|
| |
|
|
Regulace a restrikce zábavních aktivit v prostředí Jednoty bratrské v předbělohorském období
Růčková, Markéta
Snahou Jednoty bratrské, jakožto církevního uskupení, bylo utváření křesťanského společenství podle biblického obrazu apoštolské církve, v němž je svrchovanou autoritou Písmo, které zároveň slouží jako nejvyšší měřítko správného konání na všech úrovních. Tomu mělo být přizpůsobováno i chování všech jejích členů. Ačkoli sociální struktura členů Jednoty se v průběhu její existence měnila, pro všechny své údy uplatňovala bez rozdílu společenského stavu a sociálního postavení zásady řádu a kázně, jejichž charakteristickým rysem je důraz na mravní kvalitu života, poslušnost a plnění Božích přikázání. Na základě pramenů normativní povahy, pocházejících z pera bratrských představitelů či vydaných v rámci synodních usnesení, i pramenů narativních, zejména kázání, lze sledovat, jak Jednota nahlížela na zábavní aktivity svých údů, oslavy spojené s životními událostmi člověka, svěcení svátků či na provozování hudby a her. Nastavená striktní pravidla však nutně vedly k jejich porušování při uplatňování v praktickém životě
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Když zemře král. Regulace společenského života v době dvorských smutků 17. a 18. století
Hrbek, Jiří
Vyhlášení zemského smutku po smrti jednoho z členů vládnoucí habsburské dynastie se v českých zemích projevilo zákazem veřejných oslav a zábav. Tento zákaz platil nejen pro hudebníky a provozovatele hospod a divadel, ale i pro všechny poddané, kteří si měli uvědomit, že došlo k tragické události. Místo zábavy a veselí se v celé monarchii konaly bohoslužby za zesnulé, jejichž ústředním bodem byl hlavní kostel diecéze.
|
|
| |
|
|
Mezi uměním a třídním bojem. Kolektivní identita typografických dělníků v kontextu sociokulturních změn 19. století
Raška, Jakub
Studie má záměr propojit kulturní dějiny rané industrializace a počátky dělnického hnutí. Zkoumá měnící se kolektivní identitu tiskařů a sazečů, elitních i elitářských kvalifikovaných knihtiskařských dělníků, v časech fundamentálních změn společnosti. Typografové byli vzhledem ke své blízkosti k písemné kultuře prvními manuálně pracujícími, kteří se chopili pera, a sami reflektovali proměny svého postavení. Pramenný základ tvoří českojazyčné a německojazyčné texty z druhé poloviny 19. století. Pro komparaci měnící se identity typografů jsou zde zkoumány i texty a poměry z období raného novověku. Vedle textů z pera typogafů jsou zkoumány také aktivity typografických spolků a typografické stávky, během kterých docházelo k akceleraci proměn typografické identity.
|
|
|
Metodika klasifikace a hodnocení průmyslového dědictví z pohledu památkové péče - vodní hospodářství
Ryšková, M. ; Dzuráková, M. ; Pavelková, R. ; Vyskočil, Aleš
Metodika se zabývá objekty vodního hospodářství (přehrady, malé vodní nádrže, vodní cesty, objekty pro využití vodní energie, objekty vodárenství, stokování a čistírenství), jež posuzuje z pohledu památkové péče. Poskytuje základní orientaci v tématu, přehled typologie a nástroje k hodnocení objektů vodního hospodářství. Tomu je přizpůsobena struktura metodiky a soustředění na hodnoticí kritéria, jež nejsou dosud v památkové péči dostatečně známé a přijaté: hodnotu typologickou, hodnotu technologického toku a zapojení v širších systémech. V památkové praxi by tak měla přispět ke zlepšení v dokumentaci, hodnocení a objektivním výběru nejvýznamnějších příkladů, navržených k památkové ochraně, čímž by mohla napomoci v odstranění (nebo alespoň zmírnění) nevyváženosti ochrany jednotlivých typů vodohospodářských objektů. Metodika je určena především pro pracovníky památkové péče a státní správu. Je nástrojem pro orientaci v tématu vodního hospodářství a pro jejich hodnocení z pohledu památkové péče. Rovněž je doporučena jako výuková pomůcka pro SŠ a VŠ technického zaměření v oblasti vodních staveb a vodního hospodářství
|
|
| |
host ::
RSS.