|
| |
|
| |
|
|
Prof. Milada Paulová – historička prvního odboje
Brádlerová, Daniela
Primárním záměrem studie je přiblížení komplikované osobnosti české historičky, původně byzantoložky, Milady Paulové a její snahy o akceptaci moderní historie jako relevantního vědeckého oboru. Vzhledem k tomu, že M. Paulová patřila mezi tzv. angažované historiky, byl analyzován její postoj k českému a jihoslovanskému protirakouskému odboji v době první světové války a následnému vzniku Československé republiky. Dosavadní výzkum dochovaných pramenů ukázal, že „angažovanost“ M. Paulové a její preference moderní historie – protihabsburského odboje přichází později, v souvislosti s jejím pobytem v Království SHS (1920–1921). Formující vliv na její další profesní směřování měl osobní kontakt s osobnostmi českého a jihoslovanského odboje, v jehož důsledku v podstatě opustila nastoupenou kariéru byzantoložky. Studie současně reflektuje její názorová východiska a krátce hodnotí její životní díla: Jugoslavenski odbor a Dějiny Maffie.
|
|
|
Archeologická komise České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění
Mádlová, Vlasta
Příspěvek se zabývá fungováním archeologické komise České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, celým názvem Stálé komise České akademie ku prozkoumání a zachování dávnověkých památek země, jejích dějin, literatury a umění od jejího založení v roce 1893 až do roku 1918. Všímá si všech tří odborů komise, ale hlavní pozornost soustřeďuje na archeologický odbor zmíněné komise a jeho činnost na poli terénních výzkumů.
|
|
|
Holocaust Testimonies in the Digital Era – EHRI Online Edition
Sedlická, Magdalena ; Schellenbacher, Wolfgang
A key goal of the EHRI online editions platform is to develop annotated online editions of documents as a new way of presenting digital archival content. The editions are empowered by new EHRI tools for digital editing and use and improve upon the EHRI vocabularies and descriptions to generate contextual information displayed to users. Compared to analogue editions, the freely accessible online editions enable new research approaches and a different reading of the documents. Through metadata-tagging and geo-referencing, the editions do not exclusively follow thematic or chronological patterns. They are searchable and filtered for specific thematic or spatial interests at any time and are contextualised through interactive maps. EHRI platform hopes to support and possibly host third party projects.\n
|
|
| |
|
|
Funkce autora ve středověku. Příklad ikonografie rukopisů Guillauma de Machaut
Panušková, Lenka
Studie se zabývá zobrazením básníka a autora Guillauma de Machaut v rukopisech s jeho dílem. Řada Machautových skladeb či „dits“ reflektuje principy poezie a v tomto kontextu také odráží Machautův status autora či autority. Během Machautova života vznikly dva rukopisy, BN ms. fr. 1586 (c. 1350) a 1584 (c. 1370), o nichž se předpokládá, že byly vytvořeny přímo pod Machautovým dohledem. Dochovalo se i několik dalších rukopisů z doby po Machautově smrti, z nichž BN, ms. fr. 9221 a 22545-22546 jsou rovněž předmětem této studie. Iluminace zobrazující Machauta jako autora lze rozdělit do tří skupin (básník-písař, univerzitní ikonografie, inspirovaný básník), z nichž každá zdůrazňuje jiný aspekt psaní a prezentace básnické tvorby. Zdá se nicméně, že - navzdory pokusům některých badatelů o identifikaci přímého Machautova vlivu na iluminace, - pracovali jednotliví iluminátoři se současnou ikonografií a konceptem autora a podle toho také používali schémata, jaká byla v jejich iluminátorských dílnách obvyklá.
|
|
|
Guillaume de Machaut na knížecím dvoře: funkce autora
Fantysová Matějková, Jana
Středověký autor se vymyká jak modernímu pojetí autora, tak i pojetí strukturalistickému zejména proto, že je zakotven ve zcela odlišné historické realitě: charakter středověkého textu, používání psaného záznamu, ani způsob šíření díla neodpovídají tomu, co dnes považujeme za literaturu, a ani pojem či status autora se s moderní představou příliš nepřekrývá. Počátky moderního autorství lze ale sledovat již ve středověku, zejména definujeme-li autora ve vztahu k textu, dílu a čtenáři, a to jednak statusem autora, který mu přiznali čtenáři a jednak subjektivitou, tj. vědomím sebe sama jako tvůrce. Na příkladu básníka a hudebního skladatele Guillauma de Machaut popisuje tato studie jak řadu fenoménů typických pro středověk, kdy dominovala orální performance, objednávka mecenáše a kdy byla umělecká tvorba plně integrována do běžného života, tak i zrození subjektivity autora, která se utváří ve vztahu k mecenáši a je důsledkem reflexe vlastní sociální role v dvorském prostředí.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.