|
|
Citlivost vůči odmítnutí a její vliv na partnerský vztah.
Křišťanová, Lenka ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Citlivosti vůči odmítnutí je tendence úzkostně nebo zlostně očekávat, snadno vnímat a následně přehnaně reagovat na odmítnutí v interpersonálních vztazích (Downey & Feldman, 1996). Tato diplomová práce zkoumala potenciální souvislosti mezi citlivostí vůči odmítnutí a partnerskými vztahy u dospělé populace. Předpokládala jsem, že citlivost vůči odmítnutí bude negativně ovlivňovat vnímanou kvalitu partnerského vztahu, zahrnující tyto vztahové faktory: životnost, intimita, vášeň, péče, spokojenost, konflikty, udržování vztahu a závazek. Výzkumu se účastnilo 296 respondentů (tj. 148 párů), kteří individuálně vyplnili Škálu citlivosti vůči odmítnutí a Formulář hodnocení vztahu (oba nástroje užity v českém překladu). Na základě individuální analýzy všech respondentů (tj. celého vzorku) byla zjištěna nejvýznamnější negativní souvislost s faktorem životnosti a faktorem péče. Dále také nízká negativní korelace citlivosti vůči odmítnutí s faktorem spokojenosti a faktorem závazku. Na úrovni zkoumaných párů nebyl potvrzen ani jeden statisticky významný výsledek. Přestože hypotézy ohledně vlivu citlivosti vůči odmítnutí na partnerský vztah byly potvrzeny pouze u jednotlivců a ne u jednotlivých párů, studie svědčí o další hodnotě zkoumání souvislosti mezi těmito proměnnými. Klíčová slova: Citlivost vůči...
|
|
|
Improvizace a osobnost: rozvoj vybraných osobnostních charakteristik prostřednictvím tréninku divadelní improvizace
Vondráčková, Veronika ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
První část práce představuje teoretický přehled sestavený z odborných zdrojů zaměřený na rozvoj osobnosti prostřednictvím tréninku divadelní improvizace. Autorka improvizaci nejprve vymezuje na pozadí dramatického umění, nachází její společné rysy s hrou a poukazuje na její výchovné a terapeutické využití. Dále se věnuje nárokům, které improvizovaná hra klade na osobnost hráče, a zaměřuje se na spolupráci, kreativitu a spontaneitu. V poslední kapitole literárně-přehledové části autorka vysvětluje smysl improvizačních tréninků a na příkladu práce s kreativitou, spontaneitou a jejich bariérami popisuje, jak prostřednictvím tréninků dochází k rozvoji improvizačních dovedností. Empirická část bakalářské práce je věnována návrhu výzkumu, který má za cíl ověřit poznatky z první části. Autorka navrhuje metodou experimentu sledovat změny ve vybraných osobnostních charakteristikách po absolvování ročního improvizačního výcviku.
|
|
|
Čím je humor jako psychologický jev zajímavý?
Povalová, Martina ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá humorem z pohledu psychologie, přičemž důraz je kladen na zajímavé vztahy a jevy spojené s humorem. Její teoretická část předkládá přehledovou formou výchozí i aktuální informace o humoru a jeho souvislostech. Práce nejdříve vymezuje humor, jeho proces, funkce a formy. Pozornost je věnována také základním teoriím humoru, historii a výzkumu humoru v psychologii. Na humor se také dívá z pohledu psychopatologie. Dále nastiňuje psychologické možnosti humoru v psychoterapii, v psychohygieně a uvádí i možnost využití výcviku dovedností humoru a humoru jako možného psychodiagnostického nástroje. Nechybí ani shrnutí o působení humoru na duševní zdraví člověka. Druhá část práce předkládá návrh výzkumu, jehož cílem je ověřit, zda absolvování výcviku humoru vede k vyšší duševní pohodě člověka a lepšímu smyslu pro humor.
|
|
|
Aspekty komunitní psychoterapie dospívajících v rámci denního stacionáře
Matoušová, Kristýna ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
Předkládaná práce zkoumá dospívající v prostředí komunitní psychoterapeutické praxe, kteří docházejí na denní stacionář. Cílem práce je porozumět jednotlivým psychologickým aspektům podílejících se na změně chování, prožívání a myšlení z pohledu adolescentů využívajících služeb denního stacionáře založeného na principech komunitní psychoterapie a popsat je. Výzkumná otázka, na kterou se budeme snažit odpovědět, zní: Jak dospívající klienti Denního stacionáře pro adolescenty ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze prožívají a chápou proces změny? A jaké aspekty léčby považují za podílející se na změně anebo naopak bránící procesu změny? V teoretické části se snažíme shromáždit psychologické poznatky z oblasti psychoterapie dospívajících v komunitním prostředí. Bližší pozornost je věnována možnostem psychoterapeutické práce s adolescenty, dále aspektům podporujícím změnu v procesu psychoterapie. V závěru je pozornost věnována období dospívání, které je samo o sobě spojeno s řadou změn na biopsychosociální úrovni. Osm dospívajících s rozmanitými psychiatrickými diagnózami sdílelo své zkušenosti s psychoterapií, arteterapií, ergoterapií a stacionárním režimem, v průběhu ohniskové skupiny a polostrukturovaných individuálních rozhovorů. Data byla analyzována pomocí zakotvené teorie a metodologie kódování...
|
|
|
Humor jako protektivní faktor profesní zátěže učitele
Vertelmanová, Hedvika ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce podává krátký přehled teorií a výzkumů v oblasti psychické pracovní zátěže, protektivních faktorů a humoru. Autorka se snaží najít a naznačit propojení mezi těmito oblastmi. Od obecné problematiky stresu tato práce přechází k možnostem obrany proti němu a dále zaměřuje svůj zájem specificky na humor. Předkládá přehled obecných teorií humoru a pak se zabývá konkrétní možností využití humoru k vyrovnání se s psychickou zátěží. Cílem praktické části této práce je prozkoumat způsob, jakým učitelé na vysokých školách humor užívají. Záměrem tohoto zkoumání je nalézt prostor pro zlepšení mechanismů, kterými se učitelé se stresem vyrovnávají.
|
|
|
Štěstí v práci a organizacích-příčiny, související faktory a důsledky
Macháček, Martin ; Höschlová, Eva (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Teoretická část bakalářské práce se věnuje štěstí v práci a organizacích. Nejprve je štěstí zmíněno jako důležitý konstrukt v pozitivní psychologii. Dále je štěstí představeno jako emoce interkulturně hodnotná. Pro jeho definování je použito srovnání s well-beingem a spokojeností. Závěr první části je věnován způsobům měření obecného štěstí. V hlavní části práce je štěstí v práci představeno jako součást současného přístupu zaměřujícího se na pozitivní stránky pracovního prostředí. Tři podkapitoly pojednávají o příčinách, souvisejících faktorech a důsledcích štěstí v práci a organizacích. Pozornost je věnována i engagementu zaměstnanců. Hlavní část práce uzavírá kapitola o způsobech měření štěstí v práci a organizacích. Empirická část předkládá návrh výzkumu, který zjišťuje rozdíly v míře prožívaného štěstí u profesionálních sportovců a běžné populace.
|
|
|
Gender a sociální poznávání
Schneiderová, Magdalena ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo představit ucelený přehled dosavadních poznatků z oblasti zkoumání genderu a sociálního poznávání a doplnit je o výsledky vlastního výzkumu. V teoretické části je největší pozornost věnována stereotypům a genderovým rozdílům v osobnostních charakteristikách, tématům, které úzce souvisí s výzkumnou částí práce. Empirická část odpovídá na výzkumnou otázku, zda má informace o pohlaví posuzované osoby vliv na hodnocení jejích osobnostních charakteristik pozorovatelem. Po přečtení krátkého životopisu fiktivní osoby hodnotili respondenti popsanou osobu na 30 položkách dotazníku Bem Sex Role Inventory (Bem, 1974). Výsledky ukázaly, že v některých charakteristikách respondenti skutečně hodnotili postavu muže jinak než postavu ženy. Respondenti obou pohlaví vnímali muže jako signifikantně méně rázného a obhajujícího své názory. Byť ne vždy signifikantně, u všech 10 položek BSRI sytících skór maskulinity se projevila shodná tendence hodnotit postavu muže jako méně maskulinní než postavu ženy. Možným interpretacím těchto výsledků je věnována část diskuze. K získání hlubšího porozumění problematice je třeba dalšího zkoumání.
|
|
|
Charakteristické odlišnosti v očekávané, přijímané a poskytované sociální opoře u mužů a žen v partnerských vztazích
Lacka, Jiří ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent)
Cílem práce bylo zjistit charakteristické odlišnosti v očekávané a získané sociální opoře u mužů a žen v dlouhodobých heterosexuálních vztazích. Autor nejprve vytvořil teoretický podklad pro následnou empirickou část. Byly uskutečněny polostrukturované rozhovory s dvanácti dospělými respondenty a na jejich podkladě byla provedena kvalitativní analýza získaných dat. Interpretace dat naznačuje, že ženy a muži si jsou v očekávané a získané sociální opoře velmi podobní. Výsledky byly diskutovány ve světle studií zabývajících se sociální oporou v partnerských vztazích a genderovými odlišnostmi. Klíčová slova: Gender, heterosexuální vztahy, kvalitativní výzkum, partnerské vztahy, psychologie zdraví, rodové odlišnosti, sociální opora.
|
|
|
Sociální dovednosti a vnímaná osobní účinnost učitelů
Šichtová, Kateřina ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá koncepty vnímané osobní účinnosti učitelů a jejich sociálními dovednostmi. Literárně přehledová část nejprve popisuje klíčové aspekty sociálně kognitivní teorie. Největší pozornost je věnována vnímané osobní účinnosti učitelů, která ze sociálně kognitivní teorie vychází. Tento koncept je popsán v kontextu proměny metodologie a proměnných na straně učitelů i žáků. Závěr literárně přehledové části tvoří kapitola o sociálních dovednostech s důrazem na práci učitele. Teoretické složky jsou propojeny v návrhu výzkumu, který si klade za cíl prozkoumat vztahy mezi dílčími složkami vymezených konceptů pomocí dotazníků SSI a USE. Závěrem jsou předneseny možné limity a úskalí. Klíčová slova Vnímaná osobní účinnost, sociální dovednosti, učitelé
|
|
|
Možnosti psychologické intervence u Neslyšících
Šimralová, Kristýna ; Veselá, Michaela (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Abstrakt1 Tématem bakalářské práce jsou možnosti psychologické intervence u Neslyšících. V práci jsou popsána specifika jazykové a kulturní menšiny Neslyšících, jejich pravidla a zvyky a následně jsou informace z této části vztaženy k tématu psychologické intervence u Neslyšících - její obecná specifika ať už bez použití zprostředkovatele komunikace (tedy psychologická intervence probíhající přímo ve znakovém jazyce), či s použitím zprostředkovatele komunikace (tedy s použitím tlumočníka znakového jazyka). Na závěr teoretické části se věnuji psychologické intervenci u Neslyšících ve vybraných zahraničních zemích - v USA, Německu a Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. Součástí práce je také návrh výzkumu. Cílem výzkumu je zjistit, kde a jakým způsobem je v České republice prováděna psychologická intervence u Neslyšících - zda jsou brána v úvahu kulturní specifika Neslyšících, zda jsou odborníci s pozadím Neslyšících dostatečně seznámeni, zda jsou Neslyšící s psychologickou intervencí v České republice spokojeni apod. Výzkum je navržen dvoustranně jak mezi Neslyšícími uživateli služeb, tak mezi poskytovateli těchto služeb. Klíčová slova Neslyšící; neslyšící; psychologická intervence; znakový jazyk 1 Překlad abstraktu do českého znakového jazyka: https://youtu.be/fvUd4B-4bF4
|
host ::
RSS.