Filosofický ústav

Filosofický ústav Nalezeno 535 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Literární tvorba na jezuitské akademii v Olomouci v letech 1597-1598 a její odraz v tiskařské produkci
Vaculínová, Marta
V letech 1597-1598 pozorujeme v olomoucké tiskařské produkci velký nárůst jazykově latinských tisků. Jejich autoři jsou většinou spojeni s jezuitskou akademií v Olomouci. Už v minulosti si vědci tohoto zvláštního fenoménu povšimli, ale dosud nebyl dostatečně prozkoumán. Úkolem článku je najít příčiny této nezvyklé tvůrčí vlny. Velmi pravděpodobně je za ní u nás dosud spíše neznámá osobnost, kterou známe lépe díky výzkumům polských badatelů – jezuitský profesor poesie Johann Clingerius z Durynska (1557?–1610), který učil v té době na olomoucké jezuitské akademii. Z jeho iniciativy a s finanční podporou biskupa Stanislava Pavlovského bylo vydáno více než třicet básnických tisků u Jiřího Handla a dědiců Fridricha Milichthalera. Sám Clingerius publikoval své básně anonymně, pod pseudonymy nebo pod jmény jiných. Neprofiloval se jen jako básník, ale ovládal grafické techniky a ovlivnil tak výzdobu olomouckých tisků té doby. V příloze článků je bibliografie latinské poezie vydané v Olomouci v letech 1597-1598.
Diskusní příspěvek
Bednář, Miloslav
Mezinárodnost a nadstátnost nesmí být nad individuálními národy.
„Truchlohra obrácená naruby”: ochotnická parodistická opereta a její místo v lidové zábavě
Čadková, Daniela
Článek pojednává o žánru ochotnické parodistické operety, jehož provozování bylo ve druhé polovině 19. století běžnou součástí spolkových zábav, ochotnických vystoupení a masopustních i silvestrovských merend. Jeho oblibu, specifické rysy, inscenační praxi a parodické postupy demonstrujeme na příkladu parodistické operety Edip král. Tuto parodii Sofoklova Oidipa krále napsal Augustin Nevšímal a zhudebnil ji Roman Nejedlý i Karel Kovařovic.
Autor/ka a kód
Kreuzzieger, Milan
Kapitola vychází z předpokladu, že každé historické období je spojeno s určitou etapou rozvoje technologií a se specifickým způsobem vizuální reprezentace. Z této perspektivy se zaměřuje na vztah tzv. nových médií ke konceptu autora, případně autorky a na potřebu nového chápání role umělce/umělkyně. V úvodu je uvedena stručná rekapitulace pojetí autora/ky v 19. a ve 20. století, po níž následuje pojednání o změněné roli umělce/umělkyně v prostředí globálně propojené digitální sítě a o dopadech na akviziční, kurátorskou a pedagogickou práci. Jako příklad jsou uvedeny umělecké projekty Federica Díaze (Outside itself) a Jakuba Jansy (Zóna 1 – 3).
Technika, autonomie a etika: ke stému výročí Čapkova dramatu R. U. R.
Drozenová, Wendy
Čapkovo drama R.U.R., které je spíše sociální dystopií než science fiction (není zde řešena otázka fungování robotů, ale především jeho dopady na lidstvo), ukazuje dvojí tvář techniky: Sen o „osvobození lidské práce“ se snadno zvrtne ve svůj protiklad a ve zničení lidstva v důsledku toho, že úspěch techniky je bezohledně využíván pro sobecké ekonomické a militaristické zájmy. „Autonomní technika“, jejíž rozvoj se již neřídí lidskými cíli, ale svou vlastní zákonitostí, se stává důležitým tématem i pro filosofii a etiku techniky (např. v dílech L. Winnera, J. Ellula, H. Jonase), která má varovnou roli. Dnes Průmysl 4.0 a proces robotizace přináší nové přísliby, ale i nové problémy. Dědictví Karla Čapka obsahuje hodnoty humanismu a porozumění pro názory a potřeby jiných lidí, což je důležité pro rozvíjení etiky techniky v demokratické společnosti.
Nové poznatky o českých středověkých mendikantských konventech
Sommer, Petr
Historický, archeologický a uměleckohistorický výzkum probíhající desítky let v areálech českých mendikantských klášterů přináší stále nové poznatky o jednotlivých lokalitách a tím stále rozšiřuje naše znalosti o těchto klášterech a o jejich vztazích ke středověkému městu a společnosti.
Sociální čas a jeho reprezentace ve výkonové společnosti 19. století: liberalizace - monetizace - diferenciace
Řezníková, Lenka
Jedním ze znaků přechodu předmoderní stavovské společnosti k moderní společnosti občanské, jak se (alespoň v ideové rovině) realizoval v průběhu 19. století, bylo zvýznamňování času a jeho transformace v sekulární nástroj liberální ideologie. Monetizace času, kterou vyjádřil Benjamin Franklin známou formulí „čas jsou peníze“ (příslušný text vyšel v českém překladu 1838), umožňovala představit čas jako faktor sociálního vzestupu. Na rozdíl od stavovských privilegií, jež zaručovala sociální status na a priori daných selektivních principech, čas byl dán každému a jeho vhodné využití mohlo i jedinci z nižších sociálních vrstev zajistit společenský vzestup. Čas se tak stává klíčovou komponentou nového liberálního biografického projektu společenského vzestupu nejen ve smyslu biologickém, ale též ve smyslu strukturace sociálního jednání. Objevuje se množství návodů (i beletristických), jak čas řádně využít a proměnit jej v hmotný zisk. Spolu se zvýznamňováním času roste i funkce lhůt a termínů a sílí nutnost synchronizace a správného načasování, neboť každý aktér nyní disponuje vlastním časem, který není vždy kompatibilní s časy jiných aktérů. Studie se pokouší ukázat, jak je nový sekularizovaný čas v rodící se výkonové společnosti reprezentován a jaké konsekvence měla monetizace času mimo tento optimistický liberální diskurs u modernistické generace přelomu 19. a 20. století.
Moderní technologie a historická metoda
Sommer, Petr
Současná tendence zapojování nových technologií a metod do historické práce vede k mimořádnému rozšíření zpracovatelských možností velkých souborů pramenů, stále je však nutné formulovat jasné badatelské otázky a očekávané cíle.
Obchodní kontakty pražských měšťanů na přelomu 14. a 15. století = Die Handelskontakte der Prager Bürger in der Zeit um 1400
Musílek, Martin
The presented text explores the trade contacts between Prague and Bern, and other cities of the Swiss confederation. Precious metal was chiefly exported from the Czech Lands to the Swiss cantons and Swabia, whether in the form of minted silver coins or raw precious metal. Trade was mediated through Nuremberg merchants. The concrete case of several Prague burghers-merchants exemplifies their status in the city, their financial backgrounds, and the mercantile and monetary contacts that were often linked up with foreign commerce houses, the ruling court milieu or the credit possibilities of the Prague Jews. Although during the Hussite Wars (1419–1434), trade with the heretical Bohemia was restricted, the Imperial and Papal trade embargo was frequently bypassed. In the course of the Hussite Wars, a new wave of exportation of Bohemian art objects abroad took place in connection with the emigration of Catholics, where these objects were either sold or deposited by the refugees “for better times”. Thus, the exportation of Bohemian art abroad did not cease even during the Hussite Wars.
Logos liberální demokracie?
Brabec, Martin
Práce ukazuje, že ačkoliv se často liberální demokracie prezentuje a obhajuje jako harmonicky skloubený celek, v její podstatě se nachází zásadní rozpor, běžně přehlížený. Tuto kontradikci nalezneme mezi principem demokratickým, který klade důraz na kolektivní rozhodování a principem liberálním, který staví na individuálních právech a osobním rozhodování. Právě neporozumění tomuto rozdílu vede ke směšování demokracie s liberální demokracií.

Filosofický ústav : Nalezeno 535 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.