|
|
Bezdrátové zabezpečovací zařízení
Čapek, Lukáš ; Kováč, Michal (oponent) ; Kolouch, Jaromír (vedoucí práce)
Cílem práce je zabezpečit objekt např. kolo, kočárek, zboží. Zabezpečovací zařízení se skládá ze senzorové a uživatelské jednotky, pageru. Obě jednotky jsou osazeny tranceiverem, který pracuje v ISM pásmu, a neustále mezi sebou komunikují kvůli kontrole dosahu. Řízení obvodů zajišťuje mikroprocesor AVR s nízkou spotřebou kvůli možnosti napájení z baterií. Senzorová jednotka je připojena na hlídaný objekt, monitoruje stav senzorů a vybití baterie. Jako senzory jsou použity akcelerometr a dva obyčejné kontaktní senzory. Osobní jednotka indikuje alarm opticky i akusticky, dále také stav baterií obou jednotek a upozorňuje na ztrátu spojení.
|
|
|
Bezdrátová senzorická síť pro sušárnu chmele
Čapek, Lukáš ; Čech, Jakub (oponent) ; Šnajdr, Václav (vedoucí práce)
Cílem práce je vytvořit bezdrátovou senzorickou síť pro měření teploty a relativní vlhkosti pro sušárnu chmele. Zařízení slouží k monitorování těchto veličin, skládá se z několika senzorových jednotek a jedné zobrazovací. Všechny jednotky jsou napájeny z baterií, je tedy nutné zajistit energetickou nenáročnost celé sítě. Zobrazovací jednotka koordinuje celou síť a umožňuje zobrazovat data na LCD, případně vyčítat data, která byla nasbírána v průběhu sušení do PC. Senzorová jednotka zajišťuje měření relativní vlhkosti, teploty, napětí baterie a data posílá zobrazovací jednotce. U jednotek jsou použity transceivery, které pracují v ISM pásmu 868 MHz. Jako řídící obvod je použit 8-bitový mikrokontrolér s nízkou spotřebou od firmy Freescale.
|
|
| |
|
| |
|
|
Ovládání polohovacího lůžka pomocí očních pohybů
Kopeček, Martin ; Kremláček, Jan (vedoucí práce) ; Čapek, Lukáš (oponent) ; Komzák, Martin (oponent)
Vznik této práce vycházel z potřeby ovládání elektrického polohovacího lůžka pacienty s žádnou nebo výrazně sníženou motorikou horních končetin. Stěžejním bodem a cílem disertační studie bylo vyvinutí bezkontaktní alternativy k ručnímu ovladači a ověření, že technika sledování očních pohybů (eye-tracking) je použitelná a nabízí pacientům novou úroveň zvýšení soběstačnosti. Práce je rozdělena do třech navazujících částí s experimenty provedenými na detašovaných pracovištích a v laboratoři. Po úvodní části věnující se etapám vývoje a současným progresivním trendům v sledování očních pohybů je popsána experimentální studie proveditelnosti ovládání lůžka s úlohou střídavé změny polohy hlavy a nohou s využitím ovládacích grafických elementů na displeji. Tato fáze byla realizována prostřednictvím virtuálního lůžka. Ve skupině 17 pacientů s diagnózami pentaplegie, tetraplegie, vysoké paraplegie, myopatie a spinální svalové atrofie byl celkový čas řešení úlohy 67,1 s (medián) s velkou interindividuální variabilitu s mezikvartilovým rozpětím od 56,7 s do 92,9 s. Efektivita řešení (100 % odpovídalo optimálnímu výkonu) byla 45,5 (34,9; 62,0) %. V rámci jednotlivých skupin dosahovali pacienti různých výsledků obou sledovaných parametrů. Při hodnocení vlastností systému dotazníkovým šetřením převažovaly pozitivní...
|
|
|
Morfologie zlomenin v oblasti hlezna-její vliv na typ zlomeniny a výsledky léčby
Marvan, Jiří ; Krbec, Martin (vedoucí práce) ; Čapek, Lukáš (oponent) ; Pilný, Jaroslav (oponent)
Souhrn Zlomeniny hlezna představují komplexní poranění s různou prognózou. Ve statistikách našeho pracoviště zaujímají dlouhodobě třetí místo za zlomeninami distálního radia a proximálního femuru. Nacházíme u nich velkou variabilitu poranění kostních i vazivových struktur, která vyžadují odpovídající řešení. Provedli jsme analýzu souboru pacientů operovaných na Ortopedicko-traumatologické klinice 3. LF UK a FNKV pro zlomeninu hlezna se zaměřením na epidemiologické, morfologické a klinické parametry. Cílem bylo doplnit informace v problematice uspořádání zlomenin hlezna. Dále jsme si chtěli experimentálně ověřit některé aspekty týkající se zlomenin hlezna. Jednak jsme se věnovali struktuře kortikální a spongiózní kosti lýtkové kosti a provedli jsme biomechanickou studii oblasti distálního konce fibuly po jejím ošetření různými typy osteosyntézy. Struktura kortikální kosti byla analyzována na suchých preparátech lidské lýtkové kosti metodou povrchových výbrusů. Vetřením tuše do vybroušené kortikální kosti jsme zobrazili směr a uspořádání sítě centrálních cévních kanálů a získali reálnou představu o prostorovém průběhu osteonů. Ten je adaptován na vnější zatížení tak, že výsledné uspořádání je optimální k přenosu mechanického zatížení. Pomocí μCT vyšetření jsme se snažili popsat uspořádání trámců spongiózní...
|
|
|
Zlomeniny trochanterického masivu - klinické, anatomické a biomechanické aspekty, možnosti terapie, komplikace
Bartoška, Radek ; Báča, Václav (vedoucí práce) ; Čapek, Lukáš (oponent) ; Pilný, Jaroslav (oponent)
Souhrn Zlomeniny horního konce stehenní kosti jsou problematikou starší populace. Incidence v České republice patří k celosvětově nejvyšším. Do této skupiny patří pertrochanterické zlomeniny. Jedním ze způsobů ošetření je nitrodřeňový hřeb. Mezi výhody hřebu patří dosednutí proximálního fragmentu k diafýze stehenní kosti, a tím zlepšení kontaktu mezi fragmenty. Každá operace má svá rizika a komplikace. Proto jsme se rozhodli zhodnotit soubor pacientů s pertrochanterickou zlomeninou ošetřených v letech 2009-2011 hřebem PFN Medin. Analyzovat, zda k dosednutí dochází a čím je ovlivněno. Sledován byl výskyt komplikací. Celkem bylo do souboru zařazeno 304 pacientů. Zjistili jsme, že k dosednutí došlo v195 případech (67,1%). Typ zlomeniny dosednutí neovlivnil. Nebyl nalezen signifikantní rozdíl v dosednutí v závislosti na délce ani umístění šroubů v krčku a hlavici. Z komplikací jsme zaznamenali 3 medializace diafýzy (0,9 %), 6 varizací (1,9 %), 4 nekrózy hlavice (1,3 %), 13 případů resorpce krčku či nekrózy krčku (4,3 %), 10 periimplantačních zlomenin (3,2 %), 4 Z-efekty (1,3 %) a 3 cut-out fenomény (1,0 %). V biomechanické části jsme metodou konečných prvků vytvořili model stabilní a nestabilní zlomeniny. Analýzy zaměřené na umístění nosných šroubů v proximálním fragmentu ukázaly, že u stabilních zlomenin je...
|
|
|
Možnosti využití indentečních zátěžových zkoušek při studiu mechanických vlastností měkkých tkání pohybového aparátu člověka in vivo, in situ
Bittner, Václav ; Šifta, Petr (vedoucí práce) ; Bunc, Václav (oponent) ; Čapek, Lukáš (oponent)
MOŽNOSTI VYUŽITÍ INDENTAČNÍCH ZÁTĚŽOVÝCH ZKOUŠEK KE STUDIU MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ MĚKKÝCH TKÁNÍ POHYBOVÉHO APARÁTU ČLOVĚKA IN VIVO, IN SITU ABSTRAKT: Cílem práce bylo na základě syntézy publikovaných poznatků a výsledků vlastních šetření analyzovat možnosti využití indentačních zátěžových zkoušek ke studiu mechanických vlastností měkkých tkání pohybového aparátu člověka in vivo, in situ. V rámci teoretického rozboru problematiky byl vytvořen matematický model indentačního testu. Geometrie úlohy byla formulována pro pevný válec pronikající do nekonečného poloprostoru z viskoelastického materiálu. Řešení je založeno na klasickém analytickém přístupu k problému stacionárního zatížení pružného materiálu. Tento postup je zobecněn pro hyperelastický materiál Neo- Hookeův a velké deformace. Kvantifikace disipativních procesů vychází z předpokladu, že tenzor napětí viskoelastického materiálu lze rozložit na část čistě elastickou a část čistě disipativní. Model umožňuje stanovit jak elastické, tak viskozní vlastnosti materiálu. Experimentální část práce je věnována validačním experimentům. Na základě zjištěných poznatků lze konstatovat, že myotonometrie je validní diagnostickou metodou umožňující objektivní posouzení stavu svalového tonu. Podmínkou objektivity je však předpoklad, že šetření jsou realizována...
|
|
|
Morfologie zlomenin v oblasti hlezna-její vliv na typ zlomeniny a výsledky léčby
Marvan, Jiří ; Krbec, Martin (vedoucí práce) ; Čapek, Lukáš (oponent) ; Pilný, Jaroslav (oponent)
Souhrn Zlomeniny hlezna představují komplexní poranění s různou prognózou. Ve statistikách našeho pracoviště zaujímají dlouhodobě třetí místo za zlomeninami distálního radia a proximálního femuru. Nacházíme u nich velkou variabilitu poranění kostních i vazivových struktur, která vyžadují odpovídající řešení. Provedli jsme analýzu souboru pacientů operovaných na Ortopedicko-traumatologické klinice 3. LF UK a FNKV pro zlomeninu hlezna se zaměřením na epidemiologické, morfologické a klinické parametry. Cílem bylo doplnit informace v problematice uspořádání zlomenin hlezna. Dále jsme si chtěli experimentálně ověřit některé aspekty týkající se zlomenin hlezna. Jednak jsme se věnovali struktuře kortikální a spongiózní kosti lýtkové kosti a provedli jsme biomechanickou studii oblasti distálního konce fibuly po jejím ošetření různými typy osteosyntézy. Struktura kortikální kosti byla analyzována na suchých preparátech lidské lýtkové kosti metodou povrchových výbrusů. Vetřením tuše do vybroušené kortikální kosti jsme zobrazili směr a uspořádání sítě centrálních cévních kanálů a získali reálnou představu o prostorovém průběhu osteonů. Ten je adaptován na vnější zatížení tak, že výsledné uspořádání je optimální k přenosu mechanického zatížení. Pomocí μCT vyšetření jsme se snažili popsat uspořádání trámců spongiózní...
|
|
|
Měření primární stability dentálního implantátu a její ovlivnění designem implantátu
Dzan, Ladislav ; Šimůnek, Antonín (vedoucí práce) ; Čapek, Lukáš (oponent) ; Németh, Tibor (oponent)
1 SOUHRN Měření primární stability dentálního implantátu a její ovlivnění designem implantátu Primární stabilita je absence mobility v kostním lůžku po vložení implantátu a je podmíněna kvalitou a kvantitou kosti, chirurgickou technikou a zkušeností chirurga. Dalším prvkem je mikrodesign a zejména makrodesign implantátu, jehož vlivu na primární stabilitu zatím nebyla věnována dostatečná vědecká pozornost. Cílem práce bylo analyzovat vliv nejčastěji používaných závitů na stabilitu implantátů zjištěním rozložení napětí na rozhraní implantát - kost a v přilehlé periimplantátové kosti a mechanického přenosu zatížení z implantátu na okolní kost (mechanické kompatibility) u těchto typů závitu. Dalším cílem bylo v teoretické rovině pomocí metody konečných prvků analyzovat vliv délky a průměru implantátu na jeho primární stabilitu. V praktické části bylo cílem na základě klinické studie odhalit souvislost mezi délkou implantátu a jeho průměrem na straně jedné a primární sta- bilitou na straně druhé. Výsledky získané metodou konečných prvků potvrzují, že tvar závitu implantátu ovlivňuje výsledné mechanické napětí v kosti i implantátu, nelze však jednoznačně stanovit nejvhodnější typ závitu implantátu. Dále bylo zjištěno, že v matematickém modelu vlastní frekvence rozkmitaných implantátů stoupají prakticky lineárně,...
|
host ::
RSS.