Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Názory Daniela Adama z Veleslavína na Čechy i cizince
Černá, Alena M.
Příspěvek je věnován názorům Daniela Adama z Veleslavína (1546–1599) na Čechy a cizince, s nimiž jsou české země ve styku, případně které znají z dostupné literatury. Jedná se zejména o Němce, Italy a Poláky, avšak pozornost je věnována i národům, které představují pro české země reálnou či potenciální hrozbu (Turci a Rusové). Veleslavín soudí, že staří Čechové disponovali dobrými vlastnostmi (udatnost, víra v boha, spolehlivost, dodržování řádu a zákonů), avšak stykem s cizími národy tyto vlastnosti ztrácejí, soustředí se více na světské radovánky a polevují v péči o národ a vlast. – Materiálovou bází pro příspěvek byly zejména česky psané předmluvy k dílům, které Veleslavín připravil ke knižnímu vydání v letech 1578– 1599.\n
Salernské verše ve vydání Daniela Adama z Veleslavína
Černá, Alena M.
Příspěvek je věnován lékařské didaktické básni o zachování zdraví Regimen sanitatis Salernitanum, která je známa také pod názvem salernské verše, ve vydání Daniela Adama z Veleslavína z roku 1587. Původní latinské verše byly od středověku překládány do národních jazyků. Zabýváme se otázkou, zda jeden z českých překladů pořídil Daniel Adam z Veleslavína a jaký je vztah překladu z roku 1587 ke staršímu překladu z roku 1584. Zvláštní pozornost věnujeme charakteristice češtiny Veleslavínova vydání.
Terminologie v nomenklátorech Daniela Adama z Veleslavína
Černá, Alena M.
Příspěvek vychází ze dvou věcně řazených slovníků Daniela Adama z Veleslavína: latinsko-česko-německého díla Nomenclator … tribus linguis z r. 1586 a česko-latinsko-řecko-německého slovníku Nomenclator quadrilinguis z roku 1598, analyzujeme zejména sémantická pole názvů týkajících se vinařství a léčiv a léčebných postupů. Veleslavín často uváděl více českých jednoslovných ekvivalentů za jeden cizojazyčný (vinař, vinohradník), aby tak lépe vysvětil pojem vyjádřený cizím slovem. Nevyhýbal se pojmenováním obrazným (sirotek, tj. révový keř tvořený jedním výhonkem) a cizojazyčným (gargara, tj. kloktadlo). Pokud jednoslovný výraz neexistoval, Veleslavín užíval různě strukturovaných spojení slov a opisů významu (viničná tyčka, lékařství pro kejchání, mast na dírky potové, lékařství, kteréž vrásky shlazuje a shání). Slovníky obsahují poměrně málo neologismů. U nových derivátů či kompozit můžeme shledávat slovotvorné postupy, které jsou v souladu s českým jazykovým systémem (hříženice, tj. odnož vinné révy, zubitrh, tj. kdo trhá zuby). Nově vytvořené lexémy vesměs nepřetrvaly do současné češtiny a vyskytují se pouze ve slovnících, které z Veleslavínových lexikografických prací vycházely, zvláště K. Z. Vusína a J. K. Rohna, ale i J. Dobrovského a J. Jungmanna.
O slovníkových transmisích
Černá, Alena M.
Daniel Adam z Veleslavína (1546–1599) je oprávněně považován za zakladatele českého slovníkářství, na jehož práci navázaly další generace a jehož čeština se stala vzorem pro období národního obrození. Příspěvek je věnován několika metaforickým lexikálním jednotkám, které poprvé Veleslavín užil ve svých slovnících (zejména ve slovníku Nomenclator quadrilinguis z roku 1598) – vlčkové = vítr, koťata = jehnědy, vinný molek = opilec, pekařova duše = póry ve skývě chleba. Tyto metafory, které v humanistickém jazyce bez pochyby existovaly, byly převzaty do novějších lexikálních děl (od V. J. Rosy až k Příručnímu slovníku jazyka českého), tento fakt přispívá k poznání lexikografické metody minulých období. Zároveň vyvstává otázka, zda tyto metafory skutečně přetrvávaly v živé češtině, nebo zda se pouze vyskytují v daných slovnících jako odraz lexikografické práce vlivného humanistického učence. Při analýze popisujeme rovněž změny, které zasáhly formu a význam metafor, případně i nové lexikální jednotky, které tyto metafory nahradily či doplnily.
Hájkova kronika a Staré letopisy české
Černá, Alena M.
Odborná literatura uvádí, že mezi mnohé prameny Hájkovy Kroniky české patří kroniky ze souboru zvaného Staré letopisy české; nikdy však nebylo přesně stanoveno, o který z více než 30 dochovaných rukopisů se jedná. Na vzorku 16 zpráv o dění v době husitských válek, které se vyskytují v Hájkově kronice i ve Starých letopisech českých, jsme se pokusili stanovit pramenný text. Přímý pramen jsme nenalezli, avšak nejvíce shodných zpráv (13) shledáváme v textu R, tzv. Vratislavském, který vznikl v rozmezí let 1515-1535. Stanovení pramenného textu komplikovala možnost, že pramenný text se nedochoval, příp. že Václav Hájek užíval při své práci více než jeden text Starých letopisů českých. Práci rovněž ovlivňoval fakt, že V. Hájek byl neobvykle tvůrčí osobností, u níž se dá předpokládat, že informace z pramenů nepřejímala automaticky, nýbrž že je po jazykové i obsahové stránce přizpůsobovala a přetvářela.
Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů
Černá, Alena M. ; Lehečka, Boris
Metodika stanovuje spolehlivé a jednoznačné postupy uplatňované při vytváření elektronických edic starších českých textů. Poskytuje návod pro zpracování vědeckých edic, které budou vyhovovat jak uznávaným filologickým a editologickým standardům, tak standardům pro reprezentaci textů v digitální podobě.
Plný tet: Metodika_pripravy_a_zpracovani_elektronickych_edic_DF12P01OVV028 - Stáhnout plný textPDF
Plný text: content.csg - Stáhnout plný textPDF
Veřejně přístupné elektronické zdroje ke studiu historické češtiny oddělení vývoje jazyka ÚJČ AV ČR, v. v. i
Černá, Alena M. ; Lehečka, Boris ; Nejedlý, Petr ; Šimek, Štěpán ; Vajdlová, Miloslava
Příspěvek představuje dva internetové zdroje ke studiu staršího českého jazyka, které vytvořilo a provozuje oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. Je to především Vokabulář webový (http://vokabular.ujc.cas.cz), který zpřístupňuje textové, obrazové a zvukové materiály ke studiu historické češtiny. Jedná se zejména o moderní i historické slovníky, mezi nimiž zastává stěžejní místo postupně vznikající Elektronický slovník staré češtiny, který zpracovává staročeské lexikum od počátků historické češtiny do konce 15. století. Vokabulář dále obsahuje elektronické edice děl pocházejících z období 13. až počátku 19. století prezentované jako souvislé texty i v korpusové podobě, digitalizované kopie starších českých mluvnic, základní odbornou literaturu, audioknihy starších českých památek a softwarové nástroje využívané při práci s historickými texty. Druhý zdrojem je Lexikální databáze humanistické a barokní češtiny (http://madla.ujc.cas.cz/). Ta zachycuje českou slovní zásobu 16.–18. století na základě excerpce autentických dobových textů (starých tisků i rukopisů): dokládá ji přímými citáty i s uvedením pramene a částečně tak nahrazuje chybějící slovník češtiny tohoto období.
Elektronická příprava a publikace starších českých textů
Černá, Alena M. ; Lehečka, Boris
Elektronické edice připravované v oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., jsou publikovány v rámci webových stránek Manuscriptorium a Vokabulář webový (v tzv. edičním modulu a staročeské textové bance) a ve formě elektronických knih v e-shopu nakladatelství Academia. Všechny elektronické edice jsou připraveny v programu Microsoft Word 2003 a jsou automaticky exportovány do těchto výstupů. Užíváme dva hlavní výstupní formáty: standard XML TEI P5 a značkovaný text pro textovou banku; používáme transformace XSLT a speciální software vyvinutý pro naše potřeby.
Daniel Adam z Veleslavína a jeho nomenklátory
Černá, Alena M.
Daniel Adam z Veleslavína je jednou z nejvýznamnějších postav české kulturní historie, je součástí osnov škol, avšak odborná literatura o jeho životě a díle je velmi řídká. Neexistují ani moderní edice jeho slovníkových děl. Informace o Veleslavínových slovnících jsou navíc často chybné: nesprávné je na příklad frekventované tvrzení, že Veleslavínův čtyřjazyčný Nomenclator quadrilinguis, Boemico-Latino-Graeco-Germanicus (Praha 1598) je pouze o řeckou jazykovou část rozšířený starší Veleslavínův trojjazyčný slovník, který vyšel s názvem Nomenclator omnium rerum propria nomina tribus linguis, Latina, Boiemica, Germanica explicata continens (Praha 1586). V příspěvku je přesvědčivě doloženo, že se jedná o dvě samostatná a nově vytvořená díla s odlišnými předlohami. Starší Nomenclator má předlohu ve slovníku holandského lékaře, historika a filologa Hadriana Junia, mladší Nomenclator je přepracováním slovníku německého učence Helfrika Emmelia. Obě díla mají zcela odlišnou makrostrukturu i mikrostrukturu hesel; rovněž česká jazyková část se v obou slovnících odlišuje a je patrné, že Daniel Adam nepřejímal při zpracování novějšího nomenklátoru svou původní práci automaticky, nýbrž ji revidoval, pozměňoval a všestranně vylepšoval.
Slovo se špatnou pověstí
Černá, Alena M.
Článek pojednává o českém slově „čistonosoplena“, které označuje kapesník. Obecně je toto slovo známé ze školní výuky a z internetových stránek, avšak nikdo neví, kdo je autorem tohoto slova a kdy toto slovo vzniklo.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Cerna, Arina
10 ČERNÁ, Adéla
11 ČERNÁ, Alena
7 ČERNÁ, Aneta
3 Černá, Adriana
10 Černá, Adéla
11 Černá, Alena
1 Černá, Alena,
6 Černá, Alžběta
13 Černá, Andrea
7 Černá, Aneta
1 Černá, Aneta Antonie
1 Černá, Anežka
7 Černá, Anna
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.