|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Introduction
Šimůnek, Michal V.
This chapter is an introductory study of the whole Volume. It provides an overview of the recent production concerning the role of science in the WW2 and sumarizes the possible levels of comparison.
|
|
| |
|
|
Z letních bytů do dělnické jídelny. Pragmatizace odpočinku „duševních pracovníků” od Jaroslava Golla k Aleši Hrdličkovi
Ducháček, Milan
Práce se zaměřuje na proměnu volnočasových aktivit českých akademických intelektuálů na konci 19. století. Neklade si však nárok na formulování autoritativních tezí. Pokouší se pouze na vzorku několika českých badatelů z oblasti kulturních studií zachytit známky proměny vnímání volného času. Od tradičního prolínání práce s dolce far niente (Jaroslav Goll, Josef Pekař) se zde obracíme k aspektům signalizujícím příchod techniky (Lubor Niederle) a k systematické racionalizaci volnočasových aktivit podle anglosaského, především amerického způsobu (Aleš Hrdlička). Představa o tom, jak na konci 19. století trávili volný čas akademici a intelektuálové, vycházela ze standardních kontur práce a zahálky vzdělaného a lépe situovaného předlitavského příslušníka buržoazie jako součásti „zahálčivé třídy“. Duševní práce a volný čas se zde často překrývaly a byly k nerozeznání. Konec století však již ohlašoval příchod amerikanizace a pragmatizace denního režimu. Na základě vzpomínek etnografa Karla Chotka, který v roce 1919 navštívil česko-amerického antropologa Aleše Hrdličku ve Smithsonově ústavu ve Wahingtonu DC a absolvoval zde krátkou studijní stáž, lze získat představu o denním režimu humpoleckého rodáka Hrdličky, který pracoval. Jako námezdní dělník ve Spojených státech se Hrdlička dostal na vlivnou výzkumnou pozici v prestižní vědecké instituci. Příkladem překvapivě systematického oddělení pracovní doby od času stráveného nad prací může být Hrdličkův pracovní rytmus se podstatně lišil při práci v terénu a naopak v kanceláři, kdy věnoval výrazně více prostoru duševní relaxaci. Zahrnoval střídmé stravovací návyky a přiměřenou úroveň tělesné aktivity v pracovním režimu. V meziválečném období se otázka účelného trávení volného času a racionalizace pracovní doby dle Hrdličkova vzoru stala nejen inspirací pro jeho žáky, ale i námětem úvah sociologů jako byl Inocenc Arnošt Bláha. o efektivním modelu životního stylu „intelektuálů“.
|
|
| |
|
|
Německá inspirace zakladatelů Českého lidu. Čeněk Zíbrt a Lubor Niederle v tavícím kotlíku rodících se věd o člověku, „lidu” a společnosti
Ducháček, Milan
Studie se zabývá německou inspirací českého kulturního historika Čenka Zíbrta a jeho kolegy antropologa / archeologa Lubora Niederleho, zakladatelů etnografického časopisu Český lid. Myšlenka založení časopisu se objevila v roce 1889 během společného studijního pobytu v Mnichově. Ústřední argument příspěvku uvádí, že rozpor mezi Riehlovým národně-konzervativním a Virchowovým liberálním pojetím studia člověka v dosud úzce propojeném poli etnologie / antropologie (v rámci německé „Volksforschung”) vyústil v 90. letech 20. století do vlny generačních sporů a metodické diverzifikace (nebo dokonce rozkolu) v němčině a následně v českých kulturních vědách. Jedním z mnoha dopadů byl také Niederleho odchod z redakce Českého lidu.
|
|
| |
|
|
Interdisciplinární vědecké týmy při Československé akademii věd a Univerzitě Karlově v 60. letech
Hoppe, Jiří
Konferenční příspěvek přináší stručný přehled o genezi a činnosti čtyř mezioborových vědeckých týmů (Šikova týmu, Richtova týmu, Machoninova týmu a Mlynářova týmu), které výrazně spoluutvářely společenskou i politickou dynamiku v ČSSR v 60. letech 20. století. Ukazuje, jak tyto týmy podporovaly změny a inovace ve způsobu uplatňování vedoucí úlohy KSČ, jak nově analyzovaly parametry a limity stávajícího státního zřízení a jak promýšlely a inspirativně modelovaly alternativy jeho budoucnosti.
|
host ::
RSS.