|
|
Neuronové sítě s proměnnou topologií
Černík, Tomáš ; Dalecký, Štěpán (oponent) ; Zbořil, František (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá neuronovými sítěmi - konkrétně sítěmi s proměnnou topologií. Teoretická část popisuje neuronové sítě a jejich matematické modely. Dále ukazuje základní algoritmy pro učení neuronových sítí a rozebírá několik základních konstruktivních algoritmů a jejich rozšíření. Praktická část se zaobírá implementací vybraných konstruktivních algoritmů a uvádí jejich porovnání. Dále jsou algoritmy srovnány s učícím algoritmem backpropagation.
|
|
|
Detekce neobvyklých událostí v temporálních datech
Černík, Tomáš ; Bartík, Vladimír (oponent) ; Zendulka, Jaroslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá hledáním neobvyklých událostí (anomálií) v dostupných temporálních datech. V teoretické části je čtenář seznámen s existujícími technikami a algoritmy pro detekci anomálií v datech. Jsou zde také představena meteorologická data, která jsou poté použita k experimentálnímu ověření implementovaných detekčních algoritmů. Praktická část práce se zabývá návrhem, implementací a zjištěním úspěšnosti vybraných algoritmů pro hledání bodových, kontextuálních a kolektivních anomálií.
|
|
|
Radioaktivita granitoidů krkonošsko-jizerského plutonu
Černík, Tomáš ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Matolín, Milan (oponent)
1. ABSTRAKT Tato práce se zaměřuje na přirozenou radioaktivitu krkonošského plutonu. Krkonošský pluton se rozděluje na šest dílčích typů granitu: Jizerský, liberecký, fojtský, tanvaldský, harrachovský a krkonošský. Cílem práce bylo porovnat tyto granity a zjistit zda je mezi jednotlivými typy těchto granitů výrazný rozdíl obsahu radioaktivních prvků U, Th, K. Na základě literárních údajů z české i z polské části plutonu byly ke každému typu granitu přiřazeny údaje analyzovaných vzorků (obsahy K, U, Th). Lokalizované body odběru byly přiřazeny k jednotlivým typům krkonošsko-jizerských granitoidů. Soubor analytických dat byl statisticky zhodnocen. Na základě statistického zpracování dat se podařilo prokázat výrazný rozdíl v obsazích radioaktivních prvků u jednotlivých typů granitů. Nejvíce radioaktivní je žula harrachovská. Žula tanvaldská má výrazně anomální poměr U/Th > 1. Ostatní typy mají radioaktivitu pouze průměrnou. Dále byla prověřena významná letecká gamaspekrometrická anomálie jihozápadně od Hejnic. Zde bylo provedeno pozemní gamaspektrometrické měření, které výrazné zvýšení aktivity oproti okolnímu horninovému prostředí neprokázalo. Tato anomálie je pravděpodobně vyvolána malou zakrytostí horniny, případně i geometrickými vlivy měření v horském terénu.
|
|
|
Prameny radioaktivních minerálních vod v oblasti Chrastava - Bogatynia
Černík, Tomáš ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Vylita, Tomáš (oponent)
V letech 2012-2013 proběhl radiohydrogeochemický průzkum v oblasti Chrastava - Bogatynia spadající do lugické oblasti. Cílem průzkumu bylo vyhledávání a podrobnější výzkum radioaktivních vodních projevů, jejichž objemová aktivita splňuje minimální hodnotu 1500 Bq/l 222 Rn. Hranice je dána lázeňským zákonem č. 164/2001 Sb., kdy tyto vody považuje za radioaktivní minerální vodu. Na tomto území bylo nalezeno 30 vodních projevů, které splňují hranici >1500 Bq/l 222 Rn. Nejvýznamnější klastr je v Albrechticích u Frýdlantu. V blízkosti Kančího vrchu bylo nalezeno 12 radioaktivních pramenů. Přímo v obci Albrechtice byl učiněn objev radioaktivní minerální vody bohaté rozpuštěnými solemi, a to prameny Soumar a pramen Matka. Nejvíce mineralizovaný pramen Soumar obsahuje více než 1 g/l rozpuštěných solí (voda hydrochemického typu Na-Ca-Cl s celkovou mineralizací až 1,5 g/l), v kombinaci s jeho aktivitou 222 Rn převyšující hranici 1500 Bq/l. Další významným klastrem je okolí obce Nová Ves u Chrastavy, kde byl nalezen nejaktivnější zdroj z celého zkoumaného území, Mikulášský pramen, s aktivitou až 2821 Bq/l 222 Rn. Mimo něj zde byly objeveny další tři radioaktivní vývěry. Byl zde také objeven pravděpodobný vývěr suchého CO2 u obce Dolní Vítkov. Jako významná lokalita se ukázala i osamocená kra tanvaldského...
|
|
|
Radioaktivita granitoidů krkonošsko-jizerského plutonu
Černík, Tomáš ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Matolín, Milan (oponent)
1. ABSTRAKT Tato práce se zaměřuje na přirozenou radioaktivitu krkonošského plutonu. Krkonošský pluton se rozděluje na šest dílčích typů granitu: Jizerský, liberecký, fojtský, tanvaldský, harrachovský a krkonošský. Cílem práce bylo porovnat tyto granity a zjistit zda je mezi jednotlivými typy těchto granitů výrazný rozdíl obsahu radioaktivních prvků U, Th, K. Na základě literárních údajů z české i z polské části plutonu byly ke každému typu granitu přiřazeny údaje analyzovaných vzorků (obsahy K, U, Th). Lokalizované body odběru byly přiřazeny k jednotlivým typům krkonošsko-jizerských granitoidů. Soubor analytických dat byl statisticky zhodnocen. Na základě statistického zpracování dat se podařilo prokázat výrazný rozdíl v obsazích radioaktivních prvků u jednotlivých typů granitů. Nejvíce radioaktivní je žula harrachovská. Žula tanvaldská má výrazně anomální poměr U/Th > 1. Ostatní typy mají radioaktivitu pouze průměrnou. Dále byla prověřena významná letecká gamaspekrometrická anomálie jihozápadně od Hejnic. Zde bylo provedeno pozemní gamaspektrometrické měření, které výrazné zvýšení aktivity oproti okolnímu horninovému prostředí neprokázalo. Tato anomálie je pravděpodobně vyvolána malou zakrytostí horniny, případně i geometrickými vlivy měření v horském terénu.
|
|
|
Neuronové sítě s proměnnou topologií
Černík, Tomáš ; Dalecký, Štěpán (oponent) ; Zbořil, František (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá neuronovými sítěmi - konkrétně sítěmi s proměnnou topologií. Teoretická část popisuje neuronové sítě a jejich matematické modely. Dále ukazuje základní algoritmy pro učení neuronových sítí a rozebírá několik základních konstruktivních algoritmů a jejich rozšíření. Praktická část se zaobírá implementací vybraných konstruktivních algoritmů a uvádí jejich porovnání. Dále jsou algoritmy srovnány s učícím algoritmem backpropagation.
|
|
|
Detekce neobvyklých událostí v temporálních datech
Černík, Tomáš ; Bartík, Vladimír (oponent) ; Zendulka, Jaroslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá hledáním neobvyklých událostí (anomálií) v dostupných temporálních datech. V teoretické části je čtenář seznámen s existujícími technikami a algoritmy pro detekci anomálií v datech. Jsou zde také představena meteorologická data, která jsou poté použita k experimentálnímu ověření implementovaných detekčních algoritmů. Praktická část práce se zabývá návrhem, implementací a zjištěním úspěšnosti vybraných algoritmů pro hledání bodových, kontextuálních a kolektivních anomálií.
|
host ::
RSS.