|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
State Budget Procedure in Parliaments of Selected EU Countries: Study 1.162
Částek, Michal ; Palán, Josef
This comparative study analyses the procedure for adopting the draft State Budget in the Parliaments of selected member states of the European Union (Austria, Belgium, Denmark, Estonia, Finland, Great Britain, Portugal, Slovak Republic, Slovenia, Sweden). The aim of this study is to outline the possibility for deputies, deputy groups and parliamentary groups to present amendments to the draft State Budget (for example, to present amendments to the total revenues and expenditures, to the structure of the expenditure side etc.). In the United Kingdom and in the Nordic countries, the Governments have a strong competence in budgetary matters and in the process of voting on the budget in the Parliaments, the deputies have limited competence to table amendments to the draft State Budget. Moreover, deputies of coalition parties in the above mentioned countries tend to fully respect the Government proposal and do not submit amendments during discussions in Parliament. On the other hand, deputies in countries such as Belgium, the Slovak Republic and Estonia can have an impact on the state expenditure of the Budget during the voting procedure and in committee discussions; this is evidenced by the fact that the sum of all approved deputy proposals amending the draft State Budget for 2005 exceeded 1 per mille of their GDP. In most other countries, amendments may be tabled by MPs, deputy groups or parliamentary groups. Only in Sweden may amendments to the proposed state budget be submitted only by deputy groups or parliamentary groups (individual MPs can not submit amendments).
Fulltext:  PDF
|
|
|
Constitutional Contradictions of the Draft of the Conflict of Interest (Chamber Print No. 1056): Study 1.163
Syllová, Jindřiška
Studie se zabývá rozborem některých diskutovaných ustanovení návrhu zákona o střetu zájmů (sněmovní tisk č. 1056). Autorka studie dochází k závěru, že návrh zákona o střetu zájmů je psán bez zřetele na základní zásady ochrany základních práv, bez zřetele na základní zásady soudního nebo správního trestání, bez zřetele na dosavadní správní a soudní kodexy a možnosti jejich aplikace. Tento rys není způsoben špatným úmyslem předkladatele, ale tím, že jeden zákon má obsáhnout střet zájmů různých funkcionářů. Střet zájmů různých funkcionářů však musí být upraven rozdílným způsobem tak, aby zásah do jejich práv byl vždy minimální a zároveň úměrný odpovědnosti, kterou funkcionář má (a tím i veřejnému zájmu, o který jde). Zatímco střet zájmů u členů Parlamentu je možno řešit zvláštním autonomním orgánem Parlamentu, je střet zájmů vedoucích úřadů třeba řešit zákonem o státní službě, střet zájmů soudců prostřednictvím trestního práva a střet zájmů běžných zastupitelů krajů a obcí pravidly pro kraje a obce, které by střet zájmů znemožnily zevnitř. Navržený zákon je souhrnný, a proto obsahuje řadu bodů, které jsou v rozporu s různými ustanoveními ústavního pořádku. Autorka provokativně konstatuje, že Rady pro posuzování střetu zájmů mají rysy lidových soudů, nejsou nezávislé a zcela odporují zavedenému systému státních orgánů. Studie je pro srovnání doplněna o rozhodnutí Ústavního soudu Slovenské republiky a zákon č. 335/2005 Z. z. o prokazování původu majetku.
Fulltext: PDF
|
guest ::
RSS feed.