|
|
Co to vlastně je ta šedá literatura?
Černohlávková, Petra
Pojem šedá literatura není zdaleka novinkou. Poprvé byla jako odborný termín uznána v 70. letech, výraznější pozornosti se jí dostává až v 90. letech minulého století. Příspěvek se pokouší o základní systematizaci tohoto pojmu.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Produkce odpadů a nakládání s nimi v roce 2015 podle ISOH
Čermáková, Eva ; Sequensová, Markéta
Sběr dat o produkci a nakládání s odpady vychází z ohlašovacích povinností stanovených v zákoně č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění a jeho prováděcích předpisech. Způsob plnění ohlašovací povinnosti upravuje zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí, v platném znění. Na základě dat z Informačního systému odpadového hospodářství (ISOH), který pro Ministerstvo životního prostředí provozuje CENIA, česká informační agentura životního prostředí, jsme zpracovali přehled produkce odpadů a nakládání s nimi v ČR v roce 2015.
Plný text: PDF
|
|
|
Rekultivace krajiny po těžbě nerostných surovin na území ČR
Luka, Václav ; Stein, Zbyněk ; Ponocná, Tereza
Těžba nerostných surovin představuje, společně s dalšími antropogenními aktivitami, jeden z nejzásadnějších zásahů do krajiny. Těžební činností dochází často ke zničení či poškození hodnotných stanovišť a geologických lokalit, ale také ke vzniku nových stanovišť a biotopů, jejichž vznik úzce souvisí nejen se samotnou těžební činností, ale také s následnou rekultivací a revitalizací krajiny.
Plný text: PDF
|
|
|
Staré ekologické zátěže
Vlčková, Václava
Staré ekologické zátěže, resp. kontaminovaná místa, představují dlouhodobý problém, zejména ve vztahu k životnímu prostředí ČR, které mohou významně ohrožovat. Průběžně sice probíhá jejich sanace, avšak dochází k dlouhodobému poklesu finančních prostředků vydávaných na tyto činnosti. Proto je potřeba se do budoucna zaměřit zejména na možnosti využití finančních zdrojů určených na snižování počtu kontaminovaných míst, a omezit tak další potenciální kontaminaci lokalit. I přes nespornou prospěšnost již provedených nápravných opatření se totiž na území ČR nachází stále velké množství starých ekologických zátěží, u nichž existují značná rizika pro životní prostředí a lidské zdraví, nebo rozsah rizik ani není znám.
Plný text: PDF
|
|
|
Dlouhodobé imisní projekce pro Prahu a Středočeský kraj: aplikace modelového nástroje SUDPLAN
Bízek, Vladislav ; Mertl, Jan ; Gidhagen, Lars ; Engardt, Magnuz
Pomocí modelového systému SUDPLAN (Sustainable Urban Development Planner), který umožňuje simulaci vlivu změny emisí a klimatu na koncentrace jak primárních, tak i sekundárních polutantů v ovzduší s různou úrovní plošného rozlišení (od stovek km po jednotky km), byly připraveny imisní projekce pro oxid siřičitý, oxid dusičitý, suspendované částice PM10 a troposférický ozón pro území Prahy a Středočeského kraje v horizontu roku 2030. Emisní projekce do roku 2030 byla převzata z modelu GAINS (Greenhouse Gas-Air Pollutants Interactions and Synergies). Dále byl simulován vliv na kvalitu ovzduší pro tři typické situace: významná změna v provozu zvláště velkého spalovacího zdroje (ukončení provozu nebo zdvojnásobení výkonu), dokončení dálničního obchvatu Prahy a hypotetický vznik třech satelitních sídel v severozápadním a jihovýchodním příměstí Prahy.
Plný text: PDF
|
|
|
Vývoj emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek z veřejné energetiky a výroby tepla v ČR v letech 1990–2012
Rollerová, Miluše ; Mertl, Jan
Vliv veřejné energetiky a výroby tepla na životní prostředí v ČR od 90. let minulého století do současnosti radikálně poklesl. Výroba elektřiny a tepla však nadále zůstává největším zdrojem emisí skleníkových plynů a významným faktorem ovlivňujícím stav životního prostředí. Ve vývoji zátěží životního prostředí z veřejné energetiky v posledních 25 letech se pozitivně projevily investice do ochrany životního prostředí, aplikace opatření na snižování emisí a dynamický technologický vývoj. Aktuální snahy o ozelenění energetického mixu a snižování uhlíkové náročnosti ekonomiky se však zatím ukazují jako neefektivní, neboť nedochází k významnějšímu poklesu výroby elektřiny z hnědého uhlí. Navíc výrazně roste negativní bilance zahraničního obchodu s elektřinou a ČR je jednou z mála zemí EU, která elektřinu vyváží a nad rámec tuzemské spotřeby tím dodatečně poškozuje své životní prostředí.
Plný text: PDF
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.