Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv pohlaví na růst a utváření zádového svalu u prasat
Fáberová, Gabriela ; Čítek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zadinová, Kateřina (oponent)
Vliv pohlaví na růst a utváření zádového svalu u prasat Souhrn Cílem bakalářské práce, je zjištění vlivu pohlaví na růst a utváření zádového svalu u prasat. Růst je jeden ze základních jevů charakterizující živý organismus. Vytváří se při něm z neživé hmoty, hmota živá. Množství tělesné hmoty není stálé, v průběhu života se výrazně mění. V raném postnatálním období roste rychleji kostra oproti svalstvu a tuku, poté dochází k rychlejšímu nárůstu svalstva a v posledním postnatálním období, označovaném jako dospělost dochází k tučnění. Při hodnocení růstu má významný vliv pohlaví. U prasat se běžně vykrmují vepříci a prasničky. V současnosti se začíná uvažovat o výkrmu kanců, či o imunokastrátech. U těchto zvířat lze vlivem rozdílné hormonální činnosti očekávat rozdílné ukládání svaloviny a tuku. Cílem této práce bylo objasnění vlivu pohlaví na utváření a růst zádového svalu u prasat. Testováno bylo celkem 72 kusů prasat. Prasata byla ustájena po dvojicích v kotcích a dle pohlaví rozdělena na vepře, kance, imunokance a prasnice. Tato subpopulace zvířat genotypu DanBred byla, rozdělena na 1/4 (18ks) kanečků nekastrovaných (K), 1/4 (18ks) kanečků hormonálně kastrovaných (I), 1/4 (18ks) vepříků (V) a 1/4 (18ks) prasniček (P). Průměrná živá hmotnost prasat při zahájení pokusu byla 28,5 kg, přičemž test probíhal do průměrných 107 kg živé hmotnosti. Po celou dobu výkrmu byla prasata krmena KKS ad-libitně. V průběhu testu byla v týdenních intervalech sledována individuální živá hmotnost, výška hřbetního tuku v místě A, B, hloubka svalu v místě A, B a celkový celkoví podíl svaloviny u všech kategorii prasat. Z dosažených výsledků vyplývá, že na růst a utváření dlouhého zádového svalu pohlaví vliv má. Při porovnávání hmotnosti v daném období, docházíme k závěru, že s přibývajícím věkem se rozdíl mezi prasničkami a imunokastráty zvětšoval. Nejlépe rostli imunokanci, prasničky na tom byly podobně, akorát byl u nich růst z fyziologického hlediska ukončen dříve. Nejvyšší nárůst tuku i svalů měřeno v místě A a B, se vyskytoval u vepřů u prasnic můžeme pozorovat zvyšující se nárůst tuku s ohledem na dobu, ve které jsou ve výkrmu. Kanci měli na konci výkrmu nejnižší výšku hřbetního tuku, imunokastráti. U immunokastrátů hodnotíme nízký nárůst tuku, oproti začátku sledovacího období. Nejvyšší hloubku svalu měřenou v místě A i B, měli vepříci spolu s prasničkami a imunokanečci a především kanci nedosahovali hodnot jako vepříci a prasničky, kteří měli hloubku svalu nejvyšší. Největší % podíl svaloviny byl naměřen u prasnic. Velký podíl svaloviny můžeme pozorovat u kanečků. Jako podprůměrný se ukazal podíl svaloviny u imunokanců a nejhorší poměr svaloviny na těle měli především na konci výkrmu vepříci což značí, že se zvyšujícím se věkem vepřů dochází k výraznějšímu tučnění, oproti zbylým skupinám prasat. Klíčová slova: prase, pohlaví, růst, kaneček ,MLLT, tuk
Vliv doby obohacování krmiva o nenasycené mastné kyseliny na vybrané parametry jatečné hodnoty prasat se zřetelem na kompozici mastných kyselin intramuskulárního tuku
Pantoflíček, Jiří ; Čítek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Miloslav, Miloslav (oponent)
Cílem práce je posoudit vliv výživy s vyšším podílem nenasycených mastných kyselin, zkrmované různě dlouhou dobu před porážkou na užitkové vlastnosti prasat, se zřetelem na kompozici mastných kyselin v intramuskulárním tuku vykrmovaných prasat. Faktory ovlivňující kvalitu vepřového masa jsou vnitřní, vnější a technologické. Mezi kvalitativní ukazatele kvality masa řadíme podíl tuku a masa, stupeň okyselení masa (pH), barva, vaznost masa, obsah intramuskulárního tuku (mramorování), chuť, vůně, šťavnatost a křehkost. Tyto technologické a senzorické aspekty, jsou vedle nutričních a hygienických vlastností považovány zpracovateli a konzumenty za nejdůležitější. Cílem práce bylo porovnat vliv délky zkrmování sojového oleje na parametry růstu a kvalitu vepřového masa. Ovlivnění růstových schopností u testovaných prasat bylo neprůkazné, všechny skupiny prasat vykazovaly podobné výsledky. Vlivem přidáním oleje do krmné dávky jsme ovlivnili profil mastných kyselin. Změny v obsahu nasycených mastných kyselin nenastaly ani v jedné ze skupin prasat. Délkou doby přidávání oleje se postupně snižovalo zastoupení mononenasycených mastných kyselin. Největší rozdíl byl zjištěn v zastoupení polynenasycených mastných kyselin. Jejich množství se zvyšovalo ve skupinách s delší dobou obohaceného krmiva, především na úkor mononenasycených mastných kyselin. Rozdíly mezi kvalitativními znaky masa nebyly mezi skupinami prasat statisticky průkazné, přídavek olej tedy nezhoršil technologické parametry kvality masa a tuku. Delší doba zkrmování sojového oleje výrazně zvýšila obsah polynenasycených mastných kyselin. Podávání sojového oleje vykrmovaným prasatům dle poznatků nebude mít účinek, jestliže olej budeme zkrmovat krátkou dobu před porážkou.
Faktory ovlivňující průběh postmortálních změn v mase
Seilerová, Michaela ; Čítek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lebedová, Nicole (oponent)
Cílem práce je vytvoření literárního přehledu o problematice kvality vepřového masa. V bakalářské práci jsou popsány nejen hlavní ukazatelé kvality vepřového masa s jeho chemickým složením, ale také vnější a vnitřní faktory, které se na jeho kvalitě významně podílejí. Maso má různorodou histologickou strukturu, proměnlivé chemické složení, stejně jako senzorické a technologické vlastnosti. Nutričně je maso ceněno jako bohatý zdroj živin pro člověka. Pro lidský organismus je maso zdrojem všech esenciálních aminokyselin, které si tělo neumí samo syntetizovat. Další významnou složkou masa jsou lipidy, uloženy jako zásobní tuková tkáň v podkoží zvířat nebo rozptýleny mezi svalovými vlákny. Množství sacharidů obsažené v mase je z nutričního hlediska spíše nevýznamné, protože jejich zastoupení v mase je minimální. Sacharidy mají z technologického hlediska význam pro zrání masa. Dále je také zdrojem minerálních látek a vitaminů. Maso je proto nepostradatelné pro lidský organismus a nemělo by chybět v jídelníčku každého z nás. Struktura a složení masa závisí na funkci jednotlivých částí těla a způsobu života a na řadě intravitálních vlivů jako je pohlaví, plemeno, věk, výživa a zdravotní stav. Mezi významné faktory, které ovlivňují kvalitu masa, patří například utváření svalových vláken. Masa vyšších kvalit mají tenčí a jemnější vlákna oproti tomu masa nižší kvality se vyznačují tlustými, silnými vlákny. Dalším činitelem, který podmiňuje kvalitu, je množství a charakter vnitrosvalového vaziva. Kvalitní masa jsou na nízko zatěžovaných bederních svalech a svalech hřbetu a kýty s jemnějšími vlákny. Další faktor ovlivňující kvalitu masa je průběh postmortálních změn. U těchto procesů lze rozlišit čtyři stádia: prae rigor, rigor mortis, zrání masa a hluboká autolýza. Postmortální zrací procesy se mohou odchýlit od standardu z různých příčin a jejich následkem jsou jakostní odchylky masa jako např. PSE, DFD, RSE, Hampshire efekt a chladové zkrácení. I vliv plemene se podílí na kvalitě masa a to citlivostí na stres, růstovými vlastnostmi a parametry jatečné hodnoty, mezi další vnitřní faktory patří věk a pohlaví. Mezi vnější faktory, které mají vliv na kvalitu masa patří přeprava zvířat na jatky, přístup pracovníků při nahánění, odpočinek před porážkou, samotné omráčení, následné vykrvení a zachlazení po porážce.
Vliv způsobu kastrace na charakteristiky vepřového masa
Polcar, Bronislav ; Čítek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Daniel, Daniel (oponent)
Cílem této práce bylo posoudit vliv způsobu kastrace na charakteristiky vepřového masa a zhodnotit do jaké míry pohlaví ovlivňuje utváření jatečného těla. Jatečná hodnota je vyjádřena kvantitativními a kvalitativními znaky, které ovlivňují hodnotu jatečně upraveného těla. Na kvalitě jatečně upraveného těla se také podílí vnitřní faktory, kde vliv pohlaví zásadně ovlivňuje skladbu jatečného těla a jeho kvalitu. Významný dopad na kvalitu masa u vykrmovaných kanečků má kančí pach. Kančí pach je pevně spjat s chirurgickou kastrací, která se jeví jako účinný nástroj pro eliminaci nežádoucího pachu. V posledních letech dochází v Evropské Unii k vyššímu tlaku na welfare prasat a tím i k prosazování zákazu chirurgické kastrace, která je pro selata bolestivá a působí stresově. Proto je jako jednou z dalších možností eliminace kančího pachu pomocí imunologické kastrace, která je v posledních letech předmětem mnoha studií a přináší velmi pozitivní výsledky. Cílem naší práce bylo porovnat skupiny vepříků, prasniček, kanečků a imunokastrátů a u těchto skupin sledovat složení jatečných těl, kvalitu masa a úroveň skatolu s androsteronem. Byl prokázán významný vliv pohlaví na složení jatečných těl prasat, kdy kanečci a imunokastráti dosahovali nejvyšších růstových schopností. Překvapivě příznivě vysoká intenzita růstu byla zjištěna i u vepříků. Naopak u prasniček byla zjištěna nejnižší růstová schopnost. Kanečci měli nejvyšší podíl svaloviny a nejnižšší podíl tuku. Oproti tomu vepříci dosahovali vyšší jatečné výtěžnosti, ale nejnižšího podílu libové masa. Vepřící se také vyznačovali nejvyšší tloušťkou hřbetního tuku. Vyšší podíl hřbetního tuku byl také zjištěn u skupiny imunokastrátů, kteří se jinak vyznačují velmi dobrou kvalitou jatečně upraveného trupu, který se svými parametry vyrovnává skupině kanečků. Vlivem imunologické kastrace došlo u imunokastrátů ke snížení hmotnosti pohlavních žláz a zastavení jejich fyziologické činnosti a tím dosažení nižší koncentrace androstenonu a skatolu až pod úroveň způsobující kančí pach. Ve skupině kanečků látky způsobující kančí pach přesahovaly hladinu přípustnosti až dvojnásobně. Podíl hlavních masitých části a to jak hmotnost tak procentuální zastoupení z hmotnosti jatečně upraveného trupu byla nejlépe vyhodnocena pro skupinu prasniček. Prasničky se vyznačovaly nejlepší zmasilostí v kýtě a v pečeni. Nejvyšší hmotnost a podíl krkovice měli kanečci a nejlepší parametry plece byly zjištěny u imunokastrátů. Vliv pohlaví neměl zásadní dopad na kvalitativní parametry masa.
Vliv přídavku oleje na kvalitu tuku u prasat
Zajíček, Štěpán ; Čítek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Naděžda, Naděžda (oponent)
Vepřové maso představuje největší objem produkce masa z hlediska celosvětového trhu. V České republice tvoří přes 50 % z celkové spotřeby masa. Vepřové maso je často uváděno jako potravina s vysokým obsahem tuku a nepříznivou rovnováhou mastných kyselin. Příjem tuků v potravě by měl obsahovat nasycené (SFA), monoenové (MUFA) a polyenové (PUFA) mastné kyseliny v poměru <1 : 1,4 : >0,6. Poměr PUFA/SFA by měl být vyšší než 0,4 a poměr n-6/n-3 PUFA 5 : 1. V rámci zvýšení povědomí o významu stravy pro lidské zdraví je v poslední době snaha nalézt způsoby, jak produkovat maso zdravější, tj. s vyšším podílem PUFA k SFA a výhodnějším poměrem n-6 a n-3 PUFA. Kvalita vepřového masa z hlediska složení jeho mastných kyselin není v současné době příliš příznivá. Profil mastných kyselin v živočišných tucích lze ovlivnit tuky obsaženými v krmivu a prostřednictvím výživy tak pozměnit složení mastných kyselin v tuku prasat. V diplomové práci jsou popsány tuky, jejich význam ve výživě lidí, skupiny mastných kyselin vyskytujících se v tucích, jejich zdroje a faktory ovlivňující obsah a profil mastných kyselin ve svalové a tukové tkáni zvířat. Cílem práce bylo sledovat vliv přídavků řepkového a sojového oleje, jako významných zdrojů nenasycených mastných kyselin, ve výkrmu prasat na kvalitu a složení intramuskulárního tuku (IMT) v pečeni (MLLT). Dále byl hodnocen vliv přídavku těchto olejů na vybrané parametry výkrmnosti a jatečné hodnoty. Pro objektivnější vyhodnocení vhodnosti tuků byl vypočítán aterogenický a trombogenický index. Do pokusu bylo zahrnuto 32 kusů jatečných prasat finální hybridní kombinace DanBred. Prasata byla po celou dobu výkrmu krmena ad libitum kompletními krmnými směsmi a v závislosti na výživě rozdělena do tří skupin, tj. na kontrolní skupinu bez přídavku oleje a pokusnou skupinu s přídavkem 4 % řepkového oleje a pokusnou skupinu s přídavkem 4 % sojového oleje. Z výsledků pokusu vyplývá, že skupina s přídavkem sojového oleje vykazovala současně s nejnižším denním příjmem krmiva nejlepší konverzi krmiva. Přídavek řepkového a sojového oleje neměl významný vliv na fyzikální parametry pečeně a hřbetního sádla. Technologická kvalita hřbetního sádla tak nebyla negativně ovlivněna. Množství IMT nebylo ovlivněno žádným z olejů. Ovlivněna však byla kompozice mastných kyselin v IMT, a to jak řepkovým tak sojovým olejem. Ačkoliv nebyly celkové SFA ovlivněny ani jedním z olejů, obsah nejvíce zastoupené SFA, kyseliny palmitové, byl významně snížen v sojové dietě. Významně nejnižší obsah celkových MUFA vykazovala skupina se sojovým olejem, což bylo důsledkem významného snížení nejvíce zastoupené kyseliny, kyseliny olejové. Působením přídavku obou olejů byly významně navýšeny PUFA a n-3 PUFA. Navýšen byl také poměr PUFA/SFA, nejvíce vlivem sojového oleje. Poměr n-6/n-3 PUFA byl významně snížen vlivem řepkového oleje. Obsah kyseliny linolové, alfa-linolenové a eikosapentaenové byl významně navýšen jak řepkovým tak sojovým olejem. Sojový olej zvýšil obsah kyseliny alfa-linolenové významně více než řepkový, který naopak výrazněji navýšil kyselinu linolovou. Trombogenický index byl významně snížen řepkovým i sojovým olejem, aterogenický index pouze sojovým.
Zhodnocení reprodukčních ukazatelů ve vybraném chovu prasat
Houdek, Tomáš ; Čítek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Miloslav, Miloslav (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo analyzovat z dostupných dat významné reprodukční ukazatele prasnic, dle kterých je možné statisticky vyhodnotit dosahovanou úroveň reprodukce sledovaného chovu a posoudit faktory které ji ovlivňují. Tyto ukazatele je třeba stanovovat s co největší přesností, ale také nejnižší časovou náročností při měření a sběru dat. V práci byl z reprodukčního podniku SPV Plevnice vybrán soubor 110 prasnic jednoho turnusu. U těchto prasnic byla získána kompletní data o celoživotní užitkovosti a na jejich základě byla provedena analýza. Tato zvířata byla rozdělena do 8 skupin dle pořadí aktuálního vrhu, genotypu prasnice a genotypu kance, kterým byla inseminována. Na vybraných zvířatech bylo stanoveno 13 základních reprodukčních ukazatelů pro všechna zvířata a dalších 10 reprodukčních ukazatelů zohledňujících genotyp prasnice (BLBA x BAL) a kance (4 plemeníci). BLBA = České bílé ušlechtilé x Landrase x Topigs, BAL = České bílé ušlechtilé x Landrase x Topigs x DanBred. Ve sledovaném podniku byla průměrná hodnota celkem narozených selat 13,94, složena z 13,25 selat živě narozených a 0,68 mrtvě narozených, což tvořilo 4,88% z vrhu. Průměrný počet odstavených selat na prasnici a vrh byl 12,16 při ztrátách 1,06 selete a statistické významnosti rizikových a produkčních vrhů (p=0,0436). Procento zabřeznutí po 1. inseminaci 89,82% je ovlivněno průměrným počtem neproduktivních dnů-10,84 dní. Všechny tyto faktory společně s průměrnou délkou laktace 27,06 dní, tvoří mezidobí (154,03 dní) s obrátkovostí 2,37vrhů za rok. Nejdůležitějším ukazatelem pro podnik je počet odstavených selat/rok, který při daném obratu činí-28,82 selat/prasnici/rok. Dále bylo provedeno srovnání ukazatelů reprodukce z hlediska genotypu prasnic BLBA a BAL. Obdobně jako v další kapitole při srovnávání kanců. Nejlepší kanec L1536 měl nejvíce živě narozených selat a při průměrných ztrátách v odchovu (-1,11) 12,28 odstavených selat. To je prakticky totožné s kancem L1538, u kterého byl ale velmi nízký počet živě narozených selat a tedy i vyšší využití kojných prasnic. Nejmladší kanec L25 má nejvyšší počet živě narozených selat na prasnici/rok, ale zároveň nejvyšší počet ztrát selat do odstavu a tudíž i nejméně odstavených selat v porovnání s ostatními kanci. Z hlediska rozdělení sezonnosti na roční období, jsou výsledky nejhorší pro letní období (12,7 živě narozených selat/vrh).
Studium regenerace a růstu kořenů pcháče osetu (Cirsium arvense L.)
Čítek, Jaroslav ; Hamouz, Pavel (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Pcháč oset (Cirsium arvense L.) je vytrvalý, hluboce kořenící, bylinný plevel z čeledi hvězdicovitých (Asteraceae), rozmnožující se generativně i vegetativně. Patří mezi velmi významné plevele, je řazen mezi deset nejvýznamnějších plevelů světa. Mimořádně významným plevelem se stal především pro svoji schopnost osídlovat ornou půdu a vysokou reprodukční a konkurenční schopnost. Cílem práce je vytvoření ucelené informace o biologických vlastnostech pcháče osetu, významných z hlediska jeho reprodukce a schopnosti přežívání na stanovišti. Dále popsat a analyzovat efektivní způsoby jeho regulace, které jsou v současné době používány. Literární přehled se zabývá biologickými vlastnostmi pcháče osetu. Popisuje jeho význam a škodlivost, morfologii, rozmnožování a šíření. Dále uvádí způsoby jeho přímé a nepřímé regulace. V experimentální části byla popsána dynamika tvorby listových růžic a zjišťována schopnost regenerace různě dlouhých řízků kořenových výběžků pcháče osetu, uložených do různých hloubek. Předpokladem pokusu bylo, že celkovou regeneraci pcháče osetu ovlivní jak délka kořenových výběžků, tak i hloubka uložení. Délka kořenových výběžků regeneraci statisticky průkazně ovlivnila, měla vliv na všech pět sledovaných znaků: počet nově vytvořených rostlin (p<0,001), počet lodyh (p=0,046), hmotnost nadzemní (p=0,016) a kořenové (p<0,001) biomasy a délku nově vytvořeného kořenového systému (p<0,001). Vliv hloubky uložení výběžků byl statisticky prokázán u počtu rostlin (p=0,038), počtu lodyh (p<0,001) a hmotnost kořenového systému (p=0,045). Jedna nádoba vytvořila průměrně 121,5 g celkové biomasy. Nejvíce výběžky dlouhé 8 cm (160,1 g). Rostliny vzešlé z nejkratších fragmentů vytvořily 115,1 g celkové biomasy.
Zhodnocení reprodukčních ukazatelů ve stádě skotu
Blatský, Jaroslav ; Čítek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Daniel, Daniel (oponent)
Cílem práce bylo zhodnotit reprodukční ukazatele ve stádě skotu. Data byla získána na farmě ZZN Strakonice středisko Sousedovice od dojnic vyřazených v průběhu roku 2015. Středisko chová průměrně 250 dojnic, které jsou ustájeny volně v kejdovém hospodářství a dojeny na 4 dojících automatech Lely - Astronaut. Ve vybraném stádě skotu byly shrnuty nejdůležitější reprodukční ukazatele a následně statisticky vyhodnoceny. Sledovány byly základní ukazatele plodnosti, užitkovost a celoživotní užitkovost, které byly získané ze základní zootechnické evidence a měsíčních sestav kontroly užitkovosti u 100 kusů dojnic. S rostoucí mléčnou užitkovostí se zhoršovaly ukazatele reprodukce jako inseminační index, inseminační interval a servis perioda. U celé skupiny dojnic byla sledována užitkovost a reprodukční ukazatele dle pořadí laktace. Průměrná užitkovost ve vybraném souboru byla 8579 kg mléka za laktaci. S pořadím laktace se zvyšovala mléčná užitkovost za laktaci. Stejně tak i průměrná denní produkce a průměrná produkce za den mezidobí. Inseminační index i servis perioda byly výrazně vyšší na 2. laktaci, kde byl velký nárůst užitkovosti, a došlo ke zhoršení těchto ukazatelů. Dále jsme hodnotily užitkovost za dokončené laktace. Nejvyšší průměrnou užitkovost za laktaci měly dojnice, které dokončily čtyři laktace. Převyšovaly dojnice se dvěma či třemi dokončenými laktacemi o téměř 1000 kg mléka. Nejnižší průměrnou užitkovost za laktaci měly dojnice, které dokončily pouze dvě laktace. Dále byl soubor dojnic hodnocen dle laktační křivky. Bylo zjištěno, že se zvyšující se perzistencí laktace se zvyšuje užitkovost, ale prodlužují se reprodukční ukazatele jako inseminační interval, servis perioda a také inseminační index. Bylo také zjištěno, že se zvyšující se perzistencí laktace klesá počet dokončených laktací. Dále byla sledována úroveň užitkovosti dle inseminačního indexu a bylo zjištěno, že s rostoucí mléčnou užitkovostí narůstal inseminační index.
Vliv intenzity výživy na kvalitu vepřového masa
Vacek, František ; Čítek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vehovský, Karel (oponent)
Chov prasat je České republice významný. Z celkové spotřeby masa na 1 obyvatele tvoří vepřové asi 41 %. K chovu prasat neodmyslitelně patří také výživa prasat. Ta tvoří asi 65 až 75 % nákladu na produkci. Cílem bakalářské práce je vytvoření literární rešerše o vlivu výživy na kvalitu vepřového masa. V práci jsou obecně popsány živiny krmiva, jejichž dobrá znalost je základem úspěšného chovu prasat. Výživa hospodářských zvířat, tedy i prasat, je ovlivněna různými faktory. Jedná se především o faktory fyziologické a biochemické, spojené s přijímáním, trávením, vstřebáváním. Tyto živiny jsou potřebné k udržení všech životních funkcí, se zvláštním zřetelem k užitkovosti hospodářských zvířat. Popisován je také růst, který je charakteristický pro všechny živé organizmy. Dále byla popisována jatečná hodnota. Jatečná hodnota vyjadřuje množství a jakost produktů, které se získávají zpracováním jatečných zvířat po jejich poražení ve zpracovatelském průmyslu. Má rozhodující vliv při hodnocení jatečných zvířat vykupovaných a dodávaných na jatky a také je vodítkem pro hodnocení úspěšnosti šlechtitelské práce v úseku chovu prasat. Dále je práce zaměřena na kvalitu masa. Kvalitu vepřového masa lze definovat jako souhrn nutričních, senzorických, technologických a hygienicko-toxikologických vlastností. Výsledkem ostré selekce na vysoký podíl masa, která zlepšuje celkovou ekonomiku produkce, je částečné zhoršení kvality masa. V posledních letech dochází k rostoucímu zájmu o zlepšení kvality vepřového masa, která se v současnosti stává hlavním požadavkem spotřebitelů. Tento fakt je také způsoben rostoucí ekonomickou silou spotřebitelů, kteří se už nemusejí dívat jenom na cenu. Kvalitu masa ovlivňuje mnoho faktorů. Mezi faktory podílející se na kvalitě masa patří například výživa a s ní související vliv techniky a technologie krmení. Genetické založení jedince je neméně důležité. Pro produkci vepřového masa jsou dnes využívána především vysoce prošlechtěná plemena na vysokou zmasilost, která může vést i ke snížení kvality masa. Vliv pohlaví je už také obecně známý. Výkrm je rozdělen dle pohlaví. Kanečci lépe využívají krmivo pro tvorbu svaloviny oproti prasničkám a vepříkům. Jejich zásadní nevýhodou je kančí pach masa. Vepříci mají zvýšenou schopnost ukládání tuku oproti prasničkám, proto se u nich doporučuje ve finální fázi výkrmu restrikce krmiva až o 20 %. S věkem a narůstající hmotností se mění zastoupení tučných a masitých částí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.