|
|
Metodika konzervování-restaurování glazované keramiky
Kloužková, A. ; Svobodová, Ljuba ; Dvořáková, P. ; Kolářová, M. ; Kohoutková, M. ; Randáková, S. ; Šefců, R. ; Kloužek, J. ; Vokáč, M. ; Kubásek, J.
Metodika je zaměřena na konzervování-restaurování glazované keramiky s ohledem na stabilitu a pórovitost keramického střepu. Podává ucelený přehled o vhodných postupech pro zpracování materiálu tohoto typu. Obsahuje přehled vhodných metod pro hodnocení stupně poškození (jak střepu, tak glazury), postupy odběru vzorku a metody pro identifikaci chemického a mineralogického složení keramiky i glazury a stability jejich celkového systému. Dále popisuje možnosti čištění, postupy konsolidace, lepení a doplňování chybějících fragmentů a případné retuše střepu i glazury. Obsahuje rovněž zásady pro vhodné uložení těchto předmětů a pro pochopení jednotlivých výsledků jsou uvedeny komentované příklady.
|
|
|
Metodika konzervování-restaurování nízkopálené nestabilní keramiky
Kloužková, A. ; Svobodová, Ljuba ; Dvořáková, P. ; Kolářová, M. ; Kohoutková, M. ; Vokáč, M. ; Randáková, S.
Metodika je zaměřena na konzervování-restaurování nízkopálené nestabilní keramiky. Podává ucelený přehled o vhodných postupech pro zpracování materiálu tohoto typu. Obsahuje souhrn vhodných metod pro hodnocení stupně poškození, postupy odběru vzorku a doporučené analýzy pro identifikaci chemického a mineralogického složení keramiky. Dále popisuje možnosti čištění, postupy konsolidace, lepení a doplňování chybějících fragmentů a případné retuše. Obsahuje rovněž zásady pro vhodné uložení těchto předmětů a pro pochopení jednotlivých metod jsou uvedeny komentované příklady.
|
|
|
Počítačová podpora v archeologii 21 / 2022, Kostelec nad Černými lesy, 1.-3. 6. 2022. Sborník abstraktů
Demján, Peter
Sborník představuje souhrn abstraktů příspěvků na 21. ročníku konference Počítačová podpora v archeologii. Tématem konference byla Archeologie otevřených dat. Příspěvky se soustředily zejména na výzkumné a další využití dat, která jsou dávána otevřeně k dispozici (např. pocházejí z otevřených databází či jiných obdobných zdrojů). Cílem konference bylo diskutovat o možnostech opakovaného použití dat v archeologii v souladu s FAIR principy. Program byl dále doplněn o tematické workshopy k problematice opakovaného použití dat (data re-use).
|
|
| |
|
|
Metodika zpracování a evidence dat leteckého průzkumu v archeologii
Gojda, Martin ; Novák, David ; Kuna, Martin ; Vavřín, P. ; Bíšková, J.
Metodika zpracování a archivace dat leteckého průzkumu v archeologii je jedním z výstupů, kterými se uzavírá nejen výzkumný projekt Archeologie z nebe, ale svým způsobem i jedna z etap letecké archeologie a digitalizace archeologických dat v ČR. Obě tyto oblasti se u nás začaly rozvíjet na počátku 90. let minulého století, a to zprvu samostatně, postupem času ve stále užší spolupráci. Tato odvětví archeologické práce prošla v Česku v uplynulém desetiletí hlubší proměnou, která pro oblast digitální dokumentace znamenala vznik institucionalizované výzkumné infrastruktury Archeologický informační systém ČR a pro leteckou archeologii plný příklon k digitálním technologiím sběru, uchovávání, analýzy a prezentace dat. V současné době si lze již těžko představit letecký průzkum bez digitálních technologií a zároveň obraz archeologického dědictví země bez atraktivních a odborně cenných leteckých snímků. Poučeni živelními pohromami v Archeologických ústavech AV ČR v letech 2002 a 2008 dnes víme i to, že digitalizace je jedinou cestou záchrany starších dat, jejich zajištění před budoucí ztrátou a také cestou k jejich plnému využití (díky zpřístupnění širokému okruhu odborníků i dalších zájemců). Necháme-li stranou rozvoj vlastních technologií, který bude vždy úkolem pro užší okruh specialistů, přináší rozvoj digitalizace v letecké archeologii dva hlavní úkoly pro většinu archeologů, kteří v této oblasti pracují. Prvním z nich je převod a popis starších, analogových dokumentů do digitální podoby, protože staré snímky mohou obsahovat nenahraditelné informace, které by byla škoda nechat pohřbené v archivech a vystavené postupnému úbytku jejich informační hodnoty. Druhým úkolem je uznat nároky, jež s sebou nástup informační společnosti obecně přináší, tedy nutnost širší spolupráce mezi odborníky, sdílení informací a koordinace odborných postupů. Zatímco celý projekt Archeologie z nebe se zaměřoval na úkol první, pomoc s druhým úkolem nabízí tato metodika. Metodiky tohoto typu dnes vznikají v celé Evropě, ale není jich zatím mnoho a zdaleka nepokrývají všechny oblasti archeologické práce. Přímo k našemu tématu byla dosud publikována jen metodika („Guide to Good Practice“), kterou v roce 1999 připravila přední britská instituce Archaeology Data Service, avšak už z data jejího vydání je patrné, že nemůže plně pokrývat potřeby dnešní doby, nemluvě o specifické situaci české archeologie a jejích postupech. Na archivaci archeologických dat se zaměřuje příručka Evropské archeologické rady z roku 2014, která vyšla i v českém překladu – je ovšem obecná a neřeší specifické otázky letecké archeologie. Z českých příruček se našeho tématu dotýká okrajově jen metodika identifikace nemovitých archeologických památek z roku 2017. Autoři předložené příručky a členové odborného týmu projektu Archeologie z nebe jsou přesvědčeni, že tato metodika přispěje k ochraně specifické části archeologického dědictví v Česku. Věříme také, že k tisícům leteckých archeologických snímků, které jsou již dnes zpřístupněny prostřednictvím Digitálního archivu AMČR, přibudou brzy další fondy, a že tento fakt přispěje k rozvoji odborného výzkumu i zájmu o archeologii ze strany veřejnosti.
Plný tet:  PDF
|
|
|
Dálkový průzkum a jeho proměny v oblasti detekce a mapování archeologického dědictví
Gojda, Martin
Současný dynamický vývoj dálkového průzkumu Země významně obohacuje také archeologický výzkum pravěkého a historického osídlení z výšky, a to především v heuristice (detekce a fotografická dokumentace dosud neevidovaných ploch s nemovitými archeologickými prameny v případě aktivního přístupu, analýzy a interpretace leteckých měřických snímků a družicových dat v případě využívání na internetu veřejně dostupných ortofotomap) a v navazujícím mapování a tvorbě plánů nově identifikovaných dokladů minulých sídelních aktivit. Příspěvek přináší stručný přehled o technických inovacích a možnostech v obou uvedených krocích výzkumného procesu a informuje o tom, jak je v pražském Archeologickém ústavu AV ČR v současnosti realizováno zpracování leteckých fotografií (pořizovaných v letech 1992–2016 během aktivního leteckého průzkumu) do podoby digitálních ortorektifikovaných a georeferencovaných map (plošně rozsáhlá území se stopami minulých sídelních aktivit zviditelněných převážně prostřednictvím nepřímých – vegetačních – indikátorů) a podrobných plánů jednotlivých lokalit (tj. kumulací zahloubených antropogenních objektů pravěkého a historického původu na malém prostoru).
|
|
| |
|
| |
|
|
Třicet šest let výzkumu městských hradeb v Chrudimi
Frolík, Jan ; Musil, J.
Archeologický výzkum doložil v Chrudimi vznik opevnění ve 2. pol. 13. století. Prokázal existenci plných půlválcových věžic zpevňujících městskou hradbu a dokumentoval existenci městského hradu. Pozornost byla věnována parkánové hradbě a baště Prachárna. Nově byly identifikovány pozůstatky opevnění předměstí.
|
|
| |
host ::
RSS.