|
|
Dynamika pařezové výmladnost nízkého lesa na experimentálních pasekách NP Podyjí
Pech, Jiří ; Bače, Radek (vedoucí práce) ; Čada, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá literární rešerší na téma nízký a střední les v České republice, ale i v Evropě. Zabývá se, definicí nízkého a středního lesa, historickým a současným vývojem nízkého lesa, jeho rozšířením v České republice a Evropské unii. Dále se zabývá otázkou, zda a proč pokračovat nebo znovuobnovovat pěstování nízkého lesa, jaká je optimální doba obmýtí v nízkém lese, a jsou popsány hlavní druhy dřevin pařezové výmladnosti ve střední Evropě.
V druhé části bakalářské práce je hodnocena pařezová výmladnost na experimentálních pasekách v Národním parku Podyjí. Pařezová výmladnost je hodnocena u třech hlavních dřevin střední Evropy, dubu, lípy a habru. Porovnává mezidruhové vztahy v počáteční rychlosti růstu výmladků a schopnosti tvořit výmladky a to ve vztahu k průměru pařezu. Dále se zabývá rychlosti růstu ke vztahu k množství dopadajícího světla.
Při měření na 12 experimentálních pasekách po dobu pěti vegetačních období byla zjištěna nejvyšší schopnost tvořit výmladky u lípy (87% pařezů se úspěšně zmladilo), dále pak u dubu (43%) a u habru (32%).
Práce ukázala na znatelné mezidruhové rozdíly ve schopnosti tvořit výmladky. Neprokázala se ale závislost tvorby výmladků na průměru pařezů u dubu a habru.
Protože se nepodařila prokázat závislost výškového přírůstu výmladků na množství dopadajícího světla, lze předpokládat, že experimentální paseky jsou dostatečně rozsáhlé a zmlazující se pařezy nejsou limitovány množstvím dopadajícího světla.
|
|
|
Vliv prostředí na přírůst jehličnatých dřevin se zaměřením na smrk ztepilý
Kníř, Tomáš ; Čada, Vojtěch (vedoucí práce) ; Ulbrichová, Iva (oponent)
Smrk ztepilý řadíme do čeledi borovicovitých. Má kuželovitou korunu a přímý kmen, výška se pohybuje v rozmezí 20 - 35 metrů. Jeho přirozený výskyt v České republice je hlavně v horských polohách. Optimální teplota je okolo 6 °C a srážky ve vegetační době 490 - 580 mm.
Práce dále zahrnuje údaje o růstu a jeho požadavcích na ovlivňující procesy a na regulátory. S tím souvisí vznik letokruhů, co to letokruhy jsou, čím se tvoří, čeho jsou výsledkem a co jejich vznik ovlivňuje.
Také se zaměřuje na dendrochronologii. Ta je základem pro získávání informací o datování letokruhů, které slouží k určování ročních přírůstů a věku stromu. Tato věda se dále dělí na několik podoborů podle toho, k jakému účelu jsou letokruhová data využívána, jako je dendroklimatologie, dendroekologie, dendrogeomorfologie, dendrohydrologie a dendroarcheologie. Důležitý je výběr lokality, kde se odebírají vzorky k jejich následnému zpracování pro analýzu dat.
Vliv vnějšího prostředí působí příznivě i nepříznivě na přírůsty stromů. Jeden z nejvýznamnějších faktorů ovlivňující přírůst stromů je klima. Mezi klimatické vlivy patří zejména srážky, teplota vzduchu, kde jsou tyto vlivy rozdílné v nižších nadmořských výškách a vyšších nadmořských výškách. Významně se na přírůstu stromů podílejí také antropogenní vlivy, zejména znečištění ovzduší (ozon, oxid uhličitý, dusík, oxid siřičitý).
Ze získaných znalostí vyplývá, že by se měl smrk v budoucnu vysazovat spíše ve vyšších polohách, kde za předpokladu oteplování budou pro smrk příznivější podmínky.
|
|
|
Ekologické lesnictví – principy, zkušenosti a možnosti uplatnění v ČR
Vysloužilová, Barbora ; Čada, Vojtěch (vedoucí práce) ; Bílek, Lukáš (oponent)
Současné metody lesnického hospodaření jsou často z pohledu ekologie nevyhovující. V rámci zachování biodiverzity je nutné vyvinout a prakticky aplikovat alternativní metody lesnictví. Ekologické lesnictví vzniklo jako reakce na kritiku těžebních postupů, v rámci nichž se neklade důraz na ekologické funkce lesa. Je to souhrnný název pro metody a praktiky, které kopírují přirozené procesy ekosystému. Byly popsány a odůvodněny 3 základní principy ekologického lesnictví - zachování biologického dědictví přirozených disturbancí; rozmanitější zásahy, které zachovávají nebo vytvářejí heterogenitu; ponechat porostu dostatečný čas na obnovu. Dále byly charakterizovány konkrétní modely praktického uplatnění a jejich aplikace ve světě. Závěrem byly možnosti uplatnění ekologického lesnictví shrnuty do několika možných praktických aplikací. Jde spíše o obecná doporučení, v nichž jsou nevhodné metody nebo postupy nahrazeny ekologičtějšími možnostmi a je vysvětlen dopad těchto metod na lesní ekosystém.
|
|
|
Principy ekologického lesnictví a možnosti uplatnění v ČR
Brichta, Jakub ; Čada, Vojtěch (vedoucí práce) ; Bače, Radek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá principy ekologického lesnictví, a zároveň možnostmi uplatnění těchto procesů v ČR. Ve velké míře se také zaměřuje na přírodní disturbance, jejichž využívání je základním kamenem ekologického lesnictví. Zejména pak na disturbance malých rozsahů, které pomáhají utvářet heterogrenní ekosystém prostřednictvím mrtvého dřeva a prosluněných částí porostu. Přírodní disturbance jsou součástí všech principů ekologického lesnictví a bez jejich přítomnosti ve větším rozsahu, nemůžeme o hospodaření mluvit jako o ekologickém. Tato narušení ovlivňují množství biologického dědictví, průběh přirozené sukcese, ale také samotné vytváření různorodé rostlinné i živočišné mozaiky ekosystému. Jelikož se názory na přírodní disturbance a uplatňování přirozených procesů obecně ve větší míře různí, je zde velký prostor pro další zkoumání této problematiky. Proto je studium režimu disturbancí, a tedy i studium přirozených ekosystémů jedním z vědeckých fenoménů současnosti.
|
|
|
Historie narušení horských smrkových pralesů v temperátní zóně (Evropa)
Hanousek, Jan ; Janda, Pavel (vedoucí práce) ; Čada, Vojtěch (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem a strukturou horského smrkového lesa v oblasti Koprová dolina v Tatranském národním parku. Dynamika porostu byla sledována na 13 trvalých výzkumných plochách, každá výzkumná plocha zaujímala rozlohu 1000 m2. Studie byla založena na analýze tloušťkové a věkové struktury a dendrochronologické analýze, která detekuje uvolnění během růstu stromu. Na základě výsledků bylo potvrzeno, že se jedná o porosty pralesovitého charakteru, které jsou utvářeny jak velkoplošnými disturbancemi, tak i disturbancemi středního a malého rozsahu. Byly také detekovány nejvýznamnější desetiletí, ve kterých proběhly disturbanční události. Výsledky se shodují s ostatními vědeckými pracemi a historickými texty, které popisují události narušení Koprové doliny.
|
|
|
Nároky druhů na strukturu horského smrkového lesa v Evropě
Suderová, Natálie ; Čada, Vojtěch (vedoucí práce) ; Janda, Pavel (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je shrnutí dosavadních znalostí v oblasti biologie a ekologických nároků rostlinných a živočišných druhů a hub, které se vyskytují v přirozených vysokohorských smrkových lesích, zejména potom cílových druhů ochrany přírody.
V rámci práce byla zpracována rozsáhlá systematická literární rešerše, při které byl proveden systematický průzkum databáze Web of Science s vyhledáním vědeckých článků obsahujících slova odkazující na horský smrkový les a biotopové nároky organismů. Z celkového počtu 475 vědeckých článků nalezených v databázi Web of Science bylo objektivním způsobem vybráno 57 článků ke zpracování, z nichž 44 bylo citováno v bakalářské práci.
Kapitoly bakalářské práce byly věnovány funkčním skupinám organismů, které se nejčastěji vyskytovaly ve zpracovávaných článcích, tj. cévnaté rostliny, houby, lišejníky a epifyty, členovci a hlístice, ptáci, savci a obojživelníci.
Bylo zjištěno několik funkčních strukturních prvků, které mají nejčastěji vliv na abundanci, biodiverzitu a druhové složení organismů ve vysokohorském smrkovém lese. Těmito elementy jsou struktura lesa, mrtvé dřevo, přimíšené a vtroušené dřeviny a znečištění životního prostředí. V závěru práce byly nastíněny návrhy pro budoucí management lesů s ohledem na zachování biodiverzity.
|
|
|
Počáteční vegetativní regenerace listnatých dřevin na experimentální ploše předrženého středního lesa v PR Na Voskopě, Český kras
Dekan, Petr ; Černý, Tomáš (vedoucí práce) ; Čada, Vojtěch (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá intenzitou výmladkové regenerace v iniciální fázi vývoje budoucí pařeziny. Výzkum probíhal v PR Na Voskopě v CHKO Český kras na experimentálním pruhu o rozměru 25x125 m. Tento pruh byl v předjaří roku 2015 odtěžen (JELENECKÁ, 2015), bylo zde ponecháno 14 výstavků pro budoucí vývoj středního lesa. Nejvíce zastoupené dřeviny jsou zde habr obecný (Carpinus betulus) a dub (Quercus sp.), nachází se zde také javor babyka (Acer campestre) a jeřáb břek (Sorbus torminalis) ostatní dřeviny mají minimální zastoupení. Průměrný odečtený věk z pařezů u dubu je 87 let a u habru pak 74 let, podle provedeného modelu je věk u habru 68 let. Na tomto experimentálním pruhu bylo u 538 pařezů zaznamenáno ke konci vegetačního období (3. - 4. 10. 2015) osm parametrů o pařezových a kořenových výmladcích (výška nejvyššího výmladku, počet všech výmladků, průměrná výška všech výmladků, největší horizontální šířka celého výmladkového "chomáče", výška pařezu, míra okusu výmladků, přítomnost kořenových výmladků a přítomnost shluku výmladků). K vyhodnocení dat byla použita převzatá data z aplikace Field-Map (JELENECKÁ, 2015). Vyhodnocení těchto dat ukázalo, že parametr DBH má průkazný vliv na zmlazení výmladků u habru, nikoli u dubu. Topografický gradient podél svahu má také určitý vliv na zmlazení výmladků, dub více zmlazoval v dolní části svahu a habr naopak v horní části svahu. Uprostřed svahu došlo spíše k potlačení zmlazení, pravděpodobně z důvodu vlivu zvěře (okus zejména muflony). Okus výmladků je na tomto experimentálním pruhu enormní. I přes nepříznivé počasí (sucho a teplo) v roce 2015 zmladilo na tomto poměrně extrémním stanovišti 91 % pařezů.
|
host ::
RSS.