|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020
Hanslian, David
Studie navazuje na předchozí studie realizovatelného potenciálu větrné energie v České republice z let 2008 a 2012. Předpoklady pro odhad budoucích reálných možností větrné energie byly aktualizovány s ohledem na současný a nyní předpokládaný budoucí technologický a společenský vývoj. Dále byly zohledněny nové poznatky ohledně realizovatelnosti, provozu a výroby větrných elektráren. Nad rámec předchozích studií byly diskutovány širší souvislosti ohledně možností a limitů využití tohoto zdroje energie, zejména v oblasti vlivu na klima, integrace větrné energie do elektrické sítě či povolovacích procesů.\nUplatnění: Jedná se o klíčový podklad pro odhad budoucích možností využití větrné energie v České republice.\n
|
|
|
Total Electron Content Measurements by Single-Frequency GPS Receiver
Rejfek, Luboš ; Pitaš, K. ; Urbář, Jaroslav ; Chmelař, P.
In this paper is described the measurement of the Total Electron Content by the single-frequency GPS receiver. Disadvantage of this method is that it cannot be used for realtime processing. The advantages of the proposed method are that the device is cheaper than dual-frequency GPS receiver and it can reinterpret older valuable measurements by such singlefrequency receivers. The algorithm was tested with the dualfrequency receiver. Signal from selected frequency (f1, or f2) was processed by presented algorithm and results were compared with standard processing of the signals, which is used for the dual-frequency receivers. Results are promising.
|
|
|
Krátkodobé srážky pro hydrologické modelování a navrhování drobných vodohospodářských staveb v krajině
Kavka, P. ; Müller, Miloslav ; Strouhal, L. ; Kašpar, Marek ; Bližňák, Vojtěch ; Landa, M. ; Weyskrabová, L. ; Pavel, M. ; Dostál, T.
Cílem této metodiky je doplnění současného znalostního deficitu v oblasti variability krátkodobých dešťů a jejich využití pro potřeby hydrologického modelování, navrhování staveb na drobných vodních tocích a úprav v ploše povodí. Metodika definuje 6 typizovaných scénářů krátkodobých dešťů lišících se vnitřním rozdělením intenzit. Dále popisuje jejich variabilitu s ohledem na četnost jejich výskytu a prostorové rozložení na území ČR. Tyto scénáře byly odvozeny z desetileté řady radarových dat adjustovaných dle měření pozemních pozorovacích stanic. Doposud byla v oblasti krátkodobých návrhových dešťů využívána data z relativně starých zdrojů Trupl (1958), Šamaj (1985), Hrádek (1994). Tato metodika rozšiřuje a doplňuje výše zmíněné zdroje s cílem zpřesnit a zefektivnit hydrologické modelování a navazující navrhování staveb především v ploše povodí a na drobných vodních tocích. Podobná opatření jsou navrhována k ochraně půdního fondu a rozvoje hospodaření např. v rámci komplexních pozemkových úprav (KPÚ) nebo při návrhu protierozních opatření (PEO), protipovodňových opatření (PPO) nebo opatření sloužících k zadržení vody v krajině. Realizace těchto opatření je podporována řadou dotačních titulů (MZe, MŽP, AOPK, atp.) a lze tedy předpokládat široké uplatnění této metodiky v praxi.
|
|
|
Mapování radioklimatologických parametrů a jejich praktické využití
Fišer, Ondřej ; Pek, Viktor ; Pitaš, Karel
Mapování radioklimatologických parametrů (většinou již pro celý svět) ve formě digitálních nebo klasických “papírových” map je pro plánování mikrovlnných družicových spojů velmi užitečné. Nejčastěji se mapují veličiny pro jednoduchý výpočet útlumu vodní parou (integrovaný obsah vodních par) , útlum oblaky (integrovaný obsah tekuté vody ) a útlum deštěm (intenzita srážek na statistické hladině převýšení 0,01 %). Vzorce pro distribuční funkci útlumu jsou pak již relativně jednoduché. Mapování provádí nejčastěji ITU-R, ESA a WMCWF.
|
|
| |
|
|
Měřící možnosti Digisondy
Kouba, Daniel ; Mošna, Zbyšek ; Koucká Knížová, Petra ; Boška, Josef ; Rejfek, Luboš
Ionosférická stanice v Průhonicích v současné době realizuje svá měření pomocí přístroje Digisonda DPS 4D. Výškový profil elektronové koncentrace je možné měřit vertikálním ionosférickým sondováním pomocí ionosond a Digisond. Profil elektronové koncentrace ukazuje aktuální zvrstvení ionosféry, členění na vrstvy D, E, F1 a F2, a elektronovou koncentraci v dané výšce. Další možností, jak studovat chování ionosféry je měření Dopplerova posunu v ionosférickém plazmatu. Průhonická observatoř je součastí světové sítě Digisond. Naměřená data jsou ihned automaticky odesílána do databáze GIRO (http://ulcar.uml.edu/DIDBase/).
|
|
| |
host ::
RSS.