|
|
The Argentine Army as an economic factor
Daříčková, Eva ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent) ; Barteček, Ivo (oponent)
Disertační práce Argentinská armáda jako ekonomický faktor se zabývá problematikou vojensko-civilních vztahů, které jsou klíčové pro pochopení historie, vývoje moderní společnosti, a to včetně reality současné Argentiny. Hlavním mýtem provázejícím argentinskou historii je, že vývoj demokratizačních procesů byl násilně přerušen zásahy armády. V argentinské společnosti podobně jako u světové veřejnosti převládá jednoznačně negativní názor na argentinskou armádu, zvláště v důsledku poslední vojenské diktatury, jejíž dopad dodnes narušuje morální a kulturní tvář argentinské společnosti. Tato práce nabízí jiný pohled na argentinskou armádu a snaží se přispět nějakou formou k rozbití extrémně zjednodušeného vnímání a z toho plynoucích předsudků vůči argentinským vojákům. První část práce analyzuje vznik vojenské moci a rysy politického sytému první poloviny 20. století. Ukazuje příčiny, které vedly argentinskou armádu k opuštění svých specifických funkcí a k vstupu na politickou scénu. Druhá část se zabývá argentiským ekonomickým sytémem a jeho charakteristikami, od včlenění země do světového trhu a jejího vývoje prostřednictvím ekonomických vládních politik. Tato sekce se soustředí na otázku, proč země nebyla schopna uskutečnit industrializační proces. Třetí část dokazuje zájem vojáků o průmysl a vývoj...
|
|
|
Psychologické aspekty navigace nevidomých
Franc, Jakub ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent) ; Macek, Tomáš (oponent)
Tato disertační práce se zabývá problematikou prostorové navigace nevidomých. Autor v ní teoreticky zpracovává komplexní souhru psychických funkcí, které se v procesu prostorové navigace uplatňují, a to právě v kontextu specifik navigace nevidomých. V empirické části autor představuje experimentální studii v populaci nevidomých (N=44), která se zaměřuje na porozumění efektu fáze zotavení z krátkodobého situačního stresu při učení se novým trasám. Experiment je zasazen do přirozeného prostředí a svým uspořádáním překonává některé metodologické nedostatky studií v dané výzkumné doméně. Výzkumné poznatky svědčí o negativním vlivu epizod krátkodobého zvýšení stresu na vytváření procedurální znalosti aktuálního úseku trasy. K tomuto zhoršení znalosti trasy však nedochází při samotném působení zvýšeného stresu, ale zasahuje až tu část trasy, kdy probíhá zotavení na původní (nikoliv nutně klidovou) hladinu stresu. Význam předložené práce spočívá kromě samotných teoretických závěrů v příspěvku k rozvoji metod v oblasti výzkumu prostorové navigace nevidomých. Výstupy této práce nacházejí uplatnění i v aplikační rovině, a to konkrétně ve vývoji navigačních pomůcek pro nevidomé. Klíčová slova: Navigace nevidomých Asistivní technologie Přístupnost Prostorová kognice Kognitivní strategie Stres Fáze zotavení ze...
|
|
|
Naturalizace vědomí a smysl subjektivity
Toráčová, Pavla ; Moural, Josef (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent) ; Marvan, Tomáš (oponent)
Tématem práce je problém existence vědomí ve fyzikálním světě. Východiskem je odmítnutí převládajícího přístupu v současné filosofii mysli, jenž pojednává fenomenální vědomí odtrženě od intencionality, a příklon k názoru, že fenomenální charakter vědomí a intencionalita jsou neodlučitelné a není možné porozumět jednomu, aniž bychom porozuměli druhému. Otázka existence vědomí ve fyzikálním světě je tedy nahlížena jako otázka existence (vědomé) intencionality ve fyzikálním světě. S cílem získat takovou analýzu intencionality, která na jedné straně podrží její fenomenální charakter s perspektivou první osoby a na druhé straně nám umožní nahlédnout, jakým způsobem může být takto neredukovaná intencionalita realizována ve fyzikálním světě, jsou diskutovány úvahy Petera Strawsona, G. E. M. Anscombové, Tima Crana, Colina McGinna a Johna Searla. Výsledkem těchto analýz je náčrt takového pojetí intencionality, jež dovoluje chápat fundamentální vrstvu intencionality jako proces ve fyzikálním světě a vyšší vrstvy intencionality jako rozvinutí této fundamentální vrstvy. Pro toto pojetí jsou klíčové dvě teze: vývoj intencionality od fundamentální vrstvy k vyšším vrstvám je pochopitelný pouze z perspektivy první osoby; v úvahách o existenci vědomí ve fyzikálním světě je nezbytné být si vždy vědom smyslu toho...
|
|
|
De mutacionibus aeris. Kořeny, tradice a vývoj středověké nauky o předpovídání počasí, včetně recepce v bohemikálních rukopisech
Kocánová, Barbora ; Spunar, Pavel (vedoucí práce) ; Doležalová, Lucie (oponent) ; Krmíčková, Helena (oponent)
Práce na pozadí antických a středověkých pramenů zkoumá kořeny a vývoj nauky o předpovídání počasí, její recepci ve středoevropském prostoru a potažmo ve středověkých Čechách. Přispívá tak k poznání dějin přírodních věd ve středověku, středověké vzdělanosti a písemné kultury vůbec. Dnes sice předpověď počasí představuje aplikační oblast meteorologie, vychází z analýzy tlaku, teploty, vlhkosti a hustoty vzduchu a fyzikálního stavu zemského povrchu. Dříve však byl detailní rozbor těchto faktorů neuskutečnitelný, a předpověď se proto hledala na základě jiných metod a předpokladů. V rukopisech bychom texty k před-povídání povětrnostních jevů také marně hledali mezi spisy vykládajícími vznik a povahu meteorologických jevů, jež kupodivu odkazů k provádění předpovědí počasí obsahují minimum. Předpovídání počasí nebylo součástí tehdejší meteorologie, bylo předmětem jiných pojednání, objevujících se v rukopisech nejčastěji pod názvem De pluviis, jež primárně vycházely z jiné tradice, resp. jiných tradic, než byla aristotelská. Odhalení a shrnutí těchto rozmanitých tradic, které středověký soubor vědomostí o předpovídání počasí formovaly, a definování této nauky ve vztahu k dalším přírodním vědám, meteorologii, astronomii a astrologii, je cílem předkládané disertace. Postavení této nauky v rámci příbuzných...
|
|
|
Against adaptation: toward transdisciplinarity and minor cinema
Petříková, Linda ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent) ; Burt, Richard (oponent)
Proti adaptaci: za transdisciplinaritu a menšinový film Linda Petříková Abstrakt dizertační práce Studium filmové adaptace se v posledních desetiletích pokoušelo vymanit z krize a oprostit se diskursu zaměřeného na věrnost adaptovanému textu. Cílem této práce je navrhnout nový, v anglo-americkém kontextu často zanedbávaný úhel pohledu na problematiku adaptace, který se nabízí v díle francouzských myslitelů Gillese Deleuze a jeho dvoudílné publikaci o filmu a Jacquese Rancièra, který na Deleuzovy filmové koncepty navazuje a přehodnocuje je. Aniž by se přímo vyjadřovali k problematice adaptace, způsob, jakým oba filosofové nahlížejí film, je neoddělitelný od jejich myšlení o literatuře a ostatních uměleckých forem a médií a poukazuje tak na možný transdisciplinární přístup k adaptaci, který se tato práce pokouší přiblížit. Přestože výběr adaptací Shakespearových dramat se může jevit jako kontraproduktivní vzhledem k tomu, že adaptace jako disciplína se snaží přetrhat své vazby k literárním oborům, cílem těchto případových studií je odhalit "mezery" mezi filmem a literaturou, které se podílejí na vytváření smyslu stejně tak jako vazby a souvislosti. Král Lear Jean-Luca Godarda, Půlnoční zvony Orsona Wellese a Ran Akiry Kurosawy jsou příklady filmového umění, které by Deleuze a Guattari označili za menšinové,...
|
|
|
Skupina RADAR
Tučková, Kateřina ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Pomajzlová, Alena (oponent) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
DISERTAČNÍ PRÁCE Disertační práce s názvem Skupina Radar pojednává o jedné z tvůrčích skupin, které na českou uměleckou scénu vstoupily po roce 1956, kdy se po únorovém XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu zpochybnění dosavadních rigidních praktik projevilo i na domácí půdě. Svaz československých výtvarných umělců tehdy povolil zakládání menších spolků. Skupina Radar své založení ohlásila v roce 1960 a v roce 1961 vystoupila na první samostatné výstavě. Představila se v počtu osmnácti členů, z nichž nejvýznamnější autoři, bývalí členové Skupiny 42 - František Gross, František Hudeček a Ladislav Zívr - patřili už k etablovaným umělcům starší generace. Mladší umělci narození mezi lety 1923 a 1930 vystoupili na této výstavě jako malíři, sochaři či grafici z většiny poprvé. Členy skupiny Radar lze považovat za autory tzv. krotké moderny, kteří v uvolňující se době druhé půle 50. let navazovali na předválečné modernistické směry. Na soudobé scéně měli velmi dobrý status, protože vycházeli z pozic zaštítěných Svazem - většina byla členy, někteří působili dokonce jako funkcionáři v jeho nejužším vedení. Proto se nestali součástí opozičního Bloku tvůrčích skupin, byť s jejich uměleckým směřováním korespondovala ve více či méně srovnatelné kvalitě i tvorba většiny členů Radaru. Z tohoto důvodu...
|
|
|
Vznik, vývoj a fungování systému sociálního zabezpečení u společnosti Severní dráhy císaře Ferdinanda v období let 1836-1907
Bek, Pavel ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent) ; Krejčiřík, Mojmír (oponent)
Tématem předložené disertační práce je Vznik, vývoj a fungování systému sociálního zabezpečení u společnosti Severní dráhy císaře Ferdinanda v období let 1836-1907. Těžiště výzkumu bylo zaměřeno na vznik a fungování penzijní pokladny, nemocenské pokladny z roku 1874, nemocenské pokladny z roku 1888 a dětského azylového domu železniční společnosti Severní dráhy císaře Ferdinanda. Pro výzkum bylo použito metody sběru a analýzy archivních pramenů, tištěných pramenů a literatury vztahující se k danému tématu a následného srovnání vzniku, vývoje a fungování systému sociálního zabezpečení u státních drah, státní správy, příslušníků ozbrojených sil habsburské monarchie, případně u ostatních soukromých železničních společností v období let 1836 až 1907. Výsledky výzkumu jsou následující; Severní dráha císaře Ferdinanda poskytovala prostřednictvím penzijní pokladny a nemocenské pokladny z roku 1874 a části svých zaměstnanců, jejich vdovám a sirotkům penzijní, nemocenské a částečně také úrazové zabezpečí. Po zřízení později nemocenské pokladny z roku 1888 se nemocenské pojištění rozšířilo na všechny zaměstnance. Tento záchytný systém se v průběhu let stal vzorem pro většinu soukromých železniční společnosti a c. k. Státní dráhy. A naopak Severní dráha si brala za vzor sociální zabezpečení státních úředníků,...
|
|
|
Smrt a pohřební rituál v textu románu Murasaki Šikibu Gendži monogatari
Heldenburg, Olga ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Nymburská, Dita (oponent) ; Tirala, Martin (oponent)
Předmětem zkoumání této disertační práce je pohřební obřadnost v románu Murasaki Šikibu Gendži monogatari (Příběh prince Gendžiho). Analýza textu románu má za cíl probádat autorkou líčené představy o konci života, o záhrobní říši a o komunikaci s duchy či dušemi zemřelých a shrnout poznámky a popisy průběhu pohřebních rituálů včetně obřadů předpohřebních a vzpomínkových. Úkolem této disertační práce je vytvořit přehled pohřebních rituálů a představ o smrti popisovaných v textu Gendži monogatari. Na Příběh prince Gendžiho je tedy nahlíženo jako na dokument dobového myšlení, o nějž se můžeme při studiu pohřebních a vzpomínkových rituálu opřít. Hlavní metoda použitá při zpracování tématu je podrobný rozbor teoretických, praktických a estetických aspektů smrti popisovaných v románu Gendži monogatari. Formování představ heianské dvorské šlechty o smrti a záhrobí ovlivňovaly především kult předků, šintoismus, taoismus, buddhismus a šamanismus, které se spolu rovněž podílely na vytváření pohřebního kultu. Představy o záhrobní říši byly též velice rozmanité. Svět živých a svět mrtvých nebyly v pojetí tehdejších Japonců striktně rozděleny a duchové měli přístup do všech sfér života lidí. Komunikace s duchy živých a dušemi zemřelých zaujímá ve sledovaném období důležité místo. Obřady dočasného pohřbení...
|
|
|
Dějiny tělovýchovné organizace Orel v Čechách 1909-1948
Vejvar, Stanislav ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Historie tělovýchovné organizace Orel v Čechách 1909 - 1948 V roce 1909 vznikla v Čechách, na Moravě a ve Slezsku tělovýchovná organizace Orel. Sjednotila organizace, které pro katolíky organizovaly tělocvičné aktivity. Jejími předky byly svatojosefské jednoty, katoličtí tovaryši a křesťanskosociální tělocvičné odbory. Orlové měli za vzor slovinského katolického Orla, jehož zakladatelem ve Slovinsku byl na začátku 20. století kněz a politik Jan Evangelista Krek. Organizace Orla vznikla za rakousko-uherské monarchie, v časech Československé republiky 1918 - 1938 značně zesílila na celém území státu, roku 1935 dosáhla přes 160 tisíc členů. Celoživotním starostou Orla byl Msgre. Jan Šrámek, katolický kněz a politik. Orel provozoval tělovýchovu pro muže, ženy, dorost i žactvo v křesťanském duchu. Pořádal cvičení v místních jednotách a dva významné slety: mezinárodní slet roku 1922 v Brně a Svatováclavské dny orelstva r. 1929 v Praze. Orel udržoval kontakty se zahraničními křesťanskými tělocvičnými spolky, stal se členem FICEPu (Mezinárodní katolická tělovýchovná federace). Pořádal zájezdy na zahraniční slety (např. do Francie, Jugoslávie nebo Polska). V čase ohrožení Československa nacistickým Německem r. 1938 orlové vstupovali do Svazu občanské pohotovosti jako dobrovolníci při obraně republiky. Za okupace...
|
|
|
Francouzský jazyk v českém výukovém prostředí v letech 1847-1948
Prošková, Alena ; Radimská, Jitka (vedoucí práce) ; Králová, Jana (oponent) ; Kyloušková, Hana (oponent)
v českém jazyce: FRANCOUZSKÝ JAZYK V ČESKÉM VÝUKOVÉM PROSTŘEDÍ V LETECH 1847 - 1948 Předkládaná disertační práce zkoumá postavení francouzského jazyka, jakožto jednoho z předmětů vyučovaných v českém výukovém prostředí se zaměřením na období mezi lety 1847 a 1948. Toto rozmezí bylo zvoleno záměrně tak, aby bylo možné vysledovat vývoj a proměny výuky francouzského jazyka, od jeho vstupu mezi povinné školní předměty přes tzv. zlatý věk frankofonie v meziválečném Československu 30. let, až do roku 1948, kdy v návaznosti na změnu režimu a poúnorovou politiku KSČ došlo k úpravě skladby vyučovaných cizích jazyků a francouzský jazyk ztratil své dominantní postavení. Práce je rozdělena do tří teoretických oddílů, z nichž každý představuje odlišný úhel pohledu na dobovou výuku francouzského jazyka. Úvodní oddíl je věnován charakteristice českého výukového prostředí s ohledem na takové typy škol, v nichž se francouzský jazyk vyučoval, a zároveň zde pojednáváme o nejdůležitějších školských reformách, které tento systém utvářely. V následujícím oddílu práce pojednáváme o vývoji metod používaných ve výuce živých cizích jazyků na našem území před rokem 1948. Zajímá nás tedy způsob, jakým se francouzský jazyk na českých školách vyučoval. Poslední z teoretických oddílů je věnován obecné teorii učebnice, její...
|
host ::
RSS.