|
|
Z měšťanského domu přes císařský dvůr na hrad Loket. Kariéry Kašpara a Matesa Šliků v Čechách, Říši a Sasku (1390-1487)
Novotný, Michal ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Vorel, Petr (oponent) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Z měšťanského domu přes císařský dvůr na hrad Loket Kariéry Kašpara a Matesa Šliků v Čechách, Říši a Sasku (1390-1487) Předkládaná dizertační práce se věnuje tématu nejstarších dějin rodu Šliků. Vzestup původně měšťanské rodiny je založen na dvorské a kancelářské kariéře Kašpara Šlika († 1449), který své úspěchy ve službách Zikmunda Lucemburského, Albrechta a Fridricha Habsburských podpořil souborem falešných listin, které výrazně napomohly změně jeho společenského a ekonomického statutu (falešné povýšení na hraběte, majetkové zisky). Po jeho smrti bratr Mates Šlik a jeho synové vedli ve druhé polovině 15. století zápas o udržení získaného postavení i majetku. Sledovanými tématy bylo použití dvorské služby a kariéry pro průnik měšťanů do šlechtických vrstev, zejména se zaměřením na osobu Kašpara Šlika († 1449). Druhým tématem bylo hledání strategií, kterými se Šlikové, zejména bratr zmíněného Mates Šlik († 1487), vymezovali vůči šlechtickému prostředí, jehož se stali součástí. Podstatnými okruhy zde byl vztah k městu Cheb, odkud rod pocházel, a k Loketskému kraji, který Šlikové získali a ze kterého se snažili vytvořit základ rodového dominia. Falzátorská činnost zakladatele rodu přispěla značnou měrou ke vzniku zkresleného obrazu o dějinách rodu. Proto byla na začátek zařazena kapitola věnovaná...
|
|
|
Architekt Antonín Tenzer
Pučerová, Klára ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Vorlík, Petr (oponent)
Dílo Antonína Tenzera zahrnuje tvorbu z období šesti desítek let v bouřlivých etapách vývoje československé architektury. Architekt je znám jako jeden z představitelů avantgardy a vrcholného funkcionalismu, autor fakultní nemocnice v Praze-Motole i dalších zdravotnických budov nebo hotelu Jalta, stavby spojované se socialistickým realismem. Ve své disertační práci jsem se pokusila zmapovat hlavní typologické okruhy, jimiž se Antonín Tenzer zabýval. Mým cílem bylo maximálně rozšířit portfolio známých staveb, na jehož základě jsem definovala architektova hlavní témata i aktuální problémy, na něž reagoval. Vycházela jsem především z dobových materiálů - publikovaných projektů, plánové dokumentace a spisů ze státních i soukromých archivů, jakož i z dílčí pozůstalosti, kterou mi zpřístupnila architektova rodina. V jednotlivých tematických okruzích jsem se zaměřila na Tenzerovy zásadní realizace a úspěšné soutěžní projekty, na které později navazoval a rozvíjel je. Kromě podnětů od spolupracovníků, aktuálních debat a význačných prací jsem hledala prvky a postupy, jimiž na architektonickou diskuzi autor zpětně působil sám. Sledovala jsem vliv historických událostí a společensko-politické situace na jeho tvorbu, například v období hospodářské krize problematiku bydlení a s ní související koncept nejmenšího...
|
|
|
"Východní Evropa" na mentální mapě anglicky píšícího cestovatele od 16. - 18. stol.
Radiměřská, Božena ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Kubeš, Jiří (oponent) ; Křížová, Markéta (oponent)
"Východní Evropa" na mentální mapě anglicky píšícího cestovatele od 16. - 18. stol. Abstrakt Cílem dizertační práce je analýza a interpretace textů raně-novověkých cestopisů vybraných anglických/britských autorů cestujících přes geografický prostor (středo)východní Evropy. Výsledkem je rekonstrukce mentálních map cestovatelů podle zvolené typologie (obchodníci, profesionálové, intelektuálové, duchovní a ženy) se zvláštním zřetelem k reprezentaci skutečností na okraji zájmu a pozornosti, k tzv. obrazům marginality (nepohodlí a nebezpečí, nevzdělanosti a zaostalosti, přehnanosti a pompéznosti, zašlé slávy a lamentace, zpustlosti a krásy). Základní prameny tvoří patnáct vybraných cestopisů, které jsou čteny a interpretovány diskurzivně, tedy je jim rozuměno v kontextu vývoje žánru a v širších kulturně historických souvislostech. Zastřešujícím konceptem celé práce je mentální mapa: imaginární reprezentace prostoru, nástroj kulturní orientace a sebeidentifikace. Rekonstrukce mentálních map se provádí pomocí: 1) definice subjektu, cestovatele a jeho představení v rámci typologických kategorií; 2) rekonstrukce orientačních bodů - center; 3) rekonstrukce obrazů marginality; 4) závěrečné syntézy. Pozornost je zaměřena na to, čemu bylo v textech věnováno nejvíce prostoru (orientační body), na způsob hodnocení a...
|
|
|
Zahraniční politika Spojených států amerických vůči Kubě v letech 1958 - 1965
Fiala, Jaroslav ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Opatrný, Josef (oponent) ; Barteček, Ivo (oponent)
Zahraniční politika Spojených států amerických vůči Kubě v letech 1958-1965 U.S. Foreign Policy Towards Cuba, 1958-1965 PhDr. Jaroslav Fiala Abstrakt Práce se zabývá zahraniční politikou Spojených států amerických vůči Kubě v letech 1958-1965. Analyzuje v první řadě příčiny a vznik kubánsko-amerického napětí v době, kdy na Kubě zvítězila revoluce vedená Fidelem Castrem. Ukazuje, jakým způsobem politika Spojených států a kontext studené války přispěly k politické polarizaci a radikalizaci na Kubě. Práce analyzuje, do jaké míry se lokální konflikt v podmínkách studené války transformoval do "mezinárodní občanské války". Cílem práce je obhájit tezi, že revoluční Kuba v první polovině šedesátých let ovlivnila globální rovnováhu sil mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Úvodní kapitoly shrnují předpoklady a příčiny kubánské revoluce, analyzují vztahy USA a spřátelených diktatur a zahraniční politiku vůči vládě Fulgencia Batisty na Kubě. Práce pokračuje povstáním proti Batistovi a partyzánskou válkou, v níž se nepřímo angažovaly Spojené státy. Kvůli komplexnímu pochopení dobových událostí využívá multiarchivní výzkum amerických, britských a československých pramenů. Jejich srovnání ukazuje, do jaké míry byli Kubánci schopni jednat nezávisle, a pomáhá porozumět logice východoevropské politiky. Práce zároveň...
|
|
|
Nenáboženská spiritualita v postmoderní době. Spiritualita a nové paradigma
Němečková, Kamila ; Mucha, Ivan (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent) ; Malina, Jaroslav (oponent)
Hlavním tématem disertační práce Nenáboženská spiritualita v postmoderní době, s podtitulem Spiritualita a nové paradigma, je analýza nenáboženské spirituality v kontextu nových horizontů, jež odkrývá věda nového paradigmatu, a které mění pohled na realitu a postavení člověka ve vesmíru. Studie předkládá možné členění současných přístupů ke spiritualitě, a následně je vybudován nástin teoretického modelu nové disciplíny, který umožňuje zabývat se komplexním studiem spirituality v širokých interdisciplinárních a transdisciplinárních souvislostech. Pro tento nový navrhovaný vědní obor je v práci předložen název spirituologie. Spiritualita, která byla z karteziánsko-newtonovského pojetí světa vyřazena, zažívá v 21. století renesanci. Spiritualita je komplexní a mnohovýznamový fenomén, jehož obsah se v současném diskurzu stále tvoří. Přestože pojem sám pochází z křesťanské teologie, je dnes vnímán nábožensky neutrálně. Ve společnosti se ustálil až na konci 20. století v souvislosti se sekularizací a privatizací náboženství, kdy nahradil dříve používaný termín religiozita, silně spjatý s institucí náboženství. Spiritualita představuje z pohledu nového paradigmatu důležitou, vrozenou dimenzi života a je nedílnou součástí lidské existence a univerzálního řádu věcí. Nahlížena jako proces kultivace duše,...
|
|
|
České království, soused Bavorska v pozdním středověku a raném novověku
Herglová, Ivana ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Čornej, Petr (oponent) ; Vorel, Petr (oponent)
DISERTAČNÍ PRÁCE Ivana HERGLOVÁ --- ČESKÉ KRÁLOVSTVÍ - SOUSED BAVORSKA V POZDNÍM STŘEDOVĚKU A RANÉM NOVOVĚKU --- Abstrakt --- Práce se zabývá styčnými momenty české a bavorské historie (především z hlediska politických dějin) v 15. a začínajícím 16. století. Centrem její pozornosti jsou vztahy Českého království a čtyř dílčích vévodství, do kterých bylo v této době Bavorské vévodství rozděleno - (Dolní) Bavorsko-Straubing, Bavorsko-Mnichov, Bavorsko-Landshut a Bavorsko- Ingolstadt. Text disertace je rozdělen do čtyř velkých oddílů. Prvním je období husitských válek, dále jde o českou královskou volbu roku 1440 Albrechta III. Mnichovského a její odmítnutí tímto vévodou. Následuje spolupráce Českého království s landshutským dílčím vévodstvím za vlády Ladislava Pohrobka a Jiřího z Poděbrad. Práci uzavírá pohled na pokus bavorských vévodů (nyní již opět sjednoceného vévodství) Viléma IV. a Ludvíka X. o zisk české královské koruny ve snaze zamezit hegemonii Habsburků ve středoevropském prostoru.
|
|
|
Teoretické nástroje pro kategorizaci a funkční explanace vztahů v jazyce
Křivan, Jan ; Elšík, Viktor (vedoucí práce) ; Stekauer, Pavel (oponent) ; Skarabela, Barbora (oponent)
1 Abstrakt Disertační práce Teoretické nástroje pro kategorizaci a funkční explanace vztahů v jazyce se věnuje jazykové kategorizaci v perspektivě empirického zkoumání gramatiky. Hlavním cí- lem je prezentovat teoretické i praktické možnosti výzkumu gramatických kategorií, a to s důrazem na funkční vysvětlení, proč zkoumané struktury v jazycích vypadají tak, jak vy- padají. Obsah práce lze rozdělit do dvou částí. (i) V prvních dvou kapitolách se text věnuje metodologickým a teoretickým základům empirického jazykového výzkumu (včetně pro- blematiky metajazyka, srovnávání jazyků, diskrétnosti a gradientnosti). Zvláštní pozornost je věnována funkčně-evolučním přístupům, v nichž je gramatika popisována ve vzájemném propojení s jazykovým užíváním, a konkrétně objasnění funkčních jazykových explanací pomocí frekvence. (ii) V dalších třech kapitolách jsou na kategoriích posesivity a stup- ňování adjektiv v češtině demonstrovány možnosti korpusově založeného výzkumu podle zásad přijatých v první části. Posesivita v češtině je popsána s ohledem na hypotézy zalo- žené na statistických tendencích v jazykovém užívání. Navazující výzkum ukázal zejména souvislosti frekvence užívání s hierarchií životnosti a úlohu aktuálního členění. Na vý- zkumu stupňování českých adjektiv byla především demonstrována role frekvence...
|
|
|
Německo a (versus) Německo. Vztahy mezi Spolkovou republikou Německo a NDR ve čtyřúhelníku Bonn - Východní Berlín - Praha - Moskva v závěru studené války
Doležal, Jakub ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Obsahem disertační práce jsou vztahy mezi Spolkovou republikou Německo a NDR v závěru studené války, konkrétně v sedmiletém období mezi začátkem vlády Helmuta Kohla a pádem Berlínské zdi, a to v širší dimenzi uvnitř čtverce Bonn - Východní Berlín - Praha - Moskva. Základním cílem práce je vytvoření komplexní analýzy všech důležitých vazeb a vztahových proměn nejenom mezi západním a východním Německem, ale také mezi dalšími aktéry vymezeného tetragonu. Jejich vývoj byl rekonstruován v prvé řadě díky dlouhodobé práci v archivech, přičemž zásadní důležitost mají dokumenty z archivu ministerstva zahraničních věcí ČR a z archivu bývalé státní bezpečnosti NDR. Termín německo-německé vztahy je ponejvíce omezen na oblast Deutschlandpolitik - oficiální i tajná jednání na nejvyšší úrovni - a vzhledem k rozsahu vzájemných kontaktů také obsahově, když jsou v prvé řadě sledována dvě témata - tzv. osy priority. První představuje oblast ekonomiky, jejíž klíčový význam je rámován dvěma miliardovými půjčkami poskytnutými NDR s garancí spolkové vlády na začátku sledovaného období a celkovou změnou paradigmatu ve vztazích mezi Bonnem, Východním Berlínem a Moskvou na konci osmdesátých let, kdy Spolková republika díky své hospodářské síle na místě hlavního evropského spojence Sovětského svazu vystřídala právě...
|
|
|
Ancient Jewellery of Central Asia and its relations to the Jewellers' art of Ancient Mediterranean.
Belaňová, Petra ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Dufková, Marie (oponent) ; Charvát, Petr (oponent)
Oblast Střední Asie, křižovatky dávných obchodních cest známých jako Hedvábná stezka, staletí vstřebávala impulzy příchozích kulturních vlivů a vytvářela tak prostředí pro existenci originálního uměleckého projevu, který je možné pozorovat i u šperkařské tvorby. Disertační práce věnuje prostor analýze nálezových celků a nálezů jednotlivých kusů honosného šperku, ve většině případů vyrobeného ze zlata, které byly mnohdy ve značné míře inspirovány kulturou antického Středomoří. Z historicko - geografického hlediska je těžištěm práce především území starověké Baktrie a Gandháry, spadajících dnes přibližně na území jižní části bývalých sovětských republik Uzbekistánu a Tádžikistánu, území severního a východního Afganistánu a severního Pákistánu. Právě tyto oblasti byly v minulosti centry vojenských aktivit a politických útvarů, odkazujících se v mnohých aspektech ke středomořským tradicím, a přispěly tak k šíření a zachování některých prvků antického kulturního dědictví v architektuře, skulptuře, ale i drobném uměleckém řemeslu. Většina nálezů šperku pochází z poměrně turbulentního období 1. stol. n. l., kdy bylo území Střední Asie dějištěm postupného formování Kušánské říše. Hlavní část práce tvoří přehled nálezů středoasijského šperku, rozdělující šperky na několik skupin podle místa jejich nošení na...
|
|
|
Zemská správa v Čechách ve vztahu k veřejnosti v letech 1900 - 1908
Patočka, Jaromír ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Zemská správa v Čechách ve vztahu k veřejnosti v letech 1900-1908 Abstrakt Na počátku 20. století se pod pojmem České království rozuměla jedna z korunních zemí, ze které se skládala "západní polovina" habsburské monarchie zvaná Předlitavsko. České království bylo veřejnoprávní korporací, která se podílela na výkonu veřejné správy. Jeho činnost zahrnovala především úkoly správní povahy, ale podílelo se omezeným způsobem i na výkonu státní moci. České království jako subjekt veřejné správy spravovalo na počátku 20. století její velice rozsáhlou agendu. Ta začínala např. u dohledu a regulace nižší samosprávy, pokračovala přes velice výrazné aktivity v rámci veřejných staveb, patřila k ní činnost ve vztahu k národnímu školství a zasahovala do oblasti kultury. Veliký význam měly zemědělské záležitosti a působnost v rámci menšího podnikání. V osmdesátých letech 19. století získala většinu poslaneckých mandátů na Zemském sněmu Království českého koalice konzervativní šlechty a české občanské politiky. Ta však posléze trpěla politickými přesuny v českém občanském táboře. Na počátku 20. století se již dlouhodobě vyhrocovaly česko-německé vztahy. I tato realita ovlivňovala chod zemské politiky v Čechách. Přestože byly vztahy české občanské politiky a konzervativní aristokracie komplikované, drželi proponenti české...
|
host ::
RSS.