|
|
Videotrénink interakcí (VTI) jako podpora změny v organizaci
Šlosárek, Jan ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Procházková, Jana (oponent)
Hlavním tématem magisterské diplomové práce "Videotrénink interakcí (VTI) jako podpora změny v organizaci" je využití metody VTI k rozvíjení komunikačních dovedností pracovníků s klienty v residenční službě pro dospělé lidi s mentálním postižením. Práce objasňuje východiska, důvody a okolnosti, které vedly k zavedení metody VTI do organizace a na videoukázkách dokladuje úspěšnost celého procesu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Aktuální využití muzikoterapie a jejích prvků v praxi klinických logopedů v České republice
Zdeňková, Petra ; Procházková, Jana (vedoucí práce) ; Pelclová, Iva (oponent)
Diplomová práce se zabývá muzikoterapií a její možností aplikace v praxi klinického logopeda v rezortu zdravotnictví. Klade si za cíl popsat základy muzikoterapie jakožto nového vědeckého oboru a zmapovat oblasti využití muzikoterapie obecně s hlavním zaměřením na klinickou logopedii. První kapitola se věnuje muzikoterapií obecně. Druhá kapitola poukazuje na možnosti využití muzikoterapie a jejích prvků v praxi klinické logopedie. Následující kapitola přináší průzkum aktuálního využívání muzikoterapie v praxi českými logopedy pracujícími v rezortu zdravotnictví. Z této pilotážní studie vyplývá, že v České republice není prozatím potenciál muzikoterapie v klinické logopedii příliš využíván a muzikoterapie je často zaměňována za edukaci a reedukaci pomocí hudebních prvků. Závěrečná kapitola obsahuje mé vlastní zkušenosti s muzikoterapií.
|
|
|
Vztahování se k budoucnosti a hodnotová orientace (srovnávání pohledu skautů a jejich rodičů)
Pavlová, Marcela ; Pavelková, Isabella (vedoucí práce) ; Procházková, Jana (oponent)
Cílů diplomové práce bylo dosaženo z metodologického hlediska, nad konkrétními výpověďmi respondentů je možné ještě vést diskuzi, analyzovat je pohledem někoho jiného než autorky, neboť tak se z nich dají vyčíst ještě další varianty interpretace, jež nebudou ovlivněny subjektivním náhledem autorky-skautky. Nejlépe kdyby interpretující nebyl členem Junáka, možná by se pak dokázal ubírat jiným, novým směrem vysvětlení problematiky. Chtěla jsem dospět k závěru, ze kterého by mohlo vyplynout, zda se ve vztahu rodič-dítě/člen Junáka projevuje nějaká diskrepance či nikoliv. Ano i ne, výzkum ukázal, že rozdíly jsou značné, interpretace musí být individuální. Dá se potvrdit názor, který uvádí všechny matky, že jejich dítě/skaut tráví skautování hodně času. Náhled na správnost a smysluplnost tohoto je u matek rozdílný. I respondenti-skauti si uvědomují, že jejich časová dotace věnovaná skautské činnosti je velká, nicméně ve většině případů toho nelitují, ví, proč tomu tak je.
|
|
|
Možnosti a limity v práci psychologa u adolescentů s poruchami chování v institucích
Halfarová, Kateřina ; Procházková, Jana (vedoucí práce) ; Rendl, Miroslav (oponent)
Diplomová práce pojednává o problematice institucionální výchovy. Blíže se zaměřuje na adolescentní klientelu s poruchou chování. Práce se snaží odkrýt možnosti a také limity v práci psychologa s touto klientelou. V rámci této problematiky jsou analyzovány data od klientů, psychologů a pracovníků jiných profesí. Hlavní důraz je kladen na práci s klienty a na samotnou roli psychologa. Diplomová práce je založena na kvalitativním přístupu k získání a zpracování dat. Data pocházejí z dotazníků od klientů, psychologů a pracovníků jiných profesí z různých institucí. Data jsou zpracována metodou analýzy. Tyto data doplňují polostrukturované rozhovory. Cílem této studie je komplexnější pohled do problematiky institucionální výchovy. V diskusi a závěru práce jsou shrnuty poznatky ze získaných dat, a také je zde upozorněno na některé problematické otázky týkající se práce s touto klientelou.
|
|
|
Dospělí lidé s mentálním postižením a náročné životní situace
Šveráková, Lenka ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Procházková, Jana (oponent)
Tématem práce jsou náročné životní situace u dospělých lidí s mentálním postižením. Teoretická část této práce obsahuje uvedení do problematiky náročných životních situací, identifikaci a popis těchto situací u většinové populace. Následně se studie zabývá charakteristikou dospělého člověka s mentálním postižením a specifickými momenty v různých oblastech jeho života. Závěrem teoretické části této práce je popis náročných životních situací u osob s mentálním postižením v dospělosti. Praktická část obsahuje čtyři případové studie dospělých lidí s mentálním postižením. Hlavní oblastí zájmu je zachycení náročných životních situací u těchto respondentů z pohledu jich samotných a jejich matek. Tyto náročné životní situace jsou dále sledovány také z hlediska projevů, prožívání a uvědomování ze strany respondentů. V závěru se práce zabývá vzájemným porovnáváním informací získaných od osob s mentálním postižením a od jejich rodičů. Dále je podán celkový pohled na náročné životní situace u všech čtyř lidí s mentálním postižením se zdůrazněním jejich podobností a rozdílů. Klíčová slova: mentální postižení, náročná životní situace, zátěž, adaptace
|
|
|
Th17 lymfocyty a autoimunitní choroby se zaměřením na diabetes 1. typu
Labiková, Jana ; Procházková, Jana (oponent) ; Štechová, Kateřina (vedoucí práce)
Th17 buňky byly nedávno objeveny jako buněčný zdroj IL-17. Ukázalo se, že jde o samostatnou linii pomocných T lymfocytů nezávislou na dříve popsaných Th1 a Th2 buňkách. Diferenciace naivních CD4+ T lymfocytů na efektorové Th17 je vyvolána kombinací TGFβ (cytokin nezbytný pro vznik protizánětlivých regulačních lymfocytů) a IL-6 nebo IL-21. Pro funkci a udržení fenotypu Th17 in vivo je důležitý IL-23. STAT3 a RORγt byly popsány jako hlavní transkripční faktory vedoucí k diferenciaci na Th17. Th17 lymfocyty jsou prozánětlivé buňky charakteristické tvorbou cytokinů IL-17A, IL-17F a IL-22, které hrají důležitou roli v imunitní odpovědi proti některým extracelulárním patogenům. Cytokinové produkty Th17 působí na široké spektrum buněk. Indukují expresi cytokinů, chemokinů a metaloproteináz a ovlivňují migraci neutrofilů a tvorbu antimikrobiálních peptidů. Autoreaktivní Th17 lymfocyty jsou velmi patogenní a produkce IL-17 byla prokázána u řady autoimunitních chorob např. revmatoidní artritidy, roztroušené sklerózy, psoriázy, Crohnovy choroby a diabetu mellitu prvního typu. Tyto choroby byly tradičně připisovány působení Th1 buněk, ovšem ukazuje se, že v regulaci autoimunitního procesu se alespoň u některých onemocnění uplatňují také Th17 lymfocyty.
|
|
| |
host ::
RSS.