|
|
Konzervační přípravek pro silážování nadměrně vlhkých rostlin určených pro výrobu bioplynu
Usťak, Sergej ; Muňoz, Jakub ; Jambor, Václav
Cílem metodiky je poskytnout zemědělcům, zemědělským poradcům, provozovatelům zemědělských bioplynových stanic, pracovníkům ve výzkumu a zemědělském školství a rovněž i všem ostatním zájemcům o pěstování a zpracování zemědělské biomasy jako obnovitelného zdroje surovin a energie základní informace o novém konzervačním přípravku pro silážování nadměrně vlhkých rostlin určených pro výrobu bioplynu. Publikace referuje o vývoji a ověření nového konzervačního přípravku pro silážování fytomasy určené pro výrobu bioplynu, zejména nadměrně vlhkých rostlin. Jeho využití v praxi může zajistit ekonomicky efektivní snížení ztrát organické sušiny, zvýšení kvality siláží a rovněž navýšení produkce bioplynu.
Plný text:  PDF
|
|
|
Metodika řádného způsobu uložení hnoje na zemědělské půdě
Svoboda, Pavel ; Wollnerová, Jana
Předložená metodika popisuje ucelený návod na správné uložení hnoje na zemědělské půdě před jeho použitím. Publikace uvádí praktický postup při uložení hnoje na zemědělské půdě od výběru vhodného místa pro složiště přes průběžné ošetřování uloženého hnoje až po agrotechnická opatření, které je vhodné uplatnit v místě složiště po rozmetání hnoje na pole. V metodice jsou uvedeny i legislativní podmínky pro uložení hnoje na zemědělské půdě. Jsou přehledně popsána všechna opatření, která mají za cíl zachování kvality uloženého hnoje a omezení rizika znečištění okolního prostředí, zejména povrchových a podzemních vod. Zvláštní pozornost je věnována opatřením k uložení hnoje ve zranitelných oblastech stanovených v rámci akčního programu nitrátové směrnice. Při výběru vhodného místa k uložení hnoje jsou v metodice k dispozici podrobné návody, a to s využitím údajů z registru půdy (LPIS) na Portálu farmáře. Dále je uveden i vzor potřebného havarijního plánu, popřípadě jeho doplňku.
Plný text: PDF
|
|
|
Metodika použití molekulárních markerů k detekci genů rezistence ke rzem, padlí travnímu a stéblolamu a genů pro krátkostébelnost u pšenice
Sumíková, Taťána ; Dumalasová, Veronika ; Trávníčková, Martina
Cílem metodiky je uvést podrobné postupy k detekci následujících genů rezistence ke rzem, padlí travnímu a stéblolamu pšenice (Lr10, Lr19, Lr24, Lr26+Sr31+Yr9+Pm8, Lr28, Lr34+Yr18, Lr37+Yr17+Sr38, Pch1) a genů pro krátkostébelnost (Rht-B1 a Rht-D1) pomocí molekulárních markerů založených na polymerázové řetězové reakci (PCR), spolehlivě optimalizovaných pro rutinní použití v běžné laboratoři se základním vybavením pro použití PCR.
Plný text: PDF
|
|
|
Metodika vzorkování GM rostlin při jejich nezáměrném výskytu v životním prostředí
Ovesná, Jaroslava ; Kučera, Ladislav ; Sovová, Tereza ; Mitrová, Katarína ; Pouchová, Vladimíra
V metodice jsou definovány postupy odběru vzorků rostlin z porostů zemědělských plodin(kukuřice, sóji, bramboru a řepky) pro posouzení výskytu nepovolených GM rostlin v životním prostředí. Uplatnění metodiky spočívá především v oblasti kontrol dodržování zákona č.78/2004 Sb. Vzorkování rostlin a odebrané vzorky při kontrolách musí v maximální míře reprezentovat porost na kontrolované části pozemku(půdní blok nebo díl půdního bloku). Mezi základní oblasti uplatnění metodiky náleží:(a)případy nízkého podílu nepovolených GM rostlin(použití partie osiv či sadby kontaminované GMO nepovolenými pro pěstování, (b)případy sledování výskytu nepovolených GM rostlin na pozemcích, kde byl takový výskyt zaznamenán v předchozích letech(například rostliny rostoucí na pozemku ze semen nebo hlíz z tzv. "půdní zásoby").
Plný text: PDF
|
|
|
Virová čárkovitá mozaika pšenice: Choroba s narůstajícím významem
Kumar, Jiban ; Slavíková, Lucie ; Chalupníková, Jana
Virová čárkovitá mozaika pšenice způsobená WSMV - Wheat streak mosaic virus je závažná choroba obilnin, zájmena pšenice. Mezi typické příznaky patří chlorotické čárkovité mozaiky listu, které nekrotizují a postupně dochází k vysychání od špiček listu. Napadené rostliny vytvářejí menší počet odnoží a často také sterilní klasy. WSMV přenáší roztoč Aceria tosichella a v menší míře, cca do 1,5 % z celkových nákaz, je přenášen osivem. WSMV byl poprvé identifikován v ČR v osmdesátých letech Dr. Vackem. Výskyt tohoto viru v posledních letech narůstá a byl zaznamenán plošný výskyt v několika porostech pšenice na různých místech ČR. Tato metodika shrnuje současné poznatky o WSMV a jeho vektoru, včetně výskytu a možnostech ochranných opatření vůči této chorobě.
Plný text: PDF
|
|
|
Metodický návod pro hospodaření ve zranitelných oblastech
Klír, Jan ; Kozlovská, Lada ; Haberle, Jan ; Mühlbachová, Gabriela
Metodika popisuje aktuální opatření pro ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů ve zranitelných oblastech České republiky. V metodice jsou přehledně popsány jednotlivé požadavky 4. akčního programu nitrátové směrnice pro období 2016–2020, schváleného vládou ČR za účelem omezení ztrát dusíku vyplavením dusičnanů do povrchových a podzemních vod, snížení rizika eutrofizace povrchových vod i omezení transmise dusičnanů do okolních států vodami odtékajícími z území České republiky. Cílem je tedy snížit znečištění vod dusíkatými látkami pocházejícími ze zemědělství, jež má za následek ohrožení lidského zdraví, poškození zdrojů obživy, narušení vodních ekosystémů, škody na přírodních hodnotách nebo ohrožení oprávněného používání vod. Součástí publikace jsou i odkazy na vybrané odborné publikace a související předpisy.
Plný text: PDF
|
|
|
Zásady hospodaření pro ochranu vod před znečištěním dusičnany
Klír, Jan ; Kozlovská, Lada
Metodika shrnuje zásady správné zemědělské praxe pro ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. V metodice jsou přehledně popsány požadavky na hospodaření, které omezují ztráty dusíku do vod, jako je vyloučení hnojení dusíkem v nevhodném období, na podmáčených, zaplavených, zamrzlých nebo sněhem pokrytých zemědělských pozemcích. Dále jsou popsány zásady hospodaření na svažitých pozemcích, v blízkosti povrchových vod a principy použití hnojiv s ohledem na půdně-klimatické podmínky, potřebu porostu a výživný stav půdy. Součástí publikace je vysvětlení používaných termínů a odkazy na vybrané odborné publikace a relevantní zákonné normy.
Plný text: PDF
|
|
|
Metodika detekce virů obilnin a trav pomocí SYBR Green I RT-qPCR
Jarošová, Jana ; Dráb, Tomáš ; Beoni, Eva ; Kumar, Jiban
Čeleď Poaceae je zemědělsky nejdůležitější čeledí rostlin na světě. Čeleď Poaceae je také hostitelem mnoha patogenů včetně více než sta známých druhů virů. Rozložení výskytu jednotlivých druhů virů se liší v závislosti na hostitelích, zeměpisných a jiných podmínkách. Tato metodika poskytuje popis způsobu detekce devíti virů obilnin a trav: virus mozaiky sveřepu (BMV), virus žluté zakrslosti ječmene (BYDV), latentní virus jílku (LoLV), virus nekrotické mozaiky ovsa (ONMV), virus mozaiky jílku (RgMV), půdou přenosný virus mozaiky obilnin (SBCMV), virus skvrnitosti spartiny (SpMV), virus zakrsalosti pšenice (WDV), a virus čárkovité mozaiky pšenice (WSMV) pomocí metody SYBR Green I RT-qPCR.
Plný text: PDF
|
|
|
Metodika kryokonzervace citlivých genotypů bramboru
Faltus, Miloš ; Bilavčík, Alois ; Zámečník, Jiří
Tato metodika popisuje postup přípravy explantátů před kryokonzervací, dehydrataci vzrostných vrcholů, způsob a zásady pro zamražení vzorků i regeneraci kontrolních rostlin, včetně hodnocení životnosti a regenerace explantátů pro citlivé genotypy bramboru, které bylo dříve jen velmi obtížné úspěšně kryokonzervovat. Uživatelem metodiky je MZe, které ji uplatní v rámci "Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství".
Plný text: PDF
|
|
|
Možnosti kombinace výroby bioplynu a hydrotermální karbonizace bioodpadů
Usťak, Sergej ; Honzík, Roman ; Muňoz, jakub
Cílem metodiky je poskytnout zemědělcům, zemědělským poradcům, majitelům a provozovatelům bioplynových stanic, původcům a zpracovatelům bioodpadů, odborníkům v oblasti meliorací a rekultivací, investorům a dalším zájemcům o dotčenou problematiku základní informace o možnostech kombinace výroby bioplynu a hydrotermální karbonizace bioodpadů. Tyto možnosti jsou hodnoceny na základě zpracování kumulované energetické náročnosti pro výše uvedené kombinované procesy a jeho srovnání s konzervativní produkcí bioplynu na příkladu bioplynové stanice s instalovaným elektrickým výkonem 800 kW. Součástí metodiky je hodnocení potenciálu využití termotlakové hydrolýzní jednotky jako zařízení pro hydrotermální karbonizaci digestátu a jiných odpadů s cílem zlepšení jejich užitných vlastností, zejména z hlediska uplatnění v zemědělství jako kvalitních substrátů pro zúrodnění půd a za účelem sekvestrace uhlíku do půdy.
Plný text: PDF
|
host ::
RSS.