Rigorózní práce

Rigorózní práce Nalezeno 7,306 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Možnosti a význam dlouhodobé kultivace embryonálních buněk různých živočišných druhů
Houdek, Zbyněk
Embryonální buňky uvnitř blastocysty, které se dále dělí a diferencují v buňky všech tkání organismu se nazývají embryonální kmenové (ES) buňky. Využití lidských ES buněk formou transplantací je jednou z možných cest regenerativní medicíny. Předložená práce zahrnuje studium 2 různých linií myších pluripotentních buněk - embryonálních karcinomových buněk (EC) P19 a ES buněk linie D3. Buňky jsme kultivovali v základním kultivačním médiu s fetálním bovinním sérem (FBS) a navíc u ES buněk s leukemickým inhibičním faktorem (LIF). Tyto složky zajišťují jejich pluripotenci a sebeobnovu. Následovala jejich neurodiferenciace změnou kultivačního média, bez FBS a u ES buněk i bez LIF. Naopak do média byla přidávána k indukci neurodiferenciace retinová kyselina (RA) a u ES buněk byla navíc zařazena kultivace embryoidních tělísek (EBs). Pluripotence a neurodiferenciace buněk byla ověřena molekulárně-biologickými metodami, kterými byly zjištěny u obou linií nediferencovaných buněk markery pluripotence a po jejich neurodiferenciaci přítomnost neuronálních markerů. Následovaly transplantace, při nichž byly myší EC P19 buňky trvale transfekované genem pro zeleně fluoreskující protein (GFP) aplikovány do zdravého mozečku myší typu wild (WT) a postiženého mozečku myší typu Lurcher (Lc). Byly použity nediferencované buňky...
Mechanismus působení protinádorových léčiv v neuroblastomech
Groh, Tomáš
Nádorové buňky se obvykle dokážou dynamicky adaptovat na stresové hypoxické prostředí, které je způsobené nedokonalou vaskularizací nádoru. V disertační práci bylo zjištěno, že neuroblastomové nádorové linie UKF-NB-3 a UKF-NB-4 se na hypoxii adaptují zvýšením acetylace histonů. Zvýšená acetylace je obecně spojována s rozvolněním chromatinové struktury, a tím i s transkripční aktivací genů. Dále bylo zjištěno, že hypoxie v těchto liniích mění expresi proteinu transkripčního faktoru N-myc, který je důležitý pro vývoj neuroblastomů. Zodpovědný je i za metabolickou adaptaci, zvýšenou agresivitu a horší prognózu onemocnění. Inhibitory histondeacetylas (HDAC) jsou slibné látky s protinádorovým účinkem. Mohou indukovat zástavu buněčného cyklu, diferenciaci či programovanou buněčnou smrt v sensitivních nádorech. V práci byl studován vliv inhibitoru HDAC, valproátu, na expresi proteinů transkripčních faktorů N-myc a faktoru 1α indukovaného hypoxií (HIF-1α), důležitých pro proliferaci nádorových buněk. Testovaný inhibitor HDAC způsoboval snížení exprese obou transkripčních faktorů, což potvrzuje jeho protinádorový efekt. Protein CD133 je spojován s fenotypem kmenových nádorových buněk. V disertační práci bylo zjištěno, že zvýšená exprese proteinu CD133 po kultivaci buněk UKF-NB-3 s valproátem je spojená s...
Design and synthesis of surface architectures on fluorescent nanodiamonds
Havlík, Jan
Díky svým unikátním vlastnostem a vysoké biokompatibilitě patří fluorescenční nanodiamanty mezi slibné zástupce uhlíkatých nanomateriálů s potenciálně širokým spektrem uplatnění v mnoha odvětvích. Jejich nízká intenzita fluorescence a koloidní nestálost v biologickém prostředí však doposud brání jejich širšímu využití. Optimalizace jejich přípravy spolu s vývojem nových vhodných povrchových architektur tak představuje významnou výzkumnou výzvu. V rámci této práce byly navrženy a optimalizovány jednotlivé kroky přípravy fluorescenčních nanodiamantů, díky čemuž bylo dosaženo řádového zvýšení intenzity jejich fluorescence spolu s omezením poškození jejich povrchu grafitizací. Dále byla vyvinuta metoda ozařování nanodiamantů umožňující dramatické navýšení jejich produkce. S využitím částečné fluorace funkčních skupin na povrchu nanodiamantů byla demonstrována možnost ovlivnění parametrů jejich fluorescence. Byla také vyvinuta metoda zvyšující homogenitu a cirkularitu nanodiamantů, což významně ovlivnilo jejich interakci s biologickými strukturami. Možná uplatnění tohoto materiálu v medicíně a biologickém výzkumu byla demonstrována na přípravě částic s komplexní povrchovou architekturou umožňujících cílení a terapii nádorových buněk. Bylo také objevena a na in vitro a ex vivo modelech demonstrována vysoká a...
Vliv střevního zánětu na lokální expresi 11β-HSD1
Kvapilová, Pavlína ; Telenský, Petr (oponent)
Zánět představuje první obrannou linii organismu, která má za cíl odstranit nežádoucí patogeny, opravit poškozenou tkáň a znovu nastolit rovnováhu. Glukokortikoidy patří mezi efektivní regulátory imunitní odpovědi. Jejich dostupnost v tkáni je daná několika faktory, mimo jiné lokálním metabolismem v buňce, který zajišťují enzymy 11β-hydroxysteroid dehydrogenázy. Známe dvě isoformy 11HSD1 a 11HSD2, přičemž 11HSD1, která lokálně v buňce katalyzuje přeměnu neaktivní molekuly glukokortikoidu na aktivní, se zdá být významným hráčem při regulaci zánětlivé odpovědi. Cílem této práce bylo analyzovat genovou expresi 11HSD1 spolu s expresí cytokinů ve specifických mikrostrukturách imunitního systému, účastnících se imunitní odpovědi na experimentální DSS kolitidu. Klíčová slova Metabolismus glukokortikoidů; Mikroprostředí cytokinů; Lymfatické orgány; Kolon; DSS (dextran-sodium-sulfátem indukovaná) kolitida
Mitochondrie jako cíl protinádorové terapie.
Dvořák, Aleš
RK se podílí a prolifera i ádorový h u ěk ve stíže ý h zkrá e é Kre sově klu v tváří reverz í reak í z OG itrát, který ůže ýt e portová do tosolu, kde slouží jako prekurzor ast ý h k seli a další h olekul. )ároveň IDH při RK spotře ovává stej ě tak i při s téze HG NADPH. RK se tak z výzku u zdá ještě zají avější, e oť ůže ovliv it produk i ROS a íru o idač ího stresu. HG ůže ýt s tetizová a IDH i ěkolik další h e z ů. HG regulač í olekul součas é do ě je v užívá Bývá oz ačová jako ož ý i hi itor α DD , jež se pod í a růz ý h epige eti ký h z ě á h a zv šují alig itu rakovi ého fe ot pu spoje ou se z ě ou prolifera e u ěč ý h li ií h kar i o u prsu a další h uňká h, včet ě pri ár í h potka í h fi ro lastů a aktivitě respira e. de o strují, že HG ádorový h uňká h, a aví že ve zdravý h uňká h z ě hladi ovlivňují prolifera i. elkově jeví jako vhod ý íl proti ádorové terapie, zej é a ve světle edáv ý h o jevů, ve který h se ukázalo, že utova á íře s tézu α Klíčová slova: MS, uňk prs ího 6, fi ro last , HG/ OG po ěr, C izotopi ké z ače í, prolifera e fi ro lastů, h po ie
Regulace metabolismu triacylglycerolů v cirkulaci v postprandiální fázi
Zemánková, Kateřina
Zvýšená hladina triacylglycerolů (TG) je v současné době uznávána jako rizikový faktor ischemické choroby srdeční a její snížení je terapeutickým cílem, který vede ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění. Tradičně je koncentrace TG stanovena nalačno (8-12 hodin po nočním hladovění) a to hlavně proto, že nárůst koncentrace TG po jídle vede k vysokému kolísání hodnot TG. Lidé však stráví větší část dne v postprandiálním stavu a postprandiální hypertriglyceridémie tedy může hrát významnou roli při určování rizika kardiovaskulárního onemocnění. Postprandiální lipémie je zvýšená a prolongovaná u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Data z Copenhagen Heart Study poukazují na to, že koncentrace TG stanovená v průběhu dne ("non-fasting" TG) je asociována s rizikem kardiovaskulárních onemocnění více než lačná koncentrace TG. Koncentrace "non-fasting" TG je podstatně ovlivněna individuálními behaviorálními návyky jako je složení stravy a fyzická aktivita jedince. Je otázkou, zda by bylo vhodné identifikovat jedince s vyšším rizikem kardiovaskulárního onemocnění v důsledku zvýšené postprandiální koncentrace TG použitím tukového tolerančního testu analogického ke glukózovému tolerančnímu testu. V roce 2010 skupina odborníků navrhla protokol standardizovaného tukového tolerančního testu, který by...
Studium genetických a infekčních rizikových faktorů v patogenezi obezity u českých adolescentů
Elblová, Lenka
3 Abstrakt Prevalence obezity i přidružených kardiometabolických komplikací u dětí je celosvětově vysoká. Obezita je multifaktoriální onemocnění, které vzniká zejména vlivem nepříznivých faktorů vnějšího prostředí v interakci s faktory genetickými. Celogenomové asociační studie odhalily desítky jednonukleotidových polymorfismů asociovaných s obezitou. Zvažována je i kauzální role infekce v patogenezi obezity, zejména prostřednictvím lidského adenoviru 36 (Adv36). Cílem dizertační práce bylo prověřit možné asociace vybraných polymorfismů kandidátních genů pro obezitu (TMEM18, SH2B1, KCTD15, PCSK1, BDNF, SEC16B, MC4R, FTO) a infekce Adv36 ve vztahu k fenotypovým charakteristikám obezity a jejím komplikacím u české dospívající populace. Výsledky jsou popsány v celkem osmi publikacích, z nichž je šest původních prací a dvě rešerše. Dílčí studie byly provedeny jak na reprezentativním vzorku české adolescentní populace (1 533 jedinců epidemiologické studie), tak u adolescentů s nadměrnou hmotností, kteří podstoupili redukční lázeňskou nebo ambulantní terapii (562 jedinců intervenční studie). Výsledky analýz prokázaly souvislost genových variant TMEM18, SEC16B a FTO s obezitou. Popsána byla rovněž spojitost variant genů zapojených do hypotalamické regulace energetické rovnováhy - MC4R, BDNF a PCSK1 - s výskytem...
Modulace doxorubicinem indukované toxicity prostřednictvím nanonosičů
Fojtů, Michaela ; Hodek, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Abstrakt Jméno a příjmení: Mgr. Michaela Fojtů Název práce: Modulace doxorubicinem indukované toxicity prostřednictvím nanonosičů Antracyklinové antibiotikum doxorubicin představuje velmi účinné a v klinické praxi ve velké míře předepisované chemoterapeutikum. Je hojně užíván k léčbě hematologických malignit i řady solidních nádorů. Administraci doxorubicinu nicméně často doprovází řada vedlejších účinků. Tím nejzávažnějším je rozvoj dávkově dependentní kumulativní kardiotoxicity, která se může projevit i několik let po ukončení chemoterapie. V této práci jsme ukázali, že enkapsulace doxorubicinu do nanonosičů jako jsou apoferitinové klece, či lipozomální vezikuly může pomoci těmto limitacím předcházet, a to za současného zachování protinádorového účinku léčiva. Uzavírání chemoterapeutik do nanonosičů, či vazba těchto léčiv na jejich povrch se ukázala být užitečným přístupem nabízející redukci hned několika problémů doprovázejících současnou léčbu maligních onemocnění, a to jak díky cílenému transportu do specifické tkáně, či prodlužování biologického poločasu léčiva v cirkulaci, tak také díky zvýšené akumulaci chemoterapeutika v nádorové tkáni.
Freshwater fishless pools: from the metacommunties to the systematics
Juračka, Petr Jan
Freshwater fishless pools: from the metacommunities to the systematics Petr Jan Juračka, Ph.D. Thesis, 2016-04-08 ABSTRAKT (in Czech) Sladkovodní tůně bez ryb mohou významně přispívat ke zvyšování regionálního druhového bohatství bezobratlých živočichů i cévnatých rostlin, neboť mnohdy i přes jejich spíše drobnou velikost obsahují značně složitá společenstva. Podstatná část této dizertační práce pramení právě z takových tůní, které byly pro účely ochrany přírody nově vytvořeny v rámci Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, známé svými hlubokými údolími a pískovcovými skalami. V kraji je rovněž velmi málo tekoucích vod či větších vodních ploch, následně je zde tedy i poměrně málo vodního ptactva, jež zásadně přispívá k šíření vodních organismů. V rámci této práce jsme se zaměřili na metaspolečenstva drobných korýšů vybraných 42 tůní z oblasti zhruba 220 km2 . Pomocí dekompozice variability druhového složení, analýzy druhového bohatství a kolonizačního pokusu přímo ve studované oblasti jsme zjistili, že prostorové uspořádání a množství okolních dalších vodních habitatů hrají hlavní roli v uspořádávání jednotlivých společenstev korýšů. To nás vedlo k závěru, že zdejší krajinná rozmanitost funguje jako omezení pro šíření korýšů mezi tůněmi. Následně jsme se rozhodli porovnat tyto výsledky s jinými bezobratlými...
Role genetických faktorů v etiopatogenezi vybraných onemocnění dutiny ústní
Bořilová Linhartová, Petra
Disertační práce. Role genetických faktorů v etiopatogenezi vybraných onemocnění dutiny ústní Autor. Petra Bořilová Linhartová Brno 2014 Abstrakt Úvod. Genetické faktory hrají významnou roli v etiopatogenezi řady onemocnění dutiny ústní. Pro analýzu kandidátních lokusů jsme vybrali následující onemocnění: zubní kaz, parodontitidu u pacientů s/bez diabetu mellitu a zánětlivou zevní kořenovou resorpci (EARR) po ortodontické léčbě. Metody. Disertační práce je koncipovaná jako komentovaný soubor 8 prací autorky (6 již zveřejněných prací a 2 článků v recenzním řízení) a 2 rukopisů připravovaných k odeslání. Kromě jednoho systematického review se jednalo o studie případů a zdravých kontrol (case-control study). Metodicky byla genetická analýza postavena na principu polymerázové řetězové reakce (PCR). Výsledky. Zatímco při studiu genetické determinace zubního kazu jsme neprokázali asociaci jenonukleotidového polymorfizmu (SNP) v genu pro laktoferin s rozvojem a/nebo závažností kazu, alela "2" VNTR polymorfizmu v genu pro antagonistu interleukin-1 receptoru (IL-1RN) se ukázala riziková pro vznik EARR u dívek (P=0,02). Neprokázali jsme významnou asociaci alel, genotypů nebo haplotypů vybraných SNPs v IL-18 genu s chronickou parodontitidou (CP), stejně tak ani frekvence 2 SNPs v genu pro apolipoprotein E nebyly...

Rigorózní práce : Nalezeno 7,306 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.