Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 16 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Architektura učebny
Černý, Jindřich ; Janošová, Pavlína (vedoucí práce) ; Váňová, Miroslava (oponent)
Ústředním tématem diplomové práce je oblast vzdělávacích prostor - prostorových dispozic škol. Práce se zabývá touto oblastí v co nejširším možném záběru a používá pro souhrnné označení všech věcí a jevů s tímto tématem souvisejícím termín architektura učebny. Práce je členěna do dvou částí: části teoretické a části praktické. První kapitola teoretické části popisuje základní terminologii, vymezuje hraniční obory a seznamuje s historií oboru technologie vzdělávání. Druhá kapitola zkoumá oblast ergonomie v zaměření na vzdělávání, zabývá se učebními pomůckami, organizací vzdělávacích prostor a v návaznosti na toto spektrum témat se dále zabývá vztahem alternativního školství k pojetí organizace vzdělávacích prostor. Třetí kapitola sleduje vztah třídního klimatu a prostředí třídy v souvislosti s vývojovou psychologií osobnosti žáků. Konečně v poslední kapitole se rozebírá podstata a smysl dokumentu Akční plán "Škola pro 21. století" pro školství, v přímé souvislosti s vybavováním vzdělávacích prostor didaktickou technikou. Praktická část uvádí výzkum, jenž se zabývá vlivem prostředí vzdělávacích prostor na třídní klima. Jeho průběh a výsledky vyhodnocují závěrečné kapitoly praktické části diplomové práce.
Robustní regrese - identifikace odlehlých pozorování
Hradilová, Lenka ; Blatná, Dagmar (vedoucí práce) ; Černý, Jindřich (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na metody identifikace odlehlých pozorování. Cílem této práce je posouzení vhodnosti využití robustních metod na reálných datech společnosti EKO-KOM, a.s. První část práce poskytuje celkový přehled a teoretický poklad, týkající se klasických a robustních metod identifikace odlehlých pozorování. Tyto metody jsou následně v praktické části aplikovány na obdržený datový soubor společnosti EKO-KOM, a.s. V závěru práce je na základě srovnání jednotlivých metod provedeno doporučení, které z metod, jsou pro analýzy dané společnosti vhodnější.
Vliv aplikace čistírenských kalů na obsah mikrobiální biomasy v půdě
Tichá, Alena ; Černý, Jindřich (vedoucí práce) ; Růžek, Lubomír (oponent)
Mikrobiální biomasa hraje v kolobězích prvků nezastupitelnou roli. Účastní se přeměn biogenních prvků v půdě, je citlivým indikátorem změn v půdě. Je ovlivňována podmínkami prostředí. Aplikace hnojiv může zlepšit půdní vlastnosti. Kaly aplikované na půdu mohou poskytnout nejen organickou hmotu, ale i zlepšit úrodnost a poskytnout živiny, které jsou pro rostliny důležité. V této práci byl sledován efekt dlouhodobé aplikace čistírenských kalů na obsah mikrobiální biomasy uhlíku a dusíku v půdě. Změny obsahu dusíku a uhlíku mikrobiální biomasy byl sledovány na dvou stanovištích Suchdol a Červený Újezd na dlouhodobě nehnojené variantě, při hnojení kalem, hnojem a NPK. Odběry vzorků proběhy v roce 2014 v dubnu, květnu, červnu a červenci. V roce 2015 v březnu, dubnu, na začátku a na konci června. Obsah mikrobiální biomasy uhlíku a dusíku byl stanoven fumigačně extrakční metodou. Na Stanovišti Suchdol byl v roce 2014 maximální obsah uhlíku mikrobiální biomasy v dubnu u kalem hnojené varianty 237,52 mg C/kg. V roce 2015 byl nejvyšší obsah uhlíku mikrobiální biomasy byl zjištěn na hnojení hnojem 338,90 mg C/kg. Na stanovišti Červený Újezd byl v roce 2014 zjištěn nejvyšší obsah při hnojení kalem 280,13 mg C/kg. Obsah dusíku mikrobiální biomasy byl na stanovišti Suchdol v roce 2014 nejvyšší v dubnu při hnojení NPK 23,19 mg N/kg. V roce 2015 byl obsah dusíku mikrobiální biomasy na Suchdole nejvyšší na kalem hnojené variantě 24,07 mg N/kg. Na stanovišti Červený Újezd v roce 2014 byl obsah mikrobiální biomasy nejvyšší v červnu při hnojení hnojem 21,52 mg N/kg. O rok později byl obsah mikrobiální biomasy nejvyšší při hnojení hnojem 23,24 mg N/kg. Vztah mezi uhlíkem a dusíkem mikrobiální biomasy je dána dobou a rokem odběru a půdně klimatickými podmínkami stanovišť.
Architektura učebny
Černý, Jindřich ; Janošová, Pavlína (vedoucí práce) ; Váňová, Miroslava (oponent)
Ústředním tématem diplomové práce je oblast vzdělávacích prostor - prostorových dispozic škol. Práce se zabývá touto oblastí v co nejširším možném záběru a používá pro souhrnné označení všech věcí a jevů s tímto tématem souvisejícím termín architektura učebny. Práce je členěna do dvou částí: části teoretické a části praktické. První kapitola teoretické části popisuje základní terminologii, vymezuje hraniční obory a seznamuje s historií oboru technologie vzdělávání. Druhá kapitola zkoumá oblast ergonomie v zaměření na vzdělávání, zabývá se učebními pomůckami, organizací vzdělávacích prostor a v návaznosti na toto spektrum témat se dále zabývá vztahem alternativního školství k pojetí organizace vzdělávacích prostor. Třetí kapitola sleduje vztah třídního klimatu a prostředí třídy v souvislosti s vývojovou psychologií osobnosti žáků. Konečně v poslední kapitole se rozebírá podstata a smysl dokumentu Akční plán "Škola pro 21. století" pro školství, v přímé souvislosti s vybavováním vzdělávacích prostor didaktickou technikou. Praktická část uvádí výzkum, jenž se zabývá vlivem prostředí vzdělávacích prostor na třídní klima. Jeho průběh a výsledky vyhodnocují závěrečné kapitoly praktické části diplomové práce.
Vliv hnojení na výnos a kvalitu sladovnického jarního ječmene
Mužík, Jiří ; Černý, Jindřich (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Ječmen jarní je obilninou s nejkratší vegetační dobou, vysokými nároky na půdní strukturu a kvalitní hnojení. Experimentální část práce byla prováděna na dlouhodobých stacionárních pokusech na dvou stanovištích s rozdílnými půdně-klimatickými podmínkami, a to v Červeném Újezdě a Praze Suchdole. Pokusy byly založeny roku 1996 s rotací plodin brambory (kukuřice), pšenice, jarní ječmen. Použitá organická hnojiva jsou: čistírenský kal, hnůj a sláma. Minerální hnojiva byla aplikována přímo k ječmeni, a to fosforečná a draselná na podzim se zaoráním a dusíkatá hnojiva při předseťové přípravě půdy. Použitá minerální hnojiva jsou: LAV, trojitý superfosfát a draselná sůl. Ječmen jarní je až třetí plodinou po aplikaci organických hnojiv, a proto využívá organická hnojiva až v třetím roce. Cílem práce bylo zhodnotit vliv organického a minerálního hnojení na výnosové parametry jarního ječmene a vybrané kvalitativní ukazatele. Hodnocen byl počet odnoží, počet zrn v klasu, výnos zrna a slámy a obsah N-látek v zrnu. Na počet odnoží a počet zrn v klasu mělo největší vliv hnojení minerálními hnojivy. Nejvyšší počet odnoží byl zjištěn u varianty NPK Červený Újezd v roce 2013 (2357 odnoží/m2) a největší počet zrn v klasech na stejné stanici v roce 2014 u varianty Hnůj 1/2 + N (24,6 zrn). Výnos zrna byl výrazně ovlivněn, jak stanovištěm, tak variantou hnojení. Odlišný byl rok 2013, kdy byly vyšší výnosy zjištěny na stanici Suchdol, ovšem výnosy v letech 2014 a 2015 byly vyšší na stanici Červený Újezd, především u variant hnojených minerálními hnojivy. Nejvyšší výnos zrna byl na stanici Červený Újezd na variantách NPK a N + sláma (9 t/ha) a na stanici Suchdol byl nejvyšší výnos zrna na variantě NK (6,1 t/ha), v obou případech v roce 2015. Výnos slámy byl ovlivněn, jak minerálními hnojivy, tak organickými hnojivy podle vlivu jednotlivých ročníků. Nejvyšší výnos slámy byl zjištěn na stanici Červený Újezd u varianty N + sláma (5,6 t/ha) v roce 2015 a na stanici Suchdol byl nejvyšší výnos u varianty N (4,3 t/ha) v roce 2014. Obsah N-látek byl v zrnu jarního ječmene zjištěn nízký, a to u všech variant hnojení ve sledovaných letech. Optimálních hodnot v celém tříletém pokusu bylo dosaženo na Červeném Újezdě pouze v roce 2015 u variant N (10,5 %) a N + sláma (10,6 %) a na stanici Suchdol v roce 2014 u variant N (10,3 %) a NP (10,4 %). Bylo zjištěno, že příznivý vliv na výnos i kvalitu jarního sladovnického ječmene má hnojení minerálními hnojivy, a to jak dusíkatými, tak fosforečnými a draselnými. Hnojení organickými hnojivy působí příznivě v horších půdně klimatických podmínkách.
Vliv bioefektoru RhizoVital na přístupnost fosforu v půdě a odběr P rostlinami kukuřice
Beneš, Zdeněk ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Černý, Jindřich (oponent)
Fosfor se pravděpodobně v nejbližší době stane rozhodujícím prvkem ve výživě rostlin. Hlavním důvodem jsou především omezené zdroje P pro výrobu hnojiv. Proto je nutné hledat dlouhodobé řešení. Jednou z možností je využití odpadů obsahujících P, jako jsou např. čistírenské kaly, digestát nebo popel. Další možnost vychází z faktu, že přibližně 90 % P v půdě se nachází v rostlinám nepřístupných formách. Mobilizací těchto forem by bylo možno zajistit dostatek P pro růst rostlin v dlouhodobém horizontu. Za tímto účelem jsou vyvíjeny tzv. bio-efektory, které podporují dostupnost živin pro rostliny. Je však zřejmé, že by aplikace samotných bio-efektorů mohla vést k postupnému odčerpávání většiny P z půdních zásob. Nejvýhodnější se tedy jeví aplikace bio-efektorů v kombinaci s různými fosforečnými hnojivy, popř. odpady. Zejména mleté fosfáty, popel a digestát obsahují značné množství rostlinám hůře dostupných forem P. Společnou aplikací těchto hnojiv s bio-efektory by tedy mělo dojít k zefektivnění využití P, tedy i ke snížení vstupů P hnojiv do půdy. Cílem práce bylo ověřit vliv kombinace 3 bioefektorů (účinné mikroorganismy: Bacillus amyloliquefaciens, kmeny FZB42 a FZB45 a kombinace kmene FZB42 s Paenibacillus mucilaginosus, kmen JX-1) v kombinaci s mletým fosfátem, čistírenskými kaly, torefikovanými čistírenskými kaly, separovaným digestátem, slámovým a dřevěným popelem na růst nadzemní hmoty kukuřice a obsah a odběr fosforu a dalších vybraných živin. Z hodnocení variant hnojení bez ohledu na aplikované bioefektory lze usuzovat, že největší efekt na výnos nadzemní biomasy měly čistírenské kaly, dřevěný popel a zejména slámový popel. Tato hnojiva průkazně zvýšila i obsah a odběr S. U dalších sledovaných parametrů nebylo možné určit jednoznačné tendence. Aplikací bioefektorů samotných i v kombinaci s uvedenými materiály nebylo dosaženo jejich pozitivního vlivu u sledovaných parametrů. Naopak kombinace kmene FZB42 s Paenibacillus mucilaginosus vykazovala v řadě případů průkazně negativní vliv.
Vliv agrochemických vlastností půd a hnojení na výnos ozimé řepky v zemědělském podniku
Klasová, Michaela ; Černý, Jindřich (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Racionální využívání hnojiv v zemědělském podniku může zvýšit jeho ekonomickou stabilitu. Analýza dat agrochemických půdních vlastností v porostech řepky ozimé v pětiletém období ukázala, zda systém hnojení v Zemědělské společnosti Chrášťany s.r.o. je vhodně nastaven, případně kde se nachází rezervy. Analýzou korelace a regrese byly zjišťovány míry závislosti mezi výnosem semene řepky ozimé a obsahem přístupných živin v půdě (P, K, Mg, Ca, S) a pH. Stejná metoda byla použita i při hodnocení výše čistých dávek živin v aplikovaných hnojivech. Podle velikosti koeficientu korelace mezi výnosem semene řepky ozimé a zkoumaných prvků bylo stanoveno pořadí důležitosti živin pro výnos semene. Zkoumána byla časová řada 2011 - 2015 a analyzovaná plocha ozimé řepky v každém roce dosahovala průměrné plochy 190 ha, rozdělené do 10 půdních bloků. Potvrdil se předpoklad, že hnojení N bude mít větší vliv na přírůstek výnosu řepky ozimé na půdách s horšími agrochemickými vlastnostmi půd, než na půdách s vyšší zásobou živin a vyhovující půdní reakcí. Ovlivňuje to skutečnost, která z živin je v půdní zásobě v minimu. Při shodné dávce N byl výnos řepky vyšší na půdách s dobrými agrochemickými vlastnostmi. Význam požívání draselných hnojiv v letech 2013 až 2015 stoupá. Analýza ukázala na silný vliv K na výnos právě v posledních třech letech. Větší vliv živin (P, K, Mg) z půdní zásoby na výnos semene řepky ozimé byl v letech 2013 a 2014 s příznivým průběhem počasí, než v letech nepříznivých. Jako efektivní se jeví doporučení úpravy zásob živin K, Mg a Ca v půdě podle výsledků AZZP
Vliv hnojení a stanoviště na výnos jarního ječmene
Koželuh, Josef ; Černý, Jindřich (vedoucí práce) ; Kovářík, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na hodnocení vlivu hnojení jarního ječmene organickými a minerálními hnojivy a porovnání jejich vlivu na výnos a kvalitu. Literární rešerše je zaměřena na požadavky na prostředí jarního ječmene, požadavky na jeho výživu a hnojení a na problémy při jeho pěstování, jako jsou poléhání, choroby a škůdci. Jako pokus k mé bakalářské práci byl využit dlouhodobý polní pokus při katedře agroenvironmentální chemie a výživy rostlin, který je vedený od podzimu roku 1996. Na tomto pokusu jsou v osevním sledu střídány tři plodiny v tomto pořadí: brambory, ozimá pšenice, jarní ječmen. Jen na stanovišti Červený Újezd je místo brambor, vzhledem k agrotechnickým možnostem, využívaná kukuřice. Pokus je vedený na pěti stanovištích (Suchdol, Červený Újezd, Humpolec, Lukavec, Hněvčeves). Jsou to stanoviště s různými půdně-klimatickými podmínkami, které jsou využívány k posouzení vlivu stanoviště. Pokus byl veden na různých variantách hnojení. Varianta Kontrola byla ponechána bez hnojení. Varianta Hnůj byla organicky hnojená hnojem k bramborám v přepočtené dávce na 330 kg N/ha. Varianta Kal byla také hnojená k bramborám s dávkou dusíku jako varianta Hnůj. Varianta Hnůj 1/2 + N byla organicky hnojená hnojen v dávce 165 kg N/ha a následně přihnojena k jarnímu ječmeni 55 kg N/ha ve formě ledku amonného s vápencem. Varianta N byla hnojena jen minerálně 70 kg N/ha ve formě LAV. Varianta NPK byla hnojena jen minerálně 70 kg N/ha, 30 kg P/ha, 100 kg K/ha, byla použita hnojiva (LAV, trojitý superfosfát, draselná sůl). Varianta N + sláma byla hnojena 70 kg/ha minerálního dusíku a jako sláma byla vždy zaorána po sklizni jarního ječmene. Z výsledků pokusu je patrné, že nejvhodnějším stanovištěm pro pěstování jarního ječmene je Červený Újezd. Tímto pokusem bylo potvrzeno, že hnojení má velký vliv na kvalitu a výnos zrna. Zároveň byl patrný rozdílný vliv jednotlivých stanovišť na výnos a kvalitu zrna. U většiny stanovišť měla nejvyšší výnos a kvalitu varianta NPK, tedy varianta minerálně hnojená třemi základními živinami. Z ekonomického hlediska se hodnotil výnos variant Kontrola, rentabilní pěstování bylo jen na stanovištích Suchdol a Červený Újezd.
Vliv hnojení na výnos hlíz brambor
Mikula, Václav ; Černý, Jindřich (vedoucí práce) ; Šárka, Šárka (oponent)
Brambory jsou celosvětově čtvrtou nejdůležitější plodinou pro lidskou výživu, po rýži, pšenici a kukuřici. V České republice má pěstování brambor dlouhou tradici a velký potravinářský význam. V posledních letech došlo k významnému poklesu ploch a rozloha se nyní ustálila na necelých 30 tis. ha, a průměrný výnos na 20 t.ha-1. Experimentálně bylo u brambor dosaženo výnosů až 120 t.ha-1 a tím pádem mohou hrát důležitou roli při řešení nedostatku potravin. Cílem práce bylo vyhodnotit vliv různých hnojiv na výnos hlíz brambor v odlišných půdně-klimatických podmínkách. V práci byla vyhodnocena data z dlouhodobého stacionárního pokusu s rotací plodin, který byl založen na podzim roku 1996 na pěti stanovištích s různými půdně klimatickými podmínkami. Stanoviště hodnocená v této bakalářské práci byla Humpolec, Hněvčeves a Suchdol. V rámci pokusu jsou střídány na stanovištích 3 plodiny ve sledu: brambory, ozimá pšenice a jarní ječmen, s různým způsobem hnojení, kdy jsou využívány organická hnojiva, minerální hnojiva a jejich kombinace. Na šesti rozdílných variantách je aplikován čistírenský kal, hnůj, dusík se slámou, poloviční dávka hnoje s dusíkem, NPK a dusík. Na stanovišti Suchdol jsou navíc ještě varianty NP, PK, NK. Na stanovišti Suchdol poskytly největší výnosy varianty Hnůj (22,8 t.ha-1) a NPK (22,3 t.ha-1) a zaznamenaly tak nárůst oproti nehnojené kontrole o 8,1 %, respektive o 5,7 %. Velmi malé rozdíly mezi variantami byly pravděpodobně způsobeny vysokou půdní úrodností. Na stanovišti Humpolec došlo ke zvýšení výnosu ve srovnání s kontrolou o 34,5 % s výnosem 19,5 t.ha-1 a u varianty pouze dusíkem o 22,8 % s výnosem 17,8 t.ha-1. Nejmenší výnos poskytl Hnůj, a ve srovnání s Kontrolou zaznamenal o 9,7 % nižší výnos. V Hněvčevsi byl zaznamenán nejvyšší výnos u varianty NPK (28,0 t.ha-1) a varianty N + sláma (25,9 t.ha-1). Došlo tak k navýšení výnosu oproti Kontrole o 129,5 %, respektive 112,3 %. Mezi tři varianty s nejvyšším výnosem na každém stanovišti vždy patřila varianta hnojená poloviční dávkou hnoje a minerálním dusíkem k předplodině. S ohledem na rozdílné půdně-klimatické vlastnosti bylo dosaženo nejvyšších výnosů při aplikaci různých hnojiv, na stanovišti Suchdol při aplikaci hnoje, v Humpolci při aplikaci kalu a v Hněvčevsi při aplikaci NPK.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 16 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
69 ČERNÝ, Jan
4 ČERNÝ, Jaroslav
32 ČERNÝ, Jiří
3 ČERNÝ, Josef
42 Černý, Jakub
69 Černý, Jan
1 Černý, Jan Bc.
4 Černý, Jan Karel
2 Černý, Jan,
1 Černý, Jaromír
4 Černý, Jaroslav
32 Černý, Jiří
3 Černý, Josef
2 Černý, Jáchym
69 Černý, Ján
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.