Ústav experimentální botaniky

Ústav experimentální botaniky Nalezeno 113 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití rostlin k produkci protilátek
Angelis, Karel ; Šmídková, Markéta
Rostliny jsou nejstarším biotechnologickým produkčním systémem a jako eukaryotní organismy jsou schopny produkovat modifikované proteiny. Využívají se laboratorní modelové rostliny jako tabák nebo produkční plodiny s vypracovou logistikou sklizně a skladování jako je brambor a rýže. Perspektivní jsou kapalné kultury unožňující kultivací za kontrolovaných podmínek. Např. mech Physcomitrella patens kromě pěstování v kapalné kultuře díky vysoké účinnosti homologní rekombinace umožňuje cílenou modifikací (gene targeting) rekonstruovt glykosylační dráhy tak, aby odpovídala lidským. Pro heterologní expresi v rostlinách se konstruují rekombinantní protilátky, kdy se pro plně funkční jednořetězcovou scFv se z původní protilátky využívá pouze variabilní konce lehkého VL a těžkého VH řetězce, které vytváří vazebné místo. Rekombinantní scFv protilátky jsou využívány pro terapii a diagnostiku různých nádorových onemocnění.
HODNOCENÍ ÚČINNOSTI FYTOREMEDIAČNÍCH METOD
Soudek, Petr ; Petrová, Šárka ; Podlipná, Radka ; Fialová, Zuzana ; Malá, J. ; Benešová, Dagmar ; Kočí, V. ; Kafka, Z. ; Vaněk, Tomáš
Fytoremediační metody jsou v současnosti velmi dynamicky se rozvíjejícím odvětvím sanačních technologií. Tyto metody využívají schopností rostlin a mikroorganismů extrahovat a v případě organických sloučenin degradovat xenobiotika. Schopnost rostlin účastnit se těchto detoxifikačních reakcí je závislá nejen na schopnosti přijímat xenobiotika a enzymatickém aparátu dotyčných rostlinných druhů, ale také na toxicitě akumulovaného kontaminantu a toxicitě potenciálních produktů.
LÉČIVA V ODPADNÍCH VODÁCH A MOŽNOSTI JEJICH ODSTRANĚNÍ ROSTLINAMI
Kotyza, Jan ; Soudek, Petr ; Kafka, Z. ; Vaněk, Tomáš
Práce je zaměřena na možnosti odstranění farmak z odpadních a povrchových vod rostlinami. Byla zkoumána rychlost úbytku vybraných léčiv (ibuprofen, diklofenak a paracetamol) v médiích díky hydroponickým experimentům (Lupinus alba, Hordeum vulgaris) a také na in vitro kultuře Armoracia rusticana L.
STUDIUM AKUMULACE A TRANSPORTU TĚŽKÝCH KOVŮ KULTURAMI ROSTLIN POPULUS TREMULA X TREMULOIDES A CANNABIS SATIVA V LABORATORNÍCH PODMÍNKÁCH A NA REÁLNÉ LOKALITĚ
Benešová, Dagmar ; Soudek, Petr ; Petrová, Šárka ; Malá, J. ; Najman, M. ; Najmanová, P. ; Kafka, Z. ; Vaněk, Tomáš
V této práci vybrány kultury konopí, zástupce bylin a osiky, zástupce dřevin. Experimenty byly zaměřeny na studium schopnosti akumulace některých těžkých kovů (Pb, Cd, Zn, As a Cu) a jejich následné translokace do nadzemních částí.
Změny obsahu a metabolismu cytokininů v rostlinách špenátu vyvolané nadbytkem zinku v půdě
Žižková, E. ; Gajdošová, Silvia ; Pavlíková, D. ; Pavlík, Milan ; Száková, J. ; Motyka, Václav
V rostlinách špenátu (Spinacia oleracea L.) byly sledovány změny obsahu a metabolismu cytokininů (CK) způsobené zvýšenou koncentrací zinku v půdě. Aplikace stupňované dávky zinku do půdy (250, 500, 750 mg.g-1) vedla k progresivnímu nárůstu (1,7- až 3,3krát) obsahu endogenních CK v listech. Tento nárůst byl způsoben především akumulací inaktivních a zásobních forem CK (N- a O-glukosidů) a doprovázen zvýšenou aktivitou cytokininoxidázy/dehydrogenázy (CKX) jako hlavního enzymu katalyzujícícho degradaci CK, a to zejména na nejvyšší dávce zinku (750 mg . kg-1 zeminy) . Na této dávce zinku byly zjištěny nejvyšší koncentrace endogenních CK u kontrolních i stresovaných rostlin v prvním a posledním odběru, tj. při vývoji velmi mladých listů a těsně před nástupem nebo během kvetení. Aktivita CKX byla u všech odběrů vyšší u stresovaných rostlin než u kontrol a dosáhla maxima při posledním odběru ošetřených rostlin.
ZVYŠOVÁNÍ ODOLNOSTI ROSTLIN APLIKACÍ KYSELINY ABSCISOVÉ
Pospíšilová, Jana ; Synková, Helena ; Baťková, Petra ; Haisel, Daniel ; Pešek, Bedřich
Převádění rostlin z in vitro do ex vitro podmínek je často kritickým stadiem mikropropagace. Cílem této práce bylo zjistit, zda by kyselina abscisová (ABA) aplikovaná bezprostředně po přesazení rostlin mohla přispět nejen k omezení vadnutí, ale také ke snížení fotoinhibice a oxidativního poškození v průběhu aklimatizace. Po aplikaci ABA došlo k výraznému zvýšení obsahu ABA v listech tabáku, k většímu snížení vodivosti průduchů a rychlosti transpirace než u kontrolních rostlin a tím částečné eliminaci počátečního vodního stresu. U těchto rostlin bylo zjištěno zvýšení obsahu chlorofylu a -karotenu, ale nebylo pozorováno zvýšení obsahu pigmentů xantofylového cyklu. Snížený stupeň jejich deepoxidace však také naznačoval nižší stres, a proto pravděpodobně docházelo k jejich nižší syntéze. Aplikace ABA stimulovala aktivity některých antioxidačních enzymů, ale ne bezprostředně po převedení do ex vitro podmínek.
Alternativní využití rostlin pro získání významných přírodních látek: může najít využití i plevel?
Wimmer, Zdeněk ; Sajfrtová, Marie ; Sovová, Helena ; Pavlík, Milan ; Svobodová, Hana ; Jurček, Ondřej ; Wimmerová, Martina
Řada látek a jejich směsí, které rostliny produkují, se mohou získat extrakcí rostlinného materiálu superkritickými tekutinami. Fytosteroly a fytosteroidy patří mezi důležité roslinné produkty. Mohou být využity při syntéze supramolekulárních struktur, které mohou být důležité při cíleném zavádění léčiv a dalších biologicky aktivních látek. Cílovými organismy jsou: (a) hmyz - škůdci s potravní konkurenti člověka, kteří současně představují důležitý modelový systém při výzkumu vhodných aplikačních forem biologicky aktivních látek; (b) buněčné kultury používané při základním farmakologickém výzkumu. Supramolekulární struktury mohou vytvářet vhodné matrice pro praktickou aplikaci biologicky aktivních látek. Již bylo dostatečně prokázáno, že řada medicinálních a kulturních plodin produkuje důležité přírodní látky. V současnosti se zabýváme zodpovězením otázky, zda i dosud nevyužívaný plevel by se mohl stát významným zdrojem prekursorů léčiv proti významných chorobám.
Vliv hnojení systémem CULTAN na obsah sterolů v nadzemní biomase kukuřice
Pavlík, Milan ; Pavlíková, D. ; Balík, J. ; Najmanová, J.
Výsledky analýz volného β-sitosterolu ukazují jeho rostoucí koncentraci po injektování roztoku hnojiva DAM390 v porovnání s hnojivem dusičnanem ammonným. Koncentrace volného β-sitosterolu v rostlinách rostoucí na variantě ošetřené hnojivem DAM byly zvýšeny více než o 100% během 13 dní po aplikaci hnojiva. Naše výsledky potvrdily vliv podmínek prostředí na změny v obsahu a složení sterolů a úlohu sterolů při regulaci membrán v důsledku měnících se podmínek růstu rostlin.
Vliv hnojení dusíkem na obsah volných aminokyselin v rostlině
Neuberg, M. ; Pavlík, Milan ; Balík, J. ; Kaliszová, R. ; Pavlíková, D.
Účinky rozdílných systémů hnojení, především CULTAN (dlouhodobý řízený příjem výživy amonným dusíkem) na obsah hladiny vybraných aminokyselin (alanin, glycin, serin, asparagin a glutamin) byly zkoumány v této studii. Jako rostlinný model byla použita kukuřice (Zea mays L.; hybrid Rivaldo) a hladiny obsahů aminokyselin byly měřeny GC-MS. Byly nalezeny významné rozdíly v obsahu některých aminokyselin. Koncentrace alaninu a glutaminu byla vyšší v hnojené variantě s DAMem 390 ve srovnání s ošetřenou variantou dusičnanem amonným.
Úloha fosforu v rostlinách
Pavlíková, D. ; Pavlík, Milan ; Balík, J.
Fosfor hraje velmi důležitou roli v rostlinném metabolismu. Je aktivní jako donor energie a důležitým komponentem ve struktuře sloučenin. Sloučeniny fosforu jsou obtížně přijatelné pro rostlinné kořeny. Proto rostliny vyvinuly několik strategií k získávání fosforu z půdu. Oni mohou modifikovat kořenovou strukturu, vylučovat kořenové exudáty zvyšující rozpustnost fosforečných sloučenin v kořenové rhizosféře.

Ústav experimentální botaniky : Nalezeno 113 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.