|
|
Komunikační strategie genderově orientovaných témat u mladých lidí. Zpráva z kvalitativního výzkumu.
Marková Volejníčková, Romana
Kvalitativní výzkum měl za cíl a) zjistit postoje a názory mladých lidí (ve věku 15 - 20 let) na témata genderové rovnosti (např. trh práce, výběr školy a povolání, média a reklamy, rodinný život a dělba práce a nebo téma genderově podmíněného násilí apod.), b) zjistit míru ne/ochoty se aktivně zapojit v občanských aktivitách, c) zjistit osobní zkušenosti mladých lidí s genderovými tématy a jejich představy o pozici školy v kontextu genderové rovnosti a občanské participace. Realizováno bylo celkem 24 individuálních rozhovorů s mladými lidmi ve věku 15 -20 let a dále pak 10 rozhovorů s učiteli*kami, trenéry*kami a organizátory*kami volného času.
|
|
| |
|
|
Interrupce a role mužů
Čermáková, Anežka ; Hrešanová, Ema (vedoucí práce) ; Marková Volejníčková, Romana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá výzkumem mužů, kteří mají zkušenost s potratem své partnerky. Výzkumnou pozornost jsem zaměřila na muže, kteří si sami prošli potratem. V České republice se tomuto tématu nevěnuje téměř žádná literatura, proto vznikla tato práce. Data jsem shromáždila pomocí polo strukturovaných hloubkových rozhovorů s pěti respondenty. Analýzou pomocí kódování vzešlo osm kategorií. Od mužů se očekává, že budou hlavně oporou pro svou partnerku. Ne jen, že to od nich očekává jejich okolí a partnerka, ale i oni sami se tak snaží chovat. Chtějí se o svou partnerku postarat a podpořit ji. Mužská role v interrupci spočívá hlavně v opoře. Muž je ten, co ženu podrží. Uvědomuje si, že tento problém se týká hlavně ženy a ženského těla, avšak chce být do interrupce zapojen. Pokud nejsou muži zapojeni, cítí se bezmocně. Po potratu cítí hlavně úlevu, popřípadě vinu. Jejich emoce jsou ale velice různorodé a muži je nedokážou identifikovat. Interrupce je také zlomovým bodem pro vztah s partnerkou, kdy oba z páru přemýšlejí o vhodnosti partnera.
|
|
|
Manažerka matkou. Životní příběhy vedoucí k narušení společenského konsensu.
Hurtová, Alena ; Martinová, Marta (vedoucí práce) ; Marková Volejníčková, Romana (oponent)
V této krátké kvalitativní studii, která nese název "MANAŽERKA MATKOU. ŽIVOTNÍ PŘÍBĚHY VEDOUCÍ K NARUŠENÍ SPOLEČENSKÉHO KONSENSU.", se autorka zabývá problematikou skloubení rodinné a pracovní sféry u českých žen v manažerských pozicích. Studie se zúčastnilo osm komunikačních partnerek, které svým životním příběhem dokazují, že i matky mohou být pracovně úspěšné. V rámci analýzy rozhovorů se objevují témata jako je plánování mateřství, změny životního stylu po narození dítěte, prostředky pomáhající sladit rodinný a pracovní život, péče o domácnost či význam vzdělání a peněž v životech těchto žen. V závěru práce autorka dochází k závěru, že jejich úspěch stojí jednak na jejich odhodlání a pomoci okolí, ale i na finančních možnostech, které jim jejich pozice přináší.
|
|
|
Konstrukce partnerských rolí v homosexuálních domácnostech
Kotálová, Markéta ; Pospíšilová, Marie (vedoucí práce) ; Marková Volejníčková, Romana (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o konstrukci partnerských rolí v homosexuálních domácnostech. Soužití heterosexuálních párů je částečně určováno sociálními očekáváními spjatými s jejich genderovými rolemi založenými na odlišném pohlaví. Gender samotný se vyskytuje i u homosexuálních jedinců, genderové role založené na odlišném pohlaví však u homosexuálních párů chybí. Práce předkládá odpověď na to, jakou roli hraje genderové rozdělení při dělbě domácích prací, a jak jsou role rozděleny, pokud ne na genderovém základě. V první části práce jsou nejdříve představena dosavadní zjištění týkající se homosexuálních vztahů a dělby práce ve stejnopohlavních párech. Poté jsou na základě analýzy polostrukturovaných rozhovorů vedených se sedmi homosexuálními páry představeny strategie a modely, podle kterých dochází v homosexuálních domácnostech k rozdělení rolí. Některé z nich produkují v rámci vztahu mocenské nerovnosti. Výzkum ukázal, že genderový rozměr je v homosexuálních domácnostech přítomen minimálně.
|
|
| |
|
|
Změna života po příchodu dítěte
Tomková, Hana ; Marková Volejníčková, Romana (vedoucí práce) ; Cuker, Ivan (oponent)
Téma, kterým se v této práci zabývám, je změna života rodičů po narození dítěte. Součástí této práce je kvalitativní výzkum. Zabývám se zde různými aspekty života, jako je partnerský život, dělba práce v domácnosti, pracovní a finanční sféra nebo volnočasové aktivity či společenský život nových rodičů, a tím, jak se po příchodu dítěte proměnily případně omezily. Ve své práci se snažím zaměřit na rozdíl mezi tím, jak tuto změnu vnímají muži a ženy, a to i v porovnání s genderovými stereotypy, které s rodinným uspořádáním úzce souvisí. Kromě toho se také snažím vyzdvihnout témata a změny, které dané rodiny považují za nejvýznamnější, případně oblasti, které se dle jejich názoru měnily nejvíce. Kromě restrukturalizace rodiny respondenti a respondentky uváděli změny, jako je omezení volnočasových aktivit, společenského života (obměna přátel apod.) nebo i proměnu a přizpůsobení intimního života. Tyto a další změny v práci detailněji diskutuji. V rámci této práce bylo provedeno deset polostrukturovaných rozhovorů s pěti respondentskými rodinami, zvlášť s otcem a zvlášť s matkou a na základě jejich analýzy pomocí kódování a předchozí teoretické přípravy byly vytvořeny kategorie, které byly následně interpretovány a diskutovány. Kritériem respondentských rodin byl především počet dětí, tedy pouze jedno,...
|
|
|
Konstrukce mateřství a feminity z pohledu tří generací
Marková Volejníčková, Romana ; Dudová, Radka (vedoucí práce) ; Vidovičová, Lucie (oponent) ; Nešporová, Olga (oponent)
disertační práce s názvem Konstrukce mateřství a feminity ve třech vybraných generacích Autorka: Mgr. Romana Marková Volejníčková Cílem této dizertační práce byla analýza norem "dobrého" mateřství, diskurzů a sociálních praktik, které se k těmto normám váží, a jejich propojení a vzájemného vztahu s otázkou aktérství a svobodné volby žen/matek v rámci specifických podmínek ve třech definovaných obdobích. Konkrétně jsem se v této práci zaměřila za prvé na to, jaké existovaly podmínky (z hlediska legislativy, tj. rodinná a sociální politika, z hlediska expertních diskurzů v oblasti psychologie, demografie, pediatrie apod., ale také z hlediska společenských očekávání od žen v rodině i zaměstnání) ve třech definovaných obdobích. Analyzovala jsem, jak jsou v těchto podmínkách definovány a uchopeny jednotlivé normy "dobrého" mateřství a "správné" péče o děti, v rámci kterých dotázané matky realizovaly své projekty mateřství. A zaměřila jsem také na to, jaké volby mohly v rámci těchto normativních podmínek matky realizovat, jaké volby vůbec ony samy v jednotlivých obdobích považovaly za možné a reálné a zdali některé z osobních charakteristik matek posílily nebo naopak utlumily možnost matek činit informované volby v rámci svého projektu mateřství. Analýza ukázala, že se postupně proměňují projevy biomoci...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.