Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Proč se turecké děti v České republice učí turecky? Vliv jazykových ideologií na management osvojování jazyka v tureckých rodinách v ČR
Özörencik, Helena ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Mrázková, Kamila (oponent)
Tato bakalářská práce se na příkladu tureckých dětí vyrůstajících v České republice, respektive Praze, zabývá vlivem jazykových ideologií na management akvizice jazyka ve vícejazyčné situaci. Práce potvrzuje předpoklad, že členové turecké komunity v ČR znají a sdílejí negativní stereotyp založený na ideologii mateřského jazyka, který v tureckém veřejném diskurzu konceptualizuje představu o důsledcích života ve vícejazyčné situaci. Výzkum zaměřený na ověření souvislosti jednoduchého a organizovaného managementu provedený prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů a experimentu však ukazuje, že v souladu s tím, jak vnímají svou životní situaci - a navzdory existenci negativních stereotypů spojených s migrací -, rodiny dětí neprovádějí specifický management akvizice jazyka a spoléhají na standardní mechanismy jazykové socializace.
Normalizace české literatury prizmatem teorie literárního pole Pierra Bourdieu
Özörencik, Helena ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Tato práce se zabývá tzv. normalizací literárního provozu v Československu po srpnu 1968 v souvislosti s konceptem literárního pole Pierra Bourdieu. Na základě dobových textů a interpretace habitus, který se nově formuloval. Nabízí několik poznatků, které mohou být dále ověřovány v podrobnější analýze.
Časopis Vyšehrad (1945-1948) : program, profil a vztah k době
Özörencik, Helena ; Čeňková, Jana (oponent) ; Jonáková, Anna (vedoucí práce)
Práce popisuje a analyzuje časopis Vyšehrad vycházející v letech 1945-1948. Toto období charakteristické množstvím kulturně-politických debat je obvykle popisováno jako souboj pravice a levice, demokracie a totalitarismu. Časopis Vyšehrad však v tomto kontextu představuje jednu z nečetných alternativ, katolický proud myšlení o kultuře a společnosti, jejíž pozice však byla ovlivňována odmítavými postoji založenými také na působení některých katolických intelektuálu během protektorátu. Práce hodnotí časopis Vyšehrad jako vysoce profesionální názorovou a informační tribunu se širokým tématickým záběrem a okruhem spolupracovníků, jejíž podobu i vztah k době determinují ústřední hodnoty jeho programu - národ, víra a tradice.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.