|
| |
|
| |
|
|
Náhrobky a epitafy Italů žijících v českých zemích v období 1500-1620
Chlíbec, Jan
Náhrobkům a epitafům Italů, kteří žili v období renesance v českých zemích a byli zde také pohřbeni, nebyla z hlediska národní příslušnosti dosud věnována pozornost. Jde však o zajímavý segment tohoto specifického druhu sochařství, i když spíše z pohledu kulturněhistorického a epigrafického nežli uměleckohistorického. Objednavatelé těchto děl se ve valné většině přizpůsobili zavedeným záalpským typům sepulkrálních monumentů a epitafů. Konvolut těchto sepulkrálních prací má komorní charakter – doposud bylo zjištěno 11 děl, z nichž pouze 4 jsou figurální. U většiny sepulkrálních děl studovaného konvolutu převažují střízlivé nápisové desky zdobené většinou pouze erbem zemřelého. Jejich prostou výtvarnou formu lze vysvětlit vlivem ideologie Tridentského koncilu. V duchu odmítání honosného náhrobku pokračovala i pražská synoda v roce 1605, která měla ve své době nepříznivý dopad na rozvoj sepulkrálního sochařství.
|
|
|
Rembrandt fecit – Liepmann gedruckt. Olejomalba ve věku mechanického tisku
Trnková, Petra
Dne 16. ledna 1839 vyšla v Preußische Staats-Zeitung krátká zpráva ohlašující možnost dokonalého mechanického reprodukování olejomaleb. Informace, která se prostřednictvím lokálního tisku brzy rozšířila i do dalších zemí, se týkala vynálezu berlínského malíře Jacoba Liepmanna, nazvaného Ölgemälde-Druck. Cílem příspěvku je nejen připomenout zapomenutý vynález a jeho tvůrce a objasnit Liepmannův princip mechanického reprodukování olejomalby, ale také osvětlit okolnosti jeho vývoje, zveřejnění, existence a brzkého zániku. Pozornost je navíc věnována i dobovým diskusím na téma dokonalého, rychlého a snadného reprodukování malby a v neposlední řadě i problému zpřístupňování děl starých mistrů širokým vrstvám.
|
|
|
The Geopolitics of Photography Exhibitions. Showcasing Soviet Photographers in Interwar Czechoslovakia
Parkmann, Fedora
This paper presents interwar exhibitions of photography as spaces of exchange, self-promotion, and competition for recognition in the heart of a global geopolitics of photography. Focusing on the participation of Soviet photographers at several large-scale international exhibitions organized in Czechoslovakia in the 1930s, it shows that both the Czech and Soviet organizers took advantage of exhibitions to serve their respective interests: The Soviet Union to strengthen its cultural diplomacy, and the Czech supporters of Soviet photography to popularize functional and committed photographic approaches among their fellow countrymen.
|
|
|
Kopie, rozmnoženiny, odlitky, tisky
Buddeus, Hana
Pandemie Covid-19 nás znovu upozornila na důležitost promýšlet v rámci dějin umění různé aspekty vzdáleného přístupu k originálům či diváctví „z druhé ruky“. Díky grafickým tiskům, zmenšeninám či rozmnoženinám soch, nejrůznějším upomínkovým předmětům a zejména fotografickým reprodukcím otištěným v časopisech, kalendářích, knihách či na plakátech nebo zavěšeným v online prostředí se umění dostává do oběhu, opouští elitní prostředí sbírek a získává nový kontext. Jak lze v rámci dějin umění uvažovat o reprodukcích nejrůznější materiální podoby, různých kvalit a užití?
|
|
|
Od amerických spirituálů k české lidové baladě: Spirituál kvintet a zdroje jejich písňových textů v průběhu šesti desetiletí
Opekar, Aleš
Stať se zaměřuje na textovou stránku repertoáru skupiny Spirituál kvintet a na zdroje, z nichž skupina v různých obdobích své činnosti čerpala. Na počátku její dráhy stál zájem o americké černošské spirituály, které daly sestavě název. Souběžně začali nacvičovat i bělošské písně amerických přistěhovalců a jejich novou tvorbu a následně též evropské renesanční písně, transkribované z loutnových tabulatur rudolfinské éry. V dalším vývoji se skupina otevřela i písním českého národního obrození, domácím lidovým baladám a nakonec v malé míře i původní vlastní tvorbě. Širokému žánrovému záběru odpovídal i charakter textů. Jak originály v anglickém jazyce, tak i většina písní z dalších zdrojů, potřebovaly převedení do českého jazyka, blízkého generačně spřízněným posluchačům. Nové texty vznikaly svépomocí členů a spolupracovníků souboru (Jiří Tichota, František Novotný, Dušan Vančura, Vlastimil Marhoul), několik textů dodal profesionální textař Ivo Fischer. Autoři textů často posouvaly konkrétní významové nuance ve prospěch zachování adekvátního rytmu a zvukovosti českých veršů a jejich původní sociální náboj se jim dařilo formulovat způsobem, který vyvolával asociace s domácí společenskou situací. Různorodost textů byla sjednocena hudební aranží, založenou na vícehlasém zpěvu s doprovodem kytary, kontrabasu a dalších akustických nástrojů.
|
|
|
Podívaná v cirkuse - rozptýlení, nebo koncentrace pozornosti?
Machalíková, Pavla
Příspěvek vychází z teze Jonathana Craryho o fragmentarizaci moderní společnosti a na jejím základě se věnuje vztahu volného času a cirkusu. Vychází z plakátů, které dokumentují vystupování vídeňské krasojezdecké společnosti Kryštofa de Bacha v Praze v letech 1803–1818 a které se dochovaly ve sbírce Národního muzea v Praze. Zkoumá cirkus jako druh moderní volnočasové podívané, představující nový způsob manipulace s vnímáním diváka, který se blíží obdobným manipulacím v moderním umění.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.