|
|
Česká putování za Richardem Wagnerem
Fránek, Michal ; Kopecký, J.
Studie zkoumá fenomén českých cest za slavným německým skladatelem Richardem Wagnerem a do míst spojených s jeho kultem (Mnichov, Bayreuth, Curych atd.). Zaměřuje se na wagnerovské cesty – uskutečněné i neuskutečněné – českých skladatelů (Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Zdeněk Fibich, Josef Bohuslav Foerster), interpretů (Ema Destinnová, Karel Burian aj.), hudebních kritiků (Otakar Hostinský, V. V. Zelený), malířů (Jaroslav Čermák) a spisovatelů (Julius Zeyer, Jaroslav Maria, Teréza Nováková), přičemž sleduje jejich různé motivace.
|
|
| |
|
| |
|
|
Underground na kopci? Styčné plochy a různice mezi undergroundem a hanspaulským hnutím
Melichar, Dominik
Undergroundová, především hudební scéna je relativně uzavřené společenství spjaté především se jmény Ivana Martina Jirouse, Egona Bondyho a kapelou The Plastic People of the Universe, na něž se paprskovitě váže celá řada aktivit dalších jednotlivců a skupin rozesetých po celé republice. Hanspaulské hnutí, které své počátky datuje rokem 1966, vrchol do konce sedmdesátých let a postupný úpadek do poloviny let osmdesátých 20. století, dosud nebyla v souvislosti s undergroundem promýšlena. Cílem těchto úvah bylo poukázat na souvislosti, ale i rozdíly mezi oběma komunitami a poukázat tak na problematičnost vyčleňování undergroundového hnutí z mnohem širšího prostředí dalších neoficiálních a totalitním státem neřízených činností.
|
|
|
Ještě jednou k Voltairovu „dílu“ v Čechách anebo proč jeho četbu Dobrovský odložil
Madl, Claire
Definice díla jako události je trefná pro charakterizaci Voltairových spisů. Zaznamenáváme totiž nejen jejich dopad na historický děj, ale Voltaira samotného považujeme také za jednoho z první intelektuálů, kteří vystoupili na veřejnost, aby „stav věcí“ změnili. Tato aktuálnost jeho díla je však jistě na obtíž při zkoumání jeho recepce v českých zemích v generacích jemu současných, tj. u aktérů „českého osvícenství“ a prvního obrození. Zevrubnější analýza této otázky (Minář, Kopal, Vodička 1964) nejen pozorovala oblibu k Voltairovu divadelnímu dílu a náznaky „voltairiánství“, coby kritický ba ironický projev vůči mnišství, pověrčivosti, klerikalismu a fatalismu, zároveň však také konstatovala, že se místní autoři k Voltairovi hlásili jen proto, aby explicitně zavrhli figuru, jež ztělesňovala theismus a svobodomyšlenkářství. Zvlášť enigmatické se jeví víckrát komentované váhání Dobrovského před četbou Voltairova díla.Díky dnes již dostupnějším poznatkům o dovozu knih do českých zemí a na základě dvou koncepčních přístupů se pokusíme přispět k této diskusi a posléze k definici díla a jeho působení ve společnosti. Vezmeme jednak v potaz materiální povahu díla, jehož rozšíření záleží na jeho fyzické vlastnosti. V případě Voltairově se jeví pro české země zásadní jazyk rozšíření jeho spisů a povaha knižního trhu druhé poloviny 18. století. Na úhel nahlížení na Voltairovo dílo dále velice působil sociální kontext rozšíření jeho renomé. Konečně cenzurní praxe byla nevyhnutelnou, avšak nejednoznačnou překážkou. Tímto přístupem lze situovat momenty recepce díla v časovosti jeho nikdy nedokončené konstrukce, kterou po Pierre-Michel Mengerovi pojmeme jako proces jeho „řídnutí, upevňování a vzrůstu“.
|
|
|
Náš člověk odjinud Ludvík Vaculík
Iwashita, Daniela
Příspěvek sumarizuje význam Brumova, Prahy a Dobřichovic jakožto rodiště, dějiště a útočiště v autobiografickém díle Ludvíka Vaculíka. Všímá si také odlišných rolí, které na sebe protagonista díla na těchto třech místech bere.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.