Disertační práce

Disertační práce Nalezeno 24,174 záznamů.  začátekpředchozí12303 - 12312dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Online identifikace parametrů přívěsu s využitím ultrazvukových senzorů
Vejlupek, Josef ; Štefek, Alexandr (oponent) ; Vlach, Radek (oponent) ; Grepl, Robert (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá možností využití "klasických ultrazvukových parkovacích senzorů" pro asistenci řidiči při couvání s připojeným přívěsem. Přičemž klíčovými body práce je nalezení vhodných řešení stanovených cílů "online identifikace parametrů přívěsu", zejména tedy určení odhadu okamžitého úhlu odklonu přívěsu od vozidla a dále určení odhadu délky oje přívěsu (vzdálenosti mezi tažným zařízením a osou nápravy přívěsu). V práci je zpracován model kinematiky vozidla s připojeným přívěsem, a model ultrazvukových parkovacích senzorů s přívěsem chápaným jako překážkou.
Využití hydroformingu při vytváření strukturovaného povrchu solárního panelu
Řiháček, Jan ; Mašek, Bohuslav (oponent) ; Lidmila, Zdeněk (oponent) ; Mrňa, Libor (vedoucí práce)
Dizertační práce pojednává o využití technologie hydroformování pro výrobu nového typu solárního absorbéru disponujícího přímo protékanou meandrovitou strukturou a strukturovaným povrchem tvořeným jehlanovitými elementy. Jako materiál pro výrobu absorbérů je použita austenitická korozivzdorná ocel X5CrNi18-10. V úvodu práce je provedena literární rešerše zaměřená především na jednotlivé metody technologie hydroformování, jejich použití pro danou problematiku, stanovení tvářecích limitů a využitelnost numerických simulací. Na základě provedené literární studie byla navržena technologie výroby s využitím paralelního hydroformování a tato optimalizována numerickou simulací v prostředí ANSYS. Z provedených výpočtů a materiálových testů byly stanoveny parametry hydroformování pro dvě varianty strukturovaného povrchu tvořeného jehlanovitými dutinami s vrcholovým úhlem 90° a 60°.
Nelineární řízení komplexních soustav s využitím evolučních přístupů
Minář, Petr ; Matoušek, Radomil (vedoucí práce)
Problematika optimalizace složitých soustav za použití algoritmů umělé inteligence, je relativně nový vědní obor a má mnohé způsoby využití v technické praxi. Vhodné algoritmy na řešení podobných úloh jsou třeba genetický algoritmus, diferenciální evoluce, algoritmus HC12, metoda nelder-mead, fuzzy logika a gramatická evoluce. Kompletní řešení je prezentováno na vybraných příkladech od matematických soustav nelineárních systémů, až po praktické úlohy spolu s návrhem antén a stabilizace deterministického chaosu. Práce si klade za cíl navržení jednotlivých postupů využití algoritmů umělé inteligence při vícekriteriální optimalizaci. K dosažení optimálních výsledků slouží navržené softwarové řešení na základě multi-platformové aplikace v rámci Matlab a Java rozhraní. Softwarové řešení spojuje všechny algoritmy do ucelené aplikace a dále rozšiřuje možnosti uplatnění výsledků na reálných soustavách a v technické praxi.
Metoda pro simulaci energetické náročnosti výrobních strojů v etapě vývoje
Tůma, Jiří ; Blecha, Petr (vedoucí práce)
Disertační práce je zaměřena na návrh metody pro simulaci energetické náročnosti obráběcího stroje v provozu ve fázi jeho vývoje. Pro návrh metody jsou východiskem poznatky získané z rešeršní práce z oblastí vědy a průmyslu. Metoda samotná je tvořena pěti na sebe navazujícími kroky, které je třeba realizovat v náležitém pořadí tak, aby bylo možné vytvořit relevantní energetický profil obráběcího stroje. Výstupem navržené metody jsou simulovaná data poskytující průběh spotřebované energie a potřebného výkonu, které jsou závislé na čase. Výstupní data jsou získána na základě simulace řízení obráběcího stroje podle G-kódu, který je pro simulaci interpretován do podoby matrice překladačem. Matrice obsahuje potřebná data pro řízení, jako jsou požadované koncové body nástroje, a požadované posuvové rychlosti, ke kterým je přiřazen časový údaj. G-kód je tedy částečně časově parametrizován. To je následně prostřednictvím matematického modelu pohonných mechanismů kompletně časově parametrizováno a dále díky součinnosti softwaru pro řízení pohonných mechanismů (Matlab Simulink) a softwaru pro fyzikální simulace (MSC Adams) zpracováno do podoby výstupních dat. Jako vstupní parametr simulace je užit koeficient sloužící jako násobitel normálové síly u pohonných mechanismů, který je funkcí posuvové rychlosti. Ztrátová funkce je získána experimentálně. V rámci disertační práce byly provedeny dva experimenty sloužící k verifikaci navržené metody. U každého experimentu je postupováno dle navržené metody a součástí je porovnání simulace s naměřenými daty při různých provozních režimech. Navržená metoda, popsaná v disertační práci, umožňuje konstruktérům sumarizovat energetickou náročnost navrhovaného stroje ještě před jeho výrobou. Při správné interpretaci mohou výsledky metody sloužit jako podklad k zlepšení energetického profilu a tím ke zvýšení energetické účinnosti obráběcího stroje.
Simulační modelování elektrických pohonů pro vybrané kritické aplikace
Toman, Jiří ; Singule, Vladislav (vedoucí práce)
Disertační práce na téma „Simulační modelování elektrických pohonů pro vybrané kritické aplikace“ je zaměřena na oblast stanovených aplikací v civilním letectví. Vybranou aplikací, na kterou se tato práce zaměřuje, je elektricky poháněné a elektronicky řízené dávkovací palivové čerpadlo, které dodává palivo do leteckého motoru typu APU. Disertační práce ucelenou formou popisuje vývojový cyklus tohoto zařízení a prokazuje splnění všech vyžadovaných kritických funkcí. Při vývoji deklarovaného zařízení jsou maximální měrou aplikovány moderní přístupy z oblasti matematického modelování, simulace, verifikace, monitorování a predikce provozních stavů leteckých zařízení s cílem prokázat vhodnost jejich nasazení s ohledem na snížení času vývoje, snížení vývojových nákladů, prodloužení životnosti, prodloužení servisních intervalů, zvýšení uživatelského komfortu a snížení ceny, a to vše při zachování vyžadované spolehlivosti. Tato práce si rovněž klade za cíl prokázat a ověřit vhodnost nasazení elektronicky komutovaných stejnosměrných motorů do kritických aplikací v oblasti civilního letectví. K tomu je nezbytné navrhnout robustní řízení pohonu, které splní požadavky na stanovenou spolehlivost.
Návrh sondy vířivých proudů a její aplikace pro zkoušení kompozitních leteckých konstrukcí
Boháčová, Marie ; Mazal, Pavel (vedoucí práce)
Tato disertační práce se zabývá návrhem snímače vířivých proudů, který umožní nedestruktivní kontrolu leteckých kompozitních konstrukcí, zejména plastů vyztužených uhlíkovými vlákny (CFRP), v oblastech výroby a údržby letadel. Návrh snímače vycházel z analyticko-experimentálního přístupu, přičemž jeho elektrické a mechanické parametry byly optimalizovány k zajištění dobrého poměru užitečného signálu k šumu na šesti kompozitních vzorcích. Tyto vzorky obsahují umělé nespojitosti v podobě různých typů vad, simulující různé druhy poškození leteckých konstrukcí, zejména delaminace či změn tloušťky kompozitních materiálů. Byla realizována experimentální měření, sběr dat a jejich následné vyhodnocení. Výsledkem této práce je funkční snímač vířivých proudů, schopný spolehlivě odhalit poškození uhlíkových kompozitních konstrukcí do hloubky materiálu 3,9 mm.
Využití hydroformingu při vytváření strukturovaného povrchu solárního panelu
Řiháček, Jan ; Mrňa, Libor (vedoucí práce)
Dizertační práce pojednává o využití technologie hydroformování pro výrobu nového typu solárního absorbéru disponujícího přímo protékanou meandrovitou strukturou a strukturovaným povrchem tvořeným jehlanovitými elementy. Jako materiál pro výrobu absorbérů je použita austenitická korozivzdorná ocel X5CrNi18-10. V úvodu práce je provedena literární rešerše zaměřená především na jednotlivé metody technologie hydroformování, jejich použití pro danou problematiku, stanovení tvářecích limitů a využitelnost numerických simulací. Na základě provedené literární studie byla navržena technologie výroby s využitím paralelního hydroformování a tato optimalizována numerickou simulací v prostředí ANSYS. Z provedených výpočtů a materiálových testů byly stanoveny parametry hydroformování pro dvě varianty strukturovaného povrchu tvořeného jehlanovitými dutinami s vrcholovým úhlem 90° a 60°.
Raci v měnících se biotických a abiotických podmínkách
VESELÝ, Lukáš
Abiotické a biotické faktory přímo či nepřímo ovlivňují fyziologii, chování ekologii a distribuci organismů. Tato práce poskytuje unikátní výsledky ve smyslu schopnosti raků odolávat či se adaptovat na dané abiotické a biotické podmínky prostředí. Úspěšné přezimování je klíčový faktor usnadňující uchycení a šíření nepůvodních druhů. Naše výsledky poskytují důkaz o značné odolnosti vůči nízké teplotě u třech ze čtyř teplomilných nepůvodních druhů raků testovaných v našem experimentu. Rak červený společně s australským rakem Cherax destructor vykazovali vysokou míru přežití v experimentálních podmínkách, stejně jako schopnost konzumovat potravu i v nejchladnější fázi experimentu. Ačkoliv rak mramorovaný trpěl vysokou mortalitou v průběhu experimentu, jeden jedinec přežil. Rak C. quadricarinatus nebude v nejbližší budoucnosti představovat riziko pro temperátní zónu Evropy. Sucho je významný faktor pro sladkovodní organismy, determinující jejich úspěšné přežití v ekosystému. Jednou ze strategií jak sucho přežít je zvýšená odolnost proti vysychání a schopnost norovat. V tomto experimentu jsme porovnávali schopnosti přežít a norovat v písčito-jílovém substrátu u třech původních a pěti nepůvodních druhů raků, vystavených týdennímu simulovanému suchu. Přežití u nepůvodních druhů bylo vyšší (u raka červeného a C. destructor dokonce absolutní) ve srovnání s původními druhy. Rak červený a mramorovaný tvořili větší a hlubší nory než C. destructor a rak pruhovaný. Tři původní druhy (rak říční, rak bahenní a rak kamenáč) charakterizovala vysoká mortalita. Původní druhy a rak signální neprokázali schopnost tvořit vertikální nory. Rak mramorovaný je úspěšný invazivní druh, schopný kolonizovat nové ekosystémy. Tento druh se úspěšně usadil na Ukrajině a je hojně obchodovaný akvaristický druh ve východní Evropě. Jeho rozšíření by mohlo představovat riziko pro původní druhy raků, kteří jsou také schopni obývat slanovodní ekosystémy Černého, Azovského a Kaspického moře. Provedli jsme první studii zabývající se tolerancí raka mramorovaného vůči zvýšené salinitě vody. Rak mramorovaný pravděpodobně není schopen kolonizovat ekosystémy se zvýšenou salinitou díky jeho nízkému přežívání, růstu a neschopnosti se rozmnožit ve slané vodě. Nicméně je schopen vydržet i největší testovanou salinitu po značnou dobu, což otevírá možnost využití ekosystémů se zvýšenou salinitou jako biokoridoru pro šíření do okolních sladkovodních ekosystémů. Také jeho krátká generační možná povede k jeho budoucím rychlým lokální adaptaci na podmínky se zvýšenou salinitou. Rak C. destructor je schopný přečkat simulované zimní podmínky střední Evropy což, otevírá zásadní otázku, schopnosti založit populaci v tomto regionu. Pokud by se tak mělo stát, musel by si C. destructor poradit s račím morem Aphanomyces astaci, konkrétně s kmeny A, B a E. Račí mor je patrně nejhorší račí nemoc postihující druhy raků nepocházející ze Severní Ameriky. Ve srovnání s rakem říčním naše studie odhalila schopnost druhu C. destructor přežít (kmen A) nebo zpomalit působení (kmeny B a E) račího moru. Toto zjištění společně zdůrazňují jeho vysoký potenciál k založení populací v temperátní zóně Evropy. Cherax destructor by tak mohl jako chronický přenašeč přispět k dalšímu šíření račího moru. V současné době čelí organismy vícenásobnému vlivu globálních hybatelů ovlivňujících sílu spojení mezi jednotlivými skupinami v potravním řetězci. Naše poslední studie odhalila, že identita predátora, hustota kořisti a teplota ovlivňují sílu jak trofických tak i netrofických interakcí v ekosystému. Efekt hustoty kořisti byl vždy nezávislý na teplotě i na identitě predátora u obou typů interakcí. Naopak síla odezvy u trofických i netrofických interakcí silně závisela na identitě predátora a teplotě. Na základě současných studií postrádáme dostatek důkazů pro podporu obecného mechanismu podtrhující závislost síly interakce na vlastnostech organismů a podmínkách prostředí. Proto další studie jsou nezbytné.
Aplikace pokročilých přístrojových technik pro analýzu polutantů životního prostředí
KOBA, Olga
Zvyšování kvality a bezpečnosti života široké populace vyžaduje vývoj a použití nových chemických látek, které, bohužel, nemohou být úplně odstraněny v čistírnách odpadních vod. Tyto sloučeniny, včetně jejich metabolitů a transformačních produktů, které vznikají v průběhu odbourávání farmak v lidech, zvířatech, bakteriích či během čistících nebo přírodních (fotolýza) procesů, posléze kontaminují životní prostředí. Komerční dostupnost pokročilé analytické techniky umožnila studium osudu nových typů znečišťujících látek v prostředí. Tato doktorská práce je zaměřena na aplikaci vysokorozlišující hmotností spektrometrie (HRMS) a nové generace trojitých kvadrupólů na analýzu těchto nových skupin polutantů. Všechny prezentované práce jsou věnovány farmakům díky vysoké spotřebě ve společnosti, časté přítomnosti ve všech složkách prostředí a potenciálu negativně působit na necílové organismy díky vysokému biologickému účinku. První část práce popisuje vývoj metody pro identifikaci a posléze i kvantifikaci metabolitů v orgánech pstruhů duhových exponovaných diltiazemu. Ve výsledku bylo použitím HRMS, ve spojení s interpretačním programem, předběžně identifikováno 17 metabolitů. Byla navržena komplexní metabolická dráha pro fázi I metabolismu a také byla vyhodnocena biokoncentrace v různých rybích orgánech. Druhá část práce se zabývá výzkumem osudu farmak v půdním prostředí. Studovali jsme transformaci šesti léčiv atenololu, metoprololu, karbamazepinu, sulfamethoxazolu, trimethoprimu, a clindamycinu v laboratorních podmínkách. Z analýz mateřských sloučenin jsme získali rychlosti odstranění těchto látek z půdy. Detekovali jsme a poté identifikovali jsme 15 známých i nových metabolitů. Identita šesti z nich byla potvrzena srovnáním s dostupnými analytickými standardy. Ukázali jsme, že profil metabolitů byl téměř stejný ve všech půdách, jiné a na daném půdním typu závislé, bylo ale jejich vzniklé množství a také rychlost transformace. Několik studovaných léčiv, ale i jejich metabolitů se ukázalo být perzistentní v půdě, což umožňuje jejich následný transport do podzemní vody a plodin, které se na dané půdě pěstují. Z důvodů možných nežádoucích efektů na konzumenty takových plodin je nutné sledovat další osud jak farmak, tak i jejich transformačních produktů. Třetí část disertační práce se zabývá důležitou oblastí transportu farmak a jejich metabolitů mezi složkami vodního prostředí. V rámci tohoto projektu byly analyzovány voda, sedimenty a ryby z rybníka napájeného pouze vyčištěnou odpadní vodou. Ve studovaných matricích jsme nalezli 18 léčiv a 7 jejich transformačních produktů. Z těchto dat jsme vypočítali distribuční konstanty v reálných podmínkách - distribuční koeficienty pro vodu a sediment a bioakumulační faktory pro rybí játra. Sledovali jsme sezónní změny v průběhu jednoho roku. Tato studie pomohla zvýšit množství informací, zatím pouze omezené, o osudu širokého rozsahu farmak a zejména pak jejich metabolitů v reálném systému ovlivněném odpadní vodou.
Fyziologické a molekulární odezvy vodních organizmů na účinky chemických látek
CHUPANI, Latifeh
Biochemické a fyziologické reakce organismů na xenobiotika, jako obecné ukazatele zdraví organismů, jsou zkoumány již mnoho let. Těchto ukazatelů je využíváno při vývoji syntetických léčiv a screeningu účinků znečišťujících látek na biologické systémy a při objasňování jejich působení. V poslední době je věnována velká pozornost využívání "OMICS" přístupů, a to zejména při zkoumání účinků chemických kontaminantů na molekulární úrovni. "OMICS" přístupy jsou jednou z nejrychleji se rozvíjejících oblastí v oboru toxikologie. Reakce vodních organismů jsou zkoumány na molekulární úrovni, protože se zde nejdříve promítnou změny způsobené chemickou expozicí. ZnO nanočástice jsou široce používány s dalším potenciálem v potravinářském průmyslu a zemědělství. Jejich následné uvolnění do životního prostředí však vyvolává obavy z možných účinků na vodní organismy. Ačkoli jsou vodní organismy vystavovány nanočásticím pravděpodobně v nejvyšší míře perorální cestou, většina studií je doposud zaměřena nejvíce na hodnocení expozice vodním prostředím. Molekulární mechanismy způsobující jejich toxicitu v biologickém systému jsou zkoumány ještě méně. Tato práce byla provedena za účelem zkoumání schopnosti akumulace ZnO nanočástic podávaných v krmivu ve vnitřních orgánech kapra jako modelové ryby. Odezvy organismu byly posuzovány na proteinové, biochemické a histologické úrovni. Naše výsledky neprokázaly ani zjevnou akumulaci ZnO nanočástic, ani významné změny hematologických parametrů, hladiny peroxidace lipidů a histologických změn tkání. Naše pozorování prokázaly, že 500 mg ZnO nanočástic na kg krmiva způsobilo změny v dráhách a hladině proteinů spojených s buněčnou motilitou, změny v reakci imunitního systému, v syntéze proteinů, v buněčném metabolismu a přežívání buněk ve střevě. Rovněž byla touto dávkou ovlivněna skladba sérových proteinů souvisejících s činností imunitního systému. Ryby vystavené účinkům ZnO nanočástic, jako zevního stresoru, vykazovaly popsané změny zřejmě jako kompenzační mechanismus nutný k udržení vnitřní homeostázy a energetické rovnováhy. Pokud energetické nároky na zvládnutí stresu překročí kapacitu limitu, je negativně ovlivněno zdraví organismu. Ve druhé části studie byla testována kyselina peroctová v terapeutických dávkách 1 a 3 mg L-1 u amura bílého a 10 mg L-1 u raka signálního. Testované koncentrace způsobily u léčených zvířat histologické změny žaber a změny v aktivitě antioxidačních enzymů. Pozorované změny však nezpůsobily mortalitu ošetřovaných ryb a po období zotavení se změněné hodnoty navrátily do původního stavu. Z práce vyplývá, že popsané změny jsou reverzibilní, jestliže následuje dostatečná doba zotavení, která dovoluje zvířatům obnovit jejich narušenou homeostázu. Při léčbě citlivějších druhů je však třeba vzít v úvahu druhové specifické rozdíly. K vytvoření bezpečného aplikačního manuálu pro jednotlivé vodní organismy by bylo žádoucí provést další rozšiřující studie.

Disertační práce : Nalezeno 24,174 záznamů.   začátekpředchozí12303 - 12312dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.