|
| |
|
|
Psychoanalýza před psychoanalýzou? Zájem pozdního osvícenství o nevedomí a trauma
Smyčka, Václav
Studie se zabývá uchopením traumatu, neurózy a nevědomí v psychologických povídkách a případových studiích pozdních osvícenců z českých zemí. Zaměřuje se na texty filozofa, spisovatele a přírodovědce Gottfrieda Immanuela Wenzela a spisovatele Christiana Heinricha Spieße. Dokládá, že zájem těchto autorů o dané fenomény nevycházel tolik z nastupujícího romantismu, jako spíše z osvícenské empirické nauky o duši a často i překvapivě archaických teorií, jako bylo aristotelské pojetí duše a paměti či mechanické představy o fungování nervových vláken na principu vibrace. Zvláště Wenzel propojil úvahy o neurózách se svým výzkumem snů, vytěsněných myšlenek a principů snové imaginace, a takto předjal některé teze psychoanalýzy.
|
|
|
Putování za Libuší aneb Identity Josefa Jiřího Kolára
Futtera, Ladislav
Studie analyzuje trojici prací spisovatele a dramatika Josefa Jiřího Kolára, německy psanou novelu Libussa am Missisippi (1842), její českou verzi Libuše v Americe (1854) a dramatickou scénu Věštba Libušina (1868), na jejichž příkladu je sledován Kolárův umělecký vývoj a proměny identity slovesného umělce působícího v českých zemích kolem poloviny 19. století. Během sledovaného období se z Kolára, roku 1842 herce německého a českého souboru Stavovského divadla, publikujícího v obou zemských jazycích, stal uznávaný českojazyčný dramatik. Tuto kariéru trojice textů výstižně lemuje: v případě Libuše na Mississippi se jedná o originální pokus kriticky se vyrovnat z pozice uměleckého uskupení Mladá Čechie (Junges Böhmen) s dědictvím poetiky romantismu, romantickými stereotypy o Češích a českých zemích a konečně též s romantickým nacionalismem českého národního hnutí. Třebaže Kolár při převodu novely do češtiny učinil řadu úprav, jeho text nebyl kompatibilní s mytologicko-historickým čtením pověsti o Libuši, dominantnímu v českojazyčné kultuře. Tomu vyhovovala až Věštba Libušina, inscenovaná u příležitosti položení základních kamenů Národního divadla. Kolár jejím vyzněním, přitakávajícím historismu prostupujícímu českou společnost, negoval oba své předchozí libušovské texty. Tato negaci však současně znamenala definitivní umělecké ztotožnění s českým národním programem a přijetí české národní identity. Kolára tak lze s ohledem na jeho tvůrčí trajektorii vnímat jako typického zástupce generace umělců, která zahájila svou kariéru na počátku 40. let 19. století, kriticky se vyrovnávala s romantismem a romantickým nacionalismem, po revoluci roku 1848 však její příslušníci vrostli – ať už na české či německé straně – do nacionalizované měšťanské společnosti českých zemí.
|
|
|
Výpravy k já. Projevy individualismu v české kultuře 19. století
Piorecká, Kateřina ; Bendová, Eva ; Hrdina, Martin
Kniha přináší příspěvky ze 41. ročníku plzeňského mezioborového sympozia, věnovaného manifestacím individualismu v průběhu „dlouhého“ 19. století. Otázky spojené se sebereflexí, sebeprezentací či sebeuskutečněním rezonovaly různým způsobem ve světě mužů a žen z řad měšťanstva, dělnictva i aristokracie. Autoři studií věnují pozornost vyhraněným osobnostem a leckdy složitému hledání a vymezování jejich pozice ve společnosti – vůči ideologickým projektům, uměleckým konvencím apod. Problematika individualismu je v publikaci obsahující obrazovou přílohu nahlížena z perspektivy historie, filozofie a různých uměnověd.
|
|
| |
|
|
Básníkovo “Jest v lázních krásno, neb tam pro zdraví dle chuti mívá člověk zábavy.” Topos lázní v české literatuře 19. století.
Fránek, Michal
Lázeňská města představovala v 19. století nejen prostory, kde se střední a vyšší vrstvy mohly oddávat blahodárným účinkům léčivých procedur, ale také významná místa pro pěstování společenských styků, zábav a volnočasových aktivit, v neposlední řadě též milostných. Náš příspěvek se pokusí postihnout, jak se tyto aspekty lázeňského života projevovaly v dobové české publicistice (B. Němcová, J. Neruda), v krásné literatuře (A. V. Šmilovský, I. Klicpera, T. Nováková, F. X. Svoboda aj.) i v opeře (L. Janáček: Osud). Příspěvek zároveň sleduje, jak se i do literárních reprezentací lázní promítalo česko-německé soupeření a snahy o vybudování vlastních, ryze českých lázní (Luhačovice).
|
|
|
Rhyme in 16th-Century Hungarian Historical Songs: A Pilot Study
Maróthy, S. ; Seláf, L. ; Plecháč, Petr
This article presents a computer-based stichometric analysis of 26 Hungarian historical songs from the 16th century. We explore the validity of comments made by Albert Szenci Molnár in 1607 about the poor quality and simplicity of stanza structures in the poetry of previous generations. The study shows how rhyming changed in this poetic genre between 1539 and 1598. In this respect, it is the first work to explore these changes through a quantitative analysis. We find that during the examined period, there was a marked decline in the frequency of rhymes based on the repetition of the same word. At the same time, the tendency to maintain a rhyme across multiple stanzas did not change significantly.
|
|
| |
|
|
O gejšách z Vršovic. Hlouchova špetka exotiky jako příspěvek k zábavním možnostem metropole
Kořínková, Lucie ; Kořínek, Pavel
Příspěvek pojednává o takzvané japonské čajovně, kterou na pražském holešovickém výstavišti u příležitosti Jubilejní výstavy v roce 1908 provozovali bratři Joe a Karel Hlouchovi. Autoři se domnívají, že tento podnik přitahoval své hosty nejen nabídkou občerstvení, ale stejnou měrou, ne-li více, také příslibem exotického zážitku, modelovaného po vzoru podobných atrakcí v západních zemích. Text sleduje, jakým způsobem byla tato exotická atrakce konstruována, a zasazuje ji do kontextu díla a podnikatelských aktivit japonofila a autora sentimentálních románů o Japonsku Joe Hlouchy. Nastiňuje také, jak tato atrakce souvisela s dobovým obrazem Japonska na Západě obecně, se společenskou módou japanismu a s tím, jak se tyto odrážely v zábavě středostavovských společenských vrstev. Na citacích z humoristických a publicistických článků o čajovně studie ukazuje, že návštěvníci si byli umělosti „hry na Japonsko“ částečně vědomi, aniž by to ovšem zcela kazilo jejich radost z „exotického zážitku“.
|
|
| |
host ::
RSS.