celkovou vývojovou charakteristiku autorova stylu a významnějších próz. Nejprve je nutno provést excerpci a analýzu kritických ohlasů pěti Stanevových novel v bulharském periodickém tisku (k tomu mi posloužila obsáhlá bibliografie Živky Radevové: Emilijan Stanev (1907-2007). Biobibliografija. Narodna biblioteka "P. R. Slavejkov" - Kăšta-muzej "Emilijan Stanev", Veliko Tărnovo 2007). Jejich dobové hodnocení je východiskem práce. Hlavní jádro práce představuje část interpretační, v níž se zaměřuji na symptomatické rysy Stanevovy novelistiky ve srovnání s obecnými vlastnostmi novely jakožto literárního žánru. V závěru bakalářské práce je podána bibliografie českých překladů a ohlasů Stanevova díla a zhodnocena jeho recepce v českém a částečně slovenském prostředí.
Typologie ženských postav v románovém díle Teodory Dimovové
Flemrová, Romana ; Černý, Marcel (vedoucí práce) ; Jensterle Doležal, Alenka (oponent)
Předložená práce se v úvodu zabývá obecně teoretickým pohledem na poetiku literární postavy a jeho vývojem v průběhu devatenáctého a dvacátého století. Zjištěné poznatky se pak pokouší aplikovat na ženské románové postavy v díle současné bulharské autorky Teodory Dimovové. Předmětem zkoumání jsou hlavní postavy žen v jejích románech Matky a Adriana. Posledně jmenované dílo navazuje na román nalezený v pozůstalosti autorčina otce - klasika bulharské literatury Dimtăra Dimova. Theodora Dimovová bývá často v Bulharsku napadána za to, že pouze přiživuje na slávě svého otce, a že využívá jeho románové postupz. Tato práce tak poukazuje i na svébytnost autorčina literárního projevu a s výše zmíněnými názory polemizuje. Klíčová slova Dimovová, poetika ženské postavy, současný bulharský román
Modely komického v Haškově románu "Švejk" v porovnání s vrcholnými satirickými díly bulharské, ruské a srbské beletrie
Dichev, Bogdan ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Černý, Marcel (oponent) ; Koten, Jiří (oponent)
1 Resumé Klíčová slova: literární komika, model komična, teorie karnevalu, teorie hry, imaginace, inkongruence Práce si klade tři hlavní cíle: stanovit diferenční rysy jednotlivých komických modelů (cíl A - cíl definice); ukázat principy komiky "Švejka" a její mnohozvučnost a vzácnost, technické postoje jejího vytváření a sémantické procedury jejího zrodu (cíl B - cíl analýzy); a nakonec dokázat, že mezi Haškovým "Švejkem" a dalšími čtyřmi tituly bulharské, ruské a srbské satirické prózy (Baj Gaňu, Dvanáct křesel, Zlaté tele a Autobiografie) existuje nějaký obecný, pevný a monolitní základ (model komična), který je v každém díle specifický (cíl C - cíl konfrontace). Konceptuální přístup v metodologii průzkumu je založen na přesvědčení, že jádrem uměleckého kouzla Haškova "Švejka" je právě komika. Metodologický přístup hierarchické systematizace podřizuje všechna známá třídění komična zde stanoveným modelům, které mají povahu zevšeobecňujících klasifikačních rámců. Metodologie výběru a aplikace pojmoslovného instrumentaria se opírá o taxonomii komiky významného českého kulturologa Vladimíra Boreckého, jehož pojmoslovný aparát jednoznačně diferencuje formy a projevy komiky podle stanovených příznaků. Praktický metodologický přístup spočívá v aplikaci principu inkongruence jako podstatného významového...
Recepce Iliji Trojanowa v Bulharsku
Kratochvílová, Markéta ; Grigorov, Dobromir (vedoucí práce) ; Černý, Marcel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá recepcí Iliji Trojanowa v Bulharsku. Ilija Trojanow je spisovatel narozený v Bulharsku, který píše své knihy německy. Na základě publicistických recenzí zkoumá tato práce jeho recepci v Bulharsku a pro kontrastivní hledisko také v Německu. Práce nejprve představuje Trojanowo dílo a podrobně se zaměřuje na tři jeho knihy: romány Die Welt ist groß und Rettung lauer überall, Der Weltensammler a literární reportáž Hundezeiten. Heimkehr in ein fremdes Land. Bulharské a německé recenze těchto knih jsou následně v práci analyzovány. Na základě této analýzy je stanovena recepce Iliji Trojanowa v Bulharsku. Klíčová slova: Ilija Trojanow, Bulharsko, recepce v Bulharsku, Německo, Die Welt ist groß und Rettung lauer überall, Der Weltensammler, Hundezeiten. Heimkehr in ein fremdes Land, literatura, publicistika
Věci a slova v poezii Georgiho Gospodinova
Zajac, Ondřej ; Grigorov, Dobromir (vedoucí práce) ; Černý, Marcel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá především poetikou prvních dvou básnických sbírek bulharského spisovatele Georgiho Gospodinova. Sbírky Lapidárium a Třešeň jednoho národa vyšly poprvé v devadesátých letech 20. století. V první části se věnujeme autorovu debutu Lapidáriu, zamýšlíme se nad charakteristickými rysy sbírky a upozorňujeme na nápadnou podobnost s knihou Tao te ťing. Ve druhé části navazujeme analýzou sbírky Třešeň jednoho národa. Věnujeme se proměně autorovy poetiky a soustředíme se na národnost/nadnárodnost textů. V závěrečné části ukotvujeme Gospodinovovo dílo do širších souvislostí devadesátých let a srovnáváme situaci v poezii v Česku a v Bulharsku.
Osobnost Josefa Karáska (1868-1916) v souvislostech české slavistiky a české literární Vídně (Příspěvek k vídeňské účasti v mezislovanských kulturních vztazích od založení Jagićova semináře do vzniku ČSR)
Černý, Marcel ; Petrbok, Václav (oponent)
V první části této práce 2. VÍDEŇ A ČESKÉ PÍSEMNICTVÍ byla věnována pozornost vzájemnému sepětí města Vídně s novodobou českou kulturou, zejména filologií a písemnictvím. Úvodní kapitola 2. 1. 1. VÍDEŇ NEMILOVANÁ. VZNIK A VÝVOJ ČESKOVÍDEŇSKÉ MENŠINY JAKO KULTURNĚHISTORICKÝ FENOMÉN nastínila hlavní charakteristiku poměru českého národa k Vídni na základě její proměňující se úlohy v intelektuálním životě Čechů, zejména po masovém přílivu českého obyvatelstva do Vídně za prací, kulminujícím ve čtyřicátých letech 19. století. Při sledování duchovního růstu menšiny jsem se zaměřil na vídeňské Čechy, tedy uvědomělou, reprezentativní a dynamickou složku českovídeňského obyvatelstva, jejíž příslušníci své češství udržovali, byli aktivními členy komunity a ztotožňovali se s pospolitostí mateřského národa. Platí-li pro většinu evropských literatur, že Vídeň bývala častou inspirátorkou hodnotných uměleckých děl a Múzou jejich autorů, obdivovanou díky svému císařskému lesku a prestiži, již jí rakouský dvůr propůjčoval, jeví se česká literatura pod zorným úhlem závěrů této disertace jakousi bílou vranou, neřkuli černou ovcí, která jako by si s Vídní nechtěla zadat, záměrně se jí vyhýbala a nechávala ji zcela stranou svých stěžejních témat a námětových okruhů. A pokud se již o hlavním městě uvolila vyjádřit, nebyla to...
Osobnost Josefa Karáska (1868-1916) v souvislostech české slavistiky a české literární Vídně (Příspěvek k vídeňské účasti v mezislovanských kulturních vztazích od založení Jagićova semináře do vzniku ČSR)
Černý, Marcel ; Hauptová, Zoe (vedoucí práce) ; Petrbok, Václav (oponent) ; Tureček, Dalibor (oponent)
V první části této práce 2. VÍDEŇ A ČESKÉ PÍSEMNICTVÍ byla věnována pozornost vzájemnému sepětí města Vídně s novodobou českou kulturou, zejména filologií a písemnictvím. Úvodní kapitola 2. 1. 1. VÍDEŇ NEMILOVANÁ. VZNIK A VÝVOJ ČESKOVÍDEŇSKÉ MENŠINY JAKO KULTURNĚHISTORICKÝ FENOMÉN nastínila hlavní charakteristiku poměru českého národa k Vídni na základě její proměňující se úlohy v intelektuálním životě Čechů, zejména po masovém přílivu českého obyvatelstva do Vídně za prací, kulminujícím ve čtyřicátých letech 19. století. Při sledování duchovního růstu menšiny jsem se zaměřil na vídeňské Čechy, tedy uvědomělou, reprezentativní a dynamickou složku českovídeňského obyvatelstva, jejíž příslušníci své češství udržovali, byli aktivními členy komunity a ztotožňovali se s pospolitostí mateřského národa. Platí-li pro většinu evropských literatur, že Vídeň bývala častou inspirátorkou hodnotných uměleckých děl a Múzou jejich autorů, obdivovanou díky svému císařskému lesku a prestiži, již jí rakouský dvůr propůjčoval, jeví se česká literatura pod zorným úhlem závěrů této disertace jakousi bílou vranou, neřkuli černou ovcí, která jako by si s Vídní nechtěla zadat, záměrně se jí vyhýbala a nechávala ji zcela stranou svých stěžejních témat a námětových okruhů. A pokud se již o hlavním městě uvolila vyjádřit, nebyla to...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 18 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
25 ČERNÝ, Michal
14 ČERNÝ, Miroslav
2 Černý, M.
3 Černý, Marek
2 Černý, Marian
66 Černý, Martin
9 Černý, Matej
1 Černý, Matouš
9 Černý, Matěj
4 Černý, Michael
25 Černý, Michal
1 Černý, Milan
2 Černý, Miloslav
3 Černý, Miloš
14 Černý, Miroslav
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.