|
|
The Americans
Mulla, Atdhe ; Kolář, Viktor (vedoucí práce) ; Silverio, Robert (oponent)
The idea that persists in almost every article or review about the photography book of Robert Frank "The Americans", besides the many variations, is that the work communicates a strong political message. However such affirmation seems to have been underdeveloped and no reference is given to any particular political principle or issue that the work might be addressing. One of the reasons, I suppose is to avoid affiliations with political philosophies or ideologies that in the USA are historically seen to be dangerous and are discredited in the public domain, the most promenent of which Communism. It has been a strong trend in Cold War America, especially during the 50-s with the almost inquisitiory congressional hearings led by Senator John McCarthy, to label any kind of strong criticism toward its society as Communist in nature. Frank also encountered this trend on the making of the pictures. Once he was asked to leave, at the Ford Motor plant at River Rouge, Michogan where a supervisor feared he might be a Communist. However Rober Frank was not a communist. Therefore if Frank´s work has political implications, it becomes necessary to outline some of the political principles that emerge or are reinforced by the images. His critique to society comes through a critique of the images it has produced and their representation. So the political controversy of "The Americans" comes as by implication of the fact that the existing modes of representation , dictated by editorial boards, had a clear political principle; maintenance and advancement of the status quo. The political controversy of Frank´s work is the invitation to reconsider the taken for granted idea of America as a successful, prosperous, full of possibilities type of reality, and he grasp it right at the center of human negligence, everyday life. In the first chapter of this thesis I will treat in brief the prevailing cultural context of the 20th century America and the tensions that shaped it. In the second chapter I will make use of Karl Marks, Herbert Marcuse and Max Webber to outline what is the prevailing political opposition of the status quo created by Capitalism, Consumerism and the Class society. This is not to assume that Robert Frank had any of the above in mind, but to show a path of where a political inquiry incited by "The Americans" could lead. In so doing in the last chapter I will analyze how Frank´s images can complement the ideas presented in chapter two and see how these ideas contribute to the images and the relevance to 21st century circumstances.
|
|
|
Přírodní myšlení a jeho vliv na současné české výtvarné umění
Šimánek, Jan ; Prokůpek, Bohumír (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Přírodní myšlení a jeho vliv na současné české výtvarné umění
Pojem přírodní myšlení je právem spojován s nejrůznějšími oblastmi lidských aktivit. Ve filosofii, ve vědě, v sociologii, v umění; to jsou jen některá z míst, kde je možné nalézt mnoho projevů, které by si tento přívlastek zasloužily. Významový rámec daného pojmu je tedy z velké časti subjektivní volbou podmíněnou zamýšlenými souvislostmi a stejně široký je potom i možný rámec časový.
Pro posouzení vlivu, jaký má anebo může přírodní myšlení na současné české umění mít, jsem se rozhodl prozkoumat nejprve tento ?vliv? sám o sobě, tzn. nastínit a uvést v souvislost některé zástupné výtvarné a myšlenkové projevy počínaje romantismem. Z mého hlediska je důležité začít právě zde, jelikož odkaz romantismu je v českém prostředí živý a v různé míře se na pozadí současných výtvarných tendencí promítá.
V dalších kapitolách zmíním některé mimoumělecké vztahy upřesňující kontext. Na ně potom naváže rozbor hlavních souvisejících uměleckých projevů od 60. let po současnost.
|
|
|
Charakteristika a srovnání základních principů, technologií a užití fotografických čipů
Pelech, Lukáš ; Stecker, Martin (vedoucí práce) ; Petera, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá zmapováním, vysvětlením a srovnáním digitálních technologií užívaných ve fotografii. Vyjímečnost a ojedinělost mé práce spočívá především v netradičním přístupu k dané problematice. Většina porovnání takovýchto technologií je založena na číslech srozumitelných pouze matematikům, ale ne fotografům. Tato práce si klade za úkol vysvětlit otázky spojené s digitálními čipy na praktických ukázkách a porovnat technologie nejen podle technických parametrů, ale předevšim dle vizuálních ukázek.
Cílem této bakalářské práce je zmapovat současný trh s digitální technikou, popis a vysvětlení základních typů senzorů, porovnání technických a vizuálních kvalit. Tato práce by neměla zatěžovat čtenáře množstvím nesmysluplných dat (které jsou dohledatelné v technických specifikacích), ale měla by sloužit jako ?průvodce? světem současné digitální fotografie z pohledu čistě uživatelského a měla by být srozumitelná každému profesionálnímu fotografovi nebo studentovi vysoké fotografické školy.
|
|
| |
|
| |
|
|
Bergmanovo melodrama
Omerzu, Olmo ; Bouda, Marek (vedoucí práce) ; Marek, Petr (oponent)
V textu se prostřednictvím analýzy čtyř Bergmanových filmů, které jak tematicky tak formálně na sebe navazující, a zabývám se žánrem melodramatu. Zvolenými filmy jsou Scény z manželského života, Ze života loutek, Léto s Monikou a Sarabanda.
|
|
|
Stylizace herectví pozdního Dreyerova období
Bogdanovič, Marko ; Marek, Petr (vedoucí práce) ; Valak, Radim (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na stylizaci herectví filmu Gertruda v jeho jednotlivých částech z úhlu odpoutání se od "pravidel" realismu herectví, které jako jedná z velmi malého počtu složek filmu obecně většinou nepodléhá výraznější stylizaci tak, jako tomu bývá například u příběhu samotného, kamery, scénografie, či zvuku. Většinou se s hereckou stylizací setkáváme spíše u komedií, kde stylizaci nebývá problém porozumět, než u "vážného filmu". Proto jsem se zaměřil na film pozdního období C.T. Dreyera jako na jeden z nemnoha příkladů vážné karikatury. Chci se zabývat tím, jakým způsobem je herecká složka těchto filmů stylizovaná, respektive nerealistická, a proč tomu tak je, respektive, čeho se onou stylizací Dreyer snaží dosáhnout. To vše s cílem, ukázat toto dílo jako jeden z příkladů síly uměleckého díla, jíž je možné dosáhnout, když se film čas od času "osvobodí" od hereckého realismu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.